Klimatické změny Země a dopady na vodu

Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity. Probíhající klimatická změna je v současnosti neoddiskutovatelným faktem.

Teplota naší planety stoupla již o 1,1 ºC oproti předindustriální době. Dle nejnovějších zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu je pravděpodobný rozsah nárůstu globální teploty zemského povrchu mezi obdobími 1850-1900 a 2010-2019 v rozmezí 0,8 °C až 1,3 °C. Tento trend je možné sledovat i v ČR, kde průměrná roční teplota od poloviny 80. let, roste o 0,4 °C za 10 let.

Změna klimatu dramaticky mění životy lidí, kteří jsou na stabilitě místního podnebí zcela závislí. Environmentální krize funguje jako takzvaný „násobitel hrozeb“. Pokud se lidé již nacházejí v kritické socioekonomické situaci, přírodní katastrofa, nebo dlouhodobá neúroda pro ně může být devastující.

Dopady klimatických změn

Obzvláště alarmujícím se jeví nedostatek, respektive setrvalý úbytek vodních zdrojů, ať již podzemních či povrchových, neboť jejich vydatnost je závislá na intenzitě a četnosti srážek.

Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Přírodní katastrofy, jako jsou záplavy, bouře, lesní požáry nebo extrémní počasí, úzce souvisí s klimatickými změnami a jejich výskyt a intenzita se spolu se změnou klimatu zvyšují. Počet přírodních katastrof se od roku 1980 téměř ztrojnásobil.

Zemědělství

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření.

Zemědělství je zdrojem obživy pro dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Díky zemědělství se byli schopni donedávna bez problému uživit. Spousta farmářů spoléhá k zavlažování úrody na srážky. Ty ale kvůli změně klimatu jsou buď nedostatečné, nebo přichází v neobvyklých obdobích.

Lesnictví

Růst dřevin je zásadní měrou limitován klimatem. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je však velmi omezená možnost operativní reakce lesnického hospodaření na rychle probíhající klimatickou změnu. Dopady, které dnes pozorujeme, tak budou velmi pravděpodobně ještě zesilovat.

Kombinace vyššího slunečního záření, vyšší teploty, společně s dřívějším začátkem vegetační doby vede k zvýšení výparu z půdy i výdeje vody dřevinami, a tak k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Sucho působí na dřeviny negativně samo o sobě, zároveň dřeviny oslabuje pro napadení škůdci (např. kůrovci) a zvyšuje riziko vzniku lesního požáru.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Voda

Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost.

Změna klimatu stojí také za nedostatkem pitné vody. Kvůli malému množství srážek a přírodním katastrofám, které ničí vodní infrastrukturu, jsou lidé v zasažených oblastech odkázáni na pití špinavé vody.

Adaptace na klimatické změny

Na rozdíl od mitigačních opatření, jejichž cílem je snížení zdrojů emisí skleníkových plynů a zpomalení či zastavení oteplování planety, jsou adaptační opatření úpravami vedoucími ke snižování zranitelnosti vůči dopadům klimatické změny.

Ačkoliv roční srážkový úhrn se na území České republiky v průběhu let téměř nezměnil, rozložení výskytu srážek je zcela jiné, než tomu bylo dříve. Rovnoměrný výskyt dešťů v průběhu letních měsíců téměř vymizel a nahradila jej dlouhá období sucha. Tento jev následně zapříčiňuje erozi půdy a snižuje její schopnost záchytu vody.

Ačkoliv doplňování podzemních zdrojů vody je člověkem jen obtížně ovlivnitelné, saturace vod povrchových je realizovatelná v poměrně krátkém časovém horizontu. Byť je voda z povrchových zdrojů povětšinou klasifikována jako užitková, její efektivní využívání v konečném důsledku přinese šetrnější zacházení s podzemními zdroji vody, která je zpravidla pitná.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Nemalý potenciál v efektivním zacházení s užitkovou vodou se však nachází i na straně průmyslových podniků, jejichž výrobního procesu je voda nezbytnou součástí. V rámci Národního plánu obnovy byl otevřen dotační program Úspora vody v podnicích, nabízející širokou paletu využití v produkčních podmínkách konkrétního podniku. Jedná se například o proces optimalizace spotřeby vody (tj. Dotace je přístupná malým, středním i velkým podnikům včetně subjektů na území hlavního města Prahy, přičemž mezi způsobilé výdaje patří finanční prostředky vynaložené na stavební práce, dodávky a služby. Prezentovaný dotační program umožňuje zaujmout aktivní postoj vůči dopadům klimatické změny a podpořit obnovu našich vodních zdrojů.

