Recyklace odpadu z textilního průmyslu v České republice

Textilní výroba má v České republice dlouholetou tradici. Již koncem 18. století začaly vznikat první manufaktury, v 19. a 20. století pak došlo k rozvoji průmyslové textilní výroby. V 80. letech 20. století bylo Československo považováno za světovou textilní velmoc. Textilní výroba má významný dopad na životní prostředí, a proto je důležité se zabývat možnostmi recyklace textilního odpadu.

Povaha odpadů z textilního průmyslu

Povaha odpadů z textilního průmyslu závisí na typu provozu, na používaných technologiích a na zpracovávaných vláknech. Po roce 1989 prošla textilní výroba v České republice významnou restrukturalizací, která vedla k rušení neekonomických provozů a odklonu od výroby tradičních textilií k novým typům s moderními a unikátními užitnými vlastnostmi.

Výrobní postupy v textilním průmyslu lze rozdělit do dvou základních skupin: mechanické operace (předení, tkaní, pletení) a zušlechťování (zpracování za mokra, kdy se textiliím dodávají hlavní užitné vlastnosti, jako je vzhled, omak, měkkost, nemačkavost, voduodpudivost aj.). Materiálovými vstupy jsou různé druhy vláken (přírodní a chemická), chemické látky (hydroxid sodný, kyseliny, soli, barviva a pigmenty, textilní pomocné prostředky), voda a energie. Výstupem jsou textilní výrobky (šatovky, prádlo, ložní či bytové textilie atd.).

Z hlediska dopadů textilní výroby na životní prostředí jsou nejvýznamnější především emise do vody a vzduchu a spotřeba energie. Největší podíl na odpadech z výroby textilu mají odpadní vody, dále pak odpadní chemické látky, emise do ovzduší a ostatní odpad (např. obaly od chemických látek a barviv, zbytky zpracovaných vláken a tkanin, zbytky čisticích prostředků, olejů na údržbu strojů).

Specifické odpady textilního průmyslu

Mezi odpady specifické pro textilní průmysl, které nejsou nebezpečným odpadem, patří především průmyslové textilní odpady. Jedná se o technologické odpady vznikající při výrobě a zpracování textilií, jako např. odpadní příze a textilie (zmetky, odstřižky, zkušební kusy), odpady z postřihování a česání nebo textilní prach.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Nebezpečnými odpady specifickými pro textilní průmysl jsou zbytky barviv, pigmentů a tiskacích past, zbytky impregnačních roztoků pro barvení či finální úpravy, kondenzáty z úpravy vypouštěného plynu ze sušicích rámů obsahující oleje.

Možnosti využití textilního odpadu

Textilní odpad je společně se sběrovými textilními odpady možno recyklovat. Vytříděný textilní odpad se po vyčištění může využívat např. jako čisticí hadry nebo upravit rozvlákňováním. Získaný vlákenný materiál se pak jako druhotná surovina zpracovává na finální výrobky nebo polotovary, jako jsou netkané textilie, plsti, lepenky apod. Mechanicky rozdrcený textilní odpad lze použít rovněž jako přídavek do stavebních hmot. Zajímavostí je, že bavlněný odpad z přádelen je používán i k výrobě papíru pro tisk eurobankovek.

Lepšímu využití textilních odpadů ovšem brání především poměrně vysoké náklady na získání druhotných surovin. Proto se v současné době textilní odpady z ekonomických důvodů příliš nevyužívají a stávají se odpadem, který je nutno odstraňovat (skládkováním nebo spalováním).

Některé textilní podniky čistí své odpadní vody z výrobních procesů flokulací, tj. srážením pomocí přídavku vhodných chemikálií. Vzniklý nebezpečný odpad - kaly z úpravy odpadních vod - představuje značnou zátěž pro životní prostředí. Z toho důvodu se od tohoto způsobu čištění odpadních vod ustupuje a většina textilních podniků dnes již zajišťuje jejich čištění na vlastních nebo společných biologických čistírnách odpadních vod.

