Dřevo je obnovitelná a všestranná surovina. Může být použita na konstrukce, vybavení, nábytek, pro výrobu obalů a palet. Velmi málo, jestli vůbec, je během zpracovávání dřeva a během výroby dřevěných výrobků vytvářen odpad, protože téměř všechny vedlejší produkty jsou dále využívány, a to buď jako surovina nebo jako zdroj energie.
Průmyslová odvětví založená na lesním hospodářství pokládají recyklaci za nedílnou součást výroby udržitelných výrobků a stále hledají způsoby, jak zvýšit obsah recyklátů ve svých výrobcích. V současnosti se ale podíl použitého dřeva na recyklaci do výroby desek zvyšuje.
Výroba desek na bázi dřeva, včetně dřevotřískových desek, očekává během nadcházejících dekád nárůst používání obnoveného dřeva. Kvalitativní standardy, které určují přípustné limity nečistot, nastavila EPF (Evropská federace výrobců desek) tak, aby zajišťovaly, že desky na bázi dřeva budou bezpečné a šetrné k životnímu prostředí. A to bez ohledu na to, jestli jsou vyrobeny z recyklovaného nebo přírodního dřeva.
Velké množství práce je prováděno napříč celou Evropou při rozvíjení nových trhů a nových výrobků z obnoveného dřeva.
Používání vedlejších produktů z výroby dřevěných materiálů a výrobků na konci jejich životnosti jako zdroj energi je konečným spojením v působivém koloběhu dřeva. Místo toho, aby energie ze dřeva byla zbytečně uložena na skládce odpadů, poskytuje uhlíkově neutrální náhradu za fosilní paliva.
Čtěte také: Metrák.cz - Odvoz odpadu
Energie ze dřeva je čistá, protože obsahuje málo síry nebo dusíku, které přispívají ke kyselým dešťům, a mimoto produkuje malé množství popela. Tak dřevo snižuje náklady na skladování a odstraňování odpadu.
Energie ze dřeva může pocházet z mnoha různých zdrojů: z lesní štěpky, kůry, pilařských zbytků, vedlejších produktů z výroby nábytku a dřeva obnoveného z použitého spotřebního zboží. Navíc se zvyšuje podíl lesních zbytků vytvořených během těžby nebo probírek, které se využívají jako biomasa při výrobě energie.
Jak bylo uvedeno, dřevařský průmysl sám je významným zpracovatelem odvozené energie z dřevní biomasy, která představuje 75 % energie využívané průmyslem na sušení dřeva a výrobu desek. Tato energie byla tradičně vygenerována z dřevních zbytků, které byly nevhodné pro výrobu finálních produktů.
Pro zpracování dřevařského odpadu je nejdříve potřeba znát několik důležitých informací, především je však nutné pro výrobce nejrůznějších drtičů specifikovat odpad, který potřebujeme dále zpracovávat, např. na palivovou štěpku apod. Výrobci pak mohou navrhnout nejvhodnější nástroje, zvolit optimální kapacitu stroje anebo nabídnout další doplňková zařízení. Tyto informace musejí znát také dodavatelé briketovacích a peletovacích lisů. Podle druhu odpadu a na základě různých faktorů je pak nutno si správně vybrat vhodný stroj.
K nejrozšířenějším patří briketovací lisy s hydraulickou lisovací jednotkou. Obecně je známo, že výroba briket je ekonomičtější než výroba pelet, a to především s ohledem na nižší investice a provozní náklady. Výroba pelet začíná být ekonomicky zajímavá od výkonu cca 400-500 kg/hod. Proto se také většina výrobců těchto speciálních lisů zaměřuje na zařízení s vyšším výkonem.
Čtěte také: Akrylátová vana a poškození odpadní vodou
V příštích letech budou muset těžební společnosti ze zákona rekultivovat velké plochy po ukončení povrchové těžby a zároveň vytvářet podmínky pro rozvoj biodiverzity a ochrany půdy. To přinese nové možnosti využití obnovené krajiny.
Evropská strategie z roku 2020 předpokládá další využití biomasy pro energetické účely, a zároveň očekává vyšší ochranu lesů. Z tohoto důvodu je nezbytné intenzivně hledat jiné zdroje biomasy, než jsou primárně lesní zbytky. Zaměřili jsme se na rekultivace prostřednictvím energetických plodin druhé generace, což jsou zejména topoly a vrby (rychle rostoucí dřeviny, RRD) a dále vytrvalé traviny jako ozdobnice, lesknice a případně další. Jejich výsadby kombinujeme s biouhlem jako nosičem biostimulantů pro obohacení půdy, respektive zemin.
Zmíněné rekultivační plantáže RRD pěstované výmladkových způsobem by mohly samy přispět k půdotvornému procesu, k zúrodnění a oživení půdy zejména rychlou tvorbou porostního klimatu a organické hmoty (listy, větve, kořeny).
Také RRD pěstované v tzv. agrolesnických systémech (pásy vzrostlých dřevin v kombinaci s pěstováním pšenice, na které budou aplikovány biostimulanty s hydrolyzátem apod.) by měly v zemědělské krajině pozitivní vliv na okolní pozemky a plodiny díky částečnému zastínění, zmírnění větrů či zvýšené retenci vody v krajině.
V podobě pásů mohou takto zakládané porosty fungovat také jako biokoridory, zajišťovat ekologickou stabilitu, hostit přirozené predátory škůdců zemědělských plodin, umožňovat hnízdění opylovačů, či vnášet do krajiny esteticky hodnotné prvky. Agrolesnické kultury budou do celkové krajiny lépe zapadat než rozsáhlé bloky pouze lesnických rekultivací, přičemž nemusí představovat tak výraznou bariéru pro nelesní druhy organismů.
Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství
tags: #odpadove #drevo #krajiny #využití