Odpadky a problémy životního prostředí v CHKO Třeboňsko

Právě letos v listopadu uplyne 30 let od vyhlášení CHKO Třeboňsko. Tuto krajinu vytvořil důmyslnou prací člověk, proto je unikátní tím, že tady nechráníme nedotčenou přírodu, jak je tomu ve většině ostatních chráněných území. Přesto cesta k vyhlášení Třeboňska za chráněnou krajinnou oblast nebyla jednoduchá.

Třeboňsko není chráněné území, které by leželo někde v příhraniční oblasti v horách. V 70. letech nebylo její vyhlášení snadné, protože se tu normálně hospodařilo, a přestože byla oblast významná, krajina měla svůj osobitý ráz, tehdejší režim nechtěl vznik chráněného území podpořit. Proto pracovníci Akademie věd, kteří měli možnost dostat se do zahraničí, poukazovali na nutnost ochrany tohoto území a nakonec se profesoru Jeníkovi a jeho kolegům podařilo, že byl návrh zařazen do programu UNESCO a v roce 1977 byla oblast vyhlášena za biosférickou rezervaci.

Tato oblast je unikátní hlavně proto, že byla vytvořena člověkem. Musím říci, že lidé tuto krajinu pozměnili velmi drasticky. Dá se říci, že krajinu úplně přetvořili - vykáceli lesy, zatopili velké plochy. Ovšem tyto změny nastávaly postupně, nejvýznačnější pak přišly na přelomu 14. a 15. století. Rybníky se nebudovaly najednou, ale pozvolna a krajina měla takovou sílu, že všechny tyto stavby postupně začlenila do původního prostředí. Hlavně v letních měsících je to oblíbená lokalita, zejména pro rodiny s dětmi.

Vraťme se k vodě. Nejvzácnější tu asi budou ta rašeliniště. Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů se netýká jen rašelinišť a mokřadů, ale i rybníků. Tato úmluva chrání tyto vodní plochy na celé zeměkouli. V této souvislosti bych se zeptala na následující. Pro lázeňské účely se rašeliny těží nepatrně a jsou to jenom ložiska, která mají lázeňský status. A také se snažíme, když se něco vytěží , aby se to zase navrátilo do původního stavu. Když se například vypustí rybníky, tak tam vzniká celá plejáda rostlinných společenstev. Takovou nejcennější rostlinou, která je chráněna i v rámci programu evropsky významných lokalit Natura 2000, je puchýřka útlá. Tady kvete jeden z nejvzácnějších konikleců v Čechách, jedná se o koniklec jarní.

A co místní vzácná fauna? Vlajkovým druhem CHKO je orel mořský, který tu začal hnízdit v roce 1983 a v současné době zde žije 10-15 hnízdících párů. V rozsáhlých borových lesích žije třeba lelek lesní, kvakoš noční, je tu spousta druhů volavek, např. volavka popelavá. Běžně jsou tady k vidění volavky bílé, přestože tady nehnízdí , s oblibou se sem stahují, můžeme tu vidět několik set volavek bílých vždy pravidelně na podzim.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Letos tedy oslavujete 30. výročí vzniku CHKO. Po sametové revoluci se vyvíjí určitě k lepšímu. Před 20 až 30 lety byla naším hlavním problémem socialistická velkovýroba, která velmi systematicky ničila poslední kousky přírody. Kde se dochovaly louky, zbytky bažin, byla snaha území odvodnit, zrekultivovat. Se vznikem Správy jsme se snažili takovým excesům zabránit. Po staletí tu vznikla i charakteristická venkovská zástavba, kterou se snažíme také chránit.

Zemědělství a jeho dopad

V letech 1954-1955 vznikla na břehu rybníka Rožmberk obří velkovýkrmna prasat - Gigant. Chovalo se zde až 35 000 kusů prasat, produkujících odpovídající enormní množství kejdy. Kejda se zčásti vozila na pole, zčásti vypouštěla přímo do Rožmberka coby hnojivo. V roce 1974 se u Gigantu postavila čistírna odpadních vod (ČOV) s bioplynovou stanicí určená k čištění odpadních vod z velkovýkrmny a města Třeboně. Počet prasat se v posledních letech výrazně snížil - na dnešních asi 20 000 kusů. Čistírna i velkovýkrmna jsou umístěny v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, což klade zvýšené požadavky na kvalitu vypouštěné vody.

V současnosti ČOV zpracovává průměrně 180 m3 kejdy denně aerobní fermentací ve dvou železobetonových fermentorech o objemu 3200 m3 a 2800 m3 zapojených za sebou. První nádrž se vytápí na 39-41 oC, ve druhé nevytápěné je teplota o 4-6 stupňů nižší. V průběhu fermentace se snižuje obsah sušiny v kejdě o cca 20 % a obsah organických látek o přibližně 30 %. BSK5 klesne z původních 30 000 mg/l na 3000 mg/l. Bioplyn (65 % metanu, 33 % oxidu uhličitého) vznikající rozkladem organických látek (denní produkce bioplynu činí asi 4200 m3 za den) se využívá jako palivo k produkci tepla využívaného k vyhřívání fermentoru, vytápění budov ČOV a k produkci teplé vody. Přebytek bioplynu se spotřebovává jako palivo ve dvou kogeneračních jednotkách s výkonem 2x 160 kW z ČKD Hořovice (typ GEB 160). Ty vyrábějí cca 500 000 kWh elektřiny za rok. Elektřinu ani teplo neprodávají, vše se spotřebuje přímo na ČOV. Fermentovaná kejda, která se nevyužije jako hnojivo, se po separaci na dekantační odstředivce, kdy dojde ke snížení obsahu nerozpuštěných látek, čistí společně s komunálními odpadními vodami z Třeboně ve dvou aerobních stupních.

