Vliv ovzduší na zdraví člověka v České republice


02.10.2025

Jedním z ožehavých témat, jimiž se experti z Akademie věd ČR zabývají, je i otázka životního prostředí. Nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví české populace představil prosincový seminář Komise pro životní prostředí AV ČR, který se konal 21. 12. 2017.

Znečištění ovzduší a jeho zdroje

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.

„Zdrojem znečištění jsou především lokální topeniště, v Praze a Brně doprava, v Moravskoslezském kraji je znát také vliv znečištění z Polska a těžkého průmyslu,“ doplňuje předseda Komise pro životní prostředí AV ČR.

Vliv na neuropsychický vývoj dětí

Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí. Při sledování novorozenců v Karviné a Českých Budějovicích odborníci zjistili, že vyšší koncentrace metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v moči ovlivňovaly délku novorozence i váhu placenty. Při sledování vývoje dětí ve věku dvou let však žádné rozdíly mezi dětmi z Karviné a Českých Budějovic zjištěny nebyly.

Pod hlavičkou projektu Strategie AV21 Qualitas - Kvalitní život ve zdraví i nemoci odborníci z pracovišť Akademie věd ČR začali sledovat vliv ovzduší na novorozence v okresech Mostě a České Budějovice a zjistili, že při srovnání koncentrací PM2.5 a B[a]P v roce 2016 a 2017 nebyly mezi sledovanými lokalitami žádné rozdíly.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Genová exprese u novorozenců

Kateřina Hoňková shrnula výsledky genové exprese ze srovnání expresních profilů novorozenců z Karviné a Českých Budějovic, a to ve dvou ročních obdobích. Největší počet odlišně exprimovaných genů experti pozorovali u obou lokalit v zimním období, přičemž genovou expresi porovnávali s novorozenci, kteří se narodili v letním období.

Autorka výzkumu poukázala, že období má významný vliv na počet genů a rovněž na to, jak se mění genové exprese ve sledovaných lokalitách. Odlišně exprimované geny, které vědci pozorují v Karviné, mají význam především v oxidačním stresu, imunitní a zánětlivé odpovědi a při vývoji neuronů. Závěrem Kateřina Hoňková představila předběžné výsledky analýzy genové exprese u vzorků z Mostu a Českých Budějovic - celkové výsledky budou vědci znát v nadcházejícím roce.

Využití lipidomiky

Vít Kosek informoval o využití lipidomiky v rámci biomonitoringu znečištěných lokalit. Lipidomika je analýza spektra lipidů v biologických systémech a studuje změny v obsahu lipidů - tedy triacylglycerolů, esterů cholesterol, fosfocholinů, fosfoetanolaminů a volných mastných kyselin.

Při analýze plazmy matek a novorozenců z Karviné a Českých Budějovic v zimním období se koncentrace oxidovaných lipidů v souborech matek i novorozenců mezi lokalitami významně lišila. Výsledky přinášejí nové poznatky o případném vlivu znečištěného ovzduší na metabolismus lipidů u matek i novorozenců.

Vliv na dýchací funkce dětí

O vlivu znečištěného ovzduší na dýchací funkce u dětí referovala Eva Rychlíková. Prostřednictvím spirometrie bylo opakovaně vyšetřeno celkem 310 dětí z Litvínova, Ústí nad Labem, Litoměřic, Sokolova, Prahy, Hrabyně a Opavy. Jejich dýchací funkce významně ovlivnilo vzdělání matky, alergické nemoci a v anamnéze uváděná návštěva mateřských školek. Znečištěné ovzduší mělo negativní vliv v některých lokalitách, a to zejména kvůli dopravě.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Dlouhodobá zdravotní rizika na Ostravsku

Na dlouhodobá zdravotní rizika a dopady na zdraví obyvatel Ostravska upozornil Vítězslav Jiřík. V retrospektivní studii analyzoval vlivy polutantů z rozptylových modelů na populace v průmyslově zatížené oblasti (Moravskoslezský kraj - 1 249 323 obyvatel) a průmyslově nezatíženou oblast (Jihočeský kraj - 631 387 obyvatel).

Zvýšení zdravotních rizik, které identifikovaly již dřívější studie, se potvrdilo u některých respiračních onemocnění. Z analýzy vzešly nové souvislosti, které napovídají o vztahu mezi expozicemi znečištěnému ovzduší a poruchami imunitního systému. Zároveň se ale nepotvrdila zvýšená karcinogenní rizika (WHO IARC vs. USEPA) znečištěného ovzduší Ostravska. Potvrzeny rovněž nebyly souvislosti týkající se zvýšené úmrtnosti v environmentálně zatížené oblasti oproti nezatížené.

