Druhy a použití odpadních kanalizačních trubek

Kanalizace je neviditelná a v ideálním případě neslyšitelná. Systém vnitřní kanalizace je soustava několika potrubí, každé má své požadavky na průměr, tvarovky, materiál a sklon. Abychom si ve stavařině rozuměli, je potřeba mluvit stejným jazykem.

V domovní kanalizaci se rozlišuje potrubí na:

• Odtokové
• Připojovací
• Odpadní (svislé)
• Větrací (odvětrávací)
• Svodné (ležaté)

Tato potrubí se od sebe liší umístěním, průměrem trubek a tvarovek a také používaným materiálem.

Druhy potrubí a jejich charakteristika

Připojovací potrubí

Připojovací potrubí vede od zařizovacích předmětů do odpadního (svislého) potrubí. Potrubí vede od zápachové uzávěry na zařizovacím předmětu do potrubí odpadního (svislého), případně přímo do potrubí svodného (ležatého). Průměr potrubí závisí na druhu napojovaných zařizovacích předmětů a předpokládané současnosti jejich využití.

Pro spolehlivou funkci připojovacích potrubí musí být rovněž zajištěn potřebný spád potrubí a dodrženy empirické zásady týkající se maximální délky potrubí a použitých tvarovek. Minimální spád připojovacího potrubí je 3 %. Na jedno připojovací potrubí lze napojit více připojovacích potrubí, průměr potrubí se stanoví dimenzováním. K nejčastěji používaným materiálům připojovacích potrubí patří polyetylén a polypropylén.

Čtěte také: Odpadová firma Vyškov: hodnocení a recenze

Trubky mají označení HT a nesmí být použity do země.

Odpadní potrubí

Odpadní potrubí odvádí splaškovou vodu svislým směrem. Začíná u nejvyšší odbočky k zařizovacímu předmětu a končí napojením na svodné (ležaté) potrubí. Na potrubí se napojují připojovací potrubí od jednotlivých zařizovacích předmětů ve všech podlažích.

Nejmenší průměr je DN 60 a největší DN 150. Návrh dimenze potrubí se provádí výpočtem. Dříve se potrubí montovalo z litinových a dokonce i z azbestocementových trubek. V současnosti, pokud se ještě někde potrubí z těchto materiálů vyskytují, se nahrazují trubkami z plastu. Jedná se o trubky z polyetylénu a polypropylénu s označením HT (nesmí být použity do země).

Větrací potrubí

Jedná se o jediné kanalizační potrubí, kterým neprotéká odpadní voda, ale jímž proudí kanalizační plyn. Potrubí slouží k odvádění plynů a zápachu z kanalizace do volného ovzduší a zároveň k vyrovnávání tlaků v potrubí. Pokud se totiž svislé potrubí zavodní v celém svém průřezu (například v okamžiku spláchnutí WC), dochází v potrubí ke vzniku podtlaku, který může způsobit odsátí zápachové uzávěry zařizovacích předmětů.

Potrubí začíná u nejvýše položené odbočky k zařizovacímu předmětu a končí vyvedením nad střechou budovy. Také toto potrubí se dříve montovalo z litinových a z azbestocementových trubek a nahrazuje se trubkami z plastu. Průměr větracího potrubí závisí na průměru odpadního potrubí, na výšce budovy a velikosti vyvolaného podtlaku. Běžně se průměr větracího potrubí pohybuje od DN 70 do DN 150.

Čtěte také: Použití flexibilní hadice

Svodné potrubí

Odpadní potrubí prochází svisle po výšce budovy a v úrovni nejnižšího podlaží přechází do potrubí svodného (ležatého). Svodné potrubí se nejčastěji vede v nejnižším podlaží budovy - buď zakopané pod podlahou nebo zavěšené pod stropem. Pokud je svodné potrubí vedeno v zemi, musí tomu odpovídat použitý materiál potrubí.

Trubky se ukládají do výkopu pod podlahou, a to s krytím min. 30 cm, aby potrubí bylo chráněno před mechanickým poškozením. Pojmem „krytí“ potrubí se rozumí vzdálenost horní hrany potrubí od podlahy. Minimální spád svodného potrubí odvádějící splaškové vody je 2%, minimální spád svodného potrubí odvádějící srážkové vody je 1%.

Odtokové potrubí

Ve vnitřní kanalizaci se lze také setkat s pojmem - odtokové potrubí. Jedná se o potrubí vedené od zařizovacího předmětu, nebo jiného zařízení, volně nad vpusť, odvodňovanou plochu apod. Toto potrubí tedy není přímo spojeno s dalším kanalizačním potrubím.

