Energetické využití odpadů v České republice

Samosebou.cz Vám přináší informace ze světa třídění a recyklace odpadu. Díky přijmutí cookies víme, jaký obsah Vás zajímá a můžeme se tak na tato témata více zaměřit. Pro podrobnější informace o cookies a nastavení můžete zjistit na odkazu „Nastavení cookies“ (najdete jej v dolní části webové stránky Samosebou.cz). Tyto soubory cookie jsou nutné pro základní funkce stránky, a jsou proto vždy povolené. Mezi ně patří soubory cookie, které stránce umožňují si vás zapamatovat při procházení stránky v rámci jedné relace nebo, pokud o to požádáte, mezi relacemi. Soubory cookie nám pomáhají vylepšovat funkce stránek sledováním využití této webové stránky. V některých případech soubory cookie zrychlují zpracování vašeho požadavku a umožňují nám zapamatovat si vaše vybrané předvolby na stránce. Díky souborům cookie sociálních médií se můžete připojit ke svým sociálním sítím a jejich prostřednictvím sdílet obsah z naší stránky. Reklamní soubory cookie (třetích stran) shromažďují informace pro lepší přizpůsobení reklamy vašim zájmům, a to na našich stránkách i mimo ně. V některých případech tyto soubory cookie zpracovávají vaše osobní údaje. Zásady ochrany osobních údajů a používání souborů cookie. Tento souhlas potřebujeme k odeslání vašich dat, čímž zabezpečíme plynulý běh stránek, sběr dat za účelem vyhodnocování návštěvnosti a dalších statistik a přizpůsobení reklam. Přijetím souborů cookie nám umožníte nakládat s vašimi kontaktními údaji, mimo jiné za pomoci služeb společnosti Google.

Energetické zhodnocení odpadů znamená využití jejich energetického potenciálu a úsporu primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energií (fosilních paliv). Energetické využití odpadů v žádném případě nekonkuruje třídění a recyklaci, naopak je přirozeně doplňuje. Zpracovává totiž tzv. zbytkový odpad, tedy ten, který zůstává po oddělení využitelných a nebezpečných složek z komunálních odpadů. Na pomyslném žebříčku preferovaných řešení, jak s odpady nakládat, je tedy jejich energetické využití prostřednictvím ZEVO nadřazené pouhému odstranění, ať již spálením nebo uložením na skládku.

Zatímco běžná spalovna slouží pouze k likvidaci odpadů, v ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadů) dochází jejich termickým využitím k výrobě tepelné a elektrické energie. Energie vyrobená z odpadu navíc šetří neobnovitelné zdroje surovin, jako jsou uhlí či ropa. Využívá smysluplně zbytkový odpad (takový, který nelze jinak zpracovat, např. Na rozdíl od skládek je pod neustálým dohledem a pečlivě rovněž kontroluje přivážené odpady (např.

Odpad je stále více využíván jako surovina. Odpady, které je možné spálit, mohou být zdrojem energie, která může být dále využita. Pozitivním jevem je, že čím dál méně odpadu končí na skládkách. To souvisí s rozvojem spaloven, do kterých míří směsný komunální odpad.

Komunální odpad tvoří 60 % veškerého odpadu vyprodukovaného v České republice. Jelikož už tento odpad nelze třídit a recyklovat, je z něho ve spalovnách vyráběna elektrická energie nebo teplo. Množství energie, které se při spalování uvolní, se označuje pojmem výhřevnost. Výhřevnost je udávána pro suchý odpad v jednotce MJ/kg nebo MJ/m3, tedy milion Joulů (jednotka energie) na kilogram nebo metr krychlový. Výhřevnost směsného komunálního odpadu je závislá především na jeho skladbě. Hraniční hodnota pro energetické využití je v České republice stanovena na 6,5 MJ/kg. V praxi to znamená, že odpad s větší výhřevností není možné uložit na skládku.

Čtěte také: Podpora kompostování pro občany

Odpad dovezený do spalovny je nejprve roztříděn na odpad určený k recyklaci a odpad určený ke spálení. Spálením se sníží objem odpadu na 10 až 15 % původního objemu a zároveň dochází ke zničení toxických chemických látek a patogenů obsažených v odpadu. Kromě tepla vzniká při spalování také popel a struska a produkce emisí plynných škodlivin (NOx, CO, SO2, SO3, HCl, HF). Efektivní čištění spalin ovšem zvyšuje náklady na spalování odpadu. Vysoké náklady samozřejmě připadají také na výstavbu a provoz spalovny. Pro spalování odpadu ovšem mluví především koncentrace obyvatelstva a nedostatek velkých ploch pro zřízení dalších skládek. Kromě běžného komunálního odpadu je spalován i průmyslový a zdravotnický odpad či čistírenský kal.

