Ochrana před změnou klimatu: Možná řešení

Zvyšování kvality života světové populace je spojeno se stále vzrůstajícím nadměrným využíváním přírodních zdrojů. Planeta se snaží držet krok s nárůstem průměrné globální teploty a četností extrémních povětrnostních jevů, které mění ekosystémy po celém světě. Změna klimatu navíc nejvíce dopadá na nejchudší obyvatele světa, z nichž mnozí nemají dostatek prostředků, aby se současné klimatické realitě přizpůsobili.

Úloha při řešení změny klimatu

Naší úlohou při řešení změny klimatu je zvýšit odolnost lidí zranitelných vůči měnícímu se klimatu a zhoršování životního prostředí skrze řešení, která jsou v souladu se zásadami zeleného růstu a cirkulárního hospodářství, snižováním emisí skleníkových plynů a zachycováním/ukládáním uhlíku. V místech, kde působíme, jsou emise skleníkových plynů na osobu výrazně nižší, než je celosvětový průměr. Přesto je mnoho z těchto lidí neúměrně postiženo nepříznivými dopady změny klimatu. Zaměřujeme se proto na kvalitní adaptační programy, do kterých začleňujeme i zmírňování dopadů.

Oblasti zaměření

• Zlepšení potravinové bezpečnosti a výživy: Uplatňujeme systémový přístup k živobytí s cílem zlepšit potravinovou a výživovou bezpečnost v oblastech ohrožených změnou klimatu.
• WASH (voda, sanitace a hygiena) odolná vůči klimatickým změnám: Podporována jsou technologická řešení v oblastech ohrožených změnou klimatu (např. suchem a záplavami) prostřednictvím lepší správy a odpovědnosti poskytovatelů služeb.
• Klimaticky chytrá energetická řešení: Zahrnují lepší energetickou účinnost mimo síť ke snížení nákladů domácností nebo technologie čisté energie ke snížení znečištění ovzduší v domácnostech a opatření, která přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů.
• Produktivní a klimaticky odolná krajina: Zabýváme se zhoršováním životního prostředí a změnami půdy, vody a dalších zdrojů, na nichž jsou lidé závislí, například v oblasti zemědělské produktivity, způsobenými změnou klimatu.

Adaptace na změnu klimatu v ČR

Národním koordinátorem adaptace na změnu klimatu je Ministerstvo životního prostředí. Na celostátní úrovni je adaptace na změnu klimatu zastřešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (národní adaptační strategie). Strategie a její obsah vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (2009) a je v souladu s Adaptační strategií EU, přičemž reflektuje měřítko a podmínky ČR.

Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření.

První aktualizace národní adaptační strategie a akčního plánu byla 13. září 2021 schválena Vládou ČR. Oba dokumenty se opírají zejména o odborné podklady zpracované resortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací. Na aktualizaci se podílelo více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.

Čtěte také: Problémy s igelitovými sáčky a recyklace

Strategické dokumenty

• Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
• Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - 1. Schvalující usnesení vlády č. 785 ze dne 13.

Další odkazy pro podporu adaptace

• Climate-ADAPT - Evropská adaptační platforma (klíčové služby EU, adaptační nástroje a pomůcky, příklady dobré praxe, profily členských států, adaptační politika EU)
• MiSe Klima - Jak můžeme reagovat na změnu klimatu?

Klimatická (ne)spravedlnost v Česku

Změna klimatu se často prezentuje jako globální problém, který se týká především tropických oblastí, přímořských států nebo chudých regionů globálního Jihu. Jenže tak zvaná klimatická nespravedlnost se netýká jen vzdálených koutů planety - projevuje se i u nás, v České republice. Ne všichni totiž čelíme stejným výzvám a rizikům. Zatímco někteří lidé mohou investovat do zateplení domu, fotovoltaických panelů, klimatizace nebo ekologické dopravy, jiní nemají ani prostředky na základní vytápění, kvalitní bydlení, nebo ochranu před horkem. Klimatická změna v Česku zvýrazňuje sociální a ekonomické rozdíly, které jsou patrné už dnes.

