Třídění odpadu může být někdy oříšek. Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit.
Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.
Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.
Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit. K tomu vám pomůže tento odpadový průvodce, kde najdete odpovědi na všechny otázky ze světa odpadů, třídění a recyklace.
Papír můžete vhodit do modrého kontejneru, případně pak donést větší množství do sběrných surovin, pokud máte tu možnost - za správně vytříděný papír podle druhu můžete získat i finanční odměnu.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
Do papíru patří všechen tisk, staré sešity, papírové krabice (rozložené!), obálky nebo lepenka. Nevadí kovové svorky ani foliová okénka na obálkách - vše se odstraní při recyklačním procesu.
Do nádob na papír nikdy nevhazujeme mastný či jinak znečištěný papír, papír voskový, papír, potažený hliníkem či plastem, papír uhlový, papír lepený (účtenky), fotografie a bublinkové obálky. Nevhazujte do modrého kontejneru jakkoliv znečištěný nebo mokrý papír. Nepatří tam ani termopapír, tedy účtenky.
Krabice složte, ať se nevozí vzduch! Obaly z papíru mají pod recyklačním trojúhelníkem zkratku PAP nebo číslice 20 až 39. Nejčastěji se setkáte s čísly 20 (vlnitá lepenka), 21 (hladká lepenka), 22 (papír), 23 (karton).
Z časopisů a dokumentů nemusíme odstraňovat kancelářské svorky. Ty jsou při zpracování odstraněny po tzv. rozvláknění, při kterém se z papíru stane hladká kaše. Kovové části jsou ze dna odstraněny pomocí magnetu.
Plast tvoří často nejobjemnější část ze všech vyhozených odpadů. I proto je důležité ho co nejvíce správně vytřídit.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Pro plasty jsou určeny převážně žluté kontejnery. Vhazujeme do nich sešlápnuté PET lahve, sáčky, fólie, kelímky a další obaly z plastu a polystyrenu.
Dobře recyklovat jdou především PET láhve, duté obaly od drogerie (HDPE) a čisté fólie. Ostatní druhy plastů využijí jen někde (například v Pardubickém kraji, kde společnost Transform Lázně Bohdaneč vyrábí produkty ze směsných plastů využijí i kelímky od jogurtů).
Nerecyklovatelné plasty se využívají na výrobu alternativních paliv. Možná vás překvapí, že z lahví nemusíme strhávat etikety a není potřeba je vymývat, např. kelímky od jogurtů. Stačí, když je důkladně vyškrabete. To platí i pro obaly od kosmetických výrobků, např.
Do kontejnerů na plasty nepatří výrobky z PVC (označuje se číslicí 3 či písmenem V). Do plastu nepatří ani mastné a špinavé obaly, obaly od různých barev, olejů a chemikálií.
Sklo patří do zeleného nebo bílého kontejneru. Pokud jsou na sběrném místě oba kontejnery, je potřeba ho vytřídit podle barvy.
Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?
Do zeleného kontejneru patří všechno barevné sklo (lahve od vína a nápojů) nebo tabulové sklo z oken nebo ze dveří. Do bílého kontejneru patří zcela čiré sklo, jako např.
Čisté sklo bez kovových a plastových víček patří do bílých a zelených kontejnerů. Neplatí přitom, že je lepší skleněné nádoby do kontejnerů prudce vhodit. NE! Do kontejneru na sklo nepatří autoskla, porcelán a keramika, zrcadla a drátěná skla, nádoby od různých chemikálií.
Pokud máte jen zelený kontejner, patří do něj veškeré sklo (barevné i čiré), pokud máte dva kontejnery na sklo, vhazujte do bílého pouze čiré sklo a do zeleného sklo barevné.
Nápojové kartony vyhazujte do oranžových popelnic nebo do nádob označených oranžovou nálepkou. Patří sem krabice od mléka, krabicového vína, džusů, protlaků apod.
Pozor! Mezi nápojové kartony patří obaly od džusů, mléka, rajského protlaku, hotových omáček či vína. Je třeba je vymýt a smáčknout.
Do oranžového kontejneru naopak nevhazujte kartony se zbytky nápojů a potravin nebo měkké sáčky např.
Sbírají se bud samostatně do oranžových nádob nebo společně s plasty či papírem (pokud to je na sběrných nádobách vyznačeno). Některé obce na tyto obaly zavedly oranžové pytle.
Kovový odpad patří do šedého kontejneru nebo do kontejneru označeného jen šedou nálepkou. Jakýkoliv objemnější odpad (kovové roury, trubky, hrnce, vany, kola, elektrospotřebiče apod.) odvážíme vždy na sběrný dvůr.
Stejně tak na sběrný dvůr odvezte plechovky od barev, tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, toxické kovy (olovo, rtuť) nebo vysloužilá zařízení složená z více materiálů.
Kovové obaly se sbírají do šedých kontejnerů (plechovky, víčka, hliníková fólie). Neobalové kovy se sbírají ve sběrných dvorech, případně se vykupují.
Bioodpadem rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady. Patří do něj odpad rostlinného původu, různé odřezky ovoce nebo zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr. Bioodpad určitě nepatří do směsného odpadu.
Nejlepším řešením je bioodpad zkompostovat rovnou v domácnosti. Na zahradě k tomu poslouží zahradní kompostér, v bytě pak například vermikompostér. Ušetří se tím zbytečné emise a náklady na převoz a zpracování.
