Instalace odpadního potrubí v kuchyni a nakládání s kuchyňským odpadem

Instalace odpadního potrubí patří mezi náročnější činnosti, které ale s trochou umu zvládne každý kutil. Dřez, vana, WC nebo umyvadlo se neobejdou bez odpadu. Instalace odpadního potrubí se provádí v kuchyni, kde je potřeba odvést odpadní vody od dřezu a myčky na nádobí, dále se pak instalují v koupelně pro odtok vody z umyvadla, vany a sprchového koutu a na WC.

Instalace odpadního potrubí

V novostavbě nebo při kompletní rekonstrukci obytných ploch je potřeba se věnovat také odpadům. Pokud se bavíme o rozvodech odpadů v domě, předpokládáme, že je již vyřešená kanalizace a odvod odpadních vod a splašků od domů dál. Zaměříme se tedy přímo na vnitřní rozvody. Instalace odpadního potrubí je jedna z činností, kterou si laik může udělat sám za předpokladu, že dodrží správné technologické postupy.

Instalace odpadního potrubí povede z kuchyně, koupelny a WC. Na správné fungování odpadního potrubí má zásadní vliv způsob přívodu vzduchu do potrubí, jeho průtok v potrubí, úhel napojení připojovacích potrubí a délka odpadního potrubí. Nedostatečný přívod vzduchu může způsobit vznik tlaku v potrubí, v důsledku čehož může dojít k vysátí vody ze zápachových uzávěr a šíření zápachu z kanalizace v budově.

U většiny konstrukcí splašky odtékají pouze díky gravitaci. Pokud je ale spád příliš nízký, voda nemá dostatečný proud a potrubí se může začít zanášet. Potom už je jen otázkou času, kdy dojde k celkovému ucpání a problémům. Obecně platí, že většina potrubí musí být vedena v minimálně 2% spádu, nejlépe pak v 5%. V praxi to znamená, že výškový rozdíl mezi jedním a druhým koncem potrubí o délce jednoho metru musí být alespoň 2 cm (5 cm).

Odpadní potrubí veďte stěnou nebo rastrem (u sádrokartonových stěn). Při vrtání otvorů do rastru obložte vyřezaný otvor gumou, aby se potrubí neprořízlo. Trubky spojujeme ideálně tzv. „po vodě“ tak, aby voda protékala směrem od hrdla k trubkové části.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Mezi nejčastěji používané potrubí na rozvody odpadů patří PPR (potrubí z polypropylenu). Jejich spoje se navzájem svařují speciálními svářečkami. Nazývají se polyfúzní svářečky, a jsou ideální pro snadné svařování plastových trubek z PP, PB, PE a PVDF. Na svařování potrubí PPR se používají tzv. polyfúzní svářečky, jejichž maximální teplota svařování dosahuje 300 °C s rychlým náběhem pracovní teploty cca 10-15 minut, což záleží na okolní teplotě. Polyfúzní svářečka na plastové vodovodní potrubí zajistí dokonalé těsnění.

Montáž závěsného WC

Závěsné (podomítkové) WC oproti klasickému stojacímu WC šetří místo, nenarušuje designovou linii prostoru a nechává vyniknout ostatní prvky. Podomítková nádržka nabízí rychlejší spláchnutí, takže můžete splachovat polovičním množstvím vody - to šetří nejen vodu, ale i peníze.

Pokud instalace odpadního potrubí probíhá prvoplánově (v novostavbě), je potřeba udělat v podlaze prostupy pro potrubí. Pro pevné ukotvení závěsného WC je potřeba do stěny upevnit výdřevu (pokud máte stěnu např. Usaďte rám závěsného WC na místo a naznačte si vývod odpadů. Při montáži nastavte správně výšku rámu. Rozteč úchytných šroubů je 18 cm, ale některé rámy nabízejí i možnost 23 cm. Připojení a natlakování vody vždy odzkoušejte pro usazení a přišroubování rámu.

Dokončete vnější opláštění závěsného WC a připojte mísu. Na rám nezapomeňte nasadit přední i boční kryty, zaklopte vše horním krytem a vyzkoušejte (se zavřeným přívodem vody), zda ovládací body WC správně fungují. Potom nasaďte na konstrukční šrouby nebo závitovou tyč upevněnou ve stěně mísu a opatrně ji upevněte maticemi. Zkontrolujte těsnost spojů a WC modul napojte na přívod vody.