Klimatická nespravedlnost označuje nerovnoměrné dopady změny klimatu na různé lidi i regiony a zdůrazňuje nutnost spravedlivého přístupu k jejich řešení. Změna klimatu totiž nedopadá na všechny stejně. Na Sibiři a Aljašce taje permafrost, v pobřežních oblastech a ostrovních státech se potýkají s rostoucí hladinou oceánu. Do jisté míry stejně, bez ohledu na region, jsou zasažené zemědělské oblasti, které sužuje nedostatek vody a sucho. Největší nespravedlností však je, že nejtvrději a nejvážněji dopadá právě na ty, kteří k jejímu vzniku přispěli nejméně. Kopíruje a zároveň prohlubuje nerovné rozdělení bohatství a moci ve světě, přičemž nejvíce jsou ohroženy ženy, děti a senioři.

Energetická chudoba

Jedním z nejviditelnějších příkladů klimatické nespravedlnosti je energetická chudoba. Tento pojem označuje domácnosti, které vydávají nepřiměřeně velkou část příjmu na energie a musí proto šetřit na jiných základních potřebách. V ČR podle výzkumů žije v energetické chudobě každé desáté dítě a téměř třetina osaměle žijících seniorek. Tato čísla se týkají zejména nájemního bydlení - 46 % ze všech lidí v energetické chudobě bydlí v nájemních bytech, zatímco celkově v nájmu bydlí jen 17 % populace.

Lidé ve špatně izolovaných bytech tak vydávají více peněz za energie, které přitom ani nezajistí dostatečný tepelný komfort. Když k tomu připočteme vysoké náklady na nájem - průměrná domácnost vydává zhruba čtvrtinu příjmů jen na bydlení - je zřejmé, že pro mnohé rodiny jde o začarovaný kruh. Situaci ke všemu komplikuje obecně malý podíl obecních bytů (cca 3,6 % bytového fondu), který znatelně omezuje dostupnost bydlení pro zranitelné skupiny. Mnozí z těchto lidí pak končí jako oběti obchodníků s chudobou.

Problémem není jen zima a nedostatečné vytápění. Vlny veder, které se s postupující změnou klimatu stávají častějšími, dopadají nejtvrději na obyvatele nezateplených domů a bytů. Lidé v energetické chudobě si často nemohou dovolit klimatizaci, a přitom žijí v prostředí, kde teplem dlouhodobě strádají. Výsledkem jsou zdravotní rizika - od přehřátí přes dehydrataci až po zhoršení chronických onemocnění.

Čtěte také: Srovnání ekologických aspektů myček

Bydlení jako rizikový faktor

Vedle energií hraje klíčovou roli samotná kvalita bydlení. Asi 115 tisíc lidí v Česku žije v bytové nouzi - od lidí bez domova, přes obyvatele ubytoven až po rodiny, které se tísní v nevyhovujících bytech. Další poměrně velká část populace bydlí v domech, kde je nadměrná vlhkost, plísně nebo chybí izolace. Podle odhadů žije v budově, která negativně ovlivňuje jeho zdraví, každý šestý Čech. Tyto problémy mají přímou souvislost se změnou klimatu a s energetickou chudobou.

V neizolovaných bytech či starších domech (i když jsou vytápěné) je v zimě povrch stěn často chladnější než okolní vzduch. Nejvíce se projevují u lidí se zhoršeným zdravím - seniorů či chronicky nemocných (srdce, plíce, diabetes, neurologické poruchy). Právě tyto skupiny obyvatel jsou na klimatické extrémy nejcitlivější a zároveň mají často nejmenší možnost se jim aktivně přizpůsobovat. Izolovanost seniorů a menší mobilita znamená, že se nemohou snadno uchýlit do chladnějšího prostředí nebo vyhledat lékařskou pomoc.

Horka mohou, a to bez ohledu na věk, způsobovat dehydrataci, úpal, zvýšené riziko astmatických záchvatů nebo respiračních onemocnění. S postupujícím věkem se zhoršuje termoregulace organismu, takže staří lidé jsou výrazně náchylnější k přehřátí. Kombinace horka a chronických onemocnění (např. kardiovaskulární choroby, cukrovka) zvyšuje riziko jejich hospitalizace a úmrtí.

