Odpad a jeho dopad na životní prostředí: Fakta a řešení

Jak je na tom v České republice příroda a životní prostředí a jak může jeho stav ovlivnit třídění odpadu? Možná si to neuvědomujeme, ale tříděním se může každý z nás podílet na zlepšení stavu životního prostředí a přírody. Díky dostupnosti systému třídění v ČR může svůj vyprodukovaný odpad vytřídit v podstatě každý!

Nejdříve je důležitý krátký úvod o tom, z jakého zdroje informací jsou čerpány uvedené údaje o stavu životního prostředí v ČR. Zpráva o životním prostředí je zpracovávána na základě zadání Ministerstva životního prostředí České republiky (dále jen MŽP) a předkládána vládě již od roku 1993. Tento dokument tvoří základ pro vyhodnocení stavu a naplňování státní politiky životního prostředí. Nejnovější zpráva, ze které jsou čerpány uvedené informace, je z roku 2021.

Dle statistik má možnost třídit své odpady díky dostupnosti sběrných míst 99 % obyvatel České republiky - však k nejbližšímu sběrnému místu to v průměru máme necelých 90 metrů (podrobněji v článku Třídění, recyklace a jiné využití odpadu v roce 2021), víceméně stejné údaje platí pro rok 2022 (novější data nejsou zatím k dispozici).

Stav životního prostředí není dle nejnovější zprávy MŽP v ideální rovnováze v oblasti kvality a stavu ovzduší a vod, stále u nás dochází k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů, a to vše spolu s dalšími faktory se promítá do neutěšeného stavu ekosystémů a ztráty biodiverzity. Samosebou i podpora čisté energie přispívá ke zlepšení stavu životního prostředí v ČR. Z hlediska projevů počasí u nás dochází ke zrychlování růstu průměrných ročních teplot (za 10 let o 0,4 °C). Půdní sucho dlouhodobě trápí oblast jižní Moravy. Výkyvy srážek a teplot od normálu jsou součástí změny klimatu stejně tak jako přibývající extrémy hydrometeorologických jevů (např.

Na změnu klimatu má nemalý vliv přístup k hospodaření s primárními zdroji - pokud už jednou suroviny vytěžíme, přepravíme a zajistíme jejich zpracování, měli bychom se v maximální míře snažit o jejich opětovné využití jako zdroje pro další výrobu v podobě tzv. druhotné suroviny. Právě proto je velmi podstatné prvotní třídění odpadů například do barevných kontejnerů, sběrných dvorů nebo na místech zpětného odběru.

Čtěte také: Životní prostředí a hliníkový odpad

Recyklací železného šrotu můžeme totiž ušetřit až 90 % primárních zdrojů. Dřevo je primární surovinou potřebnou k výrobě papíru - vytříděním 1 tuny papíru ušetříme přibližně 2 tuny dřeva. V ČR se i nadále vyrábí více elektrické energie, než je domácí spotřeba, a proto ji exportuje. Materiálová i energetická náročnost spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR klesá. Roste využívání obnovitelných zdrojů, které jsou potřeba k výrobě tepla a elektřiny. Díky třídění, recyklaci a energetickému využití obalových odpadů bylo v ČR v roce 2021 ušetřeno 6 639 420 MWh. Doprava v ČR zanechává stále značnou uhlíkovou stopu zejména proto, že většina spotřeby pohonných hmot je vyrobena z fosilních paliv. Pozitivní však je, že znečišťování ovzduší dopravou díky modernizací technologií a plněním legislativních požadavků postupně klesá. Například tříděním a recyklací kovů můžeme snížit znečištění vzduchu o 86 %. V roce 2021 byla díky třídění a recyklaci či energetickému využití obalových odpadů snížena produkce CO2 o 987 597 tun CO2 ekv.

Klimatické změny může každý z nás pomoci zmírnit různými způsoby - změnou dopravy, vytápění, ale právě i tříděním odpadu. Díky tomu totiž umožníme jeho efektivní využití namísto uložení na skládku odpadu, kde se v průběhu jeho rozkladu uvolňují plyny - například metan, jenž je jedním z nejvýznamnějších zástupců tzv. skleníkových plynů, které jsou s klimatickými změnami spojovány? Díky třídění a využití obalových odpadů je v ČR v přepočtu každoročně uchráněno přibližně 30 km² přírody?

