Příroda v budoucnu: Předpovědi a grafy klimatických změn

I když vám unikne předpověď počasí v rádiu nebo televizi, existují přírodní zákonitosti a pravidla, podle kterých můžete leccos poznat sami. Je to sice „předpověď“ maximálně na několik hodin, ale většinou funguje. Například žábám se přisuzuje schopnost předvídat déšť - v době páření silně skřehotají. Ve skutečnosti jsou pro předpověď velmi nespolehlivé.

Úplně bezvýznamným pomocníkem není ani klasický domeček s panenkou a panáčkem. Pohyb figurek řídí vlhkostní čidlo, například lidské vlasy. Někdo se o změně počasí dozví, až když zmokne, jiný je citlivý tak, že už několik dní předem tuší, že bude pršet. Problémy s bolestmi jizev, nepříjemné pocity kolem srdce, velké bolesti hlavy a kloubů budou mít lidé s vyšším stupněm přecitlivělosti.

Zda vám bolesti signalizují změnu počasí nebo ne, si můžete ověřit podle biometeorologické předpovědi. Náhlé "nepředvídatelné" změny počasí a přírodní katastrofy dokážou předpovědět i některá zvířata. Na změny počasí reagují například sloni. Podobně i ptáci, kteří často využívají infrazvuk k identifikaci vzdušných vírů, mohou - z našeho hlediska až zázračně - předpovědět příchod bouře. Zvláštní smysl má i některý hmyz.

Během posledních desetiletí byla pravidelně překonávána teplotní maxima. Nová studie publikovaná v květnovém čísle renomovaného vědeckého časopisu Nature, naznačuje, že může být v příštím desetiletí očekávána jistá „úleva“, protože přirozené klimatické výkyvy by mohly dočasně ovlivnit dlouhodobý oteplovací trend.

Vědci z IFM-GEOMAR a z MPI vyvinuli metodu odhadu vlivu oceánského proudění vycházející z měření teploty hladiny oceánu (sea surface temperature, SST). Využili sérii posledních teplotních záznamů, které jsou dostupné v dobré kvalitě, přičemž globálně pokrývají přinejmenším posledních 50 let. S těmito doplňujícími informacemi mohou být predikovány přirozené klimatické výkyvy, které modifikují dlouhodobý oteplovací trend. Vylepšené predikce naznačují, že globální oteplování se bude během následujících 10 let mírně oslabovat.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

„Desetileté klimatické predikce nejsou předpovědí počasí,“ rozvádí tuto myšlenku dále profesor Latif: „Tyto předpovědi nám sice neumožní říci vám, zda budeme nebo nebudeme mít v severním Německu bílé Vánoce v roce 2012, ale budeme schopni stanovit tendenci k tomu, zda některé desetiletí bude nebo nebude teplejší nebo chladnější, než je průměr.“

Graf, který počítač navrhl, vědce šokoval. Předpověděl, že pokud budou trendy pokračovat, na začátku 21. století dojde k výrazným negativním změnám. První milník byl stanoven na rok 2020, kdy měla náhle a drasticky klesnou produkce potravin i průmyslová výroba. Výsledky předpovídaly, že lidé se budou mít výrazně hůř než předchozí generace.

Právě množství oxidu uhličitého v atmosféře považovali vědci za alarmující. Kritické mělo být období mezi lety 1980 a 2020. „Poté můžeme očekávat, že kvalita života klesne prakticky na nulu a pokud nic neuděláme, kolem roku 2040 či 2050 přestane civilizace v podobě, jakou ji známe, existovat,” varuje průvodce.

Potvrdila to analytička udržitelnosti Gaya Herrington, jež se na data ze 70. let opět podívala a porovnala je. „Je to tak smutné. Kdybychom tehdejší varování brali vážně, mohli jsme se kolapsu vyhnout. Naše generace je první, která zažívá změnu klimatu, ale také poslední, kdo s tím může něco udělat.”

