Tato práce se nezabývá hinduismem, ale akulturací hinduismu na Západě. způsobem zhodnocené myšlenky ,,zkonstruované" onou ,,koloniální vědou". přesnější a termínu ,,hinduismus" se pokud možno vyhnout. tam, kde termín ,,hinduismus" má své oprávnění, tj. jako zprostředkovatele sociálních dějin.
užíváním termínu ,,hinduismus", ,,bráhmanismus" aj. indických filosofií a náboženství v rámci českého okultismu na přelomu 19. a 20. století. odlišit. aktivitách Teosofické společnosti založené H. P. Blavatskou. kontext, ale o jejich použití v okultistické literatuře. nakonec vyřešil ve prospěch druhé alternativy. kmenové podobě jako ,,karman". a účinku nebo dokonce jako osud. nechávám tam, kde je výraz českými okultisty použit právě v uvedeném abstraktním smyslu. indických badatelů publikujících v angličtině ponechávám v anglicizované podobě.
Z mých českých učitelů musím ocenit zejména praktickou pomoc a inspiraci od doc. Bělky a především podporu mého školitele doc. Dušana Lužného. kolegům studentům Davidovi Zbíralovi a Davidu Vaňkovi. a zbavovala jej pravopisných a syntaktických chyb a neobratností.
i indických společností taková situace byla nemožná. protože obsahoval vnitřní rozpor. před návštěvou zmíněného Svámí Vivékánandy. ani vzdáleně nepodobalo ničemu, co Západ spojuje s představou misie. nebývalé míře. druhou stranu dokázal to, co slyšel a viděl posuzovat kritickým zrakem skeptického novináře. také jistý posun, který objasním později. jiných kultur.
mnohému co učit od indických mudrců minulosti a od těch, kteří žijí ještě dnes. anglických venkovanů ve čtrnáctém století. pletivo tak tajuplně, jak naši středověcí scholastikové vůbec kdy dělali. cenné svým vlastním způsobem, jako kterákoli kultura nabízená západní vědou. budou usilovat. vědění již získaného. tvrdá fakta a chladný rozum, a která postrádá smysl pro věci náboženské, považuji [...] zcela za úspěch. osobní zkušenosti.
Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO
[...] [V] zázraky nevěřím. se na západě snažil popularizovat zcela konkrétní tradici. na Bruntonově a na Bruntona navazujících hnutích zůstalo. ,,novou víru", ale jen ,,několik kaménků vědění". stejně jako rezervovaný vztah k vlastní ,,iracionální" a ,,dětinské" minulosti. přirozenosti civilizací tak nějak pokažené. společností včetně té české. vztah mezi Západem a Indií, nebo spíše Západu k Indii?
tomuto ,,obrození" docházelo? určitou teoretickou nadstavbu, která umožní popsaným událostem porozumět. Výše jsem hovořil o určitém posunu, který do procesu akulturace vnesl Paul Brunton. mystiky", resp. spolku Psyché. hnutí, k samotnému spolku Psyché i k postavám Paula Bruntona a Ramany Maharišiho. modernizace ve vztahu k náboženství znamenala, co přinesla a jaké to mělo důsledky.
Doba, v níž se u nás rozvíjel okultismus, byla současníky vnímána jako doba krize. pořádku. S tímto podhledem kontrastuje pocit, který T. G. okultismu. Sebevražda. Nezůstal ale u diagnózy a pokusil se najít lék. základě své diagnózy formulovat, jak by takové náboženství mělo vypadat. Masarykovy diagnózy i jeho projektu ,,nového náboženství" na okamžik zastavil.
je, narozdíl od ,,divocha", modernímu člověku jaksi vlastní. civilizovaném. ,,'Jaký jste vy sám člověk, jaký máte charakter, jaké máte dobré vlastnosti a jaké máte nedostatky? víc pšenice.' [...] 'A jaké máte nedostatky?' 'Letos jsem zasil jeden pud pšenice... [...] 'Lidé jsou různí - klidní, prchliví, někdy mají špatnou paměť. formovaném textem.
moderního člověka závislá na uceleném mravně-náboženském světovém názoru. světový názor rozbily. náboženství nemohlo uspokojit. formalismus. Bible a o vzor Ježíše Krista. přivádí tak znovu k pochybování. není jiné soudní instance ve věcech rozporů než rozumu. svobodou interpretace Bible vede protestanty postupem času nuceně k toleranci. katolictví.
Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky
Takto se reformace stává kontinuální a také sekulární. protestantského křesťanství ke svým cílům, nedostane se se státem do sporu. Protestantismus proto pravděpodobněji než katolicismus vede k bezvěrectví. A nemohl to být, z blíže nevyjádřených důvodů, ani okultismus. a citem, může to být pouze náboženství monoteistické, zvláště pak křesťanství. víry, naděje, lásky, oddanosti, obětování, uctívání, vzývání. učení, nedává životu suché, nýbrž živé učení, podle něhož má křesťan v Kristu a s Kristem společně žít.
aby vyplývalo z nitra, se pokusím vyjasnit v následující kapitole. ,,Niterného" Krista přidali navrch, a často nečinili rozdíl mezi Kristem a Kršnou. Pokud zde hovořím o moderně, nehovořím o současné společnosti. etablovala, zde budu hovořit. a moci, forem politického útlaku a politické participace, způsobů pojímání skutečnosti a norem poznání. který sebou nese podstatné transformace kultury a společnosti. modernizace a náboženství, dominovalo dosud diskusi na téma paradigma sekularizace.
rekonceptualizace. získává sociálně legitimizační funkci. ne-moderním kulturám. poněkud odlišným způsobem. Británii nebo Francii. koncem 19. století. Francii, a zachovat co možná nejdéle stávající sociální a politické pořádky. 60. let 19. počátkem 80. náboženské sekularizaci. definovanými cíli a jim odpovídajícími prostředky. že existují jasně definované cíle a hledají se pouze prostředky k jejich dosažení.
V tomto ohledu desakralizace přírody racionalizaci předchází. jeho úvaze o původu kapitalismu v kalvínské nitrosvětské askezi. deskralizace přírody hlouběji. hříšník. sekularizaci potud, pokud tento zázrak zůstal v platnosti. zpochybněna, zůstal člověkem obývaný svět bez boha. posléze ještě zabydlením křesťanského světa řadou prostředníků a přímluvců. sféře profánního. S její desintegrací mohl být proto svět rychle sekularizován. ovládá i další sféry sociálního života.
, hospodářský růst, pokrok apod. zaměnitelný. technicky a byrokraticky. jednotlivce a náboženská svoboda extenzí svobody smýšlení. význam náboženských legitimizací se snižuje, i když zcela nemizí. udržet sepětí státu a církve. (Rakousku) a lásku a úctu k císaři a vrchnosti. K tomu patrně směřovala i výuka náboženství. vzdělání si člověk osvojoval teprve na gymnáziích.
Čtěte také: Brněnská příroda: Kam na výlet?
nesoudit jevy podle bezprostředního dojmu a podle jejich pojmenování, ale podle jejich věcné podstaty. verifikujícího uvažování. vývojových řad, na uvědomění si vztahu mezi subjektem-individuem a společenskými, vnějšími danostmi. ostýchavosti, čistotnosti, šetrnosti, skromnosti. měli na církevních školách staršího typu. s novou organizací správy a politiky, kněží se stali státními úředníky. podřídit vlastní kontrole. V duchu ,,racionalizace" církve Josef II. státní kontrole. legitimizátora vlády a sociálních vztahů.
mnohem hlubší než by byla pouhá výměna učitelů. psaní. sebereflexe a logické myšlení. hlavě rozsáhlé dějové schéma. Písmo a text umožňují rozvoj všeho toho, čemu oralita spolehlivě zabraňuje. text, resp. ,,Na psaní je nejvýznamnější to, že umožňuje oddělit tvrzení od mluvčího. důraz, neobvyklý kontext záměrně učiněný slavnostním a předepsaná strnulost chování. že] význam nyní žije bez mluvčího a bez posluchače. ke kontextu.