Třídění odpadu má smysl, malý krok pro nás, je velkým krokem pro přírodu a lepší stav životního prostředí - pomoci může každý! Ostatně je to to nejmenší, co může každý z nás udělat jako částečnou kompenzaci našeho konzumního životního stylu. Je důležité předcházet vzniku odpadů, a když už vzniknou, tak je podstatné je vytřídit!

Příroda je mocná čarodějka a s kde čím si umí poradit, jsou ale věci, na které je i ona krátká. Třeba na některé odpady, které v ní nezodpovědní jedinci pohazují a nechají je tam svému osudu. Zatímco my si život usnadňujeme jednorázovými obaly a rychlými řešeními, příroda si s našimi nevítanými „dary“ v podobě odhozených odpadků dává načas. A někdy jí to trvá dlouho, s některými odpady si neporadí vůbec.

Každý z nás už určitě zažil situaci, kdy se procházel vzrostlým lesem, dýchal čerstvý vzduch, užíval si krásy přírody a najednou pohled spočinul na zrezlé konzervě, rozbité láhvi, na roztrhaném pytli plném odpadků či nevzhledných zapáchajících nedopalcích. Pohozený odpad ale není jen estetický problém, který naruší naši procházku čistou přírodou - takový odpad totiž přírodě řádně zatápí.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Opomeneme-li fakt, že odhozený cigaretový nedopalek hyzdí přírodu, nebo může způsobit požár, je třeba si uvědomit, že se z něj do vody a půdy uvolňují mikroplasty a toxické látky, které mají negativní vliv na životní prostředí. Škodlivé látky, které se z nedopalku uvolňují, se dostávají do potravního řetězce a ovlivňují tak zdraví nás všech. A to jsme si ještě nevzali na paškál další naprosto běžný odpad v přírodě - žvýkačku. Žvýkačky a nedopalky cigaret jsou vlastně dnes takové každodenní „drobnosti“, které se ale stávají - společně s dalšími pohozenými odpadky - součástí naší historie.

Doba rozkladu vybraných odpadů:

• Ohryzek od jablka: Zdánlivě neškodný s dobou rozkladu přibližně za 14 dní.
• Papírový kapesník: Éra papírových kapesníků sice usnadňuje náš život, přírodě ale dvakrát neprospívá.
• Plastový kelímek a jiné plastové odpady: Pohozený se bude v přírodě rozkládat podle odhadů 70 let!
• Igelitový sáček: Bude potřebovat přibližně čtvrt století.
• PET láhev: Dle odhadů potřebuje k rozkladu století celé.
• Konzerva: Půl století a stále v té přírodě ta ocelová konzerva je! Kovové obaly se rozkládají dlouho.
• Tužkové baterie: Odhaduje se, že přežít 200-500 let pro ně není žádný problém.
• Skleněná láhev: Taková skleněná láhev totiž může v přírodě pobývat klidně i tisíc let, možná navždy!

Velmi se liší - některé pohozené odpady z přírody nezmizí nikdy. Odpady bychom proto měli vždy vytřídit tam, kam patří! Pohozený odpad je nejen neestetickou záležitostí, jeho odstranění ale stojí nemalé finanční prostředky a takový odpad už nelze recyklovat.

Jak tedy můžeme zabránit nezodpovědnému chování v podobě nežádoucích odpadků v našem okolí? Je to jednoduché: co si přineseme, to si také odneseme. To už by mělo být samozřejmostí. Třídíme odpad - tak umožníme jeho recyklaci! Příroda není popelnice.

Odhazování odpadků na veřejných místech, známé jako littering, je problém, který se dotýká nejen estetické stránky našich měst a přírody, ale má i hlubší environmentální, ekonomické a sociální dopady. I když se může zdát, že odhození jednoho papírku na zem je neškodné, důsledky tohoto chování jsou dalekosáhlé a mají negativní dopad na naše životní prostředí, ekonomiku a kvalitu života. Prevence litteringu je klíčová pro minimalizaci těchto dopadů.

