Bioodpad je v poslední době často diskutovaným tématem. Bioodpad tvoří průměrně pětinu objemu odpadu z domácností. Stejně jako třídění je neméně důležité i následné využití separovaných materiálů. Dnes se podíváme na to, kam může putovat obsah hnědých popelnic nebo jiných nádob a jaké jsou možnosti využití bioodpadů. Proč bychom se také jinak namáhali s tím, abychom od sebe jednotlivé složky oddělili?
Důvodů, proč bychom vůbec měli biologicky rozložitelné odpady neboli bioodpady využívat, existuje hned několik. Třeba, že tím snižujeme množství odpadů, které by jinak skončilo na skládkách a tím i množství emisí skleníkových plynů, zejména metanu. V roce 2030 navíc začne platit zákaz skládkování využitelných složek odpadu, takže nám nezbyde nic jiného, než odpady zpracovávat.
S tím se pojí i ekonomické aspekty, protože využíváním bioodpadů snižujeme náklady na jejich likvidaci. Navíc vyrábíme produkty, které můžeme prodat, jako je kompost nebo bioplyn, případně využívat pro vlastní potřebu třeba k vytápění nebo hnojení půdy. Je tedy patrné, že s bioodpady se pojí značný potenciál, proto bychom měli pečlivě zvážit, jakým způsobem je budeme zpracovávat a využívat.
Během rozhodování je důležité vzít v potaz zejména to, že různé druhy bioodpadů vyžadují odlišné zpracovatelské postupy. Dále musíme vědět, jaké množství odpadu budeme mít k dispozici, které technologie jsou dostupné a je potřeba zohlednit i náklady spojené s jednotlivými způsoby zpracování a potenciální finanční úspory.
Zelený bioodpad, nebo také biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, zahrnuje trávu, listí, větve a jiné rostlinné zbytky z údržby zahrad a parků. Dále se jedná o biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven, které jsou rostlinného původu. To znamená zbytky potravin, slupky z ovoce a zeleniny nebo zbytky.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Biologickou metodou využívání rostlinné složky bioodpadu je kompostování. Během něho se organický materiál za přítomnosti kyslíku rozkládá a mikroorganismy, jako jsou bakterie, houby a červi, přeměňují bioodpad na kompost. Kompostovat můžeme doma, komunitně nebo na průmyslových kompostárnách, vždy je ale nutné sledovat surovinovou skladbu, neboli poměr uhlíku a dusíku, přístup kyslíku, přítomnost mikroorganismů a optimální vlhkost kompostu.
Výsledný kompost je tmavý, drobivý materiál, který je bohatý na živiny a má řadu využití. Můžeme ho používat jako organické hnojivo pro zlepšení kvality půdy, zvýšení úrodnosti a schopnosti zadržovat vodu. Kompost může být případně použit jako mulč pro zadržování vlhkosti, ochranu rostlin a potlačení růstu plevelů. Nebo ho můžeme smíchat s dalšími materiály a vytvořit výživný zahradní substrát.
Bioodpady rostlinného původu je možné využívat k mulčování i přímo, když rozdrcené větve nebo listí, trávu či jiné rostlinné zbytky aplikujeme na půdu. Mulč, která vytváří ochrannou vrstvu, se využívá nejen v zahradách, ale také v zemědělství a krajinářství.
Mezi živočišné odpady, neboli bioodpady živočišného původu, které vznikají při zpracování masa, mléčných výrobků, ryb a dalších živočišných produktů, patří například kosti, maso, tuk, zbytky mléčných výrobků a rybní odpad.
Tyto odpady jsou vzhledem ke své povaze specifické - během rozkladu mohou nepříjemně zapáchat, lákají škůdce, jako jsou hlodavci a mouchy a mohou obsahovat škodlivé patogeny způsobující nemoci - proto se využívají zejména v bioplynových stanicích. V nich vzniká během rozkladu organického materiálu bez přístupu vzduchu bioplyn, který má srovnatelné vlastnosti jako zemní plyn a digestát, který je vedlejším produktem a je možné ho použít jako hnojivo. Bioplyn se nejčastěji používá k výrobě tepla, elektřiny nebo výjimečně chladu.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Živočišné odpady můžeme využívat i prostřednictvím kompostáren, nicméně se tak děje v omezené míře. V České republice je něco takového možné až po jejich hygienizaci, během které jsou bioodpady zahřáty na určitou teplotu, která má zničit patogeny.
Poslední variantou zpracování bioodpadů je v zařízení na energetické využití odpadů, tzv. ZEVO.
