Co ovlivňuje vnímání klimatické změny

V posledních letech se stalo klima a jeho změny jedním z nejdiskutovanějších témat. Názory se různí, ale vědecký konsensus je jasný: lidská aktivita přispívá ke globálnímu oteplování a jeho negativním dopadům. Přesto stále existují skeptické názory, které zpochybňují vědecké poznatky a tvrdí, že klimatická změna není tak závažná. Jak je možné, že se tyto názory, i přes množství důkazů, stále drží při životě?

Opakování informací a efekt iluzorní pravdy

Nový výzkum ukazuje, že jednou z klíčových příčin je opakování informací. Představte si, že se posadíte k sociálním sítím a vidíte příspěvek, který tvrdí, že změny klimatu nejsou tak vážné, jak tvrdí vědci. Odfiltrujete jej jako nesmysl, protože jste přesvědčeni o opaku. O pár dní později ale narazíte na stejný názor znovu. Podle vědeckého výzkumu by vás to mohlo zaskočit - opakování těchto skeptických názorů totiž může způsobit, že je začnete vnímat jako věrohodnější, i když jste zastáncem vědeckého pohledu.

Když se opakovaná lež stává pravdou

Tento jev se nazývá efekt iluzorní pravdy (illusory truth effect) a zjednodušeně se dá parafrázovat slovy, že opakovaná lež se stává pravdou. Výzkumy ukazují, že čím častěji slyšíme nějaké tvrzení, tím více máme tendenci považovat ho za pravdivé, bez ohledu na jeho obsah.

Nejnovější studie vedená Mary Jiang z Australské národní univerzity zkoumala, jak tento efekt funguje v souvislosti s klimatickou změnou. Byli do ní zapojeni účastníci, kteří byli přesvědčeni o realitě klimatických změn, a i přesto, že některá tvrzení odporovala jejich názorům, je začali po opakovaném vystavení vyhodnocovat jako pravdivější.

Jiang a její tým uskutečnili dva experimenty, ve kterých se zaměřili na to, jak opakování ovlivňuje vnímání pravdy. Do první studie bylo zapojeno 52 účastníků, do druhé pak 120. V obou případech účastníci četli různá tvrzení o klimatu - některá byla v souladu s vědeckými poznatky, zatímco jiná odrážela skeptický pohled.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Přesvědčili i přesvědčené

Poté, co účastníci několikrát viděli tato tvrzení, měli za úkol hodnotit jejich pravdivost na šestibodové škále (rozhodně nepravdivé, spíše nepravdivé, možná nepravdivé, možná pravdivé, spíše pravdivé a rozhodně pravdivé). Výsledky ukázaly, že opakovaná tvrzení, včetně těch, která byla v rozporu s původními názory účastníků, považovali za pravdivější než ta, která viděli poprvé.

Je zajímavé, že tento efekt fungoval i na ty nejzarytější zastánce klimatických změn. Vědci objevili, že mezi těmi, kteří se nejvíce zajímají o klimatické změny a považovali je za vážnou hrozbu, bylo opakování skeptických názorů schopné posílit jejich věrohodnost. Nutno však podotknout, že opakování ovlivnilo hodnocení pravdivosti všech tvrzení, ne jen těch skeptických.

Opakování je mocný nástroj, který se využívá v různých oblastech. Ať už se jedná o reklamu, kde neustálé připomínání produktu zajišťuje jeho zapamatování, nebo o politickou propagandu, kde se důsledným opakováním dají změnit názory veřejnosti.

Bohužel to znamená, že i v kontextu klimatické změny mohou být vědecky nepodložené názory vnímány jako pravdivé, pokud jsou opakovány dostatečně často. Tento efekt je o to nebezpečnější v době sociálních sítí, kdy se informace šíří obrovskou rychlostí a často bez ohledu na to, zda jsou pravdivé či ne.

Vliv "vyváženého zpravodajství"

Média často usilují o takzvané „vyvážené zpravodajství“, v jehož rámci poskytují prostor oběma stranám názorového spektra. Na první pohled to vypadá jako férový přístup, ale ve skutečnosti může opakování skeptických tvrzení u laické veřejnosti vyvolat dojem, že jsou tyto názory legitimní a podložené vědeckými důkazy, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Podle vědců je právě skutečnost, že média nechtěně šíří nepravdivé informace, protože chtějí dát prostor oběma stranám, jednou z hlavních příčin, proč mnoho lidí stále zůstává na pochybách ohledně závažnosti klimatických změn.

Jak se bránit? Opakujme pravdu!