Littering přispívá ke znečištění půdy, vodních zdrojů a ovzduší. Mnoho z odhozených materiálů, jako jsou plasty, se nerozkládá a může zůstat v životním prostředí po desítky až stovky let. Tyto materiály mohou být nebezpečné pro volně žijící živočichy, kteří je mohou zaměnit za potravu. Úklid odhozeného odpadku je nákladný proces, který zatěžuje městské rozpočty. Náklady na úklid veřejných prostor se mohou vyšplhat do milionů korun ročně, což jsou prostředky, které by mohly být lépe využity na rozvoj komunit a zlepšení veřejných služeb. Littering snižuje estetickou hodnotu veřejných prostor, což může ovlivnit kvalitu života obyvatel a snížit atraktivitu turistických destinací.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Edukační programy zaměřené na děti a mládež hrají klíčovou roli v prevenci litteringu. Učení o důležitosti správného nakládání s odpady pomáhá formovat odpovědné chování od útlého věku. Zavedení přísnějších zákonů a sankcí za littering může odrazovat od tohoto chování. Mnoho zemí již zavedlo pokuty a komunitní služby jako trest za odhazování odpadků na veřejných místech. Dobrovolnické úklidové akce a moderní technologie, jako jsou senzory v odpadkových koších, mohou pomoci efektivněji řídit odpadové hospodářství a snižovat littering. Firmy a organizace mohou hrát důležitou roli v prevenci litteringu tím, že zavádějí udržitelné praktiky a podporují iniciativy zaměřené na ochranu životního prostředí.

Každý z nás může přispět k boji proti litteringu jednoduchými kroky. Používání odpadkových košů, účast na úklidových akcích a podpora iniciativ zaměřených na ochranu životního prostředí jsou způsoby, jak můžeme pomoci chránit naše okolí. Littering je problém, který vyžaduje pozornost nás všech. Společnými silami můžeme přispět k čistšímu a zdravějšímu prostředí pro nás i budoucí generace. Zapojme se do boje proti litteringu a udělejme z naší planety lepší místo k životu.

Z aktuálního průzkumu* společnosti Perfect Crowd, který mapuje postoj společnosti k plastům, vyplývá, že Češi vnímají zálohování PET lahví jako společensky prospěšné a mají chuť se o plastech a jejich efektivní recyklaci dozvědět více. Negativní mýty v oblasti plastů ale u Čechů stále přetrvávají, byť v menší míře, než tomu bylo před třemi lety. Přesto klesá počet těch, kteří vnímají plast jako nejškodlivější materiál.

Vratné PET lahve již klepou na dveře a Češi se pomalu připravují na jejich povinné zálohování, jež by mohlo začít fungovat systémově v polovině příštího roku. Novelu příslušného zákona připravuje ministerstvo životního prostředí, a jak ukazuje nejnovější průzkum, ačkoliv postoj k tomuto kroku vnímají Češi převážně pozitivně, stále v naší společnosti o plastech dominují negativní mýty. Za velmi kladné lze ale považovat to, že většina respondentů se chce dozvědět o výrobě, zpracování, dopadech či recyklaci plastů více informací, přičemž o něco vyšší zájem je u mladší věkové kategorie 15-24 let.

Z průzkumu také vyplývá, že nejčastějším zdrojem informací týkající se plastů je pro respondenty jednoznačně internet. Ten je přirozeně více užívaný mezi mladými, kteří častěji čerpají informace také z obalů produktů či ze školy a zaměstnání. Lidé přisuzují odpovědnost za znečištění prostředí častěji firmám a jejich rozhodnutím o produktech uváděných na trh (38 %) než samotným spotřebitelům, kteří produkty kupují (18 %). Podstatná část se však shoduje, že odpovědnost nesou obě skupiny stejně (42 %).

Ačkoliv lidé častěji přisuzují odpovědnost firmám nebo státu než sami sobě, 9 z 10 alespoň občas dělá něco pro to, aby snížili dopad odpadu z plastů na životní prostředí. Nejčastěji se jedná o třídění plastového odpadu a recyklaci (74 %). Téměř polovina respondentů dále využívá papírové tašky nebo sáčky namísto plastových (49 %), nosí znovupoužitelnou láhev a minimalizují používání jednorázových plastových výrobků (shodně 46 %).

82 % dotazovaných souhlasí s tím, že by rodiče měli vést své děti k třídění odpadu. Většina lidí (72 %) souhlasí s tím, že se v dnešní době vyrábí až moc výrobků z plastů, přičemž 65 % si myslí, že se vždy dá použít ekologičtější alternativa. Všechna negativní tvrzení o plastech jsou většinovou částí populace považována za pravdivá. Například 9 z 10 lidí věří tomu, že většina obalového odpadu je z plastů, přestože jeho podíl tvoří 19 %, ve srovnání s papírem a kartonem, které se na celkovém odpadu podílí 40 %.

Což ukazuje na nedostatečný vliv environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). 3 z 10 respondentů nikdy ve škole nepřišli do styku se vzdělávacím projektem nebo akcí, která by měla zvýšit povědomí o recyklaci a třídění odpadu. Pozitivním zjištěním je, že tři čtvrtiny všech dotázaných by se chtěly dozvědět více o výrobě, zpracování, dopadech či recyklaci plastů. Konkrétně by je nejčastěji zajímaly informace zejména o recyklaci plastů, vlivu plastů na zdraví člověka a likvidaci plastového odpadu. To podporuje ideu větší edukace společnosti ať už články v médiích, či videi.

Většina zaregistrovala zákaz prodeje jednorázových plastů, který kvitují. 56 % respondentů v průzkumu uvedlo, že je zákaz prodeje jednorázových plastů nijak neomezil a nadpoloviční většina zastává pozitivní názor toto opatření, přičemž v mladší generaci (15-24 let) je častější. 6 z 10 respondentů navíc deklaruje, že je dobře informováno o zákonu o zákazu prodeje vybraných jednorázových plastů. 84 % lidí má nějaké povědomí o chystaném zálohovém systému, třebaže pouze 38 % o něm ví dobře. Postoj k jeho zavedení se tedy z celkového průzkumu jeví pozitivně. Navíc 76 % lidí zavedení podporuje a stejný počet jej považuje za prospěšný.

Jako hlavní pozitivum zavedení zálohového systému na PET lahve označují Češi to, že na ulicích a v přírodě ubude odpadků (66 %) a že více lidí bude díky tomu třídit plastový odpad (62 %). Většina lidí není schopna sama formulovat nějaká negativa zálohového systému, a pokud už nějaká negativa formulují, jedná se především o obavu ze zdražení produktu. Z nabízeného seznamu pak nejčastěji označují nutnost doma skladovat plastové lahve a že některé menší obchody nemusí lahve zpět vykupovat.

Je to něco, co vytvořil člověk a příroda s tím jen horko těžko bojuje - odpad. Je nutné, aby ho vznikalo tolik? A když už vznikne, jak s ním naložit, aby přírodě ublížil co nejméně? Hromadění odpadu je jedním z nejzásadnějších ekologických problémů současnosti.

Vznik a Klasifikace Odpadů

Odpady vznikají prakticky při veškeré lidské činnosti. Vznikají v průmyslu, stavebnictví, zemědělství, dopravě a při běžném životě člověka ve společnosti. Odpady vznikají ve všech fázích životního cyklu výrobku či služby, jakož i při dalších lidských činnostech.

Základní pravidla pro nakládání s odpady jsou stanovena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a jeho prováděcími právními předpisy. Cíle pro nakládání s odpady a opatření pro jejich dosažení jsou stanoveny Plánem odpadového hospodářství České republiky (POH ČR). Jeho plnění je vyhodnocováno prostřednictvím Hodnotících zpráv. S Plánem odpadového hospodářství ČR musí být v souladu také plány odpadového hospodářství krajů.

Za účelem pravidelného vyhodnocení odpadového hospodářství, a pro získání podkladů pro správní a kontrolní činnost, je v odpadovém hospodářství vedena evidence odpadů, umožňující v souladu s evropskými předpisy získat podrobné informace o produkci a nakládání s odpady. Klasifikace a katalog odpadů jsou dány legislativně - 381/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 17.

Podle zákona č. 185/2001 Sb., odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č.

Druhy Odpadů

• Nebezpečné odpady: Mají jednu nebo více nebezpečných vlastností (hořlavost, výbušnost, dráždivost, žíravost atd.). Mohou být recyklovány nebo spáleny ve spalovnách nebezpečných odpadů.
• Inertní odpady: Tvořeny inertními materiály bez nebezpečných vlastností. Mohou být materiálově využívány nebo ukládány na skládky.
• Ostatní odpady: Nejsou inertní ani nebezpečné, patří sem většina odpadů.