Materiály potrubí

Volba použitého materiálu potrubí závisí na řadě faktorů vycházejících často z druhu objektu, ve kterém je potrubí instalováno. Jedná se především o umístění potrubí, požadovanou chemickou, mechanickou a teplotní odolnost, způsob odvodnění - gravitační x tlakové, náročnost montáže, způsob ukládání potrubí a požadovanou životnost. Materiál trubek a tvarovek pro každou konkrétní stavbu navrhuje projektant, a zvolený typ potrubí uvádí ve výkresové dokumentaci a ve výpisu materiálu.

Pro potrubí mechanicky nezatížené se používají trubky s označením „HT“. Trubky uložené v zemi, mechanicky zatížené, musí být k tomu přizpůsobené z výroby. Trubky, které nejsou v zemi, jsou označovány písmeny HT.

Čtěte také: Metody likvidace odpadní vody z bazénu

Druhy plastů

• PVC - Polyvinylchlorid: Standardní volba pro běžné podmínky, výhodná cena
• PP - Polypropylen: Odolenější plast, lepší mechanické a chemické vlastnosti

Kruhová tuhost - SN

SN vyjadřuje odolnost potrubí vůči deformacím. Čím větší je kruhová tuhost, tím je trubka pevnější a méně náchylná k deformacím.

Přehled nejpoužívanějších materiálů

Při realizaci vnitřní kanalizace máte na výběr z různých materiálů:

• Polypropylen (PP) - nejvyužívanější materiál pro vnitřní kanalizaci nad úrovní podlahy nejnižšího podlaží. Běžné PP trubky systému HT mají šedou barvu.
• Polyetylén (PE) - běžně se používají PE trubky na vodu, resp. pro rozvody pitné i užitkové vody a napojení na vodovodní řád. Začínají se však prosazovat i pro realizaci kanalizace - vynikají lepším odhlučněním a vyšší pružností.
• Polyvinylchlorid (PVC) - typicky jej najdete u svodného potrubí uloženého do země (označení KG). Má charakteristickou oranžovou barvu.
• Kamenina je odolná vůči chemikáliím, je však těžká a křehká. Proto se v současnosti využívá jen u objektů se zvýšenými požadavky na chemickou odolnost.
• Nerez - uplatňuje se v místech s vysokými nároky na hygienu a chemickou i tepelnou odolnost.
• Azbestocement - používal se v minulých dekádách na instalace kanalizačních svodů a na odvětrávací potrubí.
• Litina - tento materiál se také hojně používal v minulosti, a to na všechny druhy kanalizačního potrubí. Trubky ze šedé litiny měly průměr 50 až 150 mm. Byly však velmi těžké a jejich spojování pracné.

Venkovní kanalizace

Kanalizace pro venkovní použití do země se může skládat z různých typů systémů, z nichž každý má své specifické vlastnosti a použití.

Typy venkovní kanalizace

1. Smíšený systém: Tento typ kanalizace kombinuje odvodnění odpadních vod z domácností, průmyslových a komerčních objektů s odvodněním dešťové vody do jednoho potrubního systému. Hlavní výhodou smíšeného systému je jeho relativní jednoduchost a nižší počáteční náklady na výstavbu, protože vyžaduje pouze jednu síť potrubí. Nicméně, tento systém může být zatížen významnými nevýhodami, zejména během silných dešťů nebo povodní, kdy může dojít k přetížení systému.
2. Oddělený systém: Na rozdíl od smíšeného systému oddělený systém používá dvě samostatné sítě potrubí: jednu pro odpadní vodu z domácností, průmyslu a komerčních objektů a druhou pro odvodnění dešťové vody. Tento systém pomáhá předcházet problémům spojeným s přetížením, které jsou typické pro smíšený systém, jelikož dešťová voda je odváděna samostatně a nepřetěžuje čistírny odpadních vod. Oddělený systém tedy umožňuje efektivnější a bezpečnější zpracování odpadních vod a minimalizuje riziko znečištění vodních toků.

Při výběru typu kanalizace je třeba zvážit mnoho faktorů, včetně místních podmínek, dostupnosti financí, očekávaného množství odpadních a dešťových vod a možných dopadů na životní prostředí.

Materiály pro venkovní kanalizaci

Výběr správného materiálu je zásadní pro dlouhodobou trvanlivost, funkčnost a účinnost kanalizačního systému.

