Oddělení emisí a zdrojů ČHMÚ: Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Oddělení emisí a zdrojů (OEZ) se zabývá vedením registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) v členění REZZO 1-4. Na jeho základě vypracovává pravidelnou roční emisní bilanci České republiky jak v celostátním, tak i regionálním měřítku. Zabezpečuje ve spolupráci s ČSÚ, ČIŽP a dalšími úřady a institucemi pravidelnou roční emisní bilanci ČR jak v celostátním, tak i regionálním měřítku.

Tyto údaje jsou významnou součástí Zprávy o životním prostředí ČR a jsou přejímány příslušnými statistickými orgány. Oddělení dále zajišťuje distribuci dat a informací o emisích a jejich zdrojích pro řídící sféru, orgány a organizace státní správy a samosprávy a další uživatele, včetně zpracování podkladů pro rozptylové studie, územní plány atd.

Pro úkoly v oblasti mezinárodní spolupráce zajišťuje tvorbu datových podkladů pro vykazování emisí látek znečišťujících ovzduší v rámci závazků ČR, vyplývajících z mezinárodních úmluv a spolupráce v oblasti ochrany ovzduší. Jedná se zejména o Úmluvu o dálkovém přenosu znečištění ovzduší přes hranice států (CLRTAP) při EHK OSN a údaje o ročních emisích znečišťujících látek pro EUROSTAT/OECD.

Kvantifikace zdravotních rizik z plošných map

DC 6.1 - Vývoj, verifikace a aplikace nových metod sledování a hodnocení kvality ovzduší - Metodika pro kvantifikaci zdravotních rizik z plošných map. Cílem tohoto úkolu je kvantifikace zdravotních účinků v ČR z rutinních map ČHMÚ. K odhadu zdravotních rizik budou využity základní metodické postupy WHO o vztahu dávky polutantu a zdravotního účinku.

Koncentrace znečišťujících látek ve vnějším ovzduší budou odhadovány z prostorových map, které jsou vytvářeny na základě kombinace hodnot naměřených na stanicích a z chemicko-transportních rozptylových modelů a případně dalších doplňkových dat. Takto vytvořené mapy poskytují informace o kvalitě ovzduší na celém území České republiky, nikoliv pouze na měřicích lokalitách.

Čtěte také: Jak platit poplatek za komunální odpad v Brně?

Akční plán pro Moravskoslezský kraj

Cílem projektu je navrhnout co nejefektivnější opatření pro snížení emisí v Moravskoslezském kraji. Efektivita opatření bude vycházet z množství snížených emisí za vynaloženou korunu. Seznam opatření bude výstupem podrobného monitoringu zdrojů znečištění a bude zapracován do nového Akčního plánu Moravskoslezského kraje.

Pro naplnění cíle projektu bude provedena analýza historických řad měření kvality ovzduší na území kraje, doplněná o cílený a podrobnější monitoring (referenční i senzorické měření). Díky těmto měřením bude možné přesněji identifikovat jednotlivé skupiny zdrojů a rozpoznat mezi nimi ty nejproblémovější.

Moravskoslezský kraj využije Akční plán pro následné řízení kvality ovzduší např. formou specifických dotací. Obyvatelé kraje by měli pocítit dopady Akčního plánu ve stabilizaci či zlepšení kvality ovzduší.

Vývoj kvality ovzduší v Ostravsku

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V loňském roce bylo na Ostravsku nejlepší ovzduší v historii měření. Na rozdíl od předchozích let navíc nebyla v oblasti Ostravy, Karviné ani Frýdku-Místku vyhlášena žádná smogová situace. Z měření tedy vyplývá, že v roce 2020 byly historicky nejnižší průměrné koncentrace polétavého prachu. Ke zlepšení navíc došlo na všech měřících stanicích a na žádné nebyl překročen roční emisní limit. Jen Radvanice-Bartovice, tam byl limit překročen 41 dní, je to ale stále o asi třetinu méně než o rok dříve.

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: Neřekla bych úplně o rok dříve, ale o několik let dříve tato premisa platila. Je to tak. Imisní limity tam byly překračovány mnohonásobněji nebo častěji než tomu bylo loni. Kvalita ovzduší se postupně v průměru v dlouhodobém horizontu časovém zlepšuje, ale přesto ještě v některých parametrech tady nedosahuje úrovně uspokojivé. Nejhorší situace je, co se týče právě ještě některých frakcí těch suspendovaných prašných částic a některých parametrů kvality ovzduší u záležitostí, které nacházíme právě v částicích nebo na jejich povrchu a podobně.