Pokud je opakování skeptických názorů tak nebezpečné, jak se můžeme bránit? Odpověď je prostá: opakujme pravdu! Stejně, jako se skeptické názory mohou stát věrohodnými díky opakování, také vědecky podložené informace mohou být posilovány stejným způsobem. To znamená, že média, vědci a aktivisté by měli stále opakovat fakta a důkazy o klimatických změnách, aby se dostaly do povědomí veřejnosti.

Naše mysl je v mnoha ohledech překvapivě snadno ovlivnitelná. Jak ukazuje tato studie, stačí opakovat lež, aby se stala věrohodnější. Proto je důležité věnovat pozornost tomu, co vidíme, slyšíme a odkud informace přicházejí. V době, kdy je kolem nás ohromující množství dezinformací, je důležité používat kritické myšlení a ověřovat si fakta z důvěryhodných zdrojů.

Studie publikovaná v prestižním časopise zkoumala účinky jediného opakování v krátkém časovém úseku. Další studie by se proto měly zaměřit na to, jak tyto účinky přetrvávají po delší dobu nebo při vícenásobném opakování.

Mezera ve vnímání

Na základě několika výzkumů publikovaných nedávno v renomovaných vědeckých časopisech autor dokládá, že napříč zeměmi celého světa nadpoloviční většina lidí věří, že klimatické změny jsou způsobené člověkem, věří i jejich předpokládaným důsledkům (celosvětově 86 %, v Česku 89 %) a také obecně podporují opatření na jejich zmírnění (celosvětově 72 %, v Česku 69 %).

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Nicméně, a to je asi nejdůležitější sdělení celého článku, zatímco více než dvě třetiny lidí tvrdí, že by byly ochotny darovat procento svého příjmu na opatření zmírňující klimatickou změnu (celosvětově 69 %, v Česku podle této studie 55 %), jsou přesvědčeni, že mezi ostatními by se tolik darujících nenašlo. Odhadují, že obecně by byla ochotna darovat takovou částku méně než polovina lidí (konkrétně 43 %, v Česku 32 %). Takovému rozdílu se říká mezera ve vnímání, a obecně znamená, že lidé vnímají názor jiné skupiny lidí nebo nějaký fakt jinak, než jaký opravdu je.

Předpokládaný a skutečný podíl lidí podle svých slov ochotných darovat na klimatická opatření napříč 125 zeměmi světa. Na vodorovné ose je podíl těch, kteří odpověděli, že by byli ochotni darovat procento svého příjmu, na svislé ose jaký předpokládali podíl ostatních darovat. Ve všech zemích je odhadovaný podíl menší než skutečný.

Důvodem může být polarizace na sociálních sítích, ale i v médiích, kde zaznívají hlavně extrémnější názory. Společnost to rozděluje víc, než ve skutečnosti svými názory rozdělená je.

Dobře je popsána i mezera ve vnímání shody ohledně důvodu klimatické změny, kdy prakticky všichni světoví klimatologové jsou přesvědčeni, že je způsobená člověkem (97-100 %), ale veřejnost si ještě před pár lety myslela, že mezi vědci stále převládá v této věci diskuze.

Pokud například při letu letadlem uvažuji nad svou uhlíkovou stopou a cítím se provinile, můžu si své chování ospravedlnit tím, že předpokládám, někdy mylně, že ostatním to přijde být v pořádku. Sdílená zkreslená představa o postojích ostatních naše chování upevňuje.

Mezi sociální patří to, že v médiích i na sociálních sítích přitahují pozornost vyhraněné, a často vlastními zájmy motivované, názory jednotlivců, klimatickou změnu zpochybňující.

Díky němu jsme často přesvědčeni, že se nám bude dařit lépe než ostatním a různé negativní události (nemoc, ztráta práce) nás potkají s menší pravděpodobností. Optimistické zkreslení ale také vede k přesvědčení, že klimatická změna se týká spíš někoho jiného než nás, nebo že zprávy o důsledcích klimatické změny jsou neurčitější, než byly myšleny.

Role médií a vzdělávání

V rámci základního vzdělávání by žáci měli získat určitou úroveň ekologické a klimatické gramotnosti. Na lokální úrovni by se měla veřejnost dovídat o atypickém počasí a jiných změnách způsobených globálním oteplováním v místě bydliště.

Postoje české veřejnosti

Drtivá většina občanů České republiky si dle výzkumů veřejného mínění provedených v rámci programu Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny (2020-2024) Akademie věd ČR (AVČR) uvědomuje probíhající změnu klimatu. Navzdory tomu však téměř polovina respondentů výzkumu spíše nebo vůbec nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště konkrétní projevy změny klimatu. Stejný podíl lidí se domnívá, že si krajina s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka.

Výzkum AVČR z května 2024 ukázal, že téměř polovina respondentů nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště projevy změny klimatu. Česká veřejnost je v této otázce rozdělená téměř přesně na dvě poloviny, z nichž první spíše nebo určitě zaznamenala projevy změny klimatu ve svém okolí (47,9 %) a druhá je spíše nebo určitě nezaznamenala (49,7 %; zbytek do 100 % neví nebo nechce odpovědět). Navíc je česká veřejnost podobně rozdělená i co se týče otázky schopnosti české krajiny vyrovnat se s dopady klimatické změny bez pomoci člověka. Nadpoloviční většina (50,8 %) respondentů se domnívá, že krajina si s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka.

Výzkum byl zaměřen na adaptační opatření v oblasti lesů, zemědělské půdy, vody v krajině a ekosystémů. Jak je vidět z grafu 2, lidé se pozitivně staví k obnově mokřadů; s tím, aby jejich obnovu stát podporoval, spíše nebo určitě souhlasí 87,8 % respondentů. 83,5 % respondentů se klaní ke zvýšení podílu suchu odolných dřevin a 75,5 % k ponechávání zbytků po těžbě k zetlení a k příspěvkům státu na ekosystémové funkce lesů. Na druhou stranu, dlouhodobý a zásadní problém českých lesů - přemnožená spárkatá zvěř - není veřejností chápán jako problém tak jednoznačně: 58,5 % respondentů souhlasí s vyšším odlovem.

Adaptační opatření na zemědělské půdě jsou vesměs přijímána pozitivně. Stejně jako v lesích mokřady jsou u respondentů nejvíce populární zelené biopásy; s povinností vlastníků je vytvářet souhlasí 87,4 % respondentů. Téměř stejný podíl (86,4 %) respondentů se staví za omezení výstavby hal ve volné krajině, s tím že je zde výrazně vyšší podíl těch, kteří s tímto opatřením rozhodně souhlasí (55,2 %). Podobné míře podpory se těší šlechtění odolných odrůd a vysazování stromořadí na zemědělské půdě (82,7 % a 81 %).

O nutnosti revitalizace vodních toků se ve veřejném mediálním prostoru dozvídáme dlouho a je to opatření, které se těší v této skupině zdaleka nejvyšší podpoře; souhlasí s ním 87,5 % respondentů, z toho 40,2 % souhlasí rozhodně. Stejně jako mokřady v lesích mohou podle veřejnosti mokřady na zemědělských pozemcích plnit svoji adaptační funkci; s jejich obnovením souhlasí 79,5 % respondentů.

Státní podpora obnovy poškozených ekosystémů se podle očekávání těší drtivé podpoře veřejnosti (91,4 %). Propojení krajiny, tak aby byla prostupná pro biologické druhy, je rovněž většinově podporováno stejně jako zvýšení počtu státem chráněných mokřadů (88 % a 80,7 %). Významné podpoře se těší rovněž vyhlašování nových chráněných území (80,4 %).

Vývoj vnímání klimatické změny v Česku

Nová data, která byla sbírána v letech 2020-2022-, ukazují, že počet českých občanů, jež se změny klimatu neobávají se rapidně snížil. Ještě v roce 2016 se změny klimatu neobávalo42 % Čechů, v letošním roce takto odpovědělo pouze 28 % respondentů.

Další výsledky výzkumu prozrazují, že za posledních pět let přibylo Čechů, kteří se alespoň částečně cítí zodpovědní za zmírňování změny klimatu. V roce 2016 zodpovědnost nepociťovalo 39 % respondentů, v letošních datech zodpovědnost odmítlo jen 27 % lidí.

Tím, že budeme o změně klimatu a postojích k ní komunikovat, zjišťovat názory ostatních a zprostředkovávat co zjistíme, můžeme snižovat mezeru ve vnímání pro sebe i pro ostatní a posouvat sociální normu. Je důležité přitom rozlišovat sociální prostředí, přizpůsobit se tomu, s kým mluvíme, protože postoje jsou v každé sociální skupině jiné a mezera ve vnímání zřejmě taky.

V obecné rovině je vnímání klimatické změny a podpora opatření větší, než si myslíme. Nejde tedy už o přesvědčování lidí o tom, že způsobujeme klimatickou změnu a že je s tím potřeba něco dělat, ale spíš o ukazování konkrétních řešení a zohlednění obav ohledně účinnosti a možných dopadů.

tags: #co #ovlivňuje #vnímání #klimatické #změny

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry a Použití HT Trubek 40mm
• Recenze odpadkových košů
• Díla Kateřiny Tučkové o přírodě
• Co zabalit na školu v přírodě
• Cestovní odpadkové koše: Recenze