Dne 29. července 2021 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 283/2021 Sb., takzvaný nový stavební zákon, který měl být vyvrcholením dlouholetých snah o reformu českého stavebního práva. Základní teze rekodifikace byly předloženy již v roce 2017 a od té doby probíhaly práce na přípravě nového stavebního kodexu. Tyto práce vyvrcholily v září 2020, kdy byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen návrh nového stavebního zákona a související změnový zákon, sněmovní tisky 1008 a 1009 v 8. volebním období.
Návrh Sněmovně předložila skupina poslanců 23. 11., vláda jej projednala 1. 12. a přijala k němu souhlasné stanovisko. 29. července 2021 vyšel ve Sbírce zákonů takzvaný nový stavební zákon. Ten stavební zákon nevycházel úplně z vládní předlohy, ale nakonec pomocí komplexního pozměňovacího návrhu hospodářského výboru, který přednesl pan poslanec Kolovratník, se vrátil zpátky na ten původně Ministerstvem pro místní rozvoj a v té době paní ministryní Klárou Dostálovou předložený původní návrh zákona.
Na textu tohoto pozměňovacího návrhu včetně jeho základních principů neexistovala žádná široká politická shoda a my jsme i jako skupina poslanců pod výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj předkládali komplexní pozměňovací návrh. Já si myslím, že na tomto typu legislativy - a my jsme to avizovali - který má takovýto zásah, musí být výrazná politická shoda. Ta nebyla naplněna.
V důsledku toho - a to jsme také avizovali - hrozilo, že stavební zákon bude předmětem nějakých dalších změn - měl by být stabilní, měl by být konsenzuální - což, jak jistě uznáte, je v případě stavebního řízení krajně nežádoucí a časté změny stavebního zákona pak neumožňují dlouhodobě plánovat. My jsme jako poslanci tenkrát opozičních stran nesouhlasili s tím, že by měla vzniknout nová struktura stavebních úřadů a odebrat vlastně tuto pravomoc obcím, a avizovali jsme, že s tímto zákonem chceme prioritně v dalším volebním období pracovat.
Současná situace umožňuje napravit tento vážný problém a zabránit naprosto reálnému riziku, že místo toho, abychom urychlili stavební činnost, se vlivem vzniku nové struktury stavební činnost zastaví. To je důvod, proč teď přicházíme s návrhem, který dává základní jistotu směrem k městům a obcím, že nedojde k fatálnímu narušení současného smíšeného modelu veřejné správy a že najdeme v následujícím roce řešení, které pevně doufám už bude mít soulad napříč Sněmovnou, tak jako se to podařilo v případě digitalizace stavebního řízení, a bude to přijatelná podoba uspořádání stavební správy v České republice.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Nový stavební zákon nabude účinnosti k 1. červenci 2023, jak bylo původně plánováno, ale pouze ve vztahu k takzvaným vyhrazeným stavbám, tedy stavbám v působnosti specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. Zbytek zákona, ač bude z velké části formálně účinný, se nepoužije, jinými slovy, na všechny ostatní stavby, ale i na vše ostatní, co stavební zákon upravuje, použije se na něj stará úprava. Z toho důvodu bude také zřízen specializovaný stavební úřad, nikoliv však krajské stavební úřady. Nejvyšší stavební úřad musí být zřízen, bude však zřízen pouze organizačně. Jeho úkoly bude fakticky plnit Ministerstvo pro místní rozvoj, nikoliv tedy jako samostatný úřad.
Nicméně je nutné reagovat na vzniklou situaci a máme ambici - je to i v programovém prohlášení vlády - projednat, připravit a standardním způsobem konsenzuálně před Sněmovnu předložit novelu stavebního zákona tak, jak jsme ji navrhovali v minulém období, bez nákladné transformace, u které Ministerstvo vnitra v předchozím volebním období odhadovalo náklady zhruba 20 miliard. A budeme potom v další části tohoto roku na tomto návrhu, který teprve přijde do Sněmovny, hledat konsenzus. V tuto chvíli je zde tedy sněmovní tisk 63, který řeší situaci náběhu sítě stavebních úřadů, která je sice formální, ale není faktická. My jsme se rozhodli, že se tímto směrem nevydáme.
Co hodnotím kladně - a o tom jsme také hovořili v minulém období - je vznik speciálního stavebního úřadu, který vzniká, bude fungovat. Z principu věci je to potřebný úřad, neboť řada staveb strategického významu je výrazně nadregionální. Máme ambice v tomto roce začít či pokračovat v nějakých velkých stavbách, takže speciální stavební úřad vzniká.
Jedna důležitá věc, která je spjatá i s naším zásahem i s předchozí diskusí, byla digitalizace stavebního řízení. To vytvořilo základní možnosti i pro čerpání evropských prostředků, aby do budoucna mohl vzniknout Portál stavebníka, aby mohla vzniknout digitální technická mapa bezešvá, aby mohlo vzniknout digitální úložiště projektové dokumentace a samozřejmě také evidence jednotlivých kroků ve stavebním řízení. To je základní rastr, základní matrice, chcete-li, pro to, aby opravdu se v České republice dalo urychlit stavební řízení.
Ukázalo se, a tady je potřeba tohle zdůraznit jako věcné konstatování, že při nejlepší vůli by nebylo možné do posledního června roku 2023 správně vyzkoušet a rozběhnout celý model digitálního stavebního řízení. Tohle by technicky možné nebylo. Proto to odročení v tomto směru je i nezbytný krok, aby se podařilo dotáhnout správně do konce i onu digitalizaci.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Společným zájmem je ve vztahu k dopravní infrastruktuře, ve vztahu k bytové výstavbě co nejrychleji dát dohromady dobrý stavební zákon. A záleží nejenom na rychlosti, záleží i na kvalitě. V okamžiku, kdy ta norma nebude kvalitní, hrozí celá řada dalších vážných komplikací a pro developery ještě větší riziko, protože nejhorší je samozřejmě čelit následně soudním sporům a prohrávat je. Věřím, že se v nadcházejícím období ve spolupráci všech jednotlivých klubů podaří vytvořit dobré řešení pro stavební správu v České republice, která bude vycházet z pravidel 21. století.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
tags: #odpad #rozvojive #zeme #problémy