Recyklace odpadní vody a její využití jako hnojiva

Odpadní voda, ve které jsou rybí výkaly nebo zbytky krmiva, se běžně vypouští rovnou do kanalizace. Doktorand Mendelovy univerzity se snaží tuto vodu zachytávat a využívat ji dál, například jako hnojivo. Experimenty v oblasti využití lidské moči probíhají po celém světě.

V Kapském Městě vědci nacházejí způsoby, jak z ní sklízet živiny. V Paříži úředníci plánují instalovat záchody na odvádění moči.

Technologie zpracování kalu pyrolýzou může mnoha čistírnám pomoci se vypořádat s přísnější legislativou a udělat z odpadu produkt uplatnitelný na trhu. Z kompostu získáme hnojivo, ze zbytků potravin energii.

Každý druh bioodpadu se totiž rozkládá jinak a v kompostárnách by to mohl být problém. Do hnědých popelnic se většinou nesmí házet živočišný odpad, jako třeba zbytky vařených potravin.

Velrybí trus je hnojivo, zjistil německý vědec Smetacek.

Čtěte také: Zvýšení podílu OZE v Česku

Data z družic napomáhají českým zemědělcům při hnojení. Satelitní data pomáhají zemědělcům přesně dávkovat hnojiva na polích. Zároveň tím šetří peníze i přírodu.

Až desítky procent hnojiv nebo třeba granulí proti hrabošům můžou zemědělcům ušetřit drony a další moderní technologie. Dokážou totiž přesně určit, kam tyto věci aplikovat a kde je to naopak zbytečné.

Hmyzí farma prodává hnojivo i samotné larvy muchy černé. Ty jsou levnější variantou sójy nebo rybí moučky, používaných ve východní Africe coby krmivo pro zvířata.

Svět se potýká s nedostatkem hnojiv. Podle ředitelky Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hany Šťastné vzrostla cena průmyslových hnojiv až pětinásobně.

Někteří evropští výrobci omezují produkci hnojiv. Může za to vysoká cena plynu i omezení dodávek potřebných surovin z Ruska, Běloruska a Ukrajiny.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje v ČR

Zemědělci omezili používání průmyslových hnojiv.

Z Ruska a Ukrajiny pochází asi 29 % celosvětového exportu pšenice. Přerušení tohoto toku tlačí světové ceny nahoru. Invaze by mohla ovlivnit produkci obilí a zdvojnásobit celosvětové ceny pšenice.

Chybějící olej a hnojiva a dvojnásobné ceny pečiva. To jsou problémy, se kterými se potýká velká část afrických zemí. I když chléb stojí v přepočtu 13 korun, část obyvatel už si ho nemůže dovolit.

Nigerijská armáda zabavila 14 tun hnojiva. Za 12 let bojů, které Boko Haram svádí s nigerijskými silami, povstalci na severovýchodě země usmrtili stovky lidí pomocí bomb nastražených u cest.

Pokud se hnojivo s obsahem karbamidu dostane do vody, může způsobit přemnožení fytoplanktonu. Ten pak vytvoří toxin, který může znamenat zkázu pro zdejší podmořský život.

Čtěte také: Řešení emisí naftových motorů

„Zastánci intenzivní formy zemědělství řeknou: My vás přece živíme. Jistě, toto hospodaření opravdu produkuje velké množství potravin, ale musíme dodat: za jakou cenu,“ říká půdní mikrobiolog Šimek.

Češi snědí ročně miliony kuřat. Tuny peří, které z nich zbydou, ale nemají téměř žádné využití. Končí buď ve spalovnách, nebo na kompostu, kde se ale dlouho rozkládá. To by se ale teď mohlo změnit.

tags: #rozhlas #recyklace #odpadni #vody #lucemburk

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s odpady v ČR - legislativa
• Studie o znečištění řek dopravou
• Projevy klimatické nouze
• Názory na ochranu přírody
• Statistiky a strategie pro řešení odpadu v Evropě