Postoje veřejnosti k adaptačním opatřením

V rámci programu Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny byl proveden výzkum postojů k adaptačním opatřením v krajině, jehož cílem bylo zmapovat postoje veřejnosti k různým typům opatření v různých oblastech krajiny.

Výzkum byl zaměřen na adaptační opatření v oblasti lesů, zemědělské půdy, vody v krajině a ekosystémů. Lidé se pozitivně staví k obnově mokřadů; s tím, aby jejich obnovu stát podporoval, spíše nebo určitě souhlasí 87,8 % respondentů. 83,5 % respondentů se klaní ke zvýšení podílu suchu odolných dřevin a 75,5 % k ponechávání zbytků po těžbě k zetlení a k příspěvkům státu na ekosystémové funkce lesů.

Adaptační opatření na zemědělské půdě jsou vesměs přijímána pozitivně. Stejně jako v lesích mokřady jsou u respondentů nejvíce populární zelené biopásy; s povinností vlastníků je vytvářet souhlasí 87,4 % respondentů. Téměř stejný podíl (86,4 %) respondentů se staví za omezení výstavby hal ve volné krajině, s tím že je zde výrazně vyšší podíl těch, kteří s tímto opatřením rozhodně souhlasí (55,2 %).

O nutnosti revitalizace vodních toků se ve veřejném mediálním prostoru dozvídáme dlouho a je to opatření, které se těší v této skupině zdaleka nejvyšší podpoře; souhlasí s ním 87,5 % respondentů, z toho 40,2 % souhlasí rozhodně. Stejně jako mokřady v lesích mohou podle veřejnosti mokřady na zemědělských pozemcích plnit svoji adaptační funkci; s jejich obnovením souhlasí 79,5 % respondentů.

Státní podpora obnovy poškozených ekosystémů se podle očekávání těší drtivé podpoře veřejnosti (91,4 %). Propojení krajiny, tak aby byla prostupná pro biologické druhy, je rovněž většinově podporováno stejně jako zvýšení počtu státem chráněných mokřadů (88 % a 80,7 %).

Česká veřejnost v prezentovaném výzkumu vyjádřila vysoké preference přírodním adaptačním opatřením v lesní a zemědělské krajině, stejně jako v oblasti vodního režimu a ekosystémů. Významným faktorem, prolínajícím se odpověďmi respondentů, je role státu v podpoře zavádění adaptačních opatření, ať už tuto podporu představovalo zavádění nových zákonů, či finanční pobídky.

Socioekonomická rizika

Klimatická změna zásadně mění nejen životní prostředí, ale i socioekonomickou stabilitu České republiky. Extrémní výkyvy počasí jako povodně a sucha totiž výrazně zasahují do procesů v zemědělství, průmyslu a oblasti veřejného zdraví.

Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se četnost a intenzita veder a záplav bude nadále zvyšovat. Projekce na základě klimatických scénářů IPCC pak ukazují, že se sucho a nedostatek vody projeví zvláště v oblastech s vysokou teplotou a nízkými srážkami, jako je jižní Morava.

Změna klimatu v ČR se výrazněji projevuje také ve vodním hospodářství, které vykazuje zásadní nedostatky ve schopnosti zadržet vodu v krajině a vyrovnávat se s výkyvy v množství srážek. Klesající průtoky vodních toků povedou k častějším suchům a zároveň ohrozí zásobování pitnou vodou. Simulace ukazují, že průměrné průtoky podle optimistických scénářů klesnou o 15 až 20 %, v těch pesimistických dokonce o 25 až 40 %.