Legislativní podmínky

Pro ZEVO platí velmi přísná evropská a česká legislativa, která povoluje jen minimální hodnoty emisí do životního prostředí. V porovnání s klasickými zdroji (např. uhelné elektrárny) jsou ZEVO k lidskému zdraví a životnímu prostředí mnohem šetrnější.

Nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. účinný od 1.1.2021 přinesl mj. jednu zásadní změnu, tzv. „zákaz skládkování“. (1) Provozovatel skládky nesmí od 1. b) které překračují limitní hodnotu parametru biologické stability AT4 stanovenou v příloze č. V praxi toto ustanovení znamená, že počínaje rokem 2030 již nebude možné nadále skládkovat směsný komunální odpad a řadu dalších druhů odpadů s energetickým potenciálem, které dnes na skládkách běžně končí. Recyklace a energetické využití budou jedinými možnostmi, jak s těmito odpady nadále nakládat.

V roce 2024 začne v České republice platit zákaz skládkování směsných komunálních odpadů (SKO) a recyklovatelných odpadů. V souladu s evropskou legislativou bude nakládání s odpady rozděleno do stupnice (tzv. hierarchie) podle preferovaných řešení. Přirozenou součástí této hierarchie je i energetické využití odpadů - tedy výroba elektřiny a tepla, podobně jako třeba z uhlí či biomasy. Právě k tomu bude sloužit zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) Mělník, plánované v areálu elektrárny Mělník.

Nakládání s odpadem

Základem moderního nakládání s odpady je jejich třídění přímo u původce. Společnost FCC provádí zpracování separovaných komunálních odpadů z barevných kontejnerů na třídicích linkách - např. v pražských Ďáblicích, v Úholičkách u Kralup n. Vltavou nebo v Lovosicích. Na překládacích stanicích v Praze-Ďáblicích a Praze-Kyjích se z objemných a živnostenských odpadů vytřiďují dřevo a kovy, v menší míře i plast a papír. Zároveň se zde třídí i vysokovýhřevný průmyslový a živnostenský odpad, který je na zařízení v Úholičkách nebo v Lovosicích využíván pro výrobu tzv.

Čtěte také: Odpad Praha: Informace

Po provedení těchto činností, podporujících cirkulární ekonomiku, stále zbývá určitá odpadů nepoužitelná k dalšímu ekonomickému zpracování. Jedná se o směsný komunální odpad, zbytky z třídění separovaných komunálních odpadů, znečištěné odpady neumožňující jejich materiálové využití a také některé odpady z průmyslového a živnostenského sektoru, které nelze recyklovat především kvůli jejich složení (např. odpady kompozitních materiálů).

Energetické využívání odpadu a ekologie

Energie z odpadu je považována za alternativní zdroj energie. Je dostupná a z části obnovitelná. • Výzkum a vývoj v současné době ověřuje možnosti zachycování a ukládání uhlíku jako úložiště CO2.

Výsledkem termického zpracování odpadů je snížení jejich objemu a hmotnosti za vzniku anorganického materiálu - škváry, s minimálním obsahem organických zbytků. Ten lze uložit na skládky ostatních odpadů. Variantně, při splnění legislativně daných kvalitativních požadavků, je možné škváru po úpravě nabídnout i k materiálovému využití ve stavebnictví a tím spořit potřebu části panenských přírodních zdrojů na výstavbu.

Důvody pro energetické využívání odpadů:

• Odpad je ideální náhradou přírodních neobnovitelných zdrojů - směsný komunální odpad dosahuje výhřevnosti hnědého uhlí
• ČR dlouhodobě neplní požadované limity EU pro omezování množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů
• ČR významně zaostává za vyspělými evropskými státy ve využívání odpadů jako zdroje energie
• Energetické využívání spalitelných odpadů, které nelze látkově využívat, vyhovuje všestranným nárokům kladeným na ochranu životního prostředí
• Energetickým využíváním dojde ke snížení dovozní závislosti na primárních energetických zdrojích (zemní plyn, ropa)

Energetické využívání odpadů zaujímá v hierarchii nakládání s odpady až čtvrté místo. Vždy je kladen důraz především na předcházení jeho vzniku, opětovné či materiálové využití. Zařízení EVO Komořany předpokládá využití těch odpadů, které zůstanou po vytřídění tzv. využitelných složek komunálních odpadů a nelze je již jinak, tzn. materiálově využít a v současné době jsou ukládány na skládky.

