Problémy s odpadem a nelegální skládky: Jak se s nimi obce potýkají?

Velký úklid a s tím spojené množství odpadu. Možná to znáte. Jdete do práce a vezmete s sebou tříděný odpad, že ho cestou na autobus hodíte do kontejneru. Jenže ten je přecpaný k prasknutí a žádné další odpady se do něj už nevejdou. Co teď? A co potom?

Nemálo lidí podobnou situaci řeší tím, že svůj odpad odloží vedle popelnice. Někde občas, jinde pravidelněji, tak kolem kontejnerových stání vznikají i malé skládky, které okolí zatěžují nejen vzhledem, ale často i pachem či výskytem škůdců. S nepořádkem u popelnic bojují například ve slezské metropoli.

Problém s odpadem v Opavě

„V Opavě je to vnímáno jako velký problém zejména na sídlištích, kde lidé schovávají takové jednání za anonymitu velkého počtu obyvatel a nemají problém chovat se bezohledně k ostatním. Stížnosti na tento jev od občanů jsou časté, určitě je nemůžeme označit za ojedinělé. Vznikající skládky Opava, stejně jako jiná města, uklízí na vlastní náklady, pokud to je na pozemcích města, případně upozorní soukromé majitele pozemku. Zároveň se snaží bojovat proti těm, kteří je zakládají.

„Například kontejnerová stání se snažíme umístit tam, kde je dohledová kamera městské policie. Také jsme opakovaně vyzývali občany, aby takové jednání oznamovali a neváhali označit i viníka. Připustil ale, že takové oznámení nepřišlo ani jednou.

Případné pokuty nejsou zanedbatelné. „Zákon o odpadech říká, že fyzické osobě, která neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa, hrozí za přestupek pokuta do výše 50 000 korun,“ varoval už před časem mluvčí zlínské městské policie Pavel Janík. Dopadený viník může zaplatit i více než jen pokutu.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

„Pokud je znám viník, který založil černou skládku. Tedy zjistí ho například městská policie, nahlásí jiný občan a podobně, řeší to přestupkové oddělení Odboru občanských záležitostí magistrátu. Upozornila přitom, že se přestupkovému řízení vystavuje i soukromý vlastník prostranství, který po výzvě úřadu neuklidí odpad, přestože jej přinesl někdo jiný.

Svozová společnost AVE i kvůli tomu radí vlastníkům domů či bytových jednotek uvažovat o optimalizaci svozu. „Může pomoci minimalizovat problémy s hromaděním odpadu mimo nádoby,“ uvádí na svých stránkách.

Důvodem, proč v realitě pokut padá málo, je i nesnadné dopadení pachatelů. Podobnou zkušenost mají i v Šumperku. „Sběrná místa nejsou monitorována. Některá města se snaží kontejnerová stání přímo monitorovat a umísťují tam například fotopasti. Mají je i v Hradci Králové. „Při řešení černých skládek u kontejnerových stanovišť je složité dokazování. Podobná zařízení umístili také ve Žďáru nad Sázavou či Uherském Hradišti. Tam s nimi zaznamenali úspěchy.

Kromě represivní role mají fotopasti či kamery i preventivní roli. A právě na ní se představitelé měst oslovených Moravským Hospodářstvím shodují jako na hlavní zbrani boje proti zaneřáděným stanovištím popelnic. V Brně se snaží pomocí informační kampaně lidem vštípit zásady správného třídění odpadů a možnosti uložení odpadů na sběrná střediska.

„Zároveň je pro všechny k dispozici aplikace Brňáci pro Brno, kde mohou lidé nahlásit místa, kde je například plná nádoba na odpady, případně nepořádek. Kromě osvěty se města snaží také dát takovou nabídku legálního odložení odpadu, aby lidé vůbec neměli potřebu ho vyhazovat v rozporu se zákonem.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

„Město se snaží o postupnou revitalizaci kontejnerových stanovišť. Předpokládáme, že pokud kontejnerová stanoviště budou vhodně upravená a čistá lidé, budou tato místa méně znečišťovat.