V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje především monokultury smrku. Tyto porosty jsou náchylnější k napadení škůdci a špatně snášejí sucho. Proto se postupně rozpadají. Výsledkem je zvýšení rizika eroze půdy a narušení přirozené obnovy lesů. Bez intenzivního zalesňování původními listnatými lesy tak vzniknou holiny a schopnost lesů pohlcovat CO2 se změní opačným směrem. Takže než vyrostou nové stromy, rozpadající se lesy budou vypouštět CO2.

Zvýšené náklady a pokles životních standardů vynucené klimatickou změnou se v případě absence adaptačních opatření dotknou prakticky všech sociálních skupin. Starší osoby a děti se totiž mnohem hůře vyrovnávají se zdravotními komplikacemi spojenými s extrémními teplotami.

Příprava české společnosti na tyto události bohužel nedosahuje nezbytného tempa, což je patrné z dopadů záplav v Moravskoslezském kraji v září 2024.

Řešení a doporučení

Východiskem se tak pro Česko stává přijetí komplexních adaptačních opatření, která budou v souladu s klimatickým scénářem reflektujícím trajektorii objemu budoucích emisí skleníkových plynů. Řadí se mezi ně nejen pochopení hrozeb, kterým bude společnost čelit, a realizace nezbytných opatření, to jest záplavy a sucha budou častější a je tak zbytečné obnovovat obydlí v oblastech náchylných k povodním bez náležité úpravy infrastruktury, zejména snižování emisí skleníkových plynů, přechod na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie, změny ve způsobech obhospodařování půdy, opatření k ochraně biodiverzity a mnoho dalších.

S tím souvisí i sledování a analýza vývoje klimatických rizik, snižování energetické náročnost budov nebo využívání obnovitelných zdrojů energie.

Implementace principů udržitelnosti a v budoucnu i principů obnovitelnosti, například zvyšováním podílu recyklovaných stavebních materiálů, posuzováním celoživotní uhlíkové stopy nemovitosti, od instalace technologií pro výrobu energií po sekvestraci do designu, stavby i provozu budov, přináší nesporné výhody.

Z hlediska environmentálních kritérií je důležité zaměření na energetickou náročnost a odolnost nemovitostí před klimatickými riziky - již zmíněné zachycování a zasakování dešťové vody, například formou poldrů, přináší vícero pozitivních dopadů, od snižování spotřeby pitné vody (i ta má uhlíkovou stopu) nebo sucha po ochranu před záplavami, zátopami a tak dále.

Důvody těchto kroků jsou pragmatické a empiricky doložené Zprávou o udržitelném rozvoji v Evropě 2023/2024 podle cílů udržitelného rozvoje OSN (17 SDGs). Jsou v ní zdůrazněny výzvy, kterým Česko čelí.

I tak se Česko umístilo až na 20. Naše veřejné instituce by proto v návaznosti na alarmující informaci měly zpracovat komplexní plán adaptace na klimatickou změnu jako rozšíření NKEP, který Ministerstvo průmyslu a obchodu a další instituce ČR dostaly od Evropské komise zpět k přepracování, protože počítal jen s 30% podílem obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energií v roce 2030.

Přechod na něj dále komplikuje struktura a způsob obdělávání polí nebo historicky zakořeněná intenzifikace zemědělství.

Budoucnost českých lesů je přímo závislá na přijetí účinných opatření na ochranu a obnovu lesů. Podle Strategického plánu Ministerstva zemědělství na období 2024-2030 by v lesích do roku 2030 mělo dojít ke zvýšení podílu listnatých stromů na 30 %, to je o přibližně 5 %.

Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.

Tabulka: Postoje veřejnosti k adaptačním opatřením

tags: #klimatické #změny #země #a #voda #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Informace o třídění odpadu
• Krásné fotografie přírody
• Produkce odpadu u dětí do 6 let
• Techniky malby na plátno
• Metody ochrany proti virům