V souvislosti s narůstajícími environmentálními problémy a tlakem na udržitelnost se potravinový odpad stává stále závažnějším tématem. Třetina vyprodukovaných potravin na světě se vyhodí. V Evropě se vyhodí až 88 milionů tun jídla ročně. To je nepředstavitelné množství.
Odborník na potravinový odpad se zabývá komplexním řešením problematiky plýtvání potravinami. Jeho práce zahrnuje:
Prague Food Waste je projekt, jehož cílem je zjistit, kolik potravinového odpadu vzniká v jídelnách základních škol, nemocnic, domovů pro seniory i v různých domácnostech. Nejprve se zaměřil na školní jídelny. Podrobný výzkum v rámci projektu Prague Food Waste se konal ve čtyřech školních jídelnách v Praze, které vaří pro 400 až 600 žáků.
Měření se uskutečnilo na konci roku 2023 a začátkem roku 2024, přičemž na každé škole proběhly dva zkušební dny a následně týden kontinuálního měření.
Data výzkumu zpracovala organizace INESAN. Výsledky ukázaly, že ve školních jídelnách vzniká 33,8 % odpadu. Největší část tohoto odpadu tvoří jídlo zůstávající na talířích žáků (48 %), následované nevydanými pokrmy (43 %) a zbytky z přípravy (9 %), jako jsou slupky, kosti apod.
Čtěte také: Ubrousky z včelího vosku
Podle odhadů organizace INESAN činí hodnota jídla vyhozeného ve škole s 500 žáky přibližně 600 000 Kč ročně. Tento výpočet zahrnuje pouze cenu surovin, nikoli náklady na práci a další provozní náklady, což by celkovou částku ještě zvýšilo.
V reakci na výsledky výzkumu plánují organizace Zachraň jídlo a INESAN ve spolupráci s odborníky uspořádat na podzim workshopy zaměřené na hledání efektivních způsobů, jak snížit plýtvání jídlem ve školních jídelnách. Těchto workshopů se zúčastní také zástupci domovů pro seniory a nemocnic, aby bylo možné aplikovat nalezená řešení i v dalších institucích.
Jedním z klíčových prvků možného řešení je zlepšení komunikace mezi rodiči, žáky a zaměstnanci jídelen. Rodiče by měli být více zapojeni do procesu odhlašování obědů v případě absence dětí, zatímco školy by mohly lépe zohledňovat preference žáků při sestavování jídelníčků.
V České republice existuje několik organizací a projektů, které se aktivně věnují snižování potravinového odpadu:
Nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. s účinností od ledna 2022 ukládá gastroprovozům povinnost nakládat s vyprodukovaným odpadem. Na rozdíl od původního zákona o odpadech je v něm kladen důraz na tříděný sběr bioodpadu. Předcházením vzniku odpadu jsou opatření přijatá před vyprodukováním odpadu, která omezují nepříznivé dopady na životní prostředí a zdraví lidí. Předcházením vzniku odpadu je i kompostování biologicky rozložitelného odpadu. Nakládání s odpadem naopak spočívá v manipulaci se vzniklým odpadem.
Čtěte také: Více o potravinovém odpadu a související literatuře
Gastroprovoz může biologicky rozložitelný materiál, který vyprodukuje, sám kompostovat, pokud tím neohrozí životní prostředí nebo zdraví lidí. Pokud gastroprovoz biologický materiál zkompostuje, nevzniká tím odpad.
Česká firma vyvinula "kapslový" převoz a prodej trvanlivých potravin a drogerie. Nový systém umožní nekupovat obaly, ale jen požadované zboží ve volitelném množství. Její koncept MIWA je detailně propracovaný systém balení, distribuce i prodeje potravin tak, aby si zákazník odnesl z obchodu pouze tolik zboží, kolik skutečně potřebuje, a navíc v obalu, který nemusí vyhodit a může ho znovu použít.
| Typ odpadu | Podíl na celkovém odpadu |
|---|---|
| Jídlo na talířích žáků | 48 % |
| Nevydané pokrmy | 43 % |
| Zbytky z přípravy | 9 % |
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
tags: #odborník #na #potravinový #odpad #co #dělá