„Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka.“ Tak zní preambule zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, základního právního předpisu týkajícího se ochrany zvířat, na jehož základě je postavena činnost všech státních orgánů ochrany zvířat v České republice.
Zákon zakazuje týrání zvířat i všechny formy propagace týrání zvířat. Zákon stanoví, které činnosti jsou považovány za týrání zvířat, důvody k usmrcení zvířete, upravuje ochranu zvířat při usmrcování, použití znecitlivění, ochranu zvířat při veřejném vystoupení a povinnosti pořadatelů těchto akcí, ochranu zvířat při přepravě. Stanoví podmínky, které je nutno dodržovat při chovu hospodářských zvířat a zvířat v zájmových chovech, podmínky chovu a ochrany pokusných zvířat a podmínky ochrany volně žijících zvířat.
Podání o podezření na porušení předmětného zákona přijme každý obecní úřad nebo Policie ČR a řeší je v první instanci úřad obce s rozšířenou působností s výjimkou nesplnění povinnosti stanovené na základě předmětného zákona v obecně závazné vyhlášce, které v první instanci projednává obec. Krajský úřad rozhoduje o odvoláním napadených rozhodnutích v druhé instanci.
Povolení chovu zvěře v zajetí musí mít každá fyzická nebo právnická osoba, která chce chovat na nehonebním pozemku některý z druhů zvěře, vyjmenované v § 2 písm. c) a d) zákona o myslivosti. Taxativní výčet nehonebních pozemků je uveden v § 2 písm. e) zákona o myslivosti.
Povolení není třeba, jde-li o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravců. Za chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěře prováděný uživatelem honitby pro účely zazvěřování honiteb, péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody (neplatí pro vypouštění zvěře do honitby).
Čtěte také: Akrylátová vana a poškození odpadní vodou
Vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí, je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody (§ 5 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti).
§ 7 odst. 1 zákona o myslivosti: žádost o povolení chovu zvěře v zajetí, ve které musí být uveden druh zvěře, její počet, místo a účel chovu (neplatí pro vypouštění zvěře do honitby), vyjádření veterinárních orgánů, vyjádření orgánů na ochranu zvířat proti týrání.
§ 7 odst. 2 zákona o myslivosti: žádost o povolení chovu zvěře v zajetí pro dočasné držení lišky obecné pro účely výcviku psů loveckých plemen, ve které musí být uveden její počet a místo chovu, souhlas orgánů na ochranu zvířat proti týrání.
Předepsané formuláře nejsou stanoveny. Žádost si píše žadatel sám.
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství
Při bezchybně podané žádosti a všech potřebných náležitostí jde o lhůtu do 30 dnů, ve složitějších případech do 60 dnů.
Ministerstvo životního prostředí, které dává na vyžádání krajského úřadu stanovisko.
Další činnosti nejsou stanoveny.
Tuto situaci není možné řešit zasláním žádosti elektronickou poštou.
Chovy hospodářských zvířat s potenciálními ročními emisemi amoniaku vyššími než 5 tun jsou stacionárními zdroji uvedenými v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší.
Čtěte také: Přínos Michala Kadlece
Provozovatelé chovů mají následující povinnosti:
Provozovatelé nemají povinnost:
V současnosti využívaná krmiva pro drůbež představují pro chovatele významné náklady, a to zejména v posledních letech, kdy jejich cena v důsledku rostoucích cen surovin a energií významně stoupla. Dřívější studie již vědcům ukázaly možnost využití potravinářského odpadu pro výrobu krmiva, které by splňovalo nutriční požadavky drůbeže, jakož i hygienické a chemické bezpečnostní normy.
Podle nich lze potravinový odpad efektivně a bezpečně využít k výrobě krmných směsí pro komerční produkční systémy, např. ve velkochovech nosnic. Některé odpady, jako je pivovarské mláto, rybí vnitřnosti či masokostní moučka, by mohly nahradit nákladné obiloviny, oleje a bílkovinné šroty používané ve výživě drůbeže a významně tak snížit náklady na krmný den.
Další plus pro výrobu krmiva pro drůbež z potravinového odpadu se pojí s omezením emisí uhlíku o 35 % a skleníkových plynů o 25 % z produkce kuřecího masa. V případě výroby vajec by se jednalo dokonce o 75 %, resp. 76 %.
Podobně by mohla recyklace potravinového odpadu na krmivo pro prasata vést, ve srovnání s jinými metodami zpracování, jako je např. anaerobní digesce a kompostování, k lepšímu vlivu na veřejné zdraví a životní prostředí.
Výroba krmných směsí pro drůbež z potravinového odpadu tak skýtá velké ekonomické a environmentální příležitosti. Zatímco v mnoha zemích je tento koncept nový (nebo tzv. staronový), tak třeba v Japonsku a Jižní Koreji je používání krmiv na bázi potravinového odpadu již mnoho let běžnou praxí a je podporováno místními vládami. Podle odhadů se v těchto zemích přibližně 40 až 46 % směsného potravinového odpadu recykluje na krmivo pro hospodářská zvířata. Ale též v dalších zemích, např. Tchaj-wanu a USA, se již zpracovaný potravinový odpad začal používat.
Kromě toho je nezbytné prověřit vliv zkrmování takových směsí na organoleptické vlastnosti drůbežích produktů. Pokud by totiž došlo k jejich podstatnému zhoršení, tak se přijetí krmiv založených na potravinovém odpadu v drůbežářském průmyslu neprosadí, byť by ekonomicky vyšla sebelépe.
tags: #odpadové #hospodářství #v #chovu #zvířat