Odpadové hospodářství v chovu zvířat

„Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka.“ Tak zní preambule zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, základního právního předpisu týkajícího se ochrany zvířat, na jehož základě je postavena činnost všech státních orgánů ochrany zvířat v České republice.

Zákon zakazuje týrání zvířat i všechny formy propagace týrání zvířat. Zákon stanoví, které činnosti jsou považovány za týrání zvířat, důvody k usmrcení zvířete, upravuje ochranu zvířat při usmrcování, použití znecitlivění, ochranu zvířat při veřejném vystoupení a povinnosti pořadatelů těchto akcí, ochranu zvířat při přepravě. Stanoví podmínky, které je nutno dodržovat při chovu hospodářských zvířat a zvířat v zájmových chovech, podmínky chovu a ochrany pokusných zvířat a podmínky ochrany volně žijících zvířat.

Podání o podezření na porušení předmětného zákona přijme každý obecní úřad nebo Policie ČR a řeší je v první instanci úřad obce s rozšířenou působností s výjimkou nesplnění povinnosti stanovené na základě předmětného zákona v obecně závazné vyhlášce, které v první instanci projednává obec. Krajský úřad rozhoduje o odvoláním napadených rozhodnutích v druhé instanci.

Povolení chovu zvěře v zajetí

Povolení chovu zvěře v zajetí musí mít každá fyzická nebo právnická osoba, která chce chovat na nehonebním pozemku některý z druhů zvěře, vyjmenované v § 2 písm. c) a d) zákona o myslivosti. Taxativní výčet nehonebních pozemků je uveden v § 2 písm. e) zákona o myslivosti.

Povolení není třeba, jde-li o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravců. Za chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěře prováděný uživatelem honitby pro účely zazvěřování honiteb, péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody (neplatí pro vypouštění zvěře do honitby).

Čtěte také: Akrylátová vana a poškození odpadní vodou

Vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí, je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody (§ 5 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti).

Kdo a jak může požádat o povolení?

• Fyzická nebo právnická osoba.
• O povolení chovu zvěře v zajetí může požádat fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá chovem zvěře v zajetí (jednotlivec, zookoutek, zoologická zahrada nezřízená obcí nebo krajským úřadem, zařízení pro výchovu mládeže apod.).
• Podáním písemné žádosti. O povolení chovu zvěře nebo případné vypuštění zvěře do honitby je třeba předem zažádat státní správu myslivosti.
• O povolení chovu zvěře je třeba zažádat příslušný krajský úřad (§ 7 odst. 1 zákona o myslivosti). Dále je třeba požádat o povolení vypuštění zvěře, která byla chována v zajetí, obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 5 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona o myslivosti), příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele nebo místa chovu zvěře, příp. místa vypouštění zvěře. O udělení výjimky rozhoduje příslušný orgán státní ochrany přírody.

Co musíte předložit?

§ 7 odst. 1 zákona o myslivosti: žádost o povolení chovu zvěře v zajetí, ve které musí být uveden druh zvěře, její počet, místo a účel chovu (neplatí pro vypouštění zvěře do honitby), vyjádření veterinárních orgánů, vyjádření orgánů na ochranu zvířat proti týrání.

§ 7 odst. 2 zákona o myslivosti: žádost o povolení chovu zvěře v zajetí pro dočasné držení lišky obecné pro účely výcviku psů loveckých plemen, ve které musí být uveden její počet a místo chovu, souhlas orgánů na ochranu zvířat proti týrání.

Předepsané formuláře nejsou stanoveny. Žádost si píše žadatel sám.

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství

Při bezchybně podané žádosti a všech potřebných náležitostí jde o lhůtu do 30 dnů, ve složitějších případech do 60 dnů.

Ministerstvo životního prostředí, které dává na vyžádání krajského úřadu stanovisko.

Další činnosti nejsou stanoveny.