Čtěte také: Česká legislativa o nebezpečném odpadu

Definice EVO

Za energetické využívání odpadů se spalování odpadů považuje pouze tehdy, jestliž použitý odpad nepotřebuje pro vlastní zapálení ke spalování podpůrné palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob, nebo odpad se použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeních na výrobu energie za podmínek stanovených právními předpisy o ochraně ovzduší.

Pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky, jedná se jen o odstraňování odpadů, tedy prosté spalování odpadů bez dalšího užitku.

Spalovny odpadů budou hodnoceny jako zařízení pro energetické využívání odpadů pouze pokud bude jejich koeficient energetické účinnosti rovný nebo vyšší jak 65 %.

Kapacita zařízení EVO je 150 tisíc tun/r. Analýza výskytu směsného komunálního odpadu velkoobjemového odpadu z dojezdové vzdálenosti do 70 km od Komořan ukázala, že energeticky využitelného je k dispozici až cca 260 tisíc tun vhodného odpadu. Je tedy patrné, že zvolená kapacita zařízení není schopna zpracovat veškerou produkci odpadů a umožňuje využít další způsoby nakládání s odpady (tj. prevence, opakované použití, recyklace, třídění apod.). Zařízení EVO Komořany tyto činnosti NEOMEZUJE.

V České republice vyprodukujeme dle dostupných dat MŽP ČR z roku 2021 přibližně 5,9 mil. tun komunálního odpadu ročně. Z tohoto množství se přibližně 50 % uloží na skládky, 38 % využije materiálně a pouhých 12 % energeticky. Rozvinuté země Evropy, k nimž bychom se chtěli přiblížit, odpady recyklují, zbytek energeticky využívají a skládkují minimálně.

Energetické využívání odpadu v České republice

První spalovna odpadu s využitím energie byla na území České republiky vybudována v letech 1904-1905 v Brně. Stala se vůbec první spalovnou odpadu v Rakousko-Uherku a již v té době využívala odpadu k výrobě elektrické energie. Nové zařízení bylo v Brně vybudováno v letech 1984 až 1989. V období 2008 až 2010 se uskutečnila jeho generální rekonstrukce. Druhá spalovna komunálních odpadů byla postavena v letech 1930-1933 v Praze. Spalovna tehdy patřila k nejmodernějším v Evropě. Vysočanskou spalovnu nahradilo zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v Praze - Malešicích, které bylo do provozu uvedeno v letech 1996-1998. Další moderní ZEVO bylo v České republice uvedeno do provozu v Liberci. Jeho výstavba byla zahájena v roce 1996, o tři roky později byla uvedena do provozu. Zatím poslední zařízení toho typu v ČR bylo postaveno v Chotíkově u Plzně. V provozu je od roku 2016 a maximální kapacita zařízení je 110 tisíc tun za rok. Tepelná energie je dodávána do sítě centrálního zásobování teplem v Plzni.

V České republice jsou v současnosti v provozu čtyři ZEVO: v Praze, v Brně, v Liberci a v Chotíkově u Plzně. Stávající roční kapacita ZEVO v České republice je přibližně 750 tisíc tun.

Příklady ZEVO v České republice

Brno (SAKO Brno, a. s.)

První spalovna na území dnešní České republiky byla vybudována právě v Brně už v roce 1905. Fungovala až do roku 1941 a o čtyři roky později byla poškozena během bombardování. Druhá spalovna byla v Brně postavena v letech 1984 až 1989. V roce 1994 byl provoz rozšířen o 2. V letech 2008 až 2010 došlo k dalším modernizacím spalovny - byly vyměněny kotle, instalována turbína o výkonu 22,7 MW, pořízena nová filtrační zařízení, vzduchový kondenzátor pro turbínu a dotřiďovací linka pro PET láhve, hliníkové plechovky, tetrapacky a papír. Brněnská spalovna má kapacitu 248 000 tun odpadu ročně. První moderní zařízení na energetické využívání odpadů bylo vybudováno na konci 80. let minulého století v Brně - Komárov. Jeho stávající kapacita je asi 248 tisíc tun ročně, což znamená pokrytí roční spotřeby tepla pro 40 tisíc domácností a elektřiny pro 20 tisíc domácností. V současnosti probíhají práce na projektové přípravě výstavby 3. kotle.

Praha (Pražské služby, a. s.)