Komunální odpadní vody z devítitisícové Třeboně (4000 m3 za den) jsou do čistírny přiváděny tříkilometrovým potrubím. Odpadní vody jsou konečně dočišťovány v kaskádě dočišťovacích rybníků. Výkrmna dnes patří firmě R.A.B. spol. s r. o. Třeboň, která bývalý státní statek koupila při privatizaci. To, že celý systém pracuje už dvacet šest let, je nepochybně důkazem jeho spolehlivosti.

"To, jak čistírna funguje, je vlastně malý zázrak," soudí RNDr. Miroslav Hátle, CSc., ze Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Dle jeho názoru je třeba především zlepšit odstraňování amoniaku. "Proti tomu, co zde bylo dřív, se situace neuvěřitelně zlepšila," podotýká dr. Hátle, ovšem zároveň dodává, že po průchodu Rožmberkem se i dnes voda v řece Lužnici prudce zhoršuje. Zatímco nad Rožmberkem má v rezervaci Stará řeka kvalitu vody na stupni III, z Rožmberka vytéká voda s kvalitou V. Podílí se na tom jak zbytkové znečištění z ČOV, které ani dnes není zanedbatelné, tak i stará zátěž v podobě bahna, uloženého v zátoce Rožmberka od Gigantem z minula (peníze na vybagrování bahna nejsou), ale i znečištění z různých drobných komunálních zdrojů nenapojených dosud na čistírnu.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Kácení stromů

Podél silnice I. třídy č. 24 mezi Lomnicí a Veselím nad Lužnicí se v prosinci 2014 začaly kácet vzrostlé stromy. Arnika si vyžádala informace od příslušných orgánů přírody i od Správy silnic Jihočeského kraje. Zároveň jsme podali podnět na ČIŽP OI České Budějovice a na Správu CHKO Třeboňsko. Na společném jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR jsme počátkem roku 2015 se silničáři hledali způsob, jak alespoň částečně nahradit vzniklou ekologickou újmu. Slíbili jsme tenkrát, že si pohlídáme přiměřenou náhradní výsadbu za pokácené stromy.

Podle vyjádření, které Arnika obdržela 22.7. 2015, se v k.ú. Ponědrážka a k.ú. Frahelž pokácením dřevin snížila estetická a přírodní hodnota krajinného rázu. Dopad nezákonného kácení je nejzávažnější v k.ú. Ponědrážka, kde je celý úsek komunikace I/24 prakticky bez stromů.

Silnice č. I/24 je velmi frekventovaná, jde o úsek s poměrně častými nehodami. Zdravotní stav pokácených stromů nebyl dobrý a některé z nich mohly přímo ohrožovat bezpečnost provozu. Kácení bylo součástí oprav povrchu vozovky, což by ve většině případů bez pokácení stromů nebylo možné.

Česká inspekce životního prostředí uložila Ředitelství silnic a dálnic pokutu ve výši 200 000 Kč a náhradní opatření k nápravě ekologické újmy vzniklé kácením, které spočívalo v provedení náhradní výsadby 80 ks dřevin v k.ú. Ponědrážka podél silniční komunikace I/24.

Plastový odpad a projekty

Dne 27. 10. 1999 podala HBSW a.s. u stavebního úřadu v Nových Hradech návrh na vydání územního rozhodnutí pro umístění stavby "Stavební úpravy a přístavba výrobního areálu, skladových objektů a nové administrativní budovy". Rozšíření závodu nepředstavuje pouze výstavbu skladu, jak se snažil zúžit problém investor, ale jednalo se o výstavbu mohutné haly pro novou linku produkující 20 tisíc 1,5 litrových plastových lahví za hodinu, což by představovalo dalších 90 miliónů PET lahví za rok.

Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?

Proto byl ze strany nevládních organizací zdůrazňován požadavek na recyklaci PET lahví v souvislosti se splněním slibu, který HBSW a. s. Toto právo však nevyužije, neboť Dobrá voda - HBSW a.s. Byňov se rozhodla "s ohledem na vyhodnocení současných požadavků trhu nealkoholických nápojů ukončit v současné době přípravu a projednávání územního rozhodnutí a dokumentace EIA".

tags: #odpadky #CHKO #Třeboňsko #problém

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana ovzduší v českých městech
• Praktický manuál pro třídění odpadu
• Geologie a stavba Země
• Ochrana přírody - kontakty
• Definice a význam hodnoty přírody