Za poslední desetiletí se stalo nakládání s odpady globálním tématem. Špatná regulace odpadu v zemích či oblastech má negativní dopady téměř na všechny místní obyvatele.
Marian Erbach, který se na Jamajku přistěhoval z Německa, má plán, jak motivovat tamní obyvatele i turisty ke sběru nejen plastových lahví. Za každý ulovený odpad na tamních plážích daruje lidem marihuanu.
V bezmála každé domácnosti, každé komunální samosprávě, každé veřejné budově a každém výrobním zařízení byste nalezli integrovanou některou z environmentálních technologií. Velmi často není na první pohled viditelná, často je považovaná za samozřejmost, a někdy ji vezmeme na vědomí až tehdy, když (již) není k dispozici.
V oblasti obnovitelných energií a ekologické techniky v Rakousku najdeme jedinečnou koncentraci předních tvůrců inovací a technologií a představitelů trhu. Již počátkem 70. let zde došlo na společenské i politické úrovni k pochopení skutečnosti, že ochrana životního prostředí je důležitým faktorem pro zachování kvality života.
Zákazníci z celého světa proto dnes v Rakousku nacházejí technicky vyzrálá řešení otázek budoucnosti, například likvidace odpadů, recyklace, tepelného zhodnocení, úpravy biogenních zbytkových látek zachování a měření čistoty ovzduší, zásobování vodou, úpravy vody, čištění pitné vody.
Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních
Obor rakouské techniky životního prostředí, který tvoří z velké části malé a střední firmy, v současné době prochází rychlým technickým vývojem. Tato dynamika je podporována i cílenými zákonnými opatřeními. Ekologické inovace se odrážejí pozitivně přímo na ekonomice a z toho vyplývají výhody pro zákazníky rakouských specialistů.
Zejména v oblasti recyklace se na trhu objevují nová řešení, která jsou hnacím motorem pro celá hospodářská odvětví. Opětovné zhodnocování skla, papíru, kovů a biogenních látek je v Rakousku na vysoké úrovni. Podíl opětovného zhodnocení sídlištních odpadů činí kolem 60 %.
Rakouské firmy mají dostatečné know-how v oblasti potřebných technologií, logistických a organizačních procesů a služeb.
Pokud by se vyplnily předpovědi vědců, bylo by za třicet let v oceánech na hmotnost víc plastu než ryb. Více než 8 milionů tun plastů každoročně skončí v oceánech. V přepočtu asi jedno plné nákladní auto za minutu.
Podle zprávy sdružení Ocean Conservancy a McKinsey Center for Business and Environment z roku 2015 až 60 procent plastového odpadu pochází z Indonésie, Filipín, Vietnamu a Thajska.
Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu
Kolem 180 zemí světa se v Ženevě dohodlo na právně závazném mechanismu pro zneškodňování plastového odpadu. Krok má zaručit, že obchod s plastovým odpadem bude transparentnější a lépe regulovaný a zároveň bezpečnější z hlediska lidského zdraví. Podle agentury Reuters je cílem kroku výrazné snížení množství plastového odpadu ve světových oceánech.
Hliník patří mezi významné druhy kovového odpadu vznikajícího v domácnostech i průmyslu. Setkáváme se s ním zejména u nápojových plechovek, obalových fólií, nádobí nebo stavebních prvků.
Dostupnost hliníku pro tzv. druhotné využití je relativně omezená - mají dlouhou životnost (např. ve stavebnictví či dopravě), a proto se na trh jako odpad vrací pomalu. Odhaduje se, že podíl recyklovaného hliníku na pokrytí poptávky se globálně pohybuje kolem 35-40 %.
Recyklace hliníku patří mezi nejefektivnější materiálové recyklační procesy vůbec. Sběr probíhá prostřednictvím kontejnerů na kovy, multikomoditních sběrů, výkupen druhotných surovin a sběrných dvorů.
Louky v Británii jsou po festivalech jako města duchů. Účastníci hudebních festivalů ve Velké Británii po sobě nechají každý rok 250 tisíc stanů a 900 tun odpadu.
Čtěte také: Recyklace v Česku
Tropické Kokosové ostrovy v Indickém oceánu patří k nejodlehlejším místům planety. Přestože je od nejbližšího velkého ostrova dělí více než tisíc kilometrů a místní populaci tvoří jen okolo 600 lidí, vědci odhadují, že se na jejich plážích nachází až 238 tun odpadu. Většinou se jedná o plasty na jedno použití. Na plážích jsou k nalezení i statisíce kusů umělohmotných bot. Většina odpadu přitom není vidět, skrývá se totiž pod vrstvou písku.
I v České republice se řeší problematika odpadů. Czech Zero Waste uvádí: Žijeme v době odpadové. Rok od roku v českých domácnostech produkujeme více odpadu. Už je to skoro 350 kilogramů na osobu. Spalování ani recyklace nás nezachrání. Nad odpadem ztrácíme kontrolu. Je čas ptát se jinak. Ptát se, jak odpadu vytvořit méně.
tags: #Jamajka #třídění #odpadu #systém