Historie Dolních Měcholup a odpadové hospodářství v Praze

Nejstarší osídlení na území Dolních Měcholup je doloženo z návrší Na Horkách, kde při zakládání nového hřbitova r. První majetky zde získávali většinou církevní instituce darem přímo od krále.

Doložena jsou darování:

• 1088 Dubeč - vyšehradská kapitula
• 1227 Uhřiněves - klášter sv. Jiří na Pražském hradě
• 1132 Hostivař - špitál sázavského kláštera

Za jistých okolností můžeme předpokládat, že už v této ranné době měl v Měcholupech nějaký majetek řád Křižovníků s červenou hvězdou, i když výslovně je toto vlastnictví doloženo až v 16. století.

Po vybudování městských hradeb Prahy se ostřeji vymezilo měšťanstvo (svobodní řemeslníci) od poddaných zemědělců v zázemí města.

Vzniká také tzv. mílové právo, kde v okruhu 11224 m podléhala veškerá řemeslná a obchodní činnost pod rozhodnutí města, které jednotlivé živnosti sledovalo a regulovalo. Nejznámějšími jsou právo na vaření piva nebo právo pořádání trhu.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Pomyslná hranice mílového pásma procházela v naší oblasti přibližně mezi Dolními a Horními Měcholupy.

Majetky v okolí města získávali postupně také první šlechtické rody a dochází ke vzájemnému obchodování. Rozsáhlý původně zeměpanský majetek v pražském okolí byl postupně rozdroben do bezpočtu malých statečků.

Často se o jednotlivé vesnice dělilo i několik majitelů. Na sklonku 13. století získal Měcholupy ve své době významný vladyka Albert z Měcholup.

Poprvé se s jeho přídomkem setkáváme roku 1293 za vlády krále Václava II. Později roku 1309 kdy je svědkem na listině krále Jindřicha Korutanského. Téhož roku ještě svědčí i se svým bratrem Mikešem.

V podobné roli se s ním setkáváme i v letech 1337, 1346 a 1349 na listinách dalších dvou králů a to Jana Lucemburského a Karla IV. Jelikož je jeho svědectví vázáno většinou na transakce s majetky Křižovníků s červenou hvězdou, můžeme předpokládat blízké vazby s tímto řádem.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Do roku 1366 neměli měšťané Starého Města právo vkládat svůj majetek do zemských desek. Po tomto datu se však pro měšťanstvo stala držba venkovského statku příležitostí k přechodu mezi nižší šlechtu.

Měšťané ale neměli k držbám stejný vztah jako šlechta k rodovému majetku svázanému s tradicí předků. Projevovalo se u nich více obchodní smýšlení a feudální majetek pro ně byl pouhým ekonomickým nástrojem, který neváhali v případě potřeby zastavit.

V tomto období se vystřídalo v držení Měcholup několik majitelů. Roku 1382 vlastní tvrz ve Velkých Měcholupech Olbramovic Prokop Bohuslavův. Po něm 1411 jeho bratr Bohuslav.

Pod vlivem husitské revoluce se dostala pražská města z dosahu královské moci. Zabráním církevních majetků a majetků uprchlíků se výrazně změnil poměr vlastnictví feudálních majetků ve prospěch měšťanů.

Významným držitelem pozemků se stala samotná města se svými nově zřízenými šestipanskými úřady pro správu obecního majetku. Z této doby známe i některé obyvatele Měcholup.

Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?

1415 je uváděna Jitka, vdova po hospodském Jindřichovi. Za vlády Vladislava II. Jagelonského se v politice více prosazuje opět šlechta a využívá toho k upevnění svých pozic.

I v okolí Prahy se počínají vytvářet rozsáhlejší rodová panství. Šlechta poučená nebo vzešlá z měšťanstva plánuje a promýšlí zefektivnění výnosů ze svého feudálního velkostatku.

Podstatná část Měcholup včetně zpustlé tvrze se stává součástí panství významného vladyky Jana Dubečského z Dubče, který takřka celý svůj majetek odkázal testamentem z roku 1508 své dceři Žofce a jejímu manželovi Zikmundovi Zapskému ze Zap.

Roku 1527 vypořádává měšťan Šimon s úředníky Starého Města majetek po své ženě Kateřině Bosákové z Měcholup.

Roku 1534 je uváděn rychtář Jan Chalupa s konšely Vítem Novým a Janem Tripsou, kteří rozdělují peníze pro sirotky z křižovnického dílu Měcholup.

Roku 1542 rozdělují Oldřich a Adam Zapští ze Zap majetek po otci Zikmundovi. Oldřichovi připadne dubečský díl s poplužním dvorem a pustou tvrzí v Měcholupech.

Po něm dubečský majetek včetně Měcholup zdědila manželka Salomena a od ní jejich synové z nichž díl s Měcholupy připadl Adamovi Zapskému ze Zap.

Tento byl náruživým lovcem, který při své kratochvíli nerespektoval hranice a tak mu bylo 1563 zapovězeno králem Ferdinandem I. honiti v nedalekém lese Fidrholci.

Roku 1608 se v okolí Dubče a Měcholup v rozlehlém táboře utábořila vojska konfederace arcivévody Matyáše Habsburského, bratra Rudolfa II.

Jednání jejich poslů o vládu nad říší probíhala na dubečské tvrzi a skončila tzv. Libeňským mírem sjednaným na libeňské tvrzi. Rudolf II. tak přišel o uherskou korunu, kterou byl Matyáš korunován přímo v táboře v zeleném stanu k tomuto účelu postaveném.

Adam Zapský se stal poručníkem svému vnuku Adamu mladšímu ze Zap, kterému rodiče zemřeli. Jemu také odkázal veškerý rodový majetek. Adam mladší byl na studiích ve Francii, když se vrátil bylo na spadnutí stavovské povstání.