Odpadové hospodářství v Praze

Systém komunálního odpadu v Praze se vyvíjel od primitivních počátků až k dnešnímu komplexnímu systému tříděného sběru, který omezuje potřebu prvotních a neobnovitelných přírodních surovin a devastaci životního prostředí při jejich těžbě. Organizovaný sběr a svoz odpadů byl v hlavním městě zaveden počátkem století. Předpokládal aktivní účast obyvatel - odpad se shromažďoval přímo do koňského potahu, jehož příjezd oznamoval "vyzváňkou" v předstihu kráčející zřízenec.

Hygienické problémy ve 20. letech donutily radní města, aby zajistili odpovídající způsob zneškodnění odpadu. V roce 1923 byl zaveden nový způsob svozu, tzv. výměnný. V roce 1925 začalo město nahrazovat koňské potahy vozy Škoda - Sentinel. V roce 1930 se rozhodlo o stavbě první pražské spalovny odpadů ve Vysočanech. Ve stejném roce se v ulicích metropole objevily první vozy Praga NT - Kuka. Novou etapu v pražském odpadovém hospodářství zahájilo zprovoznění spalovny Vysočany v roce 1934. Její technologie umožňovala termické i materiálové využití odpadů.

Odpad, který byl vysypán do zásobníku (bunkru) spalovny, byl drapákem dopravován na prosévací dopravník. Zde byly separovány bioodpady, které si prý odváželi zahradníci pro svoji potřebu. Další cenné suroviny byly získávány magnetickou separací na třídícím pásu. Kovy se lisovaly a předávaly k dalšímu zpracování, kůže a hadry ručně třídily tři ženy. Zařízení působilo jako spalovna komunálního odpadu třicet let. V roce 1964 byl provoz začleněn do podniku Pražské teplárny a začalo převažovat energetické využití.

Na území města vznikaly skládky (nejvýznamnější Slivenec, Libuš a Dolní Chabry). Toto období trvalo 18 let. Na jeho konci - v roce 1992 - se Praha dostala do svízelné situace. Byla zavřena poslední skládka v Dolních Chabrech. Urychleny byly přípravy stavby nové, evropským standardům odpovídající, skládky v Ďáblicích, s kapacitou 1,85 mil. m3.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

V roce 1995 skončila privatizace tehdejších Pražských komunikací a vznikla akciová společnost Pražské služby, ve které je hlavní město Praha majoritním akcionářem. V říjnu 1998 byla uvedena do trvalého provozu spalovna komunálního odpadu Malešice s kapacitou 320 tisíc tun komunálního odpadu za rok.

Z dnešního pohledu můžeme hodnotit jednotlivé vývojové etapy nakládání s odpady jako méně či více moderní (s ohledem na evropské standardy v daném období). Skutečností je, že ve 20.-30. Technologický útlum 50.-80. let doznal výrazných změn po roce 1989. S otevřením ekonomiky se i do Prahy dostaly moderní technologie. V roce 1994 proběhl projekt sledování množství a složení domovního odpadu a ochoty obyvatel jej třídit. Oba projekty byly vyhodnoceny na počátku roku 1995. V jeho průběhu byl zpracován navazující projekt obsahující návrh zavedení tříděného sběru v Praze.

Po vyhodnocení všech získaných informací byl zpracován a v lednu 1996 městskou radou schválen "Projekt hospodaření s odpady v hl. městě Praze". Podle tohoto projektu byla řízena i příprava nového systému. Realizace projektu začala 1. ledna 1998, kdy nabyl účinnosti zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech. V roce 1998 byla schválena i nová obecně závazná vyhláška hl. města Prahy o odpadech, která upřesnila povinnosti vlastníků (správců) nemovitostí, fyzických osob (obyvatel) a svozových společností při nakládání s komunálním odpadem. Třídění odpadů se tak od 1. 7.

Tříděný sběr před rokem 1998 vznikal spontánně v některých městských částech. V 80. letech a na počátku 90. let se na území některých městských částí objevily kontejnery zejména na sklo čiré a barevné, místy na papír a zřídka na plasty. V tomto období nebyl připraven ani zpracovatelský průmysl. Proto se čas od času objevily zprávy o tom, že se vytříděný odpad odvezl na skládku.

