Zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ), zkráceně elektroodpadu, je z environmentálního hlediska stále aktuálním problémem. Tyto odpady obsahují nejen celou řadu látek a materiálů zatěžujících životní prostředí, ale zároveň celou řadu materiálů, které je možné velmi efektivně druhotně využívat - recyklovat. Aby mohla samotná recyklace proběhnout, musí být zajištěn zpětný odběr odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) odděleně od jiných druhů odpadů.
Nakládání s odpadními elektrozařízeními je v evropském kontextu řešeno směrnicí 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. V České republice pak tuto problematiku upravuje zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. Jsou zde stanovena zejména pravidla pro uvádění elektrozařízení na trh, pro zpětný odběr elektrozařízení, zpracovávání a opětovné používání, pro financování nakládání s elektrozařízeními a dále pak povinnosti výrobců, posledních prodejců a distributorů. Zároveň tento zákon ukládá určité povinnosti zpracovatelům odpadních elektrozařízení. Podrobnosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 16/2022 Sb., o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností.
Úzce související agenda omezování nebezpečných látek v elektrozařízeních uváděných na trh (RoHS) je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Tuto oblast upravuje směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (označovanou jako RoHS 2), která byla implementována nařízením vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.
Legislativní změny v přeshraniční přepravě elektroodpadu
V roce 2022 byly v rámci Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování schváleny změny kódů pro elektroodpady. Konkrétně kódy B1110 a B4030 v příloze IX a kód A1180 v příloze VIII Basilejské úmluvy byly zrušeny a byl zaveden nový kód pro nebezpečný elektroodpad - A1181 příloze VIII Basilejské úmluvy a nový kód pro elektroodpad, který není nebezpečný - Y49 v příloze II Basilejské úmluvy. Kód Y49 je zrcadlovým kódem ke kódu A1181.
Přeshraniční přeprava elektroodpadu tak bude podléhat postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu. Účelem těchto změn je zlepšit kontrolu přeshraniční přepravy elektroodpadu a tím podpořit environmentálně šetrné nakládání s elektroodpady a přispět k omezení nelegální přepravy odpadů. Změny kódů jsou účinné k 1.1.2025.
Čtěte také: Akrylátová vana a poškození odpadní vodou
Vývoz elektroodpadů do třetích zemí
Vývoz odpadu kódu Y49 do zemí OECD podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu. Vývoz odpadu kódu Y49 do zemí mimo OECD je v souladu s článkem 36 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů zakázán.
Přeshraniční přeprava v rámci EU
Změny kódů pro elektroodpady schválené Basilejskou úmluvou byly promítnuty do přímo použitelného evropského nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů a nového nařízení 2024/1157 o přepravě odpadů, s tím, že pro přepravu odpadů zařazených pod kódy GC010 a GC020 v rámci EU lze do 31.12.2026 nadále tyto kódy používat.
Přechodné období
Souhlasy s přepravou elektroodpadu vydané před 1.1.2025 zůstávají v platnosti do 1.1.2026 nebo do vypršení platnosti těchto souhlasů, skončí-li před 1.1.2026. Oznamovatelé mají možnost do 1.2.2025 aktualizovat oznámení podaná před 31.12.2024 tak, aby je uvedli do souladu se změnami kódů pro elektroodpady.
Cirkulární ekonomika v oblasti OEEZ
To, aby se co nejvíce využívaly suroviny v odpadech je rozumný postoj a vždycky byl. Ne jen u OEEZ, ale obecně. Cirkulární ekonomika v Evropě má jeden velký problém. Narozdíl od jiných světadílů zde je tlačena příliš byrokraticky z evropské úrovně a z úrovně nevládních organizací. To v důsledku širokému použití surovin spíše brání, než aby mu to pomáhalo. V řadě firem v EU stále narůstá počet kapacit na byrokratické povinnosti a snižují se kapacity na výrobní výkon samotné firmy. To ve finále snižuje konkurenceschopnost evropských firem. Ve firmách je to jasně viditelné. A není to pozitivní.
