Odkup pozemků na obnovu přírody: Podmínky a legislativa v České republice

Ve 20. letech 21. století zažíváme zdaleka největší úbytek přírodní rozmanitosti v historii lidstva. Je zřejmé, že k zastavení soustavného vymírání druhů a oslabování genofondu nestačí jen chránit vybrané dochované části přírody, ale je třeba také aktivní obnova hodnotných přírodních stanovišť. Tato potřeba je již obecně přijímaným vzorem a v řadě případů se mění v obecně sdílenou veřejnou objednávku.

Aby mohly být tyto velkorysé plány úspěšné, je třeba do jejich realizace kromě státních institucí zapojit i ostatní složky společnosti, od jednotlivých občanů a soukromých subjektů po nevládní neziskové organizace. Současně se nabízí možnost většího využití jednoho z nejsilnějších nástrojů ochrany přírody, který je k dispozici a který byl v Česku zatím využíván jen omezeně, totiž práva vlastnického.

Obecná ochrana přírody a krajiny v ČR

Ochrana přírody a krajiny se podle zákona rozumí péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména:

• ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny,
• obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití zvláštních pěstebních a odchovných zařízení,
• ochranou vybraných nalezišť nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů i zvláštní ochranou vybraných nerostů,
• ochranou dřevin rostoucích mimo les,
• vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně,
• účastí na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření,
• spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,
• účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách,
• ovlivňováním vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a mokřadů,
• obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny,
• ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace,
• prevencí a regulací zavlékání nebo vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů do krajiny.

Základní povinnosti při obecné ochraně přírody

Vymezení systému ekologické stability zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Čtěte také: Ceny výkupu barevného papíru

Souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona je také nezbytný ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov. K pěstebním a těžebním zásahům v lesích prováděným v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem nebo protokolárně převzatou lesní hospodářskou osnovou a při nahodilé těžbě se souhlas orgánu ochrany přírody nevyžaduje.

Možnosti a nástroje pro obnovu přírody

V českých podmínkách existují příklady, které tento princip naplňují, a to včetně stávajících ptačích parků ČSO. Česká společnost ornitologická začala budovat své ptačí parky v roce 2006. Od počátku provázely jejich vznik dvě hlavní myšlenky: (a) ochrana přírody formou vlastnictví pozemků a (b) aktivní obnova hodnotného přírodního prostředí mimo státem zřízená chráněná území.

• Smlouvy s vlastníky: Obvykle jde o smlouvy, kterými spolek dle domluvených pravidel od vlastníka zcela či částečně přebírá užívací právo k pozemku. Může jít buď o bezplatné převzetí užívacího práva (smlouvy výpůjční, respektive smlouva o bezplatném užívání) nebo o zpoplatněné převzetí užívacích práv (smlouvy pachtovní, smlouvy nájemní). Méně často jsou využívány smlouvy o spolupráci mezi pozemkovým spolkem a vlastníkem.
• Výkup pozemků: Mnohdy nejlepší nebo i jedinou možností, jak zajistit ochranu či obnovu zájmového pozemku, je jejich výkup. Velmi obezřetně je třeba přistupovat k situaci, kdy by pozemkový spolek dojednával výkup pro nějakou třetí osobu.
• Dar či dědictví: Jinou možností, jak získat vlastnická práva k pozemku, je dar či dědictví.

Ptačí parky ČSO jako příklad dobré praxe

Od roku 2008 existuje ptačí park Josefovské louky (u Jaroměře ve východních Čechách), ke kterému se v roce 2020 přidaly tři další: Mnišské louky (u České Lípy v severních Čechách), Kosteliska (u Dubňan na jižní Moravě) a Malá Lipová (u Přerova na střední Moravě). Zejména nejdéle existující Josefovské louky ukazují, jak obrovský potenciál obnovní projekty mají, a že jejich realizace je v podmínkách nevládní neziskové organizace reálná.

ČSO přispívá k tvorbě harmonické krajiny s vysokou ekologickou hodnotou cílenou obnovou přírodních stanovišť. Na vybraných místech, zvaných ptačí parky, převádí odborné znalosti do příkladů nejlepší praxe hospodaření v krajině, přičemž využívá ptáky jako deštníkovou skupinu druhů, jejichž prostřednictvím chrání ostatní součásti ekosystémů. Ptačí parky jsou souvislá území o velikosti alespoň desítek hektarů; místní specifické podmínky umožňují vznik i menších ptačích parků. Vznikají především mimo dosavadní státem chráněná území.

Daň z nemovitostí

Samotná daň se platí každoročně vlastníkem nemovitosti, a to vždy na kalendářní rok dopředu. Přiznání se podává finančnímu úřadu, v jehož územním obvodu se pozemek nachází, a to nejpozději do konce ledna. Pokud roční daň z nemovitostí nepřesáhne částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to do 31. května běžného zdaňovacího období. Pokud je daň vyšší než 5000 Kč, můžete ji splatit ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Můžete ji samozřejmě také zaplatit najednou do 31. května. Pokud celková daň z nemovitostí u jednoho poplatníka a u jednoho správce daně činí méně než 30 Kč, daňové přiznání se podává, daň se vyměří, ale nepředepíše se k úhradě.

Čtěte také: Pravidla pro skladování dřeva

U pozemků hospodářských lesů je základem daně cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období. Pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí; v národních parcích a chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny.

Osvobození příjmů z prodeje pozemku dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o dani z příjmů. Podle tohoto ustanovení jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny příjmy z prodeje pozemku nevloženého do obchodního majetku poplatníka, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let.

Legislativní rámec

V České republice je ochrana přírody a krajiny upravena zejména zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon definuje základní pojmy, povinnosti a nástroje pro ochranu přírody a krajiny, včetně ochrany územního systému ekologické stability, významných krajinných prvků a zvláště chráněných území. Důležitou roli hraje také zákon o dani z nemovitých věcí, který upravuje daňové povinnosti vlastníků pozemků.

Česká republika má předkupní právo k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a pozemkům souvisejícím s jeskyněmi. Ministerstvo životního prostředí podá neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí. Vlastníci těchto pozemků jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody, a to i v případě, že se tyto pozemky nacházejí v předmětných územích jen zčásti.

Ochrana přírody a krajiny je komplexní a neustále se vyvíjející oblast, která vyžaduje aktivní přístup všech zúčastněných stran. Využívání vlastnického práva jako nástroje ochrany přírody, spolu s aktivní obnovou hodnotných přírodních stanovišť, je klíčem k zachování biodiverzity a udržitelnému rozvoji krajiny.

Čtěte také: Tříděný odpad na soukromém pozemku – co říká zákon?

tags: #odkup #pozemku #na #obnovu #prirody #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Ekologický faktor v ČR
• Tipy pro třídění odpadu
• Podrobnosti o klimatické klasifikaci Benešovské vrchoviny
• Program Kateřiny Zouharové pro školy v přírodě
• Kritéria pro ekologické čisticí prostředky