řádem. kacířství. odlišuje od mnohopramenného, nesystematizovaného vědění typického pro orální kultury. uspořádání. podobě univerzální doktríny. oprávnění číst. integritu a řád. ale zásadně mění situaci. průmyslovou společnost tak důležité. někdy až ohromné celoživotní úsilí a trénink. spojený s vysoce specializovanou činností příslušné osoby, a předcházející ji. v zaměstnání nebo v dalším vzdělávání. učenosti.
poskytují svou vzdělávací službu zbytku společnosti. bez výjimky podléhají exo-edukaci. společenské dělby práce. poskytnout univerzálně základní obecnou průpravu všem. To je jeden důvod. změna charakteru práce samotné. významy. jednou, v nějakém standardním idiomu srozumitelnému všem. kulturu šíří prostřednictvím novin, časopisů a knih. ale jejich tisk obnoven. Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny.
vlastenci byla snesena na úroveň veřejné komunikace přístupné širokému okruhu čtenářů. Ve dvacátých letech 19. jepičí život, již v druhé polovině 20. politicky, vědecky a osvětově orientovaným tiskem. ,,zpracováním" literatury. Moderní školský systém ale je tak nákladný, že jej může spravovat a kontrolovat pouze stát.
něm musí zase poskytovat jednotnou socializaci, jež umožňuje všem společně ,,dýchat". efektivně překrývá a nivelizuje dosavadní lokálně zakotvené kulturní odlišnosti. většinou staví právě na literárních pramenech v daném jazyce, tedy na tzv. společnosti. protože účinkuje pouze ve sféře, kde jsou předem stanoveny cíle a kritéria. jiného trvale blízkého partnera. aby se dala formulovat. neschopnost předložit v těchto situacích dobré důvody pro ano nebo pro ne. fungování emocí a pocitů.
řešit. V kultuře bez tisku byla i četba do značné míry orálně vázaná. kultury. čteny v soukromí. individuality i další psychologizaci myšlení a vznik anonymní čtenářské veřejnosti. číst. definitivnosti tištěného textu. náboženské výchovy nebo řetězcem interpretační tradice, kterou zná náboženský expert. interpretační klíče. práci zajímají zejména ty, které přišly z Indie. spíše v podobě svobodného literáta než kněze) prováděnou bricolage. skutečnost lze rozprostřít v prostorové organizaci psané řeči.
svět. charakter reprezentace skutečnosti. neadekvátně. Odtud novověký boj náboženství s vědou. interakce, k nimž dochází na základě stanovených pravidel, ale jako věroučné systémy, v které se věří. detradicionalizace. hodnotovým kritériím, aniž by nějaký text (s výjimkou vědeckého) měl privilegované postavení. odvozovat vlastní doktrínu z jediného textu nebo z textů původně přináležejících jediné tradici. tradic a jejich ničím neomezenou doktrinální interpretaci. nejistou konstrukcí. hodnověrnosti. Typicky jsou to církve a další větší sociální uskupení.
resp. například ve Francii, nebyla typická a představuje pouze jednu z možností. Martinem (A General Theory of Secularisation. záležitostí osobního vkusu volitelnou stejně jako komodity na trhu. náboženských společenství, která vzájemné rozdíly definují doktrinálně. značné míry individuální. Druhým aspektem individualizace je zvnitřnění náboženství. aplikace v osobním životě než v jeho pojmové výstavbě. morální konzistence jednání a smýšlení. reprezentace skutečnosti. nakloněním by bylo možné zajistit úspěch určitého jednání nebo napravit chybu. židovská etika připouštěla jediné: důsledně dbát nařízení zákona.
náboženské pokrytectví. Nestačí se pouze účastnit rituálu. následoval, není z tohoto pohledu skutečně zbožný. Seculariztaion and Social Integration. Papers in Honor of Karel Dobbelaere. co je vlastní podstatou náboženství vůbec, na čem se shodnou všichni. prostředník (či církev) a rituál. Tyto postoje nabývají ve velké míře na významu. založené na manipulaci s informací spíše než s ,,hmotou", nikoliv na vesnici a mezi dělníky. do měst jsou lokalizovány všechny zmíněné modernizační transformace. průmyslovém městě odvíjí od jiných principů než ve feudální vesnické komunitě. obyvatel Prahy narostl z původních 102 tis. na 668 tis. v roce 1910 a 942 tis.
zaznamenalo nárůst z 8 tis. (1830) na 111 tis. (1910) a 133 tis. shrnul Otto Urban v podobě modelů sociálního rozvrstvení obyvatelstva v polovině 19.
Tabulka 3: Sociální diferenciace v českých zemích v první polovině 19. a na přelomu 19. a 20. století:
| Společnost první poloviny 19. století | Společnost přelomu 19. a 20. století |
|---|---|
I. Venkovský lid:
| I. |
II. Měšťanstvo, řemeslnictvo a městská chudina:
| II. |
III. Aristokracie:
| III.
|
tags: #od #prirody #podradne #luxor #co #to