Pokud nemáme možnost sami bioodpad zkompostovat, ideální je zajistit si hnědou popelnici, která bude pravidelně svážena, případně oslovit obec nebo město a zeptat se na konkrétní řešení pro vaši samosprávu.
Kuchyňský odpad tvoří zpravidla kolem 65 % z celkového množství biologicky rozložitelných odpadů, což není zanedbatelné množství. Bohužel jeho třídění je v České republice stále na začátku.
Sběr kuchyňského odpadu přitom není nijak složitý a v zahraničí už běžně funguje. Kontaktujte vaše město nebo obec a zeptejte se na možnost třídění kuchyňského odpadu. I našim samosprávám separace kuchyňského odpadu výrazně pomohla v dosažení recyklačních cílů, které stanovuje nový odpadový zákon. Bioodpad je nutné vyhazovat bez sáčků, i když jsou kompostovatelné.
I na jedlé tuky a oleje je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“. Mívá různé barvy, většinou tmavě oranžovou nebo červenou. Důležité je, že je označena nálepkou pro tuky a oleje.
Patří do ní všechny tuky a oleje z kuchyně, které je nutné prvně slít do plastové nádoby a pevně uzavřít. Pozor! Tuky ani oleje nikdy nevylévejte do dřezu ani do kanalizace!
Vylité tuky a oleje jsou příčinou ucpaných potrubí a kanalizací, které se pak musí složitě a nákladně čistit. Jejich důkladné odstranění z vody je navíc téměř nemožné i pro čističky odpadních vod.
Jedlý olej z fritéz nebo přebytečný olej z pánve nepatří do výlevky, ale na sběrné středisko odpadu.
Nebezpečný odpad představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí. Už samotná manipulace s ním může být nebezpečná, nelze s ním proto nakládat jako s běžným komunálním odpadem.
Nebezpečný odpad spolehlivě poznáte podle symbolu přeškrtnuté popelnice na obalu. Nebezpečný odpad kvůli svému charakteru nepatří do směsného odpadu! Nesmí na skládky ani do běžné spalovny, ale likviduje se ve speciálních zařízeních. Proto je nutné ho odnést do sběrného dvora.
Využít můžete také mobilní sběr, pokud ho vaše obec organizuje. Staré léky odnášejte zpět do lékárny. Vysloužilé elektrospotřebiče odnášejte na sběrný dvůr, případně můžete odevzdat v rámci zpětného odběru u prodejce.
Proto elektrospotřebiče spadají pod nebezpečný odpad a je nutné s nimi tak zacházet. Elektrospotřebiče často obsahují nebezpečné látky jako třeba rtuť nebo těžké kovy, v chladničkách je zase obsažený freon, který má při uniknutí do atmosféry za důsledek ztenčování ozonové vrstvy a podílí se tak na globálním oteplování.
Nepoužitelná léčiva včetně jejich obalů jsou nebezpečným odpadem. Nepoužité léky je třeba odevzdat v lékárně. Nepatří do směsného odpadu, je nutno je likvidovat ve spalovnách nebezpečného odpadu.
Nebezpečné odpady nebo obaly jimi znečištěné mají nebezpečné vlastnosti, které mohou ohrozit zdraví lidí a životní prostředí. Patří sem: barvy, kyseliny, zásady, laky, lepidla, rozpouštědla, pesticidy, motorové a jiné minerální oleje, domácí chemikálie a podobně.
Oblečení a staré látky patří do nádoby na textil. Bývá to větší kontejner bílé nebo červené barvy. Do takového kontejneru můžete vhazovat oblečení a bytový textil, který zabalíte a svážete do igelitové tašky.
Podle provozovatele kontejneru záleží, co vše je možné do něj vhodit - na charitu je obvykle potřeba vybírat ještě použitelné oblečení, pokud však firma dále zpracovává a recykluje textil, můžete do kontejneru vyhodit i staré hadry a další těžko využitelné textilie. Instrukce vždy najdete na příslušném kontejneru.
Pokud je oblečení v dobrém stavu, zkuste je nabídnout svým blízkým nebo udat na „swapu“, který slouží k výměně oblečení, ale i jiných drobných věcí.
Protože baterie obsahují těžké kovy, které mají negativní vliv na lidské zdraví, spadají pod nebezpečný odpad a nepatří v žádném případě do běžného odpadu.
Vybité baterie nebo akumulátory můžeme bezplatně odevzdat k likvidaci na mnoha místech po celé republice, která jsou označena jako místa zpětného odběru (možnost odběru poskytuje každý obchod, kde je možné baterii koupit). Baterie můžete vyhodit také do kontejnerů na elektroodpad (většinou červené barvy), které mívají i speciální vhazovací otvor přímo pro baterie.
Věděli jste, že baterie jsou hlavním původcem rtuti v komunálním odpadu?
V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění).
Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.
Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu.
Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu. Pokud je ve městě či obci zavedena evidence odpadů, je možné také nastavit výši poplatků pro jednotlivé domácnosti dle množství vyprodukovaného odpadu.
Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů. V takovém případě ale skutečně vzniká odpad, který se musí někam svážet, zpracovávat/likvidovat, a tím přibývají další energetické i finanční náklady. Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování.