Sběr a recyklace odpadu: Nové trendy a postupy v České republice

Češi patří ve třídění odpadu k evropské špičce. Dle údajů Evropské unie se řadíme na šesté místo. Podle některých statistik třídí odpad 72 procent obyvatel České republiky. 2/3 Čechů odpad aktivně třídí a třídění bere samozřejmost. Na třídění odpadů nepotřebujeme ani moc prostoru, ani žádné drahé nádoby.

Lidé, kteří mají doma malé prostory, odpad odnášejí často, aby se jim doma zbytečně nehromadil. Někteří využívají prostory pod dřezem, kam se vměstnají tašky nebo krabice, do kterých se odpad může vhazovat. Populární jsou igelitky a papírové krabice, se kterými je snadná manipulace. Na internetu lze najít různé koše na tříděný odpad, ovšem po domácku vyrobené nádoby stále vedou. Do malých bytů se hodí, nejen na tříděný odpad, také plastové boxy na kolečkách. Začít můžete s papírovými krabicemi, které můžete polepit či různě pokreslit druhy jednotlivými druhy odpadů, které doma třídíte. Dobré jsou i staré plastové kyblíky, které můžou vaše děti s radostí pokreslit a vyrobit tak originální sběrné nádoby.

Pilotní projekty a nové iniciativy

Pilotní projekt sběru plastů a hliníkových plechovek od nápojů do společné odpadní nádoby spustil v těchto dnech Jablonec nad Nisou. „Sběr probíhá pouze v lokalitách rodinných a menších bytových domů, ve kterých mají občané k dispozici popelnici o objemu 120 l nebo 240 l na plasty a nápojové kartony, tedy svoz tříděného odpadu od domu, tzv.

„Společně s plasty lze do černých popelnic se žlutými úchyty odkládat pouze hliníkové plechovky od nápojů, víčka od jogurtů a alobal, nikoli konzervy od jídla nebo krmení pro zvířata,“ upřesňuje Ludmila Rosenbaumová z oddělení cirkulární ekonomiky Magistrátu města Jablonec nad Nisou a pokračuje: „Důvodem je hlavně bezpečnost pracovníků u třídícího pásu, kteří by se o konzervy mohli pořezat. Navíc je to i nehygienické, ve špinavých konzervách může být plíseň.

Hlavní město se dlouhodobě snaží o zefektivnění třídění odpadu a zlepšování služeb Pražanům. Již v rámci několika měsíců čeká obyvatele Prahy jedna zásadní novinka. Z veřejných stanovišť budou postupně stahovány nádoby na nápojové kartony, jelikož nově bude možné obaly tetrapak vhazovat společně s plasty do nádob určených na PVC, tedy do žlutých kontejnerů. Do konce letošního roku by měly být v Praze všechny nádoby na plast nově multikomoditní.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Hlavní město vede k této změně hned několik důvodů. Sběr samotných nápojových kartonů je velmi nákladný, ročně stojí hlavní město cca 22 milionů korun a obsah nádob je ve většině případů znečištěn příměsí jiných odpadů, skutečný podíl nápojových kartonů po dotřídění se pohybuje pouze okolo 50 procent původního množství. Proto se město rozhodlo, že bude možné nápojové kartony vhazovat do kontejnerů na plasty. Samolepka na sběrné nádobě poradí, co do ní lze vhodit.

Kovové obaly budou nicméně i nadále na veřejných stanovištích sbírány samostatně, u této komodity je naopak čistota velmi dobrá a po dotřídění obsahují minimum nečistot. Občané si na tuto možnost zvykli a vysbírané množství každý rok narůstá. Samotný přechod na multikomoditní sběr byl detailně rozpracován a ke každému stanovišti v Praze se přistupovalo individuálně. Na stanovištích, kde to bude z kapacitních důvodů potřeba, bude přidána další nádoba na multikomoditu, aby nedocházelo k přeplňování stávajících nádob a nepořádku v okolí stanoviště. Pro lepší přehlednost budou informace o způsobu recyklace odpadu nalepeny i na čelní straně sběrné nádoby.

Recyklace hliníku a nápojových kartonů

Recyklace hliníkového odpadu má velké pozitivní dopady. Hliník je recyklovatelný opakovaně, bez ztráty kvality. „Recyklací hliníku se šetří přírodní zdroje a omezuje poptávka po primární bauxitové rudě, z níž se hliník vyrábí. Recyklace také vyžaduje výrazně méně energie než výroba nového hliníku z přírodních surovin.

Proces recyklace hliníkových plechovek zahrnuje několik kroků. Po sběru v domácnostech, podnicích a na veřejných místech tříděného odpadu putují plechovky na třídící linku, kde se zbaví nečistot. Plechovky se pak slisují a rozdrtí na malé kousky, které se roztaví v peci při vysokých teplotách.

Sběr odpadů z nápojových kartonů zaznamenal v posledních letech v České republice značný rozmach. V roce 2014 se v České republice zrecyklovalo 21 procent nápojových kartonů uvedených na trh. Třídění nápojových kartonů je přitom velice přínosné, jelikož tyto nádoby jsou tvořeny přibližně ze tří čtvrtin z celulózy vyrobené ze dřeva - tedy z obnovitelného přírodního zdroje - a jedná se o jeden z nejekologičtějších obalů. Dle odborných studií je díky použití nápojových kartonů jako obalů pro trvanlivé potraviny možné snížit produkci skleníkových plynů až o 60 procent ve srovnání se sklenicí, o 54 procent v porovnání s plechovkou a o 36 procent ve srovnání s plastovými sáčky na trvanlivé potraviny.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Analýza odpadu a komunitní kompostování

Obyvatelé v Jablonci nad Nisou mají v třídění odpadu co zlepšovat, ukázala analýza směsného komunálního odpadu, kterou nechala radnice udělat ve spolupráci se společností EKO-KOM v závěru loňského roku. Analýza navíc ukázala, že se ve druhém největším městě Libereckého kraje výrazně neliší obsahy nádob na směsný odpad na sídlištích a ve vilových čtvrtích.

"Popelářský vůz provedl klasický svoz směsného komunálního odpadu, nejprve na sídlišti a potom v lokalitě s rodinnými domy. Oba vzorky byly postupně vyklopeny na ploše na překladišti Proseč. Překvapivé podle Fričové bylo, že významný podíl zaujímal odpad, který by šel roztřídit a ve sběrných nádobách na směsný komunální odpad by vůbec končit neměl. "V obou typech zástavby se jedná o více než polovinu, a to i přesto, že máme v Jablonci zavedený systém sběru využitelných složek odpadu a na území města je rozmístěno více než tisíc kontejnerů na tříděný odpad," řekla Fričová.

Čtvrtinu odpadu tvořil biologicky rozložitelný odpad, a to i u rodinných domů, které mají možnost kompostování na vlastní zahradě a město jim rozdalo stovky kompostérů. "Tam jsme očekávali jiný výsledek," řekla mluvčí. Město se touto složkou odpadu bude dál zabývat, aktuálně rozmístilo ve spolupráci s osadními výbory komunitní kompostéry, které mají umožnit třídění tohoto odpadu na sídlištích.

Zjednodušení třídění kovových obalů

Češi mohou nově třídit kovové obaly také do žlutých kontejnerů určených na plasty. Doposud kovové obaly správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, kterých ale není v regionech tolik. Na zjednodušení systému třídění se dohodly svazy svozových a třídicích firem a sdružení obcí. Očekávají, že změna povede k vyšší míře třídění a recyklace kovových obalů. Konkrétní termín zavedení v jednotlivých obcích závisí na dohodě s jejich samosprávou.

"U třídění odpadů je z pohledu obcí důležité, aby lidé měli co největší komfort z hlediska jednoduchosti systému a blízkosti, kam mohou odpad odložit. Třídění kovových obalů do žlutých nádob zkoušely několik let obce v různých regionech. Milan Doubravský ze Sdružení komunálních služeb zmínil, že v regionech, kde se nový systém testoval, se pro třídění kovů dobře přizpůsobily i stávající třídicí linky. "Znásobením popelnic, kam mohou lidé odložit kovy, výrazně narostlo množství vytříděných kovů," popsal.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

"Jedná se o tzv. multikomoditní sběr, kdy lze třídit do jedné nádoby více komodit. Kovy lze takto sbírat nejčastěji s plasty nebo nápojovými kartony. Ke konci roku 2024 tak mohli lidé v ČR třídit kovy už do 200 tisíc nádob. Zjednodušení třídicího systému není podle Petra Havelky z České asociace odpadového hospodářství iniciativou ke kritice systému zálohování PET lahví a plechovek, který v současné době prosazuje ministerstvo životního prostředí. "Budeme pokračovat a je to jediná cesta, jak splnit cíle oběhového hospodářství. Zaváděli a komunikovali bychom intenzifikaci sběrné sítě tak jako tak.

Havelka také upozornil na to, že Češi jsou nejen dobří v třídění, ale také v recyklaci. Podle dat ministerstva životního prostředí narostla celková recyklace obalových odpadů na 75 procent, v roce 2022 činila necelých 72 procent.

Chyby při třídění odpadu

V barevných nádobách na separovaný odpad často končí i to, co do nich nepatří. K nejčastějším omylům při recyklaci patří třídění plat od vajec, krabic od pizzy nebo papírových kapesníčků. Pražanům dokážou pořádně zamotat hlavu i produkty ze specifických materiálů, mezi které se řadí polystyren, tlakové obaly od sprejů, zrcadla nebo vysloužilé pneumatiky.

„Plata od vajec, role toaletního papíru jsou na našich třídících linkách ručně vyřazovány z další recyklace a směřují rovnou do spalovny. Všechny tyto produkty jsou vyrobeny již z tolikrát recyklovaného papíru, že vyrobit z něj nový už nelze. Další chybou je třídění příliš znečištěného papíru. Typicky se jedná o použité papírové kapesníčky nebo mastné krabice od pizzy. Naopak obálka s foliovým okénkem do papíru patří. Polystyrenové termoobaly nebo výplně krabic spotřební elektroniky mají své místo v nádobách na plast. „Výjimku tvoří pouze polystyren fungující jako stavební izolace. Pokud je od omítky nebo jinak chemicky znečištěný, jde o stavební odpad, který by měl končit ve sběrných dvorech.

Na pneumatiky se vztahuje zákonná povinnost o zpětném odběru. Ta se týká výrobců, distributorů i koncových prodejců. Odložení starých a ojetých pneumatik v některém z pražských sběrných dvorů je pro řidiče alternativním řešením. V nejbližším sběrném dvoře by měl končit i nadměrný odpad, stavební suť spotřebiče či vybavení domácností. Pohodit odpad vedle popelnice není řešení, navíc jde o přestupek, který může hlavní město potrestat až padesáti tisícovou pokutou. Největším chybou při třídění skla je automatické vyhazování okenních tabulí do čirého skla. Tabule jsou většinou barevné. Vidět to je vždy na lomu nebo na hraně skla.

Hnědé nádoby na třídění bioopadu a šedé kontejnery na sběr kovového odpadu zatím nepatří ke standardnímu vybavení kontejnerových stání. Nádoby na kov se postupně objevují na stále více místech v metropoli. Kontejner je určen zejména pro sběr prázdných nápojových plechovek, ale je možné do něj odložit i prázdné konzervy, tuby, kovové uzávěry nebo víčka.

Koše na tříděný odpad

• Bezdotykový odpadkový koš: Hi-tech model s pohybovým nebo zvukovým senzorem.
• Vestavný odpadkový koš: Ideální řešení, pokud právě zařizujete nebo rekonstruujete kuchyň.
• Pedálový odpadkový koš: Koš s nožním pedálem se velmi snadno otevírá.
• Koš s ručním otevíráním: S otočným neboli výklopným víkem nebo se stlačovacím víkem neboli dotykové koše s „push“ systémem.

Plastové odpadkové koše jsou většinou levnější a lehčí, ale náchylnější k mechanickému poškození, nasává nežádoucí pachy a pigmenty. Nerezové odpadkové koše mají moderní design, vhodné do kanceláří, ale i do domácnosti, odolný materiál, nenasává pachy ani pigmenty. Ocelové odpadkové koše mají velmi vysokou životnost, často s povrchovou úpravou proti otiskům prstů.

Koš do kuchyně by měl mít objem kolem 18 l, pokud bude využíván v menší domácnosti. Pro rodinu se 4 členy je vhodný odpadkový koš do kuchyně s objemem 40-60 l. Pro 1 osobu stačí malý odpadkový koš s objemem 3-10 l.

Důležité je vědět, ve které místnosti bude koš stát a jaký typ odpadu do něj budete vhazovat. Designové koše se hodí do kanceláří, pracoven nebo dětských pokojů, nejčastějším odpadem bude pravděpodobně papír. Malé uzavřené koše s víkem se hodí na toalety či do koupelen, kde jsou nejčastějším odpadem hygienické potřeby. Do kuchyně patří větší koš s víkem, který zabrání úniku nepříjemného pachu.