1. Beton: Beton je tradiční materiál používaný pro kanalizační potrubí, zejména pro velké průměry. Betonové potrubí je oblíbené díky své robustnosti a schopnosti odolávat velkému tlaku a mechanickému namáhání. Tyto vlastnosti činí beton vhodným pro instalace, kde je potrubí vystaveno velké zátěži, například pod silnicemi nebo v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody.
2. Plastové potrubí: Plastové potrubí se stalo běžně používaným materiálem pro kanalizaci díky své lehkosti, flexibilitě a odolnosti vůči korozi. Polyvinylchlorid (PVC) a vysokohustotní polyethylen (HDPE) jsou nejčastěji používané typy plastů pro kanalizační systémy. Tyto materiály jsou také odolné vůči chemickému napadení, což z nich činí vhodnou volbu pro různé aplikace, včetně průmyslových odpadních vod. Plastové potrubí je navíc snadné na instalaci a spojování, což může výrazně snížit náklady na práci.
3. Keramické potrubí: Keramické potrubí je známé svou vysokou odolností vůči chemickému napadení a jeho schopností udržet si pevnost a integritu i v agresivních podmínkách. Keramika je také velmi odolná vůči abrazi, což je důležité v situacích, kde mohou být odpadní vody bohaté na pevné částice. Tyto vlastnosti činí keramické potrubí vhodným pro specifické aplikace, kde jsou tyto charakteristiky klíčové.

Při výběru materiálu pro kanalizaci je důležité zvážit specifické požadavky projektu, včetně očekávané životnosti, typu odpadní vody, místních podmínek a rozpočtu.

Důležité parametry venkovní kanalizace

Průměr a sklon kanalizačního potrubí jsou dva klíčové parametry, které mají zásadní význam pro efektivní a bezproblémový provoz kanalizačního systému. Průměr kanalizačního potrubí je určen na základě očekávaného maximálního množství odpadní a dešťové vody, které má systém odvést. Při výpočtu optimálního průměru je třeba zohlednit nejen současnou, ale i budoucí potřebu odvodnění vzhledem k plánovanému rozvoji oblasti.

Sklon kanalizačního potrubí je dalším klíčovým faktorem, který ovlivňuje rychlost toku vody a její schopnost samoočištění. Sklon musí být dostatečný, aby zajistil kontinuální pohyb odpadních vod gravitací, ale zároveň nesmí být příliš strmý, aby nedošlo k příliš rychlému toku, který by mohl způsobit erozi potrubí nebo nedostatečné odstranění pevných částic. Obvykle se sklon pohybuje v rozmezí 1 % až 5 %, v závislosti na typu systému a místních podmínek.

V praxi výpočet průměru a sklonu potrubí vyžaduje pečlivou analýzu mnoha faktorů, včetně intenzity srážek, typu půdy, hloubky základů, možných budoucích rozvojů a existující infrastruktury.

Hloubka uložení potrubí

Hloubka uložení kanalizačního potrubí je klíčový aspekt, který ovlivňuje odolnost systému vůči vnějším vlivům, jako je zamrznutí vody v potrubí nebo mechanické poškození způsobené například provozem vozidel nebo stavebními pracemi.

1. V oblastech, kde jsou běžné nízké teploty, musí být potrubí uloženo pod hloubku, kde dochází k zamrzání půdy, aby se zabránilo zamrznutí vody v potrubí.
2. Typ terénu a vlastnosti půdy, jako je její soudržnost a nosnost, mohou ovlivnit volbu hloubky uložení potrubí.
3. Obvykle se doporučuje, aby bylo kanalizační potrubí uloženo v hloubce mezi 0,8 a 2,5 metru pod povrchem. Tyto hodnoty však mohou být upraveny v závislosti na výše uvedených faktorech a místních normách a regulacích.

Správné určení hloubky uložení kanalizačního potrubí je zásadní pro jeho ochranu a dlouhodobou funkčnost. Při plánování je nutné zohlednit množství faktorů, včetně klimatických podmínek, typu terénu a půdy, a potřeby ochrany před mechanickým poškozením.

Inspekční šachty

Inspekční šachty jsou nezbytnou součástí každého kanalizačního systému pro venkovní použití. Inspekční šachty umožňují přístup ke kanalizačnímu potrubí pro účely údržby, čištění a inspekce.

• Rozestupy mezi inspekčními šachtami závisí na průměru potrubí, typu systému (smíšený nebo oddělený) a místních regulacích.
• Materiál: Inspekční šachty mohou být vyrobeny z různých materiálů, včetně betonu, plastu nebo prefabrikovaných kompozitních materiálů.