Kompostářská asociace má aktuálně 23 členů, kteří disponují výrobní kapacitou přes 200 tisíc tun kompostu ročně. To představuje zhruba pětinu kompostu, který v tuzemských kompostárnách vzniká. Počet kompostáren je zhruba 800. Hodně je těch malých, které mají kapacitu jen do 500 tun. Za posledních asi 12 let stát podpořil spoustu kompostáren, řada po pěti letech udržitelnosti skončila. Nedokázaly být ziskové ani na nule. (Na kompostárny šly přes čtyři miliardy korun na dotacích, pozn.
Pro nás kompostáře začíná sezona prodeje zemědělcům a následné aplikace kompostu zhruba od června, teď na jaře je to slabší. Většina zemědělců se rozhodne až během prázdnin, tedy v době, kdy už mají představu, jak dopadly žně a jak se bude vyvíjet ekonomika podniku.
Máte na mysli rozmetadla na kompost? To by mohlo zemědělské podnikatele přesvědčit k aplikaci kompostu, nicméně bude to podmíněno množstvím aplikovaného kompostu na hektar. Aplikuje se na pole rozmetadly a většinou je zapravován asi 15 centimetrů do půdy například talířovým kypřičem.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
V kompostu vyráběném z bioodpadu z hnědých popelnic prý bývají kousky plastu, protože lidé tam vyhazují kuchyňské zbytky v plastových pytlících. Bioodpad z veřejné zeleně je relativně čistý. Ale z hnědé popelnice či kontejneru, kam lidé dávají bioodpady anonymně, tak se najdou i odpady, které rozhodně mezi biologicky rozložitelné nepatří. Naše kompostárna třídí přijaté bioodpady na úvod manuálně. Tedy před tím, než se bioodpad do kompostu zpracuje. Dá se to třídit i pro dokončení kompostování separačními síty - v nich se může nějaký drobný nadrcený plast objevit. Že by to bylo dokonale čisté, to je iluze.
V zemědělství obecně platí, že bez průmyslových hnojiv se neobejdou. Organické hnojení není s to zcela nahradit průmyslová hnojiva. Mohou však výrazně přispět k omezení jejich spotřeby a tím zlepšení ekonomiky zemědělců. Ne. Myslím si, že pro řadu zemědělců je stále jednodušší a logisticky výhodnější aplikovat průmyslová hnojiva.
Jeden z důvodů je, že efekt se u průmyslových hnojiv projeví hned tu sezonu, zatímco u organických hnojiv za dva tři roky. Tím, že odhadem dvě třetiny zemědělců hospodaří na pronajaté půdě, mnohdy se jim kvůli zpožděnému efektu nechce kompost k hnojení používat. Když teď hnojiva zdražila, doufám, že dojde k posunu a naši zemědělci konečně objeví přínosy organického hnojení kompostem ,ve velkém‘.
V poslední době se uvádí, že kompostem lze nahradit zhruba 20 procent dusíkatých hnojiv. Nezdá se to jako velké číslo, ale z pohledu zemědělce je 20 procent hodně. Když si to ekonomicky propočtou, kompost by jim měl vycházet pozitivně.
Je důležité vědět, jaké druhy odpadu patří do jednotlivých nádob. Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem.
Zákon o odpadech stanovuje povinnost třídění pro domácnosti i firmy a podnikatele.
Gastroodpady - tímto pojmem je v praxi označována biologicky rozložitelná hmota, vzniklá z nedojedených zbytků v restauracích a jídelnách a ze zbytků při výrobě a úpravě potravin. Tímto termínem lze označit také prošlé potraviny živočišného původu, hnůj nebo uhynulá zvířata a částečně i kuchyňské odpady. V poslední době se plýtvání potravinami stále častěji věnují i média. Vznikají tak nové pojmy (např. gastro-waste) a iniciativy, které se snaží plýtvání jídlem předcházet. Gastroodpad jsme si popsali výše. Bioodpad je zkrácený název pro biologicky rozložitelný odpad.
V případě domácností se pojem „gastroodpad“ nepoužívá. Hovoříme spíše o tzv. kuchyňském odpadu. Jde tedy o nejrůznější zbytky z našich kuchyní, ať už z vařených jídel, či nejrůznější slupky zeleniny a ovoce apod.
Původce odpadů je musí, mimo jiné, zařazovat podle druhů a kategorií a zajistit přednostní využití odpadů v souladu s předpisy (např.
Gastroodpad je druh odpadu vhodný pro další využití v bioplynových stanicích. Bioplynová stanice není nic strašidelného!Jsou to, podobně jako třeba ZEVO (zařízení energetického využití odpadu) , průmyslové provozy, kde se ve speciálních typech nádrží (fermentorech) mění bioodpady na bioplyn (energii) a zbytkovou hmotu (např.
Zbytkovou hmotou je tzv. digestát - organická hmota, která je dalším produktem bioplynové stanice.
tags: #odpad #živočišný #vlastnosti