Tuto situaci není možné řešit zasláním žádosti elektronickou poštou.

Ochrana ovzduší a chovy hospodářských zvířat

Chovy hospodářských zvířat s potenciálními ročními emisemi amoniaku vyššími než 5 tun jsou stacionárními zdroji uvedenými v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší.

Čtěte také: Přínos Michala Kadlece

Provozovatelé chovů mají následující povinnosti:

• Zpracovat odborný posudek k řízení o vydání závazného stanoviska k umístění zdroje, ke stavbě a změně stavby (ke stavebnímu řízení), dále pak k řízení o vydání nebo změně povolení provozu.
• Provozovat zdroj pouze na základě a v souladu s povolením provozu.
• Zpracovat provozní řád.
• Splňovat technickou podmínku provozu podle vyhlášky 415/2012 Sb. požadující realizaci opatření k předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem na všech částech technologie( tzn. ustájení, skladování a aplikace statkových hnojiv).
• Provádět hlášení do Integrovaného registru znečišťování (pokud jsou emise amoniaku větší než 10 t /rok).

Provozovatelé nemají povinnost:

• Vést provozní evidenci ani ohlašovat souhrnnou provozní evidenci prostřednictvím ISPOP.
• Zjišťovat úroveň znečišťování.

Dokumenty a metodické pokyny

• Metodický pokyn k chovu hospodářských zvířat Obsahuje postup výpočtu potenciálních ročních emisí amoniaku pro účely zařazení zdroje dle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší, postup výpočtu skutečných ročních emisí amoniaku a výčet technologií ke snižování emisí amoniaku/zápachu pro chovy hospodářských zvířat. (zveřejněna ve Věstníku MŽP: ROČNÍK XXXII - listopad 2022 - ČÁSTKA 8)
• Národní kodex správné zemědělské praxe pro snižování emisí amoniaku v České republice je zpracovaný pro splnění jednoho ze základních požadavků přílohy IX Göteborského protokolu.
• Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách u stacionárních zdrojů nespadajících pod BREF (Chovy dojeného skotu, králíků, drůbeže a prasat) Obsahuje informace pro chovy dojeného skotu, králíků, drůbeže a prasat a doporučované technologie ke snižování emisí amoniaku a zápachu.

Využití potravinového odpadu jako krmivo

V současnosti využívaná krmiva pro drůbež představují pro chovatele významné náklady, a to zejména v posledních letech, kdy jejich cena v důsledku rostoucích cen surovin a energií významně stoupla. Dřívější studie již vědcům ukázaly možnost využití potravinářského odpadu pro výrobu krmiva, které by splňovalo nutriční požadavky drůbeže, jakož i hygienické a chemické bezpečnostní normy.

Podle nich lze potravinový odpad efektivně a bezpečně využít k výrobě krmných směsí pro komerční produkční systémy, např. ve velkochovech nosnic. Některé odpady, jako je pivovarské mláto, rybí vnitřnosti či masokostní moučka, by mohly nahradit nákladné obiloviny, oleje a bílkovinné šroty používané ve výživě drůbeže a významně tak snížit náklady na krmný den.

Další plus pro výrobu krmiva pro drůbež z potravinového odpadu se pojí s omezením emisí uhlíku o 35 % a skleníkových plynů o 25 % z produkce kuřecího masa. V případě výroby vajec by se jednalo dokonce o 75 %, resp. 76 %.

Podobně by mohla recyklace potravinového odpadu na krmivo pro prasata vést, ve srovnání s jinými metodami zpracování, jako je např. anaerobní digesce a kompostování, k lepšímu vlivu na veřejné zdraví a životní prostředí.

Výroba krmných směsí pro drůbež z potravinového odpadu tak skýtá velké ekonomické a environmentální příležitosti. Zatímco v mnoha zemích je tento koncept nový (nebo tzv. staronový), tak třeba v Japonsku a Jižní Koreji je používání krmiv na bázi potravