Odpadky v přírodě a na horách jsou nejenom estetickým problémem, ale mohou mít také závažné dopady na životní prostředí a zdraví lidí. V dnešní době se bohužel stále setkáváme s tím, že jsou někteří lidé lhostejní k tomu, kde a jakým způsobem svůj odpad likvidují.
Ať už je to v lese, na pláži, na horách nebo jinde, nezodpovědné chování může způsobit velké škody a mít negativní dopad na přírodu a celou společnost. Proto je důležité si uvědomit, že každý z nás má zodpovědnost za to, jak se chováme k našemu okolí.
Začněme tedy s dobou rozkladu odpadků. Určitě vás čas některých překvapí. Taková slupka od banánu nebo papírový kapesník například potřebují více času, než si hodně turistů myslí. Nejvíce pak udiví trvání rozkladu vlhčených ubrousků. Jejich složení je podobné plastu a rozkládají se podobně dlouho.
Zatímco my si život usnadňujeme jednorázovými obaly a rychlými řešeními, příroda si s našimi nevítanými „dary“ v podobě odhozených odpadků dává načas. A někdy jí to trvá dlouho, s některými odpady si neporadí vůbec. Tušili jste, že obyčejný kelímek od kávy pohozený v lese v něm může zůstat po celé generace?
Velmi se liší - některé pohozené odpady z přírody nezmizí nikdy. Odpady bychom proto měli vždy vytřídit tam, kam patří!
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
Ačkoliv se některé materiály přirozenou cestou rozloží poměrně rychle, u dalších se jedná o celá tisíciletí. Třeba takové PET lahve… Řadu věcí, například gauč, lze rozložit během okamžiku, ale když přijde na rozklad odpadu v přírodě, času je najednou potřeba mnohem více.
Rozklad odpadu v přírodě může trvat „jen“ pouhé týdny, pokud je organického původu, ale jinému druhu odpadu to může trvat stovky i tisíce let. Proto se vždy vyplatí zamyslet nad tím, co a kam vyhazujete. Také nezapomínejte odpad třídit.
Právě s ohledem na dobu rozkladu se různé materiály velice liší. Podívejme se na přehled, jak dlouho se některé z často používaných výrobků v přírodě rozkládají. Je třeba zdůraznit, že stejné výrobky se mohou v různých podmínkách rozkládat různou dobu, a to v závislosti na přístupu kyslíku, na vlhkosti prostředí nebo množství slunečního světla.
Každý z nás už určitě zažil situaci, kdy se procházel vzrostlým lesem, dýchal čerstvý vzduch, užíval si krásy přírody a najednou pohled spočinul na zrezlé konzervě, rozbité láhvi, na roztrhaném pytli plném odpadků či nevzhledných zapáchajících nedopalcích. Pohozený odpad ale není jen estetický problém, který naruší naši procházku čistou přírodou - takový odpad totiž přírodě řádně zatápí.
Pohazování odpadu je celosvětový problém s dalekosáhlými důsledky. Opomeneme-li fakt, že odhozený cigaretový nedopalek hyzdí přírodu, nebo může způsobit požár, je třeba si uvědomit, že se z něj do vody a půdy uvolňují mikroplasty a toxické látky, které mají negativní vliv na životní prostředí. Škodlivé látky, které se z nedopalku uvolňují, se dostávají do potravního řetězce a ovlivňují tak zdraví nás všech. A to jsme si ještě nevzali na paškál další naprosto běžný odpad v přírodě - žvýkačku.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Zahozený odpad je problém. Plasty, syntetické obaly a zbytky potravin zanechávají v půdě toxické stopy. A když k tomu přidáme agresivní chemická hnojiva nebo postřiky, dostává příroda dvojitou dávku zátěže. Půdní mikroorganismy mizí, hmyz vymírá a rostliny ztrácejí přirozenou odolnost.
Pohozený odpad je nejen neestetickou záležitostí, jeho odstranění ale stojí nemalé finanční prostředky a takový odpad už nelze recyklovat. Jak tedy můžeme zabránit nezodpovědnému chování v podobě nežádoucích odpadků v našem okolí?
Mnohé z toho, co vyhodíme, tu zůstává desítky až stovky let. Přitom stačí tak málo: odpad správně třídit, kompostovat, používat opakovaně nebo se mu úplně vyhnout. Chovejte se k přírodě ohleduplně - snižte množství odpadu a dejte přednost přírodním produktům, které nezatěžují životní prostředí.
Základem je vzít si s sebou na výlet něco na uskladnění odpadků a ty s sebou vzít zpátky do civilizace, kde odpadky poctivě vyhodíme. Nejjednodušší je igelitka, která zaručí, že se vám od odpadků nezašpiní ostatní výbava do hor. Kdo až tak nevěří chatrnému plastu, může igelitku ještě vložit do odolného sáčku.
Můžete pomoci na každém výletu. Stačí, když v přírodě nějaký odpadek uvidíte a vezmete jej tam, kam patří. Další možností je zúčastnit se každoročních úklidových akcí, u kterých můžete pomoci nejen přírodě, ale i své peněžence. Například u nejvyšší hory Liberecka se můžete zúčastnit akce Zelený Ještěd, která má za cíl úklid Ještědu a okolí. Před letní sezonou se zapojují dobrovolníci z celého regionu a uklízejí okolo vysílače, sjezdovky i les po zimní sezoně.
Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?
Hlavní turistická sezona se blíží, což pociťují i české národní parky. S návštěvníky chráněných míst míří do přírody i velký objem odpadu, třídit ho tam ale nelze z více důvodů. I proto připomínají zástupci parků, že si turisté musí odpadky odnést. Tříděním v přírodě se při svých aktivitách zabývá také společnost EKO-KOM.
Většina návštěvníků moc dobře ví, že koše na tříděný odpad v přírodě najít nelze. „Na celém území národního parku nemáme odpadkové koše ani kontejnery na tříděný odpad.
A proč koše v přírodě nejsou? Někteří lidé si myslí, že by se tím vše vyřešilo a odpadky by nebyly v přírodě. Tak to ale není. Má to totiž svá úskalí. Nádoby na odpad by rychle našla divoká zvířata a materiál by se roznesl po okolí. Před nedávnem jsme například zachraňovali kachnu na Prášilském jezeře, protože jí v krku uvízlo víčko. Kromě toho se okolo těchto míst hromadí další nepořádek.
Zejména chráněné krajinné oblasti zápolí s náporem turistů a s velkým množstvím odpadu, který po sobě lidé v přírodě nechávají. Problém je největší hlavně v příměstských lesích.
Ke změně chování však nevedou pokuty za odhazování odpadků na veřejném prostranství, zákazy ani zálohy na lahve nebo plechovky. Mnohem účinnější i levnější jsou komunikační kampaně založené na posílení pocitu vlastní odpovědnosti a informovanosti, včetně užívání negativních emocí - například označováním litteringu za znak lajdáctví a nevychovanosti.
Z analýz vyplývá, že litteringové chování je kombinací špatně nastavených morálních a sociálních norem chování a nevhodného technického zajištění sběru odpadů - tedy nedostupnost odpadkových košů, sběrných nádob na využitelné složky odpadů nebo sběrných dvorů a míst. Důležitým faktorem jsou rovněž odpadkové koše. Nejde přitom pouze o jejich počet, ale také o jejich dostupnost a dochozí vzdálenost.
Problematika nepovolených skládek patří mezi skutečnosti, jimž při správě lesů v majetku státu dlouhodobě čelí i Lesy České republiky, s. p. Na lesních pozemcích zakládají neukáznění občané i různé firmy, a to v rozporu se všemi platnými předpisy, stále nové tzv. „černé skládky“. Vůbec si přitom neuvědomují, jak lesům, přírodě a životnímu prostředí škodí.
Podle zákona o odpadech musí černé skládky likvidovat vlastníci pozemků na náklady původce. Hlavní tíha nákladů na odstranění černých skládek v lesích spravovaných LČR tak leží na podniku, nicméně jednotlivé organizační jednotky úzce spolupracují s obecními úřady a magistráty měst na zjištění původců skládek. Postupně mírně narůstá procento případů, kdy se podaří původce odpadů zjistit.
S odpadem je důležité správně nakládat. Především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.
V rámci Lesů ČR je zaveden systém separace dále využitelných složek odpadů (papír, plasty, sklo, kovy, ale i další).
| Rok | Papír | Plasty | Sklo | Kovy | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 2011-2013 | 141 | 64 | 24.6 | 58.4 | 288 |
tags: #odpadky #v #krajine #dopady