Čtěte také: Pracovní náplň vedoucího v ochraně životního prostředí

Prach, který nás zajímá, a to z toho důvodu, že je pro něj stanoven imisní limit v zákoně, v zákonech legislativy Evropské a stejně tak i České, tak zajímají nás částice do velikosti dvou a půl mikrometrů případně do velikosti 10 mikrometrů. Je to takzvaná respirabilní frakce, to znamená částice natolik malé, natolik málo hmotné, že po delší dobu přetrvávají v ovzduší v dýchací zóně člověka.

Zákon toleruje překročení koncentrací prachu 35 dní v roce. Jedná se o počet překročení, počet dnů v roce, kdy je tolerována nadlimitní koncentrace na vyšší než 50 mikrogramů na metr krychlový u frakce PM 10. Tam je v podstatě u těchto látek téměř bezprahový škodlivý účinek, ale ty imisní limity jsou jakousi společenskou dohodou o tom, co ještě budeme ochotní akceptovat a co už ne.

Jinak pro roční průměrnou koncentraci PM 10 platí imisní limit na úrovni čtyřiceti mikrogramů na metr krychlový, pro PM dva a půl nově od roku 2020 je roční imisní limit 20 mikrogramů na metr krychlový. Vzhledem k tomu, že právě u těchto částic se ty negativní zdravotní účinky mohou spíše projevit na těch delších časových škálách, byl pro tyto částice, nebo ty jejich frakce, stanoven právě roční imisní limit.

Na prvním místě je asi třeba jmenovat rozptylové podmínky, které jsou v podstatě určujícím faktorem pro to, jestli se budou škodliviny dobře nebo hůře rozptylovat v ovzduší a budou o více naředěné. To znamená to co si u země vyprodukujeme, jestli zároveň budeme v nějaké vyšší koncentrací i dýchat anebo jestli více fouká, nebo sněží, prší, je tepleji, nemusíme tolik topit, tak tím jsou snadnější podmínky a takovýto příznivý rok jsme měli vloni.

Dalším takovým příznivým faktorem je to obecné a doložené snižování samotných emisí toho, co lidé vypouštějí do ovzduší. Ze všech hlavních typů zdrojů znečišťování dochází k postupnému snižování emisí z lokálních topenišť, z průmyslových zdrojů, ale i ze zdrojů, které souvisejí s dopravou.

Čtěte také: Pracovníci oddělení ochrany přírody

My jsme opravdu podobně kvalitní ovzduší tady měli někdy po roce 98-99, kdy byly naměřeny podobně nízké koncentrace, ale potom došlo k významnému nárůstu imisních koncentrací v ovzduší a velmi pozvolna docházelo k jejich postupnému snižování.

Podíváme-li se do Evropy, skutečně, a zase bavíme se hlavně o těch zmiňovaných prašných částicích, tam je naše oblast součástí znečištěné a Hornoslezské černouhelné pánve. To platilo, a bohužel to stále ještě platí dodnes. A jsme takovým jedním z hlavních evropských hotspotů, to znamená malých znečištěných skvrn na mapě Evropy.

Samozřejmě ty možnosti ještě nejsou zdaleka vyčerpány a je třeba pokračovat ve všech těch hlavních typech opatření, protože, jak jsem říkala, jedná se o komplexní problém a musíme se snažit snižovat emise, to co vypouštíme do ovzduší, jejich množství ze všech typů zdrojů. A znovu to zopakuji, jedná se o to, čím budeme topit a jak velkou emisi budeme mít z lokálního vytápění. Možná není od věci si uvědomit, že v Moravskoslezském kraji, na severovýchodě republiky, je přece jenom ještě skladba zdrojů vytápění do značné míry odlišná, nebo jsou tady také nějaké odlišnosti oproti zbytku republiky. Více se tady topí pevnými palivy, více se tady topí například černým uhlím než jinde. Takže ten potenciál je tady ještě veliký.

Dalším takovým důležitým opatřením je dále snižovat emise z průmyslových zdrojů znečišťování. V republikových průměrech by to mohlo vypadat, že průmysl už nemá tak velkou váhu v tom, jakým způsobem k znečištění ovzduší přispívá, ale jsou tady ještě místa na Ostravsku, na Karvinsku, kde je průmysl významným znečišťovatelem a pro zdraví lidí, kteří žijí v blízkosti těchto průmyslových zdrojů, má úplně zásadní význam dále snižovat emise z průmyslu.

Nová legislativa a opatření

Rozšíření počtu firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek, jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí, ale i pravidla pro firmy, která mají omezit prašnost při stavbách i demolicích. „Novela přináší řadu nejrůznějších opatření, všechna mají ale společné tři cíle. Zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu.