Že mají odpady negativní dopad na životní prostředí, je vcelku jasné. Ukažme si ale konkrétní případy jejich vlivu. V současném světě jsou odpady velkým problémem, neboť kontaminují všechny vrstvy biosféry, tedy půdu, vodu i vzduch. Životních prostředí rostlin a živočichů včetně člověka tedy není právě nejčistší, ba právě naopak. Přítomnost odpadů se negativně projevuje ve všech světových oceánech. A takový Velký pacifický odpadkový pás, který je minimálně desetkrát větší než rozloha ČR, je skutečně příznačným pro počínání moderního lidstva. Ani mořské ekosystémy tedy nejsou ušetřeny vlivu odpadů.

Průmyslová výroba člověku přináší mnoho dobrého. Pokud se ovšem něco pokazí, může to být velmi nebezpečné, jako např. v roce 2010 v maďarském městě Ajka. Zde došlo k protržení hráze odpadní jímky továrny na výrobu hliníku, načež unikl červený kal.

Výsledek? Skládky odpadu jsou obecně rizikové, přičemž některé dosahují skutečně obřích rozměrů. Problémem jsou kupříkladu skládky pneumatik. V roce 2012 vypukl v kuvajtském městě Al Jahra požár pěti milionů použitých pneumatik a do ovzduší se dostaly v obrovském množství toxické látky i malé prašné částice.

Globální Pohled na Produkci Odpadu

Logicky vzniká nejvíce odpadu tam, kde je vysoká hustota obyvatelstva nebo třeba kde je vysoký rozvoj průmyslu.

• Spojené státy americké (USA): Jsou jedním z největších producentů odpadu na světě. Je tomu tak zejména kvůli vysokému standardu života, velké spotřebě a rozsáhlému průmyslu.
• Japonsko a Čína: S rychlým rozvojem, urbanizací a obrovským počtem obyvatel generuje také Čína a Japonsko značné množství odpadu.

Například v Africe už nalezneme vyloženě skládková města (tvořena z extrémně vysokých hromad odpadu s milionem much), která jsou vytvořena i z oblečení nebo vyhozené elektroniky, která se tam přiveze i z Evropy. Česko bohužel nevyjímaje.

Rychlá Móda a Její Dopady

V neposlední řadě zmiňme a vypíchněme i nadměrné hromadění (často zcela nových) kusů oblečení na skládkách od především tzv. ultra fast fashion módních řetězců, mezi kterými v současné době “kraluje” čínský Shein. Ten je známý mimo jiné tím, nebere ohledy na životní prostředí, bezpečnost práce či alespoň na férové ohodnocení pracovníků, mezi které se nezřídka řadí i děti.

Mimo jiné na tomto oblečení ze byly mnohokrát v nezávislých testech objeveny karcinogenní látky, které se společně s nekvalitním barvivem pak na skládkách uvolňují. Ovzduší a půda či voda tak dostávají pořádně zabrat.

Nakládání s Odpadem v České Republice

Dle statistik má možnost třídit své odpady díky dostupnosti sběrných míst 99 % obyvatel České republiky - však k nejbližšímu sběrnému místu to v průměru máme necelých 90 metrů (podrobněji v článku Třídění, recyklace a jiné využití odpadu v roce 2021), víceméně stejné údaje platí pro rok 2022 (novější data nejsou zatím k dispozici).

Stav životního prostředí není dle nejnovější zprávy MŽP v ideální rovnováze v oblasti kvality a stavu ovzduší a vod, stále u nás dochází k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů, a to vše spolu s dalšími faktory se promítá do neutěšeného stavu ekosystémů a ztráty biodiverzity.

Aktuálně se Česko řadí mezi top 10 států Evropské Unie v třídění odpadu. S odpadem je důležité správně nakládat. Především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.

Poté, co jsou barevné třídící popelnice a kontejnery vysypány do popelářského svozového auta, je materiál odvezen na takzvanou dotřiďovací linku. Je to z důvodu, aby opravdu vše bylo vytříděno tak, jak má být a mohlo být využito k dalšímu zpracování - recyklaci. Z deseti časopisů například může vzniknout nová kartonová krabice.

Třídit se ale běžným způsobem do barevných košů nedá vše. Pozor na nebezpečný odpad. Proto ho nesmíme vyhodit například do směsného komunálního odpadu. Nelze ho ani spalovat v běžných spalovnách.