I přes všechny mezinárodní dohody totiž emise oxidu uhličitého a metanu rostou, míra spalování fosilních paliv se nesnižuje a lidstvo stále produkuje tuny odpadu. „Ještě není pozdě, abychom změnili kurz.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Když v roce 1970 - na sté Leninovy narozeniny - levicoví aktivisté vyhlásili první Den Země, předpovídali planetě strašnou budoucnost. Den po prvním Dnu Země úvodník New York Times varoval: „Člověk musí zastavit znečištění a chránit své zdroje. „Populace nevyhnutelně bude růst rychleji než zásoby potravin,“ prohlásil Paul Ehrlich v dubnu 1970.

Harrison Brown, vědec z National Academy of Sciences zveřejnil v časopise Scientific American graf, kde analyzoval, že lidstvu dojdou zásoby mědi krátce po 2000. Dr. S. Kenneth Watt varoval před blížící se dobou ledovou.“ Svět se posledních dvacet let prudce ochlazuje. Pokud tento trend bude pokračovat svět bude v roce 1990 asi o čtyři stupně chladnější. V roce 2000 dokonce o jedenáct stupňů chladnější.

„Vědci varují, že klimatická změna by se mohla zrychlit natolik, že se vymkne kontrole. Pak by ohrozila naše přežití a naše nejbližší. Vyzýváme vás proto, abyste růst globální teploty udrželi pod nebezpečnou hladinou 2°C. Tím, že uhlíkové znečištění srazíme na nulu.

Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, z 23,3 procenta v letech 1990-1992 na 12,9 procenta dnes (2014-2016). Jedna věc se ale nezmění. Stále tu bude velmi vlivná skupinka sýčků, kteří budou dál předpovídat, že nás čeká konec světa. Vystrašit lidi k smrti a pak jim - za tučný obnos - nabídnout „řešení“. To je osvědčený model, jak z lidí vytáhnout peníze.

Na webové stránce Fakta o klimatu vysvětluje, proč a jak se dějí změny, které můžeme pociťovat už i v Česku. Přibyla proto na stránce Fakta o klimatu nejen shrnuje dosavadní data, ale ukazuje i možné budoucí trendy vývoje teploty. A důležitost těchto předpovědí srovnává se současnou pandemií.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

„Když se podíváte na veškerá data, která jsou zatím publikována o covidu bežně v médiích, uvidíte tam dosavadní vývoj. To, co už jsme změřili. Co tam ale není, je budoucnost. Aby čtenář začal přemýšlet o budoucnosti, musí provést poměrně složitou mentální operaci -prodloužit si obě ty osy a představit si, jaký vývoj křivka bude mít,“ říká zakladatel projektu.

Na Faktech o klimatu Přibyla popisuje i to, jak vědci získávají čísla, z nichž analýzy i budoucí scénáře skládají. „Pro vědce je nejpřesvědčivějším argumentem měření izotopové stopy. V zásadě jde o to, že ne všechny atomy uhlíku jsou úplně stejné - některé obsahují o neutron víc, říká se tomu izotop C-13. A různé zdroje oxidu uhličitého obsahují různá množství tohoto izotopu. Když člověk podrobně zkoumá tyto uhlíkové stopy, dochází k tomu, že hromadění oxidu uhličitého v atmosféře je dáno výhradně spalováním fosilních paliv.“

Oceněný komunikátor vědeckých závěrů tvrdí, že abychom se v rámci změny klimatu vyvarovali nejhorších scénářů, musíme snižovat emise skleníkových plynů. A to jde v každé zemi jinak. „Když se podíváme na srovnání emisí skleníkových plynů na obyvatele v různých zemích, vidíme, že Česko má dominantní sekci energetiky, to znamená výrobu elektřiny. Máme hromady hnědouhelných elektráren,“ připomíná. A dodává, že jinak je tomu třeba ve Francii, která v minulosti vsadila na jadernou energetiku.

Graf, se kterým v roce 2019 Fakta o klimatu začínala, ukazuje, že za posledních šedesát let vzrostla teplota v České republice o dva stupně Celsia. Podle jeho závěrů se různé části Země oteplují různou rychlostí. Přičemž kontinentální Evropa se ohřívá asi dvakrát rychleji oproti světovému průměru.