První spalovna v Praze byla postavena ve Vysočanech v průběhu let 1930 až 1933 a do provozu byla uvedena o rok později. Její provoz skončil v roce 1997. Vznik nové spalovny v Malešicích se datuje k roku 1998 a nachází se na území Štěrbohol, ale vstupní trakt má na území Malešic. Díky instalaci katalyzátorů v roce 2007 se významně zlepšily emisní parametry. Současná kapacita spalovny ZEVO Malešice je 330 000 tun odpadu ročně. Spalovna disponuje 4 kotly a každý dokáže spálit až 15 tun odpadu za hodinu. Ze spáleného odpadu se vyrábí hlavně tepelná energie. Teplo se dále distribuuje do domácností nebo se využívá na výrobu elektrické energie. Zařízení v Praze - Malešicích bylo zprovozněno v letech 1996-1998. Vystřídalo původní pražskou spalovnu odpadů z 30. let ve Vysočanech. Vyrábí především teplo, elektřinu až od roku 2010, obojí do zhruba 20 tisíc domácností. Kapacita ZEVO Malešice je 310 tisíc tun odpadů ročně.

Liberec (Termizo, a. s.)

Spalovna Termizo funguje v Liberci od roku 1999. Za rok dokáže zpracovat 96 000 tun odpadu. ZEVO v Liberci s kapacitou 96 tisíc tun za rok začalo fungovat na podzim 1999.

Chotíkov u Plzně (Plzeňská teplárenská, a. s.)

Nejnovější spalovna v České republice se nachází v obci Chotíkov u Plzně a její provoz byl spuštěn v roce 2016. Ročně spalovna zpracuje 105 000 tun odpadu. Zařízení zásobuje teplem město Plzeň a elektřina je odváděna do rozvodné sítě. Maximální tepelný výkon je 31,65 MW s předpokládanou roční dodávkou tepla cca 400 000 Gigajoul. V roce 2016 bylo do provozu uvedeno nejmodernější ZEVO v Chotíkově u Plzně. Má kapacitu 95 tisíc tun za rok, pro srovnání, v Plzeňském kraji vzniká ročně asi 260 tisíc tun odpadů.

Energetické využívání odpadu v Evropě

Úvodem je potřeba zmínit pojmosloví v zahraničí. Pro zařízení na energetické využití odpadu je používán také výraz Waste to Energy (WtE) Plant. Pojem zařízení na energetické využití odpadu je na základě evropské i české legislativy jednoznačně definován parametrem R1 - energetická účinnost.

Pokud převedeme údaje z mapky CEWEP do tabulky níže, získáme lepší představu o tom, jak nedostatečné jsou stávající kapacity zařízení na energetické využití odpadu v ČR. Zatímco v České republice bylo v roce 2020 energeticky využito průměrně jen 65 kg/obyvatele, ve většině států západní Evropy se tento údaj pohybuje výrazně nad 200 kg/obyvatele. Pro bližší srovnání uvádíme přehled zařízení WtE v Rakousku, které je nám geograficky i počtem obyvatel velmi blízko.

V Polsku je v současnosti v provozu celkem už 9 zařízení WtE s celkovou kapacitou 1 365 000 tun odpadu/rok ve městech Bydhošť, Bělostok, Konin, Krakov, Poznaň, Řešov, Štětín, Varšava a Zabrze. Kapacity v Polsku jsou plně vytížené. Proto je ve výstavbě dalších 5 zařízení s kapacitou cca 550 000 tun.

Společnost FCC je vlastníkem nebo provozovatelem 10 zařízení WtE s celkovou kapacitou 2,6 mil. t/rok. Všechny pracují na plnou kapacitu. Tři z nich se nacházejí ve Španělsku, 6 ve Spojeném království a 1 v Rakousku.

Evropské příklady ukazují, že spalovny v centrech měst mohou mít pozitivní vliv. Například na ostrově Mallorca se nachází největší zařízení FCC na výrobu energie z odpadu, které se skládá ze dvou spaloven (každá se dvěma linkami). Turistická atraktivita regionu přítomností spalovny neutrpěla. Nebo zařízení Waste to Energy Spittelau ve Vídni v Rakousku je uměleckým dílem a památkou, na kterou jsou Vídeňané hrdí. Zajišťuje teplo pro 1/3 všech vídeňských bytů a je možné ho navštívit.

tags: #energetické #využití #odpadů

Oblíbené příspěvky:

• Zlepšení kvality ovzduší v ČR
• Provozní doba skládky Rakovník
• Praktické odpadkové koše
• Turistika v Bavorských Alpách na jaře
• Skládkování v České republice