Jak správně zařadit odpadní barvy a laky podle katalogu odpadů v České republice

Pro správné zařazení odpadu do Katalogu odpadů je klíčové postupovat systematicky. Dle přílohy 1 Vyhlášky č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů, je třeba dodržovat následující kroky:

1. Určení odvětví a procesu: Nejdříve jasně určete odvětví, obor nebo technologický proces, při kterém odpad vznikl.
2. Vyhledání skupiny odpadů: Podle tohoto určení se vyhledá odpovídající skupina (1-20) v Katalogu odpadů.
3. Specifikace podskupiny: Uvnitř určené skupiny pak dále podskupina, která blíže specifikuje původ odpadu.
4. Výběr katalogového čísla: V dané podskupině vyberte poté takový odpad s katalogovým číslem, který maximálně vystihuje označení vašeho odpadu.

Při výběru katalogového čísla odpadu je důležité dodržovat následující priority:

• Primární skupiny: Upřednostňujte výběr ze skupin 01-12 a 17-20.
• Sekundární skupiny: Pokud v těchto skupinách nevyberete, dále vybírejte ze skupin 13, 14 a 15.
• Poslední skupina: Pokud ani zde nenaleznete vhodné určení, projděte poslední skupinu č. 16.
• Katalogové číslo s koncovkou 99: Pokud ani zde nakonec nevyberete, můžete použít katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem uvedeným výše. Tento postup však doporučujeme konzultovat s příslušným úřadem.

Zařazování specifických druhů odpadů

Některé druhy odpadů mají specifická pravidla pro zařazení:

• Autovraky a odpady z autovraků: Standardně se zařazují do podskupiny 16 01. Provozovatel zařízení, které může sbírat autovraky, zařadí přijatý autovrak pod katalogové číslo 16 01 04* Autovraky.
• Komunální odpady: Rozumí se jimi odpady, které jsou primárně produkovány obyvatelstvem, čili občany obce. Tyto odpady zařazujeme do skupiny č. 20.
• Odpady z vozidel s ukončenou životností: Zařazují se pod katalogová čísla v podskupině 16 01. Pokud pro odpad z vozidel s ukončenou životností není v podskupině 16 01 katalogové číslo uvedeno, postupuje se způsobem stanoveným v § 4 odst. (1) vyhlášky č. 93/2016 Sb.

Nebezpečné vlastnosti odpadů

Při zařazování odpadů je klíčové posoudit jejich nebezpečné vlastnosti. Nebezpečnou látkou je míněna látka klasifikovaná jako nebezpečná v důsledku splnění kritérií stanovených v částech 2 až 5 přílohy I přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.

Postup pro posouzení nebezpečných vlastností odpadu:

Čtěte také: Keramika bez azbestu

1. Porovnání koncentrace látek: Nebezpečná vlastnost odpadu se posuzuje porovnáním koncentrace látek v odpadech nebo výsledků zkoušek odpadu s kritérii a limitními hodnotami ukazatelů stanovených pro tyto vlastnosti v přímo použitelném předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů nebo doplňujícími limitní hodnotami a kritérii pro hodnocení nebezpečných vlastností pod označením kódem HP 9, HP 14 a HP 15 v příloze č. 3 k vyhlášce č. 93/2016 Sb.
2. Použití zkušebních metod: Pro posouzení nebezpečných vlastností odpadů, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí jinak, lze použít pouze zkušební metody, které jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o zkušebních metodách nebo v jiných mezinárodně uznávaných zkušebních metodách a pokynech. Zkoušky prováděné na obratlovcích jsou zakázány.
3. HP 9 Infekčnost: Nebezpečnou vlastnost odpadu HP 9 Infekčnost lze posoudit na základě popisu vzniku odpadu, z odborného posudku technologie produkující odpad nebo technologie úpravy odpadu a popisu odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens ve smyslu přílohy č. 2 k vyhlášce č. 93/2016 Sb.
4. HP 4, HP 6 a HP 8: U nebezpečných vlastností HP 4 Dráždivé - dráždivé pro oči a kůži, HP 6 Akutní toxicita a HP 8 Žíravé se pro posouzení použijí mezní hodnoty pro jednotlivé látky uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů.
5. Čisté slitiny kovů: Koncentrační limity stanovené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů se nevztahují na čisté slitiny kovů v kompaktní formě, které nejsou znečištěny nebezpečnými látkami.

Označování odpadů: Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné označují „N“, odpady zařazené jako odpady ostatní se označují „O“ a odpady, kterým byla kategorie nebezpečný odpad přiřazena v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona a nemají v Katalogu odpadů katalogové číslo označené symbolem „*“, se označují jako „O/N“.

Školení a dokumentace

Osoba pověřená k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu musí být řádně proškolena. Zdroje, z nichž pověřená osoba vycházela v rámci svého hodnocení, musí být v dokumentaci postupu pověřené osoby uvedeny pro každou hodnocenou vlastnost samostatně. Zkoušky odpadu se provádějí pouze v případě, že pro účely hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností odpadu shromážděné podklady nepostačují k úsudku pověřené osoby.

Pro osobu, která absolvovala školení, je dostačující, pokud se účastní v pravidelných nejvýše 14měsíčních intervalech školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož obsahem jsou aktuální informace o změnách týkajících se základních informací, které jsou obsahem školení.

Seznam vybraných katalogových čísel odpadů

Níže je uveden seznam vybraných katalogových čísel odpadů, které se týkají barev a laků, včetně jejich kategorie (O - ostatní, N - nebezpečný).

Pro úplný a aktuální seznam katalogových čísel odpadů doporučujeme konzultovat platnou legislativu a oficiální dokumenty Ministerstva životního prostředí.

Čtěte také: Odpadní voda jako hnojivo

Čtěte také: Průvodce montáží odpadní hadice

tags: #odpadní #barvy #kód #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Historie Pojizerského muzea
• Studie o vizuálním smogu a jeho vlivu
• Vše důležité o žampionech
• Kompostování ovčí vlny
• Problémy s odpadem v Číně