Využití tříděného odpadu

Skleničky, lahve, různé plastové výrobky, interiéry v autech, fleecové deky, mikiny…to vše má základ z materiálu, který byl vyrobený recyklací vytříděného odpadu.

Systém nakládání s odpady má svůj řád a pravidla. Když vyhodíte odpadky do kontejneru na tříděný odpad, odveze je odsud svozová společnost k úpravci. Tam se odpad ručně dotřídí podle materiálu a požadavků zpracovatelů. Nevyužitelný odpad a nežádoucí příměsi, které sem nepatří, se potom odvezou na skládku nebo do zařízení na energetické využití odpadu. Od úpravce putuje slisovaný jednodruhový odpad už jako druhotná surovina ke zpracovatelům.

Paul Connett a koncept nulového odpadu

Paul Connett, profesor newyorské univerzity St. Lawrence, se zabývá problematikou dioxinů a je zastáncem konceptu nulového odpadu. Je typem vědce-popularizátora, který objíždí svět a seznamuje veřejnost se škodlivostí nebezpečných odpadů. Vadí na ní jen to, že třetina surovin, které jsme si přivlastnili z přírody, ještě stále zůstává nevyužita.

„Canberra je zřejmě nejdále, ale o kuriozitě nemůže být řeč, protože zásadou nulového odpadu se řídí celá Austrálie. Západní Austrálie si stanovila dosáhnout tohoto cíle jen o deset let později, v roce 2020. Jako státní politiku přijal „zero waste i Nový Zéland a kanadská provincie Nové Skotsko. Konceptem nulového odpadu se však už řídí i mnoho amerických měst. Když jsem s programem vystoupil, všichni mi říkali, že lidé jsou líní a nebudou třídit. Ale například v Berkeley už občané třídí dvanáct kategorií druhotných surovin. Více než polovina odpadů se mění v suroviny v 66 kalifornských městech a obcích.

Smíchaný odpad už nikdo nikdy nedokáže rozumně využít, to jen vyhazujete cenné suroviny. Z obecného pohledu je přitom svoz a likvidace odpadu nejdražší, tříděním se odpad naopak zhodnocuje. Politici vám budou tvrdit, že recyklaci doslova zbožňují a přistoupí na jakékoli, i to nejradikálnější procento zhodnocení odpadu. V kombinaci se spalováním budou spatřovat ideální „integrovaný management . Občané se při „svatbě skrovné spalovny s ekology, kteří jako blázni chtějí víc a víc recyklovat, uklidní: Všichni budeme šťastni! Ale to je, jako byste uvěřili, že když v jedné kleci ulehne tygr s lamou, narodí se tygrolamátko.

Na rozdíl od výstavby spalovny peníze z recyklace v regionu zůstanou. A navíc přibude pracovních příležitostí pro nejcitlivější sociální skupinu málo kvalifikovaných lidí. Během šesti let tu dvě stě tisíc obyvatel vytřídí 65 procent odpadů. Zbytek provincie se přiblížil 50 procentům. Recyklace tu vytvořila 3100 nových pracovních míst proti stovce zaměstnanců obsluhujících spalovnu. Na zbytkovou skládku se přitom nedostane ani gram problematického odpadu.

„Naším cílem je nulový odpad. Skládky hrají jenom dočasnou roli. Materiál zbavený všech toxických a organických látek životnímu prostředí neškodí. Ukázková skládka u Canberry připomíná letiště s odbavovacími stanovišti. Přivážený roztříděný odpad tu dostává novou adresu, na niž je vrácen k opětovnému použití nebo jako surovina k novému zpracování. Biologický odpad se kompostuje.

Ten druhý bude záviset na výrobcích. Žijeme ve světě tak vyspělých technologií, že vůbec není nutné vyrábět obaly či předměty, které se obtížně recyklují. Zvýší se společenská odpovědnost výrobců a s ní poptávka po designech vstřícných k životnímu prostředí. Nastane postup od lokální bezpečnosti, kterou zajišťuje neškodná skládka, k bezpečnosti globální: přestane se zbůhdarma plýtvat surovinami, protože se všechny vrátí k novému využití a přestaneme je vyhazovat. Velmi se tím opět přiblížíme přírodě, která se také vyvíjí v uzavřených cyklech.