U závěsného WC a instalace odpadního potrubí se používá tzv. „manžeta“, což je pružný prstenec, který těsní spojení mezi WC mísou a odpadním potrubím. Manžeta se nasazuje na výstupní část WC mísy a poté se zasune do odpadního potrubí. Namažte manžetu WC těsnicím materiálem, jako je třeba silikonový olej, aby se zajistilo dobré těsnění.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Systém odpadního potrubí se spojuje pomocí odpadních trubek, tvarovek, spon, zátek, rozdvojek a redukcí. Instalace odpadního potrubí vyžaduje správné materiály a komponenty. Nenahrazujte tedy potrubí dle norem jinými, levnějšími trubkami, protože můžete také napáchat nepěkné škody.

Drtiče kuchyňských odpadů a kanalizace

Kanalizace slouží výhradně pro odvádění a zneškodňování odpadních vod a nelze připustit, aby do tohoto systému byly odváděny odpady - např. rozmělněný kuchyňský odpad. Při instalaci drtiče kuchyňského odpadu odpadní voda významně překračuje povolený limit znečištění a vypouštění do kanalizace je podmíněno dodatkem ke smlouvě s provozovatelem kanalizace, jinak vzniká důvod pro přerušení dodávky vody a odvádění odpadních vod.

Domácí kuchyňské drtiče jsou zařízením na likvidaci kuchyňského odpadu, který je tvořen potravinovým odpadem, vznikajícím při přípravě jídel a také zbytky těchto jídel. Stejný účel však plní i průmyslové drtiče, které se snaží jejich výrobci prodat pro používání v objektech veřejného stravování, jako jsou restaurace, vývařovny, hotely, koleje a menzy.

Kuchyňský odpad je podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, zařazen pod č. 20 01 08 jako organický, kompostovatelný, biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven a je povinnost s ním nakládat v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění. Takový pevný odpad není běžnou součástí komunálních odpadních vod a způsobuje vážné problémy nejen s odváděním odpadních vod kanalizačních sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do toků.

Kanalizace slouží výhradně pro odvádění a zneškodňování odpadních vod a nelze připustit, aby do tohoto systému byly odváděny odpady - např. rozmělněný kuchyňský odpad. Jako s odpadem s ním musí být nakládáno. Profily kanalizačních přípojek a kanalizací nejsou dimenzovány pro odpady, vznikající při používání drtičů a mnohde nemají vzhledem ke konfiguraci terénu dostatečný spád. Odpady nejsou odpadní vody.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Z technických možností kanalizační sítě vychází požadavek omezení zatěžování odpadních vod biologickým a dalším znečištěním. Dochází k sedimentaci a následnému zanášení kanalizace usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což má za následek omezenou průtočnost kanalizace, u kanalizačních přípojek až do úrovně plné průtočnosti. Úhradu nákladů spojených s likvidací havárie může provozovatel uplatnit v oprávněném případě u původce havárie. Při havárii většího charakteru je možno dohledat zdroj havárie a za pomoci speciální techniky vytipovat zdroj znečištění s následným uplatněním postihu.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách přesně a jednoznačně definuje v § 38, odst. 1) odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

Podmínky vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace příslušné obce stanovuje Kanalizační řád obce, ve kterém jsou mimo jiné uvedeny jakostní limity odpadních vod. Způsob stanovení přípustné míry znečištění odpadních vod, vypouštěných do kanalizace včetně orientačních ukazatelů pro stanovení příslušné míry znečištění, stanoví příloha č. 15 vyhl. č. 428/2001 Sb., k zákonu o vodovodech a kanalizacích. Obsah nerozpuštěných látek NL je zpravidla limitován koncentrací 500 mg/l. Při instalaci drtiče kuchyňského odpadu s následným vypouštěním zdrtků do veřejné kanalizace, odpadní voda tento limit významně překračuje (odhadem 4-5 000 mg/l NL).