Ohroženy jsou i děti, které tráví více času venku a často nejsou schopné sami regulovat tepelnou zátěž. Plísně v nevyhovujících bytech a ubytovnách ve vyloučených lokalitách mohou vyvolávat alergické reakce, astma, respirační problémy nebo zhoršení chronických onemocnění.

Nerovnosti, politika a stát

Klimatická nespravedlnost se v Česku neprojevuje všude stejně. Nejvíce zasažené bývají regiony s nižší ekonomickou výkonností - například severozápad Čech nebo Moravskoslezský kraj. Tyto oblasti se potýkají s vyšší mírou sociálního vyloučení, menší dostupností kvalitního bydlení a také s horšími možnostmi financovat adaptační opatření. Na obnovu a výsadbu zeleně, zateplování budov a stínění veřejných prostor, nebo lepší ochranu obyvatel před přívalovými dešti zkrátka nemají peníze.

Čtěte také: Příčiny ohrožení škol

Otázka spravedlnosti se netýká jen nerovností na úrovni konkrétních skupin obyvatel nebo regionů, ale také způsobu, jakým na ně reaguje stát. Programy na podporu zateplování budov či instalaci obnovitelných zdrojů jsou sice cenné, ale často z nich nejvíce profitují lidé, kteří už mají dostatek prostředků na investice. Vlastníci nemovitostí mají například lepší přístup k dotacím než nájemníci v městských bytech.

V tomto ohledu je dobře zmapován dotační program v ČR zvaný Nová zelená úsporám. Skrze něj lze žádat o finanční prostředky na zateplení budov, výměnu oken, instalaci tepelných čerpadel nebo solárních systémů. Z jeho povahy je však zřejmé, že je adresovaný primárně vlastníkům rodinných a bytových domů, kteří mají finanční prostředky na spolufinancování. Nájemníci mají výrazně omezený přístup, protože nemohou sami rozhodnout o investici do budovy, pokud ji nevlastní.

Malé obce či bytová družstva se zase často potýkají s administrativními překážkami, nedostatkem know‑how nebo nutností zajistit spolufinancování. Bezúročné půjčky, klimatické fondy a další nástroje, které navrhuje EU znějí dobře, ale neřeší situaci teď a tady.

Zelenou cestou…ale fér!

Klimatická nespravedlnost v Česku není jen akademický pojem. Má konkrétní podoby: senior, který žije v přehřátém bytě; rodina, která tráví horké dny v přeplněné ubytovně bez zeleně a stínu; obec, která nemá prostředky na zateplení školy a opravu kanalizace. Bez propojení sociální a klimatické politiky tak hrozí, že tzv. zelená transformace prohloubí nerovnosti, které již ve společnosti a mezi lidmi existují. Přitom právě férovost je klíčová pro to, aby veřejnost přijala klimatická opatření jako nutná a spravedlivá.

Energetické chudobě v (českém) kontextu nové klimatické politiky se věnuje i ne příliš obsáhlý text příručky Energetická chudoba v kontextu klimatické politiky.

Návrhy aktivit pro žáky ZŠ a studenty SŠ

1. Mapa nerovností ve vlastní obci: Rozvoj schopnosti pozorovat prostředí, identifikovat místní problémy a navrhovat praktická řešení.
2. Rodinný energetický rozpočet: Uvědomění si ekonomických dopadů spotřeby energií a hledání možností úspor na úrovni domácnosti.
3. Debata: Kdo nese odpovědnost?: Nácvik argumentace a porovnání různých postojů k otázce spravedlivého rozdělení odpovědnosti.
4. Scénáře budoucnosti: Rozvoj představivosti a schopnosti modelovat možné důsledky odlišných politických rozhodnutí.

tags: #ochrana #pred #zmenou #klimatu #mozna #reseni

Oblíbené příspěvky:

• Návod pro dvě Češky v přírodě
• Environmentální výchova: Obsah a význam
• Přírodní parky a souhlas OOP
• Postup pro napojení drenážní trubky
• Argumenty proti klimatickému determinismu