Například vedle toho, že firmy budou muset minimalizovat prašnost na stavbách, při rekonstrukcích či demolicích, aby prach neobtěžoval občany, zavádíme také rozšíření kontinuálního měření emisí a zejména novinky v oblasti jednorázového měření emisí. Výsledky z měření emisí budou nově předávány jen digitálně, do centrálního systému je budou zadávat přímo měřicí skupiny, takže firmám odpadne administrativa s tím spojená.

Od začátku roku 2028 se rozšíří povinnost kontinuálního měření emisí na sektory tavení skla a nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky apod. Cílem je zkvalitnění monitoringu emisí u emisně významných zdrojů. Nová bude i povinnosti ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí v (téměř) reálném čase elektronicky prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ.

Další klíčovou součástí novely zákona o ovzduší je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění a naopak, a to kvůli obtěžování prachem a zápachem. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost nebo naopak při umístění nového, například výrobního podniku v blízkosti domů, bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu. „Díky tomu ochráníme obytné zástavby před přibližováním zapáchajících a prašných výrob, stejně jako průmyslové a zemědělské podniky před přibližováním zástavby. Lidem pomůže také nová povinnost pro stavebníky, kteří budou přímo ze zákona muset minimalizovat prašnost zejména ve městech a obcích.

Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší s platností od roku 2025, u nichž se zohlední inflace z posledních let. O inflaci by se pak poplatky měly podle novely zákona upravovat každoročně.

A nakonec měníme také nastavení nízkoemisních zón, které jsou v legislativě přes deset let, ale nikdo je nepoužíval. Proto chceme, aby obce, které se je rozhodnou zavést, si také mohly samy nastavit konkrétní parametry. Například, že do ní nesmí jezdit vozy určité starší emisní kategorie, případně budou moci jejich vjezd zpoplatnit. Nová pravidla také ruší některé podmínky, které dnes v řadě míst zcela znemožňují zavedení nízkoemisní zóny.

Jedná se například o využívání objízdné trasy po stejně kvalitní komunikaci, plošné výjimky pro rezidenty a fyzické označování aut emisními plaketami. Stejně tak budou radnice moci lépe reagovat v případě smogových situací, kdy budou moci regulovat více oblastí než jen silniční dopravu.

Vláda také schválila usnesení, ve kterém se zavázalo Ministerstvo dopravy, že vládě do konce roku předloží analýzu funkčnosti stanic měření emisí a případně navrhne takové změny, které zabrání tomu, aby jimi procházela nevyhovující auta. Dále usnesení vlády obsahuje úkol pro Ministerstvo vnitra, aby ve spolupráci Policie ČR a Centra dopravních služeb zintenzivnilo ve všech krajích každoroční silniční kontroly se zaměřením na měření emisí a do konce roku 2024 má Ministerstvo vnitra předložit vládě informaci o plnění tohoto úkolu.

Výzkum a vývoj metod pro inventarizaci emisí

Projekt se zabývá výzkumem a vývojem metod využívaných pro inventarizaci, monitoring a reporting emisí skleníkových plynů a tradičních polutantů a jejich projekcí s cílem vytvoření rozsáhlé metodologické základny pro smluvní výzkum jednotlivých partnerů projektu. Využití pokročilejších přístupů a vyšších úrovní přesnosti metodik pro jednotlivé sektory, plyny a jejich projekce vyžadují zpřísňující se mezinárodní pravidla (včetně evropského trhu s emisními povolenkami). Hlavním úkolem tohoto projektu je zkvalitnění podkladů poskytovaných státní správě a zlepšení informací předávaných široké veřejnosti.

Územní energetická koncepce

Součástí územní energetické koncepce je podrobná analýza produkce a výskytu znečišťujících látek a produkce skleníkových plynů na daném území pro jednotlivé obvody obcí s rozšířenou působností a pro územní celek.

Stacionární zdroje na území Libereckého kraje

V roce 2013 bylo území Libereckého kraje evidováno 804 vyjmenovaných, jednotlivě evidovaných provozoven stacionárních zdrojů (REZZO 1 + REZZO 2), jejichž celkový instalovaný tepelný výkon činil 1 280,385 MWt a celkový instalovaný elektrický výkon 49,427 MWe.

Do malých, hromadně sledovaných, nevyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak zdroje provozované organizacemi (podnikatelský sektor), jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů a ohřevu teplé vody. Celková emisní bilance malých zdrojů nezahrnuje údaje o emisích z drobných provozoven, kterých se netýká ohlašovací povinnost do souhrnné provozní evidence.

tags: #oddeleni #emisi #a #zdroju #chmu

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění přírody
• Koše na tříděný odpad Ecobin
• Svoz odpadu Blansko
• Filmy, výstavy a Ústí nad Labem
• Jak platit poplatky za odpad v Brně