Překračování limitů kanalizačního řádu hodnotí provozovatel veřejné kanalizace jako neoprávněné vypouštění odpadních vod v rozporu s uzavřenou smlouvou, za což může uložit smluvní pokutu. Vypouštění odpadních vod s vyššími limity znečištění lze mimořádně povolit jen ve zcela výjimečných případech, kdy není pravděpodobné významnější usazování v kanalizaci a kapacita čistírny odpadních vod je dostatečná. Podmínkou je uzavření dodatku ke smlouvě o odvádění odpadních vod, o povolení vyšších nadstandardních limitů vypouštěného znečištění (minimálně v ukazateli NL) a platba za vícenáklady, spojené s nadstandardní údržbou kanalizace a vyčištěním nadstandardně zatížených odpadních vod.

Vypouštění odpadních vod v rozporu s podmínkami, stanovenými kanalizačním řádem je dle ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, (dále jen zákona) neoprávněným vypouštěním odpadních vod, což dle § 9 odst. 6 písm. f) zákona při prokázání neoprávněného vypouštění odpadních vod může být důvodem pro přerušení dodávky vody a odvádění odpadních vod, a dále je to přestupek dle § 34 odst.1 písm. g) zákona č. 200/1990 Sb. v platném znění.

V souladu s platnou legislativou SOVAK ČR doporučuje provozovatelům a vlastníkům kanalizace, aby upozornili vodoprávní úřady, stavební úřady i odběratele na skutečnost, že kuchyňský odpad není odpadní vodou a producent těchto odpadů je povinen postupovat dle zákona č. 185/2001 Sb. Vypouštěním těchto odpadů do kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem a uzavřenou smlouvou mezi odběratelem a vlastníkem (provozovatelem) se odběratel vystavuje sankcím.

Alternativy k drtičům odpadu

Jak jsou na tom drtiče kuchyňského odpadu? Jistě všichni známe klasickou scenérii školní jídelny v podobě odkládacího okénka plného talířů se zbytky. Co se s těmito zbytky děje? Možností je více. Jednou z nich jsou drtiče kuchyňského odpadu, které by člověk mohl považovat za přežitek z dob minulých. Pravdou je, že jsou stále hojně využívány, a to i přesto, že jejich používání je v mnoha případech zakázáno. Určitě je znáte z amerických filmů a seriálů. Jak už název napovídá, jedná se o zařízení, které drtí odpad, konkrétně biologicky rozložitelný odpad z kuchyní. Svým hrdlem je napojen přímo na odtokový otvor dřezu, kam můžete dle libosti házet vaše slupky a zbytky jídla, pak už stačí zapnout studenou vodu a zmáčkout tlačítko, které uvede stroj do chodu. Odpad je následně rozdrcen na malé částečky a putuje spolu s odpadní vodou skrze kanalizaci do čistírny odpadních vod. Zní to skvěle, že?

Každá webová stránka, která drtiče prodává navíc uvádí, že se jedná o velice ekologickou záležitost. Odpadní vody z domácností či provozů, které vlastní drtič odpadu, jsou nadměrně obohaceny o organické látky - tedy různé sacharidy, bílkoviny, lipidy a další dobroty, které tvoří organickou hmotu. Tyto látky způsobují ve vodách organické znečištění, které může mít řadu nežádoucích dopadů. V odpadních vodách se organické znečištění nachází vždy. Rozhodující je ale jeho množství, proto byly zavedeny maximální limity pro vypouštění znečišťujících látek. Například pro nerozpuštěné látky je tento limit stanoven na 500 mg/l. Více než dvě třetiny nerozpuštěných látek v odpadních vodách jsou látky organického původu. Od rozpuštěných látek je poznáme tak, že nejsou schopny přejít přes filtr o velikosti pórů cca 1 μm. Instalací drtiče na odpad a následným vypouštěním směsi kuchyňských zbytků s vodou se tento limit výrazně překračuje.

K odstranění organických látek dochází v čistírně odpadních vod. Nerozpuštěné organické látky se odstraňují mechanickým zachytáváním a usazováním na dně nádrže. Rozpuštěné látky a malé nerozpuštěné látky se odstraňují pomocí biologického čištění. Biologické čištění mají na starost mikroorganismy, které organickou hmotu rozkládají a na oplátku z ní získávají energii. Činností těchto malých pomocníků ale vzniká velké množství nové biomasy, která se označuje jako kal a musí být průběžně odčerpávána. V mnoha studiích bylo zjištěno, že používáním drtičů odpadu se výrazně zvyšuje produkce kalů.

