Příští pondělí uplyne rok od jedné z největších ekologických katastrof v historii Česka, otravy řeky Bečvy. Vyšetřování otravy přitom zdaleka není u konce, otazníky a podivné události naopak přibývají.
Dne 20. září 2020 v řece Bečvě těsně pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku náhle uhynulo velké množství ryb. K nejvážnějšímu incidentu došlo dne 20. září 2020, kdy do řeky uniklo velké množství neznámých látek, což způsobilo úhyn 40 tun ryb na 40 kilometrech řeky.
Masivní úhyn ryb a dalších vodních organizmů byl v řece Bečvě zaznamenán 20. září 2020 dopoledne mezi Choryní a Lhotkou nad Bečvou v okrese Vsetín, kontaminace dále postupovala přes Hustopeče nad Bečvou, Teplice nad Bečvou k Hranicím a poté k Lipníku nad Bečvou. Dne 22. září jed doputoval do Přerova, kde se teprve zastavil zásluhou velké kapacity vodní nádrže v nadjezí. V zasažené části toku Bečvy o délce 38 km došlo k masivnímu úhynu ryb a dalších vodních organismů.
Podezření okamžitě padlo na firmu Deza a její místní velkou chemickou továrnu, která ze základních surovin - černouhelného dehtu a benzolu - vyrábí nejrůznější základní chemikálie, což znamená, že intenzivně pracuje s toxickými látkami. Vyšetřování od začátku provází mnoho nejasností.
Trestně obviněnými byli společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, jejíž odpadový kanál ústí Bečvy, a její ředitel Oldřich Havelka. Policie je obvinila v červnu 2021 z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. V říjnu 2023 soud zprostil Oldřicha Havelku obžaloby, podle rozsudku způsobila nehodu Energoaqua, nešlo však o trestný čin, ale o přestupek.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
Jeden z rybářů označil argumentaci soudu za bizarní. Skupina expertů, kteří byli členy sněmovní Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě, prohlásila, že Energoaqua nemohla nehodu způsobit a že argumentace soudu odporuje přírodním zákonům.
Vyšetřování úniku bylo provázeno četnými pochybnostmi a kontroverzemi zejména v laxním jednání odpovědných úřadů. Prvotním a později velmi kritizovaným zákonným vyšetřovatelem kauzy byla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Auditoři MŽP předložili v květnu 2021 tehdejšímu ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi zprávu, která vyhodnocovala postup ČIŽP v případě havárie na řece Bečvě. Ministerstvo odmítlo zprávu zveřejnit s odůvodněním, že by její zveřejnění mohlo ohrozit vyšetřování, tvrdilo však, že žádné zásadní pochybení neodhalila. Zpráva byla zveřejněna teprve v listopadu 2023. Vyplývá z ní, že ČIŽP o některých kanalizačních výpustích vůbec nevěděla, inspektoři nevěděli, jak postupovat, a kvůli špatné komunikaci nezajistili vzorky vody ani od známých výpustí.
Vzhledem k vyjádřením České inspekce životního prostředí (ČIŽP), například prostřednictvím mluvčí ČIŽP Radky Nastoupilové, že informace o analyzovaných vzorcích vody jsou součástí vyšetřování, ČIŽP výsledky analýz odmítla zveřejnit. Podle zprávy sněmovní vyšetřovací komise "[...] nedošlo v odpoledních hodinách po zjištění havárie k odběru zásadních vzorků na vyústěních z možných zdrojů kontaminace vody na řece Bečvě.
