Pojem „živnostenský odpad“ zákon o odpadech (starý ani nový) nijak nedefinuje. Za živnostenský odpad bývá obvykle označován komunální odpad a odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, které vznikají při nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. Primární úpravou pro danou problematiku je zákon o odpadech, který stanovuje, že každá fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání je tzv. původcem odpadu.
Tyto osoby jsou povinny dodržovat zákonem stanovené povinnosti při nakládání s odpadem v případě, že v rámci své činnosti nějaký vyprodukují. Není rozhodné, zda se jedná o větší obchodní společnost nebo pouze o drobného živnostníka (např. obchodníci, kadeřnice, provozovatelé restaurací). Základní zákonná pravidla jsou shodná pro všechny, pro některé původce však mohou platit i jiná, zvláštní a náročnější opatření.
Podle nového zákona o odpadech může podnikající fyzická osoba zajistit svoz takto definovaného živnostenského odpadu (komunálního i tříděného) dvěma způsoby, a to:
Obce však nemají povinnost umožnit zapojení živnostenského odpadu do obecního systému. Je to právo, nikoliv povinnost obce.
Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání (dále jen podnikatelé) jsou povinni, jako původci odpadu, který vyprodukují při své podnikatelské činnosti, nakládat s tímto odpadem výhradně v souladu s příslušnými právními předpisy zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platné znění, a doprovodné vyhlášky k zákonu o odpadech. Toto se netýká pouze komunálních odpadlů, ale i vytříděných komodit (sklo, papír, plasty) a nebezpečných složek odpadu.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Mezi základní povinnosti patří:
Pokud se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba zapojí se všemi odpady do obecního systému, pak je osvobozena od vedení evidence.
Pokud živnostníci produkují i jiný než živnostenský odpad, anebo obec neumožňuje živnostníkům zapojení do obecního systému, pak mají tito povinnost předat odpad pouze osobě k tomu oprávněné na základě uzavřené smlouvy. Vedle toho mají samozřejmě všechny další povinnosti původce odpadů včetně povinností evidenčních.
V souvislosti se živnostenským podnikáním lze zmínit výjimku pro živnostníky, kteří svou podnikatelskou činnost provozují i mimo svoji provozovnu. Tyto osoby mohou odpad v maximálním množství 20 tun, který vznikl mimo jejich provozovnu, převézt na svoji provozovnu a tam ho uchovávat po dobu maximálně 1 roku. S takovým odpadem je pak nakládáno, jako by vznikl na jejich provozovně.
Dle zákona o odpadech je nutno rozlišovat nakládání s komunálním odpadem z domácnosti dané fyzické osoby a nakládání s odpadem vznikajícím při podnikatelské činnosti dané osoby, byť by i tento odpad měl podobné složení jako komunální odpad z domácností. Skutečnost, že daný podnikatel má v sídle své firmy též bydliště a svou domácnost, jej nezbavuje povinností, které má jako podnikající fyzická osoba podle zákona o odpadech.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
V praxi může být obtížně prokazatelné, zda a v jakém rozsahu má daný odpad původ v podnikatelské činnosti, či v domácnosti dané fyzické osoby, například jedná-li se o činnosti čistě administrativní povahy. Je však potřeba upozornit, že živnostníci mají jako původci odpadu povinnost prokázat, že předali odpad v odpovídajícím množství k tomu oprávněné osobě, resp. obci. Živnostníci mají jako původci odpadu též povinnost mít ve vztahu k jimi produkovanému komunálnímu odpadu, který běžně produkují, a stavebního a demoličního odpadu, který sami nezpracují, uzavřenu smlouvu s oprávněnou osobou, resp. obcí v případě jejich zapojení do obecního systému, a to již před samotným vznikem odpadu.
V případě existence provozovny v místě trvalého bydliště v podobě například maloobchodu či služeb bude rozsah produkovaného živnostenského odpadu zpravidla přesahovat produkci komunálního odpadu z běžné domácnosti, na níž budou koncipovány popelnice na komunální odpad z domácností. V této souvislosti je nutné dále upozornit, že pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba umožňuje ve své provozovně svým zákazníkům odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí dle zákona o odpadech zajistit i místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad.
Ze všech výše uvedených důvodů je tedy i v zájmu daného podnikatele, aby ve vztahu k odpadu vznikajícího z jeho podnikatelské činnosti měl uzavřenu zvláštní smlouvu s oprávněnou osobou, resp. zvláštní smlouvu s obcí v případě zapojení živnostenského odpadu do obecního systému.
Ano, nový zákon o odpadech tuto možnost ve vztahu ke komunálnímu odpadu a odpadu z obalů právnických osob a podnikajících fyzických osob výslovně upravuje. Každý z podnikatelů mající sídlo v dané nemovitostí se může v písemné smlouvě domluvit s vlastníkem této nemovitosti, že za původce tohoto odpadu bude místo podnikatele považován vlastník nemovitostí. Uvedené může pomoci řešit například problematiku zajišťování odpadů v rámci jednotlivých provozoven v obchodních centrech, což v právní úpravě platné do 1. 1. 2021 chybělo.
V případě, že původce odpadů poruší některou ze svých povinností, vystavuje se nebezpečí postihu. Za vynesení odpadkového koše do veřejného koše či kontejneru např. hrozí pokuta až 300 tisíc korun!
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
V případě odpadu, který je zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu, má podnikatel dvě možnosti jak dostát zákonným povinnostem při nakládání s vlastním odpadem, který mu vzniká při podnikatelské činnosti.
tags: #odpad #z #podnikatelske #cinnosti #co #to