Na první pohled to vypadá jako výhoda - více kalů, více hnojiva. Bohužel se však odpadní vody z domácností často míchají s ostatními odpadními vodami (například průmyslovými), které mohou obsahovat cizorodé či toxické látky a kal tak znečišťovat. Ve finále se tedy akorát zvyšuje množství kalu, které není možné využít pro aplikaci na pole, ale musí být odstraněno. Větší množství kalu, se kterým je třeba pracovat také zvyšuje náklady na provoz čistírny.

Než je odpadní voda vypuštěna do recipientu, typicky do řeky, musí být změřena řada parametrů. Hodnoty těchto parametrů se musí nacházet v rámci nastavených limitů pro vypouštění odpadních vod. Jedná se o chemická stanovení, která jsou prováděna v laboratoři. CHSK a BSK vyjadřuje množství spotřebovaného kyslíku, které je potřeba k rozkladu organických látek. U CHSK to jsou všechny organické látky bez ohledu na rozložitelnost, zatímco u BSK jsou to pouze biologicky rozložitelné organické látky. TOC nemá s oxidací nic společného. TOC vyjadřuje celkové množství uhlíku. A proč zrovna uhlíku? Drtiče odpadu ovlivňují zejména hodnoty BSK, které mohou být zvýšené o 17 až 62 %. Pokud se takováto voda dostane bez řádného čištění do povrchových vod, mohlo by být zaděláno na problém. Vysoká hodnota BSK znamená, že se velké množství kyslíku spotřebuje právě k rozkladu organických látek. Kyslíku je ale ve vodě omezené množství a většinu z něj potřebují vodní organismy k dýchání.

Jak je to tedy s legálností těchto zařízení? Používání drtičů na odpad se opírá o dva zákony - zákon o vodách č. 254/2001 a zákon o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001. V zákoně o vodách jsou uvedeny již dříve zmiňované limity pro vypouštění znečištění do odpadních vod, které mohou být používáním drtiče na odpad překročeny. V případě, že se jedná o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu je ve hře i zákon třetí, a to zákon o odpadech č. 541/2020. Vypouštění směsi vody a nadrceného odpadu se totiž nerovná vypouštění odpadní vody, nýbrž vypouštění odpadu do kanalizace. Pokud bychom si chtěli drtič odpadu nainstalovat do domácnosti, musíme si opatřit svolení vlastníka kanalizační sítě a ten nám ho s největší pravděpodobností nezajistí. Například VHOS uvádí mezi základními pravidly, že využívání drtiče není povoleno.

Obdobným nešvarem jako drtiče odpadu jsou automatické škrabky na brambory a kořenovou zeleninu. Ty se nachází téměř v každém větším zařízení typu restaurací či jídelen. Oškrábané slupky nejsou již dál upravovány a jsou vypouštěny přímo do kanalizace. Nejčastěji jsou používány ke zpracování brambor, kdy se kromě slupek uvolňuje velké množství škrobu, a to okolo 2-5 % z celkových 20-30 %, které brambora obsahuje. Prodejci uvádí, že je možné si ke škrabce dokoupit separátor škrobu a slupek, a vypouštět tak do kanalizace pouze vodu. V české legislativě však nic takového nařízeno není, čímž vzniká slepá ulička. I přesto, že se na první pohled může zdát, že by slupky v kanalizaci mohly dělat větší neplechu než škrob, prakticky tomu tak není. Škrob má totiž tendenci se usazovat, jelikož je těžší než voda a může ucpávat potrubí. Například v sousedním Německu byla již roku 1982 vydána norma, která říká, že není dovoleno odvádět vody obsahující bramborový škrob do kanalizace, a předepisuje použití zařízení na separaci škrobu.

Existují lepší způsoby, jak nakládat s organickými zbytky. Jedním z nich je třeba kompostování, které bioodpad ještě zhodnotí. Zbytky od jídla z domácnosti můžete zpracovat pomocí bokashi nádoby.

tags: #odpad #z #kuchyne #profil #site #tzb

Oblíbené příspěvky:

• Eva Solo odpadkové koše
• Rekreační objekty a odpady
• Hmotnost jednoho metru krychlového kompostu
• Praktické odpadkové koše na zeď
• Praktické odpadkové koše na zeď