Právní předpisy upravující v České republice oblast nakládání s vozidly s ukončenou životností se v dnešní době řídí zejména legislativou tvořenou na úrovni Evropského Parlamentu a Rady. Problematika nakládání s vozidly s ukončenou životností, jako se specifickým druhem odpadu je problematika ochrany životního prostředí jako takové.
V širším pojetí je tato oblast řešena v legislativních pramenech ostatních právních odvětví nebo obecně. Například Ústava České republiky obsahuje pasáže, které zdůrazňují obecně principy prevence nebo trvale udržitelného rozvoje a únosného zatížení území.
V současné době (11/2016) platným základním právním předpisem v České republice, který nakládání s vozidly s ukončenou životností upravuje, je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen zákon o odpadech), který před vstupem České republiky do Evropské unie prošel novelizací. Speciální právní úpravou nakládání s autovraky se zabývá díl 7. části čtvrté tohoto zákona.
Oblast nejprve charakterizuje vozidlo s ukončenou životností, neboli autovrak jako „každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí … a stalo se odpadem podle § 3“ (zákon o odpadech, díl 7., § 36, odst. a), tzn. dle v zákoně uvedené definice odpadu.
Nejpodstatnější oblastí zákona o odpadech je jeho návaznost na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES, konkrétně § 37, odst. 7 b). Ta upravuje pro osoby oprávněné ke sběru, výkupu, zpracování, využívání a odstraňování autovraků způsob nakládání s vybranými autovraky, aby byla splněna kritéria ohledně procentuálního množství jejich opětovného využití či recyklace.
Čtěte také: Jak platit poplatky za odpad v Brně
Podrobnější popis obsahu zákona zde probírán není, jelikož je považován za obecně známý a lehce dostupný zdroj. Kromě výše uvedeného zákona existuje celá řada vyhlášek a jiných podzákonných právních předpisů, bez jejichž znalosti se subjekt vstupující do právních vztahů souvisejících autovraky neobejde.
Dle zákona o odpadech 185/2001 Sb. je vrakem každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na silnici a není technicky způsobilé k provozu. Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES, jsou zpracovatelé autovraků povinni zpracovávat a recyklovat na 85 % hmotnosti autovraku. Od 1. ledna 2015 má být stupeň recyklování vyšší a to až na 95%.
Výrobci automobilů mají zajistit prevenční přístup a odpadům předcházet. Již při výrobě se musí brát v úvahu materiálové využití autovraků. Auto je dle zákona nebezpečný odpad.
Pokud jste měli havárku nebo vaše auto dosloužilo a už se nevyplatí investovat do opravy, musíte jej odevzdat na autovrakovišti k ekologické likvidaci. Vozidlo můžete na autovrakoviště odvézt sami, případně si ho necháte odtáhnout. Nám ve Ferrumu stačí, když nahlásíte pozici vraku, a sami si pro něj přijedeme.
Za odevzdání auta na vrakovišti nic neplatíte, naopak ve většině případů ještě dostanete peníze (výše odměny se odvíjí od kompletnosti a stavu vraku, u nás dostanete přibližně 2 000 Kč a více, vizte kompletní ceník nebo ceník pro Tábor) . Vrak můžete odevzdat prakticky v jakémkoliv stavu, podmínkou je, aby měl motor a karoserii s viditelným VIN.
Čtěte také: Kde zaplatit ekodaň při prodeji auta?
Vaše další kroky povedou na kterýkoliv obecní úřad s rozšířenou působností, kde vozidlo odhlásíte z registru silničních vozidel. Žádost o vyřazení vozidla si můžete předem nachystat pomocí on-line formuláře. Za odhlášení auta nic neplatíte, některá autovrakoviště ho navíc zařídí za vás.
V posledním kroku si s pojišťovnou vyřídíte ukončení pojištění a povinného ručení. Můžete to udělat písemně, případně se domluvte na osobní schůzce.