Musíme od nich žádat čistou produkci. Jen takové výrobky, které je možné recyklovat, až doslouží. Společnost to vnímá jako svůj problém, ale je to problém výrobců: neumějí-li rtuť od ostatního odpadu oddělit, vzít zpět a znovu využít, pak by ji neměli při výrobě vůbec užívat.

I kdybychom uměli popel a popílek zbavit nebezpečných látek, i kdybychom zabránili šíření rtuti a dokázali vyčistit spaliny tak, že v nich nebudou žádné dioxiny, zůstalo by spalování odpadů velice hloupým nápadem.

Politici utrácejí velké peníze za expertizy, jako by sami neuměli přemýšlet. Ve skutečnosti tím jen zastírají, že svoji společenskou zodpovědnost vyměnili za vstřícnost korporacím, které chtějí spalovat. Místo přemýšlení, co s nerecyklovatelným odpadem, je třeba zabývat se tím, jak vzniku takového odpadu zamezit. Jak už řekl Einstein: „Chytrý člověk řeší problém, moudrý se mu snaží předejít.

Tlak na výrobce, aby ruku v ruce s tím hledali bezodpadové technologie, scházel. Tady to zřejmě nebylo jiné. Kompostování bioodpadu je základní podmínkou úspěšného systému recyklace. Separovat od ostatního odpadu se musí hned doma v kuchyni, v restauraci, v kanceláři… Suchý odpad lze ještě dotřídit, smíchaný s bioodpadem je navždy ztracen. Kolik lidí na venkově a ve vilových čtvrtích samo kompostuje? A přitom by získali kvalitní přirozené hnojivo pro svou zahrádku. Na druhou stranu kompostování bioodpadu zvládají i některá opravdu velká města na stanovištích za svým obvodem. Některé malé italské obce snížily především díky kompostování celkový odpad až o 80 procent. V americkém Guelphu k úspěchu recyklace přispěly tři barevně odlišené pytle - zelené na organický, modré na suchý a černé na zbylý odpad.

Zároveň mají snahu vnucovat tuto technologii i jiným asijským zemím. Nejvěrnějšími následovníky jsou Jižní Korea a Tchaj-wan, který má plán spalovat 90 procent odpadu. Je logické, že tyto země mají zároveň největší problémy s dioxiny. Vrcholem necitlivosti k této problematice je otáčivá restaurace na komíně spalovny v Taipei.

V Evropou však prochází nová vlna výstavby. Stovky návrhů byly předloženy ve Francii, 120 spaloven navrhuje Velká Británie, zájem o ně je v Itálii, ve Španělsku a Irsku. Velký tlak dodavatelů spaloven je taky na země střední Evropy. Proto jsem k vám v doprovodu svého britského a holandského kolegy Ralpha Rydera a Arne Schoeverse přijel.

Především je zcela zbytečné a provází ho spousta omylů. Lidé se domnívají, že zatížení dioxiny je spojeno s dýcháním a radují se, když kouř má dobré rozptylové podmínky. Dioxiny však přijímáme s potravou a mohou nás ohrozit zcela nečekaně. Jedním litrem mléka od krávy, která se pásla v místě spadu emisí, se dostane do našeho těla více dioxinů než za osm měsíců dýchání v okolí spalovny. Dioxiny komunikují s našimi hormonálními systémy, napadají naše buňky a působí přímo na naši DNA. Mají nepříjemnou vlastnost, že se usazují v našich tukových tkáních.

Pro 21. století bychom měli přijmout odlišnou strategii: nezhoršovat životní prostředí a neznehodnocovat suroviny příštím generacím, povzbuzovat zaměstnanost a uchovat finanční zdroje v regionu. Zkrátka usilovat o trvale udržitelnou společnost.

Recyklované svíčky

Recyklované svíčky jsou vyrobeny částečně ze zbytků vosků a částečně z nového, nepoužitého parafínu. Přírodě tak svíčkárna pomáhá hned dvakrát. Šetří nejen zdroje k výrobě svíček, ale pomáhá i zvířatům. Výdělek z recyklovaných svíček totiž odesílá na účet neziskové organizace Svoboda zvířat.

Za odevzdání zbytků vosku ze svíček do recyklačního koše, získáte slevu na recyklovanou svíčku. Podle množství odevzdaného vosku můžete dokonce dostat svíčku zcela zdarma.

tags: #odpad #tygri #nadoba #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost Marius Pedersen
• Problémy životního prostředí
• Tepelná izolace podkroví
• Objednání svozu odpadu v ČR
• Pedálové koše na kompost: Recenze