Pravidelná údržba a kontrola inspekčních šachet jsou nezbytné pro udržení efektivního a bezproblémového provozu kanalizačního systému.

Závěrem, inspekční šachty jsou nezbytnou součástí každého venkovního kanalizačního systému, umožňují efektivní údržbu a kontrolu, a zajišťují dlouhodobou funkčnost a spolehlivost kanalizačního systému.

Těsnost spojů

Zajištění těsnosti spojů v kanalizačním systému je zásadní pro zajištění jeho efektivního a bezpečného provozu. Těsnost spojů má klíčový význam pro prevenci úniku nečistot z kanalizačního systému do okolního prostředí a zároveň chrání kanalizační systém před infiltrací podzemní vody, která by mohla vést k jeho přetížení a snížení efektivity.

Přesná instalace a zarovnání potrubí jsou zásadní pro zajištění, že těsnění a spojky budou správně fungovat.

Zajištění těsnosti spojů v kanalizačním systému je nezbytné pro ochranu životního prostředí, prevenci kontaminace podzemních vod a zajištění dlouhodobé funkčnosti a efektivity systému.

Ochrana proti erozi a sedimentaci

Ochrana před erozí a sedimentací je nezbytná pro předcházení ucpání potrubí, zajištění efektivního odvodnění a prodloužení životnosti kanalizačního systému. Ochrana proti erozi a sedimentaci je klíčová pro dlouhodobou funkčnost a udržitelnost venkovního kanalizačního systému.

Příslušenství kanalizačního systému

Příslušenství kanalizačního systému zahrnuje různé komponenty a zařízení nezbytné pro jeho správnou instalaci, údržbu a dlouhodobou funkčnost. Příslušenství kanalizačního systému hraje klíčovou roli v zajištění efektivního odvádění odpadních a dešťových vod, přístupnosti pro údržbu a inspekci, a ochrany proti nežádoucím situacím, jako je zpětný tok nebo vniknutí nečistot.

• Tyto šachty umožňují přístup k potrubí pro účely čištění, inspekce a údržby.
• Odbočky slouží k rozvětvení kanalizačního systému, umožňují připojení dalších větví nebo zařízení.
• Jako jsou lapáky písku, olejové separátory nebo jímky pro zachycení tuhých částic.
• Kanalizační systémy vyžadují adekvátní ventilaci pro odvádění plynů a zajištění správného tlakového režimu v systému.

Správný výběr a instalace příslušenství je klíčový pro efektivní a bezproblémový provoz kanalizačního systému.

KG trubky a HT trubky

I pro laika je důležité vědět, že trubky se odlišují zejména podle toho, zda budou po instalaci vystaveny mechanickému zatížení, nebo ne. Trubky určené k uložení v zemi a tím pádem i k odolávání mechanické zátěži se označují jako KG, na trubkách určených pro montáž v podmínkách bez zatížení by mělo být označení HT. Odlišnost trubek spočívá především v použitém materiálu, z nějž jsou vyrobeny.

KG trubky

K rozvodům splaškových vod pod zemí jsou určeny už zmíněné odpadní trubky KG oranžové barvy. Vyrábějí se z odolného tvrdého PVC v průměrech od 100 mm do 500 mm. Trubky KG jednotliví výrobci ještě dále rozdělují podle způsobu použití, ale obecně jsou určeny pro horizontální pokládání do země. K rourám je dostupná nabídka čisticích a revizních šachet z polyetylenu a polypropylenu včetně různých doplňků.

Někteří výrobci označují tyto roury vnitřním rozměrem (např. 100 mm), jiní vnějším rozměrem (110 mm), ale v obou případech jde o trubku s vnitřním průměrem 100 mm. Spojují se pouze zasunutím užšího konce do širšího hrdla, kterým je každá trubka na jednom konci vybavená. Pro snadnější nasazení lze tyto spoje lubrikovat mazlavým mýdlem, které se prodává v tubách jako příslušenství. Dokonalé těsnění spojů v potrubí je zajištěno těsnicím kroužkem s jednostranným břitem.

Plastové odpadní trubky se vyznačují celou řadou vlastností vhodných pro odvádění odpadů, mezi něž patří pružnost, odolnost vůči zátěži i působení kyselých odpadních vod a také nízká povrchová drsnost, která zajišťuje odolnost proti korozi a proti vytváření usazenin.