Majitelům silničních vozidel, kteří se jich chtějí pro jejich stáří nebo fyzický stav zbavit a zároveň potřebují vyřídit jejich trvalé vyřazení z evidence motorových vozidel, ukládá zákon povinnost nechat provést jejich ekologickou likvidaci. Po převzetí autovraku je oprávněnou firmou vystaveno potvrzení o ekologické likvidaci - Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků.
Nakládání s autovraky se řídí především zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. Tento zákon silně ovlivňuje a řídí služby v oblasti likvidace autovraků, a tak pomáhá lépe chránit životní prostředí. Dle tohoto zákona se autovraky řadí do kategorie nebezpečných odpadů.
Nepoužívané vozidlo nebo odstavený autovrak se stává odpadem. Každý, kdo se zbavuje takového automobilu = odpadu, je povinen jej odevzdat pouze osobám, které jsou pověřenými provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků.
Čtěte také: Nakládání s odpady Nýrsko-Hamry
Majitel motorového nebo přípojného vozidla je povinen doložit způsob jeho zániku. I přesto, že zákon ukládá povinnost majitelům motorových vozidel žádajících o trvalé vyřazení z evidence provést takzvanou ekologickou likvidaci na vlastní náklady, tak s námi se dalších finančních výdajů obávat nemusíte.
Ekologická likvidace vozidel je proces vyřazování vozidel z provozu (technologická část) a evidence (administrativní část). Hlavním účelem ekologické likvidace je efektivní stahování nebezpečných odpadů z životního prostředí.
Legislativa v oblasti sběru a zpracování autovraků vychází z požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES, která byla implementována do české legislativy zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech. Tyto dva dokumenty jsou základními a stěžejními dokumenty ekologické likvidace vozidel. Vozidla s ukončenou životností jsou touto legislativou řazeny do kategorie nebezpečných odpadů.
Majitelé autovraků za ekologickou likvidaci neplatí. Zákon zakazuje zpracovatelům ukládat poplatek za jejich ekologickou likvidaci, ale to platí pouze u kompletních vozidel. U nekompletního vraku může provozovatel ekologické likvidace požadovat po jeho majiteli finanční náhradu za důležité chybějící části. Zde jsou řešeny ty chybějící části, které jsou nebezpečným odpadem nebo jsou nebezpečným odpadem znečištěny.
Podrobnosti zejména pro § 107 - 112 (zákona č. 542/2020 Sb.) upravuje Vyhláška č. 345/2021 Sb.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 107 odst. 5, § 108 odst. 1 písm. k), § 108 odst. 3, § 109 odst. 7, § 110 odst. 7 a § 112 odst. 7 zákona č.
Provozovatel zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností vystaví předávající osobě písemné potvrzení o převzetí vozidla s ukončenou životností do zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle přílohy č.
Fotografie, které tvoří fotodokumentaci, nesmí být rozmazané a musí mít takové rozlišení, aby z nich byl zřejmý celkový stav vozidla a byl čitelný údaj o identifikačním čísle VIN, ze kterého je možné vozidlo s ukončenou životností zřetelně identifikovat.
Provozovatelé zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností a zpracovatelé vozidel s ukončenou životností zasílají hlášení souhrnných údajů o vozidlech s ukončenou životností z průběžné evidence (dále jen „roční hlášení“) podle přílohy č.
Ohlašovací povinnost se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí zasláním ročního hlášení v elektronické podobě podle přílohy č.
Vzor dokladu o opravitelnosti vozidla a vzor dokladu o funkčnosti části vozidla pro potřeby přeshraniční přepravy použitých vozidel nebo jejich částí jsou uvedeny v příloze č.
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.
V roce 2025 se průběžná evidence vede a roční hlášení za tento rok se podává podle požadavků vyhlášky č. 345/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Údaje zaznamenané do průběžné evidence od 1. ledna 2025 do 31. ledna 2025 musí být uvedeny do souladu s požadavky vyhlášky č. 345/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 31.
tags: #ekologická #likvidace #vozidel #legislativa