Na Faktech o klimatu oceňuje například vizuální podobu prezentovaných grafů a práci celého týmu pokládá za nedocenitelnou službu veřejnosti. Výběr grafů ze stránky Fakta o klimatu už je dostupný i v tištěné podobě jako Atlas klimatické změny.

Regenerativní zemědělství se po letech vědeckých pokusů i praktického užití jeví jako možnost, jež může pomoct řešit některé problémy konvenčního zemědělství a dopadů klimatické změny. Klíčovým benefitem je schopnost ukládat uhlík v půdě. Podle Karla Klema, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin, mohou takto hospodařit zemědělci kdekoliv, ale nejprospěšnější je to v sušších oblastech či sušších letech. Větší užitek z něj patrně budou mít na těžších půdách, kde je potenciál ukládání uhlíku větší, řekl ČTK.

Obří požáry v USA se nepodaří eliminovat, pokud země nebude masivně investovat do obnovy krajiny a prevence. Spoléhání na stále větší hasičskou sílu řeší pouze důsledky, nikoliv příčiny, řekl ČTK Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy.

Rada pro klima je nový poradní a strategický orgánu Jihomoravského kraje. Má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050. CzechGlobe poskytuje kraji data a analýzy, které podle něj pomáhají navrhovat účinná a vědecky podložená řešení.

Nová online platforma TerraDrought přináší inovativní propojení dat monitoringu sucha na zemi, jeho předpovědi ale také informace o globálních dopadech sucha. Právě část zaměřená na sběr dopadů přináší nový přístup, který informace o tom, co se ve světě děje, zakládá na analýze online článků ze zpravodajských serverů.

Kvůli zvyšujícímu se riziku vzniku a šíření požárů ve volné přírodě vypracovali vědci takzvaný index hasitelnosti. Jde o nástroj, který pomůže hasičům při výjezdu k zásahu i při vyhodnocování rizik, jak popsala Lucie Kudláčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, který na výzkumu spolupracoval s hasiči a vědci z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů.

Čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe spustili se svými americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha první globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů. Systém monitoringu je založený na permanentní analýze mediálních výstupů ve 14 světových jazycích, který provádí tým našich spolupracovníků z řad studentů brněnských univerzit.

Klimatologové ale upozorňují na pozdější příchod mrazu. „Setkáváme se s počasím, které je slunečnější, než bývalo v minulosti. To původně chladné, nepříjemné, sychravé podzimní počasí se přesouvá do měsíců, kterým dřív dominoval sníh,“ vysvětluje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny a člen týmu Intersucho.

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná, nicméně průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila, řekl ČTK.

V létě jsou kvůli změně klimatu v Česku výrazně horší vedra, v zimě ubývá sněhu a mrazu, jaro začíná dřív. Ale co podzim? Ten oteplování dlouho odolával, ale v posledních dekádách se už i toto roční období začíná citelně měnit.

Letošní rok je je proti předchozím dvěma teplotně rekordním rokům zatím chladnější bez výraznějších extrémů. I tak bylo prvních devět měsíců v Brně dosud 11. nejteplejším rokem od roku 1800. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe řekl, že proti průměru let 1961 až 1990 byla letos teplota zatím o 2,3 stupně vyšší. Jak dramaticky se klima otepluje, je vidět na tom, že posledním podprůměrným rokem byl rok 1996. Od té doby už je jen tepleji a nejteplejší roky byly loňský, předloňský a rok 2018.

Od 10. do 21. listopadu 2025 proběhne další konference OSN o změně klimatu (UNFCCC COP 30), letos v Brazílii.

„Les lze označit za dlouhověký ekosystém. Na druhou stranu tady máme globální změnu klimatu, kde se nám rychle mění podmínky, a ten les úplně nestíhá reagovat. Proto se děje velkoplošné odumírání lesů. A sledování zdravotního stavu lesů je tak velice aktuální téma,“ vysvětluje Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jak celý systém sledující zdraví stromů funguje? A jaké poznatky vědci díky dendrometrům získávají?