Ač se ho nezúčastnil, byla mu pro jeho schvalování roku 1622 zabavena třetina majetku. Tuto třetinu od komory získal Jan Daniel Kapr z Kaprštejna a obsadil dubečské panství.

Když po všemožných snahách o navrácení zboží neuspěl, rozhodl se mladý rytíř k zoufalému činu a Kapra na cestě u Dolních Počernic s pacholkem zastřelili. Za tento čin byl v lednu 1623 popraven.

V roce 1639 řádila v kraji švédská vojska. Berní rula Kouřimského kraje z roku 1654 uvádí v Dolních Měcholupech 9 selských, 1 zahradnický a 4 pusté grunty.

Lichtenštejnské knížecí dominium bylo velice rozsáhlé. Oblíbenými sídly rodu se staly zámky v Kostelci nad Černými lesy a v Kolodějích.

Uhříněves se stala sídlem velkostatku. Zdejší kraj si zvláště oblíbila kněžna Marie Terezie z Lichtenštejna provdaná Savojská, která proslula jako zvelebitelka a donátorka četných staveb a veřejně prospěšných institucí. Měla cit pro barokní krajinu.

Nechala vysazovat aleje podél cest a na rozcestích umisťovat sochy světců. Barokně přestavěla kostel v Uhříněvsi a zámek v Kolodějích. Roku 1763 založila v Dubči první školu, kterou navštěvovali i děti z Měcholup.

Roku 1757 zuřila v kraji válka o dědictví rakouské. Rakouská vojska císařovny Marie Terezie vedená Karlem Lothrinským se střetla s pruským vojskem Bedřicha II. v krvavé bitvě u Štěrbohol.

Na území Měcholup se na břehu Okolského rybníka srazila pruská jízda s rakouskou, kterou vedl generál Hladík. Bitva skončila porážkou rakouské armády spasivší se za hradbami Prahy. Ztráty byly na obou stranách vysoké.

Hrdinou bitvy se stal Pruský polní maršálek Schverin, který ve svých 73 letech vyrazil do protiútoku v čele svých vojáků. Podařilo se mu tím zvrátit bitvu k vítězství. Byl však na místě zabit.

Po celou dobu 18. a 19. století patřily Měcholupy pod Uhříněveské panství knížecího rodu Lichtenštějnského. Roku 1818 bylo započato se stavbou Černokostelecké silnice.

1836 byl obnoven na návsi rybníček. 1838 byla postavena zvonička, která byla r. 1870 nahrazena kapličkou se zvonkem.

1840 vybudován kříž při cestě na Uhříněves a r. 1870 obnoven. Kolem roku 1873 dostavěna dráha na trati Praha - Benešov - České Budějovice (zastávka Horní Měcholupy zřízena až roku 1926).

1880 vítaly Měcholupy slavnostní průvod prince Rudolfa. 1894 postavena budova školy.

1914 přistavěno patro na škole. V letech 1923 - 1925 proběhla první pozemková reforma při které byly polnohospodářské pozemky zrušeného Lichtenštejnského panství rozděleny mezi majitele zbytkových statků a drobné nabyvatele.

1924 započato s elektrifikací obce. 1930 založena Jiřím Fragnerem Fragnerova farmaceutická továrna. Budovy projektoval jeho bratr významná osobnost české moderní architektury architekt Jaroslav Frágner. 1936 založen obecní dům.

Odpadové hospodářství v Praze

V Praze jsou od 30. března otevřeny sběrné dvory. Tedy převážná část z nich. To je moc dobře. Přeplněné kontejnery tříděného odpadu tak, jak to v metropoli snad ještě nikdy nebylo.

Ano, ve dvorech i přes otevření budou ale dodržovány podmínky karantény, takže vpouštěn bude vždy jen jeden člověk, v některých situacích maximálně tři.

Magistrát (jejich zřizovatel), tak reaguje na situaci, kdy lidé s nastávajícím jarem začali odkládat především velkoobjemový odpad na místa, kam rozhodně nepatří, a zakládat černé skládky.

„Reagujeme tak na požadavky městských částí, které se na nás začaly s problémem obracet. Jednali jsme se všemi provozovateli dvorů a našli shodu na systému provozu.

Fungování kvalitního systému nakládání s odpady v Praze i v této náročné době je jedna ze základních služeb, kterou město zajišťuje a kromě dočasného uzavření sběrných dvorů funguje bez omezení.

Zároveň ale vyzýváme občany, aby byli ohleduplní a trpěliví a odkládali své odpadky jen na místa k tomu určená,“ říká náměstek primátora pro oblast životního prostředí a bezpečnosti Petr Hlubuček (STAN).

Sběrné dvory byly uzavřeny společně s dalšími provozovnami v reakci na vyhlášení nouzového stavu vládou. Občané budou vpuštěni do prostoru dvora většinou po jednom, max.

Na území Prahy je provozováno celkem 19 sběrných dvorů. S přibývajícím jarem a delším pobytem obyvatel ve svých domovech se také zvýšilo množství tříděného odpadu odkládaného obyvateli do barevných popelnic.

Městské části se proto mohou obrátit s požadavky na zvýšení četnosti svozu či úpravu stanovišť tříděného odpadu na Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m.

Sběrné dvory v Praze:

tags: #odpadky #továrna #Dolní #Měcholupy #historie

Oblíbené příspěvky:

• Aktivity SOP Třebíč
• Příroda kolem Vysokého Mýta
• Vyklízení Hořážďovice a nebezpečný odpad
• Brno a změna klimatu
• Účinný čistič pro motory