Odcizení přírodě a krádež století v Louvru

12.03.2026

Krádež století v sedmi minutách - to je případ z pařížského Louvru. Stačilo přijet, vytáhnout výsuvnou plošinu, přes balkon jít do sálu, odnést šperky a jet pryč. A tak zemi šokovat a vyvolat ve Francii celospolečenskou diskuzi o zranitelnosti veřejných institucí.

Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd uvedl, že lidé by chtěli spíš slyšet, co se se šperky stalo, než kdo je ukradl. Je také možné, že již zadržení někoho kryjí, uvedl Šmíd v Interview ČT24.

„Pokud nechceme muzea redefinovat a mít je spíše jako bankovní domy, kde stojí ozbrojená ochranka, ale chceme zachovat přístupnost a otevřenost, tak riziko, že agresivní lupiči uspějí, vždy existuje,“ domnívá se kurátor pražského Musea Kampa Jan Skřivánek. Na krádežích, jako byla ta aktuálně vyšetřovaná ve francouzském Louvru, není podle něho nejtěžší dostat se do expozice, ale nepozorovaně zmizet a pak se zbavit ukradených artefaktů.

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News.

Významní egyptští archeologové opět vyzvali Britské muzeum v Londýně, aby Egyptu vrátilo Rosettskou desku, jejíž rozluštění před 200 lety odhalilo tajemství hieroglyfů. Informuje o tom agentura Reuters.

Čtěte také: Příznaky syndromu vyhoření

On-line kampaň archeologů za navrácení artefaktu již získala více než 2500 podpisů a jejím cílem je "říci Egypťanům, co jim bylo vzato", řekla Monica Hannaová, úřadující děkanka vysoké školy archeologické v egyptském Asuánu.

Rosettská deska pochází z roku 196 před naším letopočtem a obsahuje stejný text ve třech tehdy používaných písmech - hieroglyfickém, démotickém a řeckém (ze všech tří jediném známém v době jejího objevu). Na základě tohoto poznání francouzský lingvista Jean-François Champollion rozluštil v roce 1822 do té doby nesrozumitelné egyptské hieroglyfy a tím i nápisy ve faraonských hrobkách, chrámech, na obeliscích a na zbytcích staroegyptských písemností.

Nápis na desce je kopií dekretu sepsaného u příležitosti prvního výročí korunovace panovníka Ptolemaia V. Epifana, kterému tehdy bylo jen 14 let. V dekretu mu mennoferští kněží děkují za vykonané dobré skutky a na oplátku se mu zavazují zhotovit sochy a umístit je ve svatyních všech chrámů a navždy slavit jeho narozeniny a výročí korunovace.

Kamennou stélu velkou asi jako deska psacího stolu nalezl v roce 1799 v nilské deltě francouzský důstojník Pierre-François Bouchard, jenž patřil k Napoleonově armádě. Protože napoleonské egyptské tažení skončilo neúspěchem, skončila Rosettská deska spolu s další francouzskou kořistí v roce 1802 v Británii. Nyní je vystavena v Britském muzeu v Londýně.

Egyptští archeologové k navrácení desky vyzvali již v minulosti a doufají, že nyní mají větší šanci uspět, jelikož západní muzea začala více vracet artefakty, které se k nim dostaly za kolonialismu.

Čtěte také: Heideggerova kritika vztahu člověka k přírodě

„Jsem si jistá, že všechny tyto předměty budou restituovány, jelikož se mění etický kodex muzeí. Je to jen otázka kdy,“ uvedla Hannaová. „Ten kámen je symbolem kulturního násilí, je symbolem kulturního imperialismu,“ pokračovala. „Takže navrácení kamene je symbolem změny - že už nejsme v 19. století, ale pracujeme s etickým kodexem 21. století,“ dodala.

Mluvčí Britského muzea uvedl, že egyptská vláda nepodala formální žádost o vrácení Rosettské desky. Britské muzeum 13. října otevírá výstavu s názvem "Hieroglyfy: odemykání starověkého Egypta", která osvětluje roli Rosettské desky.

„Britské muzeum si velmi cení pozitivní spolupráce s kolegy z celého Egypta,“ stojí v prohlášení.

Egypt tvrdí, že navrácení artefaktů pomáhá podpořit jeho cestovní ruch, který je pro jeho strádající ekonomiku klíčovým zdrojem příjmů. V příštích měsících otevře nové velké muzeum poblíž pyramid v Gíze, kde budou vystaveny jeho nejznámější staroegyptské sbírky.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí dnes při slavnostním ceremoniálu oficiálně otevřel největší muzeum na světě, které je nedaleko pyramid v Gíze.

Čtěte také: Rusko a radioaktivní odpad: Aktuální situace

Po letech čekání se tuto sobotu otevře muzeum starověkého Egypta postaveného nedaleko pyramid v Gíze.

Dlouho očekávané muzeum o starověkém Egyptě, které egyptská vláda vybudovala nedaleko Gízy, začalo se zkušebními prohlídkami.

tags: #odcizení #přírodě #Louvre