O víkendu jsme zažili poslední závan léta, když teploty stoupaly nad 30 °C. Tropické teploty takto pozdě nejsou vůbec obvyklé, naopak je to jeden z nejpozdějších tropických dnů v historii měření v Česku. Dalších tropických dnů se už asi nedočkáme, v nejbližších dnech pocítíme pravý podzim, teploty budou pod 20 °C.

Kanada letos zažívá druhou nejhorší požární sezonu za poslední půlstoletí. I když důvodů je více, podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe za tím jsou bezpochyby dlouhodobé vysoké teploty a sucho v posledních měsících, tedy vhodné podmínky pro vznik a následné šíření požárů, řekl v rozhovoru s ČTK. Kanada tak může sloužit jako ilustrativní příklad i Evropě. Do konce srpna shořelo téměř 83 000 kilometrů čtverečních, tedy plocha větší než Česká republika.

Cirkulace vody v severním Atlantiku, která se podílí na stabilizaci světového klima, se kvůli klimatické změně zásadně proměňuje. Důležitá část tohoto systému, tedy Golfský proud, který funguje jako dálkového topení Země pro severní Atlantik, podle Trnky posledních 20 let slábne. ČTK to řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Takzvaná Atlantická meriodionální cirkulace (s anglickou zkratkou AMOC) tvoří součást globální výměny tepla. Před rychlejším slábnutím důležitých oceánských proudů varovala také nedávno vydaná nizozemská studie.

Abychom povědomí a co nejobjektivnější informace poskytovali efektivně a rychle a aby tyto informace byly snadno dostupné na jednom místě, rozhodli jsme se uvést v život myšlenku pravidelného týdenního „bulletinu“, která vznikla v týmu Intersucho. Udržovat aktuální přehled o stavu sucha, riziku horkých vln, požárech ale i dopadech extrémních projevů počasí, a s klimatem souvisejících jevech obecně, považujeme v týmu za součást naší práce i za naše poslání. Cílem je zachytit to nejaktuálnější dění.

Lesní požáry představují stále častější hrozbu i v podmínkách České republiky. Změna klimatu přináší vyšší teploty, delší období sucha a častější extrémní výkyvy počasí, což vytváří ideální podmínky pro vznik a šíření požárů. Hnutí DUHA vytvořilo informační list, který se věnuje hlavním příčinám tohoto trendu, jeho dopadům na krajinu a navrhuje opatření, jak těmto rizikům čelit. List vznikl kromě jiného i na základě podkladu metodiky, která vznikla pod vedením prof. Miroslava Trnky.

„Cestou je podle mě spíše pokrok a vývoj v rámci udržitelných technologií. Pro Evropskou unii je to obrovská výzva a zároveň možnost, jak dohnat ujíždějící svět,“ konstatuje Pavel Zahradníček v rozhovoru pro týdeník Ekonom, kde dále přibližuje svou práci na prediktivních klimatických modelech, ale i to, jaké pokroky dělají česká města v oblasti termoregulace či jak rostoucí teploty ovlivňují moravské vinařství. Nové předpisy a regulace nemusí být jedinou cestou, jak bojovat se změnami teplot souvisejícími se změnou klimatu.

Jaká léta, ale taky jara a podzimy a zimy nás čekají za 10, 20, 50 let? Bude extrém ještě extrémem? A když se svět zaměří na klimatická opatření, poznáme zlepšení? Vlna veder v Česku vrcholí. Zároveň byl sice červenec v Česku pocitově chladný, ale v celosvětovém měřítku třetí nejteplejší v historii.

Podle meteorologické služby EU Copernicus je Evropa kontinentem, který se otepluje nejrychleji na světě, tzn. dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. „Roste počet dnů s teplotou, která je pro člověka nebezpečná,“ řekl Radiožurnálu profesor Miroslav Trnka, z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Extrémní vlny veder 21. století postihující opakovaně Evropu odborníci často dávají do souvislosti se změnami klimatu.

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které oslovila ČTK. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností a poté faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření.

„Na normální letní teploty jsme si odvykli, ochlazení je pocitové,“ tvrdí klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Zpomalilo deštivé léto klimatické změny? Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR rozhodně ne. Kterým předpovědím nevěřit? A co je normální léto?