Kontejnery na textil

U nás máme několik možností, jak naložit s nepotřebným textilem. Třídění oblečení a jiných textilních výrobků je možné do sběrných kontejnerů na textil v různých barvách - setkat se můžeme se žlutými, zelenými, modrými, oranžovými. Nejvíce z nás si ale zřejmě vybaví červené kontejnery na textil, běžné jsou i bílé kontejnery na textilní odpad. Cílem těchto sběrných kontejnerů na textil je umožnit třídění textilu.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Nejedná se jen o oblečení, patří sem i boty, tašky, kabelky, batohy, šály a šátky, čepice a rukavice atd. Do sběrných nádob na textil můžeme třídit oblečení, ložní prádlo, do některých je možné třídit i obuv a plyšové hračky. Pokud textil vytřídíme, může podle stavu posloužit dalším lidem nebo ho lze využít i materiálově. Z hlediska materiálového využití může být textilní odpad rozřezán a použit například jako příměs v kartonech.

Na závěr nutno dodat, že dle dostupných dat se na celém světě z vyřazených oděvů použije pouhé 1 % na výrobu nového oblečení.

Legislativní změny a budoucnost recyklace textilu

Nadměrné nákupy oděvů, nedostatečně udržitelný přístup při výrobě textilních výrobků a neefektivní zpracování textilního odpadu jsou příčinou mnohých připravovaných změn v legislativě států EU. Cílem je transformace textilního průmyslu v odvětví, které by díky změnám bylo v souladu s principy oběhového hospodářství. Součástí změn bude i větší transparentnost, díky které budou mít spotřebitelé o výrobcích relevantní údaje a budou se pak při nákupu zboží moci lépe rozhodovat.

První plošné opatření EU, týkající se textilií, je povinné od roku 2025, kdy všechny obce a města budou zajišťovat nově i sběr textilního odpadu. Textilie budou podle revidované směrnice o odpadech součástí systému rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Responsibility - EPR). V praxi to znamená, že výrobci, distributoři a prodejci uvádějící textilní výrobek na český trh zaplatí poplatek za sběr, tříděním recyklaci a likvidaci odpadů.

Textilní odpad obsahuje znehodnocené nebo poškozené textilní suroviny, odpady polotovarů a hotových výrobků z textilní výroby, textilie vyřazené z provozu nebo ze spotřeby v důsledku ukončení životnosti.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Podle Ministerstva životního prostředí vyhodí Češi zhruba 180 tis. tun textilu ročně a tvoří 3-4 % směsného komunálního odpadu. V Evropské unii je každý rok vyprodukováno 12,6 mil. tun textilního odpadu, z toho 5,2 mil tun je recyklováno.

Cíle pro sběr a recyklaci komunálního odpadu, jehož jsou textilie součástí, určuje zákon o odpadech. V roce 2025 musí municipality zajistit takový sběr, aby soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořili alespoň 60 %, v roce 2030 65 % a k roku 2035 minimálně 70 %.

Aby se snížilo množství odložených textilií, budou od začátku roku 2025 obce povinně zřizovat místo, na kterých mohou občané nepotřebný textil a obuv odložit. V budoucnu na náklady spojené se sběrem a svozem budou obcím přispívat samotní výrobci.

Pokud ale dojde ke smíchání textilií s jinými odpady, například v popelnici na směsný odpad, možnost oddělení a efektivní recyklace se snižuje. Ministerstvo proto při přípravě EPR systému na textil bude prověřovat možnou variantu, která by umožnila sběr textilu i na vybraných prodejních místech.

tags: #odpad #z #textilniho #prumyslu #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Jak vylepšit nůž do kuchyně na přežití
• Malebné okolí Červené Lhoty
• Tvořivé objevování přírody
• První stupeň ohrožení terorismem – co to znamená?
• Cesta do minulosti v Zubrnicích