V roce 1998 bylo zřízeno téměř 700 nových stanovišť tříděného sběru v odvozném systému v bytových objektech na území pražské památkové rezervace. Dále byl zaveden donáškový způsob (veřejná kontejnerová hnízda) tříděného sběru. Do konce roku bylo nově zřízeno 1400 kompletních stanovišť. Letos bude dosaženo cílového stavu první etapy: v donáškovém systému bude 3000 a v odvozném systému 1200 kontejnerových stání.

O oddělený svoz vytříděných odpadů se na území Prahy stará osm svozových společností. Každá odpovídá za svoz odpadů a úklid stanovišť (tříděného sběru) na přiděleném území. Smluvním partnerem města jsou však pouze Pražské služby, a. Systém tříděného sběru nahrazuje rozpadající se síť sběren surovin, v nichž byl vytříděný odpad vykupován. Ekonomické vztahy, restituce, privatizace a další procesy způsobily rozpad této sítě i v Praze. Nově vznikající nebo privatizované původní výkupny se soustřeďují na jiné odpady než komunální. Náhradou tohoto systému se také stává vznikající síť sběrných dvorů.

Dnes město zajišťuje provoz čtyř sběrných dvorů (v Praze 6, 8, 12 a Horních Počernicích) a letos bude zprovozněn pátý. Zařízení mají minimální rozlohu 2000 m2 a jsou v provozu šest dnů v týdnu. Zařízení jsou určena i pro živnostníky. Jediný rozdíl je v tom, že za využití musí zaplatit provozovateli sběrného dvora v souladu s ceníkem.

Dalším druhem tříděného odpadu je sběr papíru ve školách. Do tohoto sběru je zapojena více než třetina pražských základních škol. Zajímavým údajem je množství vytříděného (kvalitního) sběrového papíru: jedna desetina papíru z kontejnerového sběru.

Tříděný sběr nebezpečných odpadů byl v Praze zaveden v roce 1999. Vychází ze zkušeností, které město získalo během dvouletého pilotního projektu v letech 1994-1996 v Praze 8.

• Mobilní sběr (zastávkový způsob) probíhá na 252 trasách od 10 do 48 týdne roku. Každá trasa má osm zastávek. Během 38 týdnů tedy speciální svozová vozidla zastaví na 2016 zastávkách (po dobu 20 minut).
• Stabilní sběr je prováděn v 21 sběrnách. Od obyvatel jsou odebírány všechny druhy nebezpečných odpadů. Vyškolená obsluha je následně ukládá do speciálních převozních kontejnerů vytříděné podle druhů.
• Sběr léků a rtuťových teploměrů v lékárnách.

Od roku 1998 je systém nakládání s komunálním odpadem budován o komplexně systém (viz obr.). Magistrátu hl. Podobně zaběhnutá praxe funguje i v mnoha kancelářích, školách, na úřadech či v obchodních centrech. V ulicích najdeme dostatek kontejnerů na tříděný odpad v přijatelné docházkové vzdálenosti a nechybí nám ani informace o správném třídění odpadů.

Littering a jeho dopady

Přesto jsou ale mezi námi jedinci, kteří z pohodlnosti nebo bezohlednosti odpad odhodí na zem. V České republice je už přes 800 tisíc barevných nádob na tříděný odpad, některé máme na ulici, jiné dokonce přímo u domů. V průměru tak „musíme“ s tříděným odpadem ujít necelých 90 metrů. Takhle blízko většinou nemáme ani zastávku autobusu nebo nejbližší obchod s potravinami.

Bohužel jsou ale mezi námi stále jedinci, kteří odpady třídit odmítají a jsou natolik pohodlní, že pokud nenajdou v dosahu několika kroků odpadkový koš nebo popelnici, odpad jednoduše odhodí na zem. Takové nežádoucí chování se označuje jako tzv. littering. Tento problém netrápí jen ČR, ale bojují s ním i jiné země. Užitečným zdrojem informací jsou v ČR studie zaměřené na analýzu volně pohozeného odpadu.

Dle výsledků studie zveřejněné v roce 2022, kterou provedla Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM ve spolupráci s Univerzitou Jana Evengelisty Purkyně rozhodně neplatí, že Česko je zaplaveno PET lahvemi. Těch určitě není v přírodě nejvíc, jen jsou díky své velikosti více vidět. Největší podíl odhozeného odpadu z hlediska hmotnosti tvořilo sklo (30,4 %), dále plast (27,7 %) a kovy (18,6 %). Odpad po kuřácích byl zastoupen zhruba 6,1 %. Z hlediska kusů bylo ale právě cigaretových nedopalků jednoznačně nejvíce (71,6 %). Skladba litteringového odpadu se mění i v závislosti na typu lokality nebo na ročním období. Studie proto probíhala ve 164 lokalitách.

Kvůli mnohým jedincům, kteří nejen ve městech ale i v přírodě pohazují odpad na zem, v ČR probíhají pravidelné dobrovolnické úklidy. Příroda to uvítá, stejně jako její milovníci. Jenže je to až řešení důsledku, mnohem lepší by bylo, kdyby tento odpad v přírodě vůbec nebyl.

O prevenci vzniku litteringu se proto snaží řada projektů, jako jsou například Čistý festival, projekt#bezdopadu, Třídíme v přírodě, Třídíme na sněhu nebo Třídíme na koupalištích. Kamtřídit.cz je interaktivní mapa barevných kontejnerů na tříděný odpad a sběrných dvorů na území ČR a také průvodce správným tříděním odpadu. Ke stažení je i jako mobilní aplikace, která se může hodit třeba na dovolené nebo při výletech, když zrovna nemáme přehled, kde se nacházejí nejbližší barevné kontejnery. Navíc se uživatelé můžou do tvorby mapy i sami zapojit. Sběrná místa lze totiž také přidávat, upravovat jejich přesnou polohu či doplňovat jednotlivé druhy odpadu, které je možné na konkrétním místě třídit. A pokud někdy váháme, kam správně vytřídit nějaký použitý obal nebo neobvyklý odpad, může se hodit nápověda „Kam patří“. Praktický položkový přehled odpadů a předmětů, s jednoduchou radou, kam je správně vytřídit nebo vyhodit.

Co dělat s objemným odpadem?

Je to stále stejné. Většinou v průběhu večera nebo v jiné, méně exponované době, se vedle popelnic objeví stará pračka, rošt do postele, křesla. Staré už doma dosloužily a třeba právě pod stromeček jste si nadělili nové. Kam s těmi starými? Místo u kontejnerů se nám zdá jako dobré řešení. Špatně. Jen v Praze ročně skončí mimo sběrné nádoby zhruba 7-8 tisíc tun odpadu. To je ohromné množství odpadu, které okolí našeho domova znečišťuje a hyzdí. V neposlední řadě je tento stav zátěží pro město, které vynakládá nemalé finanční prostředky na úklid a čistotu města, a také pro správce a majitelé objektu, kteří mají na starost pořádek kolem popelnic na směsný odpad.

Zatímco v případě tříděného odpadu patří Pražané ke světové špičce, v nakládání s nadměrným odpadem zatím tápou. Staré ledničky, pračky, nábytek a televize končí vedle popelnice, případně na černé skládce. Nelze očekávat, že tento odpad odveze popelářské auto na své pravidelné svozové trase v dané lokalitě. Ať už to je z důvodu velikosti, kapacity nebo potenciálního rizika. Takový odpad jednoznačné patří do sběrného dvora, a to stejné platí i pro stavební suť nebo stará bytová jádra, která často obsahují i elektrické rozvody.

Pokud nestačí objem nádoby či kontejneru pro daný dům či objekt, je potřeba kontaktovat majitele nebo správce objektu a informovat ho o nutnosti zvýšení počtu nádob na směsný odpad či zajištění častější frekvence odvozu odpadu.

Co dělat, když jsou kontejnery přeplněné?

Co se dá dělat při "havarijním" stavu, kdy kontejnery přetékají? K přeplnění kontejnerů často dochází s blížícím se svozovým dnem. Ideální je tedy zjistit, kdy svozový den probíhá. Je to uvedeno na odpadové nádobě. A není vyloučeno, že komplikace bude vyřešena přirozenou cestou do několika málo hodin. Možné také je oslovit svozovou společnost, která v dané lokalitě působí a upozornit ji na aktuální přeplněnost.