Agnus, Boomerang, Harmonie nebo Kazbek. A samozřejmě oblíbená česká odrůda - Žatecký poloraný červeňák. Jaká budoucnost čeká tuto plodinu v souvislosti s klimatickou změnou? Pivo se neobejde bez kvalitního chmele.

Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR ale upozorňuje, na hodně podceňovaný fakt, že vysoké teploty jsou životu nebezpečné i zdravým lidem v případě, že nedojde k dodržení základních pravidel. Češi však, jak vyplývá z průzkumu agentury Ipsos, při výběru cíle dovolených většinou řeší jiné faktory než vedra. Rizika i počty úmrtí v důsledku extrémních teplot se v oblíbených destinacích zvyšují, ohrožují hlavně turisty.

Lesní požáry totiž jsou a velmi pravděpodobně nadále budou v našem regionu stále častější. Kouř z lesních požárů v Německu oživil Čechům v pohraničí vzpomínky na první velký lesní požár u nás, který v roce 2022 sežehl České Švýcarsko. Hlavně ale připomněl, že oheň ohrožuje krajinu střední Evropy stále častěji. Kvůli klimatické změně se totiž i ve středoevropské oblasti nezřídka objevuje počasí vhodné k jejich vzniku a šíření v kombinaci se suchem. Autoři studie v čele s bioklimatologem Miroslavem Trnkou uvedli, že zatímco střední Evropa nebývala centrem takových událostí, pozorovaná klimatická data a klimatické projekce naznačují, že je tu tendence k častějším rokům s vlhkými a teplými zimami a suchými a horkými léty, což spolu s akumulací paliva vede k rizikovějším podmínkám a vyzvali k adaptačním opatřením.

Výzkumné týmy pod vedením archeologa Marka Vlacha a bioklimatologa Miroslava Trnky zkombinovaly robustní archeologická data s vysoce detailními paleoklimatickými rekonstrukcemi a ve své nové studii popisují, jak klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu vývoj germánských společností, obývajících střední Evropu. Článek, který byl právě publikován v prestižním časopise PLOS ONE, kombinuje novým způsobem data získaná archeologickým výzkumem s poznatky o klimatu ve starověku.

Podle klimatologa Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe je zjevné, že se v posledních letech klimatických anomálií hromadí rekordy a s nimi spojené problémy. Letošní extrémně a rekordně vysoká teplota Středozemního moře jako důsledek klimatických změn přináší citelné změny nejen do života obyvatel Středomoří, ale i do střední Evropy.

„Letní měsíce bývají typické tím, že máme velmi proměnlivé počasí. Není to nic, co bychom zatím nezažili,“ řekl pro rádio Impuls bioklimatolog Miroslav Trnka. Letní počasí v Česku je zatím různorodé. První týden byl tropický, další většinou propršel. Teplotní skoky očekávají meteorologové i v dalších dnech.

Evropa zažívá extrémní červenec. Vedra, sucho, bouřky, povodně. Vlny veder lámou teplotní rekordy, lesní požáry trápí řadu oblastí a silné bouřky působí rozsáhlé škody. Extrémní projevy počasí potvrzují rostoucí vliv klimatické změny. Podle klimatologů se budou podobné výkyvy počasí objevovat častěji.

„Čím více se klima otepluje, tím častěji překračujeme určité prahové hodnoty - třeba 30 °C. Na jižní Moravě jsme dříve mívali kolem deseti tropických dnů ročně, dnes je to 2,5násobek,“ vysvětlil pro ČTK Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

V květnu byl na observatoři Mauna Loa na Havaji zaznamenán nový rekord v atmosférické koncentraci CO₂, a to 427 ppm a to přes všechny dohody, plány a závazky jak zvyšování koncentraci zabránit a taky to přesto, že celosvětově emise z fosilních paliv v posledních dvou letech zřejmě přestaly stoupat.

tags: #priroda #v #budoucnosti #predpovedi #grafy

Oblíbené příspěvky:

• Výcvik přežití v zimě
• Studie o životním prostředí v Evropě
• Vztah ekologie a genetiky chování
• O mateřství a přírodě
• Odpadkové koše bez pedálu