Úroveň vlivů znečištěného ovzduší na populaci je potřeba hledat v hlubších souvislostech mezi expozicemi a změnami na molekulární úrovni, které přispívají k „civilizačnímu“ efektu celkového expozomu.

Energetika a její vliv na životní prostředí

Hynek Beran upozornil na vztah energetiky a jejího vlivu na životní prostředí a zdraví. V roce 2022 se mají v Evropské unii zpřísnit emisní limity, v důsledku čehož lze předpokládat odstavení nekolonizovaných fosilních zdrojů v ČR a také v Německu. V Česku jde asi o 40 % výkonu, z energetické bilance tedy ubude exportní saldo. Soustavu bude třeba nově řídit prostřednictvím iniciativy Průmysl 4.0 a decentrální regulace, nikoli exportem energie z nekolonizovaných zdrojů.

Přesto u nás i v sousedním Německu zůstane na přechodné období část výroby energie z fosilních paliv - v našem případě asi zhruba 30 %. V tomto ohledu je třeba obor pojmout jako průmyslové odvětví, dokončit důslednou ekologizaci a také narovnat ekonomiku, aby nezpůsobovala v daném regionu ekonomickou nouzi.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Podobně jako v jaderné elektrárně kontrolují ozáření či spíše neozáření personálu po každé směně, navrhujeme jako součást ekologizované části fosilní energetiky pravidelné lékařské kontroly. Neekologizovaný obor napáchal v minulosti mnohé škody.

Vliv smogu na kognitivní schopnosti

Pokud je někdo vystaven dlouhodobě smogu, může si přivodit zhoršení poznávacích schopností. Vyplývá to ze studie, na níž se podíleli vědci z USA a Číny a při níž se po čtyři roky sledovaly matematické a slovní výkony 20.000 lidí. Studie zveřejněná v časopise americké akademie věd (PNAS) se zaměřila na měření oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a prachových částic s průměrem do deseti mikrometrů v prostředí, kde žili účastníci studie.

Není ale jasné, která z těchto tří škodlivin měla na výsledek studie největší vliv. Autoři se podle serveru BBC domnívají, že výsledek má široký dopad, jelikož více než 80 procent lidí žijících ve městech po celém světě je vystaveno nezdravému ovzduší. "Přinášíme důkaz, že vliv smogu na verbální testy je patrnější s věkem, a to zejména u mužů s nižším vzděláním," tvrdí studie.

Smog podle ní zvyšuje také pravděpodobnost výskytu degenerativního onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a další formy demence. Použitý vzorek umožnil zjistit dopady znečištění vzduchu na lidi s jejich přibývajícím věkem. Výsledky popisující vliv během životního běhu jsou zcela nové, řekl jeden z autorů studie Xi Chen z Yaleovy univerzity. Nové testování bylo provedeno v letech 2010 až 2014 u osob starších deseti let.

"Tato nejnovější studie se shoduje s předchozími výzkumy. Nového je na ní ale to, že se zaměřuje na situaci v Číně a na fakt, že ve srovnání s předešlými studiemi je velmi podrobná. Nové je i to, že rozlišuje podle pohlaví a podle věku," sdělil Derrick Ho z hongkongské technické univerzity.

Ze statistik vyplývá, že smog předloni ve světě zabil 4,2 milionu lidí a že kvůli znečištěnému ovzduší každoročně umírá předčasně sedm milionů lidí. Kolem 91 procent světové populace žije v prostředí, kde škodliviny převyšují normy doporučené WHO. Mezi dvaceti nejvíce znečištěnými městy je 14 indických, přičemž na prvním místě seznamu je Kánpur.

Studie v závěru konstatuje, že zjištění o škodlivém vlivu znečištěného ovzduší na kognitivní schopnosti, zejména pak na mozek stárnoucí populace, naznačuje, že smog může mít na společnost mnohem větší vliv, než se dosud myslelo. Xi Chen z Yaleovy univerzity upozornil, že u starších lidí - ve studii u těch nad 55 let - je vliv škodlivin obtížné zmírnit.

tags: #vliv #ovzduší #na #zdraví #člověka #studie

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]