Kdo uklidí plasty, papír či sklo, které lidé naskládají okolo kontejnerů? Mimo klasický svoz odpadu probíhá i úklid kolem stanovišť na tříděný odpad. Tuto činnost provádí zcela jiné vozidlo a jiný personál, a to opět dle pevného pracovního harmonogramu.

A systémově: co dělat, když nějaké místo trpí chronickým přeplněním a nastavený systém svozu nestíhá? Počet odpadových nádob a četnost svozu určují městské části v kooperaci s magistrátem hlavního města. Svozové firmy pak vykonávají činnost, jak je jim smluvně dáno.

Dá se požádat o zřízení nového kontejnerového hnízda, pokud lidé mají pocit, že by ho rádi měli blíž? Místo pro nádoby na tříděný odpad určují městské části ve spolupráci s magistrátem. Schválit jej ale musí i odbor dopravy příslušné městské části. Zejména v případě, kdy dochází k instalaci odpadních nádob na místních komunikacích, je posuzováno i hledisko bezpečnosti dopravy.

Kampaň Stop nepořádku!

Pytel se směsným odpadem opřený o kontejner na tříděný odpad nebo starý nábytek ledabyle pohozený u popelnice stále patří k pražskému koloritu. „Každoročně skončí mimo nádoby a kontejnery zhruba 8 tisíc tun, často nadměrného, odpadu,“ přibližuje rozsah problému tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Pražské služby proto přicházejí s plošnou kampaní, která se snaží přesvědčit Pražany ke správnému nakládání s odpady. „Apelujeme na to, že odpad nepatří k popelnici, ale do popelnice,“ říká Mana. Kampaň dále informuje o správném nakládání s vysloužilou elektronikou či velkoobjemovým odpadem, starým nábytkem a podobně. K jejich správné likvidaci slouží sběrné dvory.

„Těch se v Praze nachází dvacítka a Pražské služby provozují sedm z nich. Svoz stavební suti lze objednat na našich webových stránkách. Svozové společnosti zároveň pravidelně přistavují kontejnery na velkoobjemový odpad do ulic. Termíny přistavení naleznou Pražané na webových stránkách jednotlivých městských částí či Magistrátu hl. m. Prahy,“ dodává Radim Mana.

Popeláři u kontejnerů neuklízí

Popeláři nemají v popisu práce uklízet nepořádek z okolí černých popelnic. Odstranění by měl správně zajistit ten, kdo má daný objekt na starost. Tím je majitel či správce daného objektu,“ vysvětluje postup zástupce Pražských služeb a dodává: „Pokud v daném objektu či bytovém domě pravidelně přetékají popelnice na směsný odpad, je potřeba obrátit se na správce nebo majitele objektu a požádat ho o navýšení objemu či počtu odpadových nádob.“

Tradiční kampaň „Kam s ním?“ bude i letos

I letos v prosinci odstartuje tradiční kampaň „Kam s ním?“ aneb „My děti si přejeme, aby Praha byla čistá“. Potkani - hlavní maskoti kampaně společně s podpůrným týmem opět zavítají na frekventovaná místa v metropoli do několika školských zařízení. Tam budou zábavnou formou informovat a učit o správném nakládání s odpady, jeho třídění, jak přispět k pořádku a čistotě v našem městě. Podrobnosti o kampani a tradičním online kvízu najdete na webu společnosti. Pokračovat bude i fotografická soutěž na Instagramu o nejlepší snímek s maskoty kampaně.

Letošní kampaň Kam s ním bude navíc obohacena o nové podtéma s názvem Šlápni na to! Pražské služby chtějí upozornit na problematiku, kdy někteří občané dostatečně nezmenšují objem vyhazovaného odpadu a předčasně tak dochází k přeplnění popelnic.

tags: #odpad #propouštějící #jen #jedním #směrem

Oblíbené příspěvky:

• Karlovo náměstí odpad
• Výhody a nevýhody karbonového stativu
• Vzorový formulář pro školu v přírodě
• Designové odpadkové koše
• Životní prostředí v Uherském Hradišti