Evropa v poslední době dala přednost řadě byrokratických omezení před fungováním trhu a konkurencí. Z tržní ekonomiky jsme udělali dotační ekonomiku. To z dlouhodobého hlediska efektivitě nesvědčí a pozici Evropy a evropských firem to ve světě snižuje. Ve finále jsou některé jiné kontinenty více cirkulární, než Evropa. A to je k zamyšlení.
Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství
Nový Plán odpadového hospodářství a jeho cíle
Nový plán představuje nejen cestovní mapu k naplnění evropských závazků, ale také příležitost zásadně modernizovat infrastrukturu, lépe propojit všechny aktéry systému a využít potenciál cenných surovin ukrytých v elektroodpadu. Cílem je, aby se z vysloužilých zařízení stal zdroj kritických materiálů, a nikoli zátěž pro životní prostředí.
Kritické suroviny v popředí
Plán nově klade důraz na zvyšování míry získávání kovů, polovodičů a dalších kritických surovin z vysloužilých zařízení. Čím více recyklace proběhne v tuzemsku, tím menší bude závislost ČR na dovozu primárních surovin. Například z jediné tuny mobilních telefonů lze získat až 150 gramů zlata. Při objemech prodaných přístrojů na českém trhu jde o potenciál v řádu kilogramů drahých kovů ročně. Navíc recyklace tuny elektroodpadu ušetří v průměru 74 kg primárních surovin, 21 m³ vody a sníží emise CO₂ o 294 kg. Navíc zabrání vzniku 452 kg odpadu.
Rozšířená odpovědnost výrobců
Jedním z hlavních nástrojů plánu je rozšířená odpovědnost výrobců (EPR). V rámci tohoto principu výrobce odpovídá i za to, co se s jeho produktem stane po skončení životnosti. Všeobecně EPR systémy přinášejí poměrně efektivní plnění cílů a zmíněný plán počítá s možným rozšířením i na jiné komodity. Důležitou roli by měla hrát takzvaná ekomodulace. Cílem je podporovat výrobce k navrhování snadno opravitelných, recyklovatelných a méně toxických produktů, díky čemuž budou platit nižší poplatky. Pokud je tedy zařízení konstruováno tak, že se dá jednoduše rozebrat a materiály znovu využít, výrobce zaplatí méně. Je to jasná motivace k chytrému designu a cirkulární ekonomice.
Hustší sběrná síť a spolupráce s obcemi
Plán dále počítá s rozšířením a modernizací míst zpětného odběru, včetně speciálních kontejnerů na elektrozařízení. Důležitá je i koordinace výrobců a kolektivních systémů s obecními svozovými službami. Právě obce mají přímý kontakt s občany a mohou ovlivnit, zda lidé staré elektro odevzdají k recyklaci, nebo skončí v komunálním odpadu.
Technologický rozvoj jako příležitost
Plán proto podporuje výzkum a vývoj moderních recyklačních technologií, které si poradí i s obtížně zpracovatelnými druhy elektroodpadu, tedy od miniaturních nositelných zařízení přes velké solární panely až po spotřebiče, u nichž je hodnota získaných surovin nízká. Právě tyto technologie budou v příštích letech přibývat a současné recyklační linky by měly již nyní průběžně inovovat své zpracovatelské procesy. Pokud dokážeme držet krok s technologickým vývojem a investovat do moderních zařízení, může se elektroodpad stát jedním z pilířů české cirkulární ekonomiky.
Čtěte také: Přínos Michala Kadlece
Legislativa životního prostředí jako nástroj ochrany
Legislativa životního prostředí je nástroj. Nástroj, který nám pomáhá pečovat o Zemi. Používej ho s rozvahou a vědomím, že chráníš nejen sebe, ale i prostor, který sdílíš s miliony dalších bytostí.
tags: #odpadove #hospodarstvi #elektroodpad #legislativa
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]