HT trubky

Pro vedení odpadů nad zemí (z van, umyvadel, dřezů či záchodů) se používají šedé polypropylenové odpadní trubky HT. Spojují se, stejně jako oranžové trubky KG, pomocí rozšířeného hrdla, spoj je rovněž utěsněný gumovým těsnicím kroužkem. Podobným způsobem se u obou typů trubek napojují veškeré odbočky, kolena, kanály, šachty a další příslušenství.

Spojování KG trubek a tvarovek

Spojování KG trubek a tvarovek probíhá pomocí tzv. hrdla s těsněním a trubkové části - každá tvarovka a trubka je na jedné straně opatřena právě hrdlem a na druhé zkosenou trubkovou částí. Spojování probíhá bez jakéhokoliv lepení - vznikne vám spoj, který:

• je vodotěsný a plynotěsný minimálně do výšky vodního sloupce 5 m(tj. 0,5 baru u potrubí SN 4 a SN 8, u jiných typů o vyšší kruhové tuhosti potrubí je to dokonce více)
• bylo prokázáno, že spolehlivě těsní až do deformace potrubí cca 20 %
• má životnost větší než stěna trubky, tj. naprosto spolehlivě přes 100 let

Doporučujeme použít montážní mazivo, aby se jednotlivé části potrubí při samotném skládání zbytečně nedřelo a nesnižovalotím svou životnost. Trubky spojujte ideálně tzv. „po vodě“, tedy aby voda protékala směrem od hrdla k trubkové částí. Přípustná je však i opačná varianta a to zejména při použití přesuvky (tu použijete, pokud se vám sejdou dvě trubkové části proti sobě).

Pokládka KG potrubí

Při pokládce do země je nutné brát v úvahu 2 důležité aspekty:

1. samotné uložení do země - obsypové materiály, hloubka uložení a hutnění
2. sklon potrubí

Uložení do země

Nejprve si musíme připravit lože trubky, to se skládá z podsypu, obsypu a zásypu.

Materiál:

Písek, stejnozrnný štěrk, drcený stavební materiál apod. s hrubostí do 22 mm (lože trubky nesmí obsahovat větší kameny, které by mohly vyvíjet na trubku tlak a potenciálně způsobit její poškození)

• Podsyp je vrstva pod samotnou trubkou, měl by být vysoký minimálně cca 10 cm. Podsyp rozhodně trochu zhutněte - je totiž nežádoucí, aby si lože dále sedalo a trubka se v něm dále hýbala
• Obsyp přijde následně nasypat okolo trubek.
• Zásypem se potrubí přikryje - tato vrstva by měla být minimálně 30 cm vysoká!

Správně vytvořené lože následně umožní potrubí lehce v zemi pružit a mnohem lépe tak odolávat tlaku a případnému opotřebení.

Nyní přichází na řadu druhá vrstva krytí - na to se už použije zemina, kterou jste předtím ze země vykopali. Ale pozor - zemina by měla obsahovat kameny o velikosti maximálně 150 mm. Větší kameny by opět mohly vyvíjet tlak na určité části potrubí, čímž by mohla klesnout jeho životnost.

Hutnění

Při pokládání potrubí je zapotřebí zeminu tzv. hutnit, čímž předejte budoucím problémům (zvýšíte únosnost potrubí, vyhnete se pohybům potrubí v zemi a povrch nad potrubím se vám nebude časem propadat).

Při pokládání potrubí v zásadě hutníme dvěma způsoby:

• Ušlapání - zeminu ušlapete po vrstvách cca 15 cm, tento způsob používáme pouze v případě, že trubka bude čelit spíše lehčímu zatížení, pro větší zatížení použijte pokud možno vibrační pěch (žábu)
• Použití vibračního pěchu (žáby) - nejčastěji se používá právě žába pro její kompaktní rozměry a dobrou manévrovatelnost ve výkopu. Žábou hutníme po vrstvách cca 30 cm.

Upozornění: zásyp 30 cm nad potrubím nikdy nehutníme, aby nedošlo k poškození potrubí! Obsyp okolo trubky však standardně hutníme dle instrukcí výše.

Celková hloubka uložení potrubí od zamýšleného povrchu se odvíjí od kruhové tuhosti a předpokládané zátěže, které potrubí bude odolávat.

tags: #odpadová #kanalizační #roura #druhy #a #použití

Oblíbené příspěvky:

• Nové RVP pro obory Ekologie
• Likvidace brusných kotoučů: Průvodce
• Význam živlů
• Large predators in Czech Republic and Slovakia
• Upíři, zombie, lidé a mimozemšťané: Hříčky přírody