Na případ bylo podle tvrzení ministra životního prostředí Richarda Brabce uvaleno informační embargo, které významně limitovalo množství veřejně dostupných informací o případu. Existenci informačního embarga ale Česká policie vyvrátila. Koncem října byly v médiích zveřejněny informace naznačující, že výše zmíněný kanál vedoucí od Tesly Rožnov byl jen falešnou stopou, přičemž mezi podezřelé se opět vrátila chemička DEZA z koncernu Agrofert.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Na konci listopadu zveřejnil Deník Referendum další investigativní reportáž, podle které v den úniku došlo v závodě DEZA k havárii kaustifikační jednotky a úniku fenolů, které mohly být skutečnou příčinou otravy. Poté, co v Deníku Referendum vyšel 3. prosince 2020 komentář Jakuba Patočky kritizující kroky ministra životního prostředí Richarda Brabce a opětovně upozorňující na možnost zapojení DEZY do největšího úniku z konce září, podala chemička společně s Agrofertem trestní oznámení na Patočku a redaktorku Zuzanu Vlasatou pro křivé obvinění a rovněž na vydavatelství deníku pro poškozování cizích práv (důvodem oznámení byly i další texty serveru).
Soudní znalec a zpracovatel klíčového posudku Jiří Klicpera prohlásil 21. ledna v online debatě „Vodárenské čtvrtky“, že viníka havárie již zná. Soudní znalec Jiří Klicpera dokončil svůj posudek začátkem května 2021. Závěry, ke kterým dospěl, odmítl komentovat.
Mluvčí Agrofertu, do kterého patří firma DEZA, jedna z prvních podezřelých, Karel Hanzelka uvedl, že „S kyanidy nemáme nic společného,“ což dle firemních novin není pravda. Navíc firma DEZA vypouštěla do Bečvy nadlimitní množství kyanidu za rok 2011, 2012 a 2019, jak lze velmi snadno zjistit v Integrovaném registru znečišťování. DEZA už 21. září popřela, že by otravu způsobila. Co otravu způsobilo zveřejnila ČIŽP až 24.
Poslanec za STAN Petr Gazdík označil za původce ekologické katastrofy valašskomeziříčskou společnost DEZA, součást holdingu Agrofert.
Dne 27. října 2020 unikla v místní části Juřinka ve Valašském Meziříčí z výpusti kanalizace vedoucí z areálu Tesly Rožnov (tedy ze stejné výpusti, kterou policie koncem září předběžně označila jako místo hlavního úniku) neznámá látka, pravděpodobně nikl. Dne 2. prosince 2020 v Juřince opět unikla hustší bezbarvá látka.
Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?
V pátek 30. října 2020 byla zveřejněna tisková zpráva České inspekce životního prostředí, ze které vyplývá, že se v odebraných vzorcích nachází nadlimitní výskyt niklu. Podle výsledků nebyl zaznamenán zvýšený obsah kyanidu.
Ministr životního prostředí Richard Brabec přitom na tiskové konferenci 1. října řekl: "Smyčka se utahuje kolem areálu Tesla Rožnov, tedy toho kanálu, který z areálu Tesly Rožnov teče do Bečvy. Kyanidy, které z Bečvy udělaly mrtvou řeku, jsou vyvrcholením úniků toxických látek do vod, k nimž dochází v poslední době stále častěji.
Dne 21. dubna 2021 schválila Poslanecká sněmovna PČR zřízení 9členné vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na Bečvě. Komise vypracovala po roce po událostech závěrečnou zprávu, kterou předložila sněmovně. Nejvíce kritizovala pozdní a neúčinný postup sběru vzorků České inspekce životního prostředí Brno a Olomouc.
Komise také požadovala vypracovat metodické pokyny, zajistit změnu legislativy, zpracovat seznam vyústění a zajistit součinnost laboratoří.
Některá místa řeky Bečvy mají třetí, nejvyšší stupeň povodňové aktivity. Nejvíce se v Olomouckém kraji rozvodnila řeka Bečva. „Třetí stupeň povodňové aktivity dosáhla Bečva v Lipníku nad Bečvou a v Dluhonicích, Třebůvka v Lošticích. Dále také Olešnice v Kokorách a Romže v Polkovicích,” řekla mluvčí HZS olomouckého kraje Lucie Balážová.
Voda komplikuje také provoz linkových autobusů. Uzavřené zaplavené silnice: Silnice 43911 u Hustopečí nad Bečvou, Silnice I/439 z Teplic nad Bečvou do obce Ústí.
tags: #odpadky #kolem #Bečvy #naplaveniny #informace