Ochranná Pásma Vodních Zdrojů a Ekologický Faktor v České Republice

Ochranná pásma vodních zdrojů (OPVZ) slouží podle vodního zákona k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m³ za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody.

OPVZ stanoví opatřením obecné povahy místně příslušný vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností. Návrh na stanovení OPVZ nebo změnu rozsahu stávajícího vymezení OPVZ je třeba podat prostřednictvím formuláře č. 20 ve vyhlášce č. 183/2018 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

Účel Vytvoření Ochranných Pásem

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.

Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Rozsah evidovaných údajů o ochranných pásmech vodních zdrojů pro informační systém veřejné zprávy je stanoven vyhláškou č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb, a vyhlášky č.

Čtěte také: Postup při ohrožení života

Legislativní Rámec

Současná legislativní situace se opírá o platný vodní zákon č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění, hlavně § 30, a vyhlášku 137/1999 Sb.Prováděcím předpisem je vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

OPVZ jsou dle platného znění vodního zákona založena na principu dvoupásové ochrany:

1. I. stupeň je stanoven jako souvislé území a slouží k ochraně v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení vodního zdroje.
2. II. stupeň se vymezuje vně ochranného pásma I. stupně a nemusí tvořit souvislou plochu, ale může být stanoveno i jako vzájemně nespojitá území. II. stupeň OPVZ slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem.

Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) spravuje informační systém veřejné správy dle § 21 odst. 2 písm. c) vodního zákona, pro evidenci OPVZ. Tato evidence obsahuje jak pásma hygienické ochrany (dále jen PHO), stanovená rozhodnutím vydaným za účinnosti nařízení č. 87/1953 Sb., ministra zdravotnictví o hygienické a protiepidemické ochraně vody, tak OPVZ stanovená opatřením obecné povahy dle současného vodního zákona. Přičemž na PHO je z hlediska obecných povinností, plynoucích z vodního zákona a dalších právních předpisů pohlíženo jako na OPVZ.

Aktualizace Dat a Informace

Prostorová data ochranných pásem vodních zdrojů (OPVZ) a ochranných pásem vodárenských nádrží (OPVN), která jsou součástí DIBAVOD, vznikla přibližně v roce 2000 primárně digitalizací papírových vodohospodářských map. Databáze byla částečně plněna z dokumentů získaných z rušených okresních úřadů. Od doby vzniku byla vrstva několikrát revidována. V roce 2013 zadal Odbor ochrany vod Ministerstva životního prostředí aktualizaci dat ochranných pásem externí firmě.

V letech 2015-2017 pracovalo oddělení GIS a kartografie VÚV TGM., v.v.i., na projektu Aktualizace OPVZ pro MŽP ČR. OPVZ byla aktualizována po územních celcích krajů nebo obcí s rozšířenou působností. Byly osloveny všechny vodoprávní úřady krajů či ORP (VPÚ). Na základě informací VPÚ byly opraveny zákresy pásem a připojeny příslušné dokumenty rozhodnutí o stanovení či změně pásem (opatření obecné povahy, OOP).

Čtěte také: Bezpečnost v ochranném pásmu skládky

OPVN byla aktualizována z podkladů podniků Povodí a některých VPÚ. Všechna pásma, která jsou v zobrazené verzi databáze, jsou dle sdělení VPÚ platná (nebyla oficiálně zrušena) a je k nim připojen dokument rozhodnutí či OOP v digitální podobě. Neověřená, neplatná a pásma bez připojených dokumentů byla z veřejné databáze na pokyn MŽP ČR odstraněna.

V letech 2018-2024 pokračovaly aktualizační práce v omezeném rozsahu. Ochranná pásma byla aktualizována podle záznamů z Centrálního registru vodoprávní evidence a byly zapracovány desítky podnětů od VPÚ, provozovatelů vodních zdrojů a dalších subjektů.

Informace o projektu jsou na www.dibavod.cz/aktualizace-ochrannych-pasem. I nadále se předpokládá aktualizace 1x ročně primárně z dat vodoprávní evidence MZE ČR.

Ochranná Pásma v Období Sucha

Důležitým úkolem současnosti je připravenost České republiky na stále častější a intenzivnější epizody sucha. Jednou z dílčích problematik je i zabezpečení úlohy ochranných pásem vodních zdrojů (OPVZ), aby plnily svoji funkci nejenom za běžné situace, ale i v období sucha. V současné době jsou ochranná pásma vodních zdrojů (OPVZ) primárně využívána pro ochranu jakosti vod, ochrana vydatnosti vodních zdrojů je řešena často jen okrajově. V období sucha by ale ochraně vydatnosti měla být věnována mnohem vyšší pozornost.

Z řešení celého úkolu vyplynula klíčová témata pokrývající hlavní aspekty a činnosti související s OPVZ a současně se vztahem k problematice sucha. Na základě podrobné analýzy situace v ČR (přírodní podmínky, vodohospodářské využití, řešené problémy) byly vybrány 4 hlavní pilotní lokality pro ověření situace OPVZ v terénu (Švihov, Ústí nad Orlicí, Ostrožská Nová Ves a Bzenec), a na dalších lokalitách byly ověřovány dílčí aspekty.

Čtěte také: Česká ochranná nálepka emisí

Velmi častým nedostatkem je neznalost majitelů a uživatelů pozemků, že jejich nemovitost je uvnitř OPVZ - a pokud to někdo aspoň tuší, nezná konkrétní omezující opatření a zákazy, kterými je vázán. Jistě jedním z důvodů je to, že řada vyhlášených OPVZ není zapsána v katastrálním operátu a že s majiteli a uživateli pozemků většinou nikdo systematicky nepracuje.

Pokud jsou v jednom území překrývající se OPVZ různých zdrojů, vyhlášená opatření nejsou sjednocena, někdy jdou i proti sobě.

Analýza Rizik a Monitoring

Součástí návrhu OPVZ podle Vyhlášky 137/1999 Sb. je analýza rizik, jejímž předpokladem je dostatečná znalost celé hydrogeologické struktury (tzn. její velikosti, tvaru, vnitřní anatomie a potřebných hydraulických parametrů) včetně znalosti území infiltrace, s potřebnou mírou jistoty. V takovém případě je vhodné zajistit v těchto územích zvláštní režim ochrany vod.

Pro správné plánování vodárenského odběru a jeho ochranu v době sucha je zásadní správně a dostatečně nastavený kvantitativní i kvalitativní monitoring vodárenského zdroje (§ 6 odst. 3 vyhlášky 137/1999 Sb.), protože pomocí něho bude mít vodárenský operátor potřebné informace o vývoji dopadů sucha, rychlosti zhoršování či zlepšování situace.

Jen tak lze získat informace o natékající vodě do území OPVZ, o kvalitě a množství vody v různých místech, směrech a vzdálenostech a na různých přítocích, a tomu operativně přizpůsobovat režim vodárenského odběru. Takový monitoring může upozornit s dostatečným předstihem na nepříznivý vývoj, trendy, hrozící rizika apod., a poskytnout tak vodárně potřebný čas k přijetí vodných opatření.

Návrh OPVZ je vysoce odbornou činností, a měly by je tak zajišťovat pouze pověřené odborné subjekty a osoby. Mnohé současné problémy jsou bohužel způsobeny neodborným návrhem OPVZ hned na začátku.

V současné době je naprosto minimální kontrola vyhlášených OPVZ (ze strany vodoprávních úřadů, ČIŽP, správců povodí, ale bohužel často i vodáren, zvláště těch menších), takže se velmi často vyhlášená regulativní opatření nedodržují, a situace s ochranou vodárenského odběru se zhoršuje.

tags: #ochranna #pasma #vodnich #zdroju #a #ekologicky

Oblíbené příspěvky:

• Čištění odpadu s wapkou
• Více o surikatách a jejich ohrožení
• Důvody znečištění ovzduší
• Příčiny znečištění vod
• Udržitelná energetika v Česku