Možnosti Nakládání s Odpadem

• Třídění: Umožňuje recyklaci a efektivní využití odpadů.
• Recyklace: Snižuje spotřebu primárních surovin a energie. často není plnohodnotné: pak se jedná o downcycling, např. vhodné pro směsný (např. omezení - je vhodné vyseparovat nespalitelné složky odpadu (např.

Právní Rámec Nakládání s Odpady

VŠEOBECNÉ POVINNOSTI § 10 Předcházení vzniku odpadů

Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů. Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí, dováží nebo uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků.

Spalování Odpadů a Jeho Kontroverze

Spalování odpadů je opředeno celou řadou mýtů. Často se o něm mluví jako o "ekologickém" či "zeleném" způsobu získávání energie, který nepřispívá ke klimatické změně a globální krizi, nebo se zamlčuje příspěvek spaloven k narůstajícímu znečištění planety Země a fakt, že stavba spaloven blokuje rozvoj udržitelnějších způsobů nakládání se surovinami, jako je v prvé řadě materiálová recyklace, a předcházení vzniku odpadu.

Spalování odpadů, podobně jako spalování uhlí, produkuje velké množství oxidu uhličitého, který je hlavním hnacím motorem klimatické změny. Spálením 1 tuny odpadů se do atmosféry uvolní 0,7 až 1,7 tuny CO2. To odpovídá emisím CO2 za více než osm tisíc kilometrů v osobním automobilu. Výroba elektřiny z odpadů produkuje na každou kWh větší množství oxidu uhličitého, než jaký je průměr pro energii vyrobenou v EU.

Technologie jako je zplyňování, pyrolýza či depolymerizace odpadů se zastřešuje souhrnným termínem chemická recyklace. Chemická recyklace se týká především plastových odpadů, ze kterých se vytváří palivo, případně surovina pro výrobu nového plastu.

Investiční náklady na stavbu spalovny jsou logicky tím vyšší, čím větší jsou požadavky na ochranu životního prostředí. Aby se majitelům spaloven jejich investice vrátily, je zapotřebí spalovnu udržovat při životě zhruba 25 až 30 let. To vede k tomu, že si majitelé spaloven dodavatele odpadů (obce) obvykle zavazují smlouvami na dlouhá léta dopředu. Tím však blokují rozvoj alternativních, pro životní prostředí příznivějších, systémů nakládání s odpady.

Co Můžeme Udělat My?

U každého nákupu bysme si měli dobře rozmyslet, jestli daný výrobek potřebujeme a opravdu ho využijeme. A také: jestli než ho vyhodíme, nemůžeme ho, nebo alespoň jeho část, ještě na něco použít (například znovu využít skleničku po vyhořelé svíčce či např. marmeládě). Nevyužité oblečení a boty je možné dát do sběrného koše na textil, u kterého je napsáno, že jeho obsah poputuje např. do Klokánků či Charitě. Z Česka odtamtud oblečení nejčastěji míří do Maďarska, Itálie, Polska nebo Belgie. Ve zmíněných zemích pak specializované firmy oblečení posílají ve velkých balících například do již zmíněné Afriky.

Každý den děláme věci, kterými přispíváme ke zhoršování životního prostředí. Kde se dopouštíme největších chyb? Mnoho lidí považuje za neodmyslitelný standard i věci a služby, které ke spokojenému životu vlastně nepotřebujeme. To vše se logicky odráží na stavu přírody kolem nás.

Je pravda, že vliv jednoho obyčejného člověka není velký - ovšem vliv lidské populace, která se právě z těchto obyčejných lidí skládá, je v porovnání s jinými organismy nedozírný. Každý z nás by si proto měl své chování uvědomovat a snažit se životní prostředí zatěžovat co nejméně.

Lidé se i díky televizi a internetu naštěstí zajímají více a více o to, kde končí jejich odpad. Stále to však není dostatečné na to, aby se obrovskému hromadění odpadu dostatečně zamezilo. Recyklace, znovuvyužívání, kompostování… však to znáte. Je to něco, na co však navždy musíme myslet.

tags: #odpad #a #jeho #dopad #na #zivotni

Oblíbené příspěvky:

• Obraz Vodní Lilie Rybník
• Ekologické zemědělství a dotace
• Nedbalost při práci
• Emission and History of Czech Lion Stamps
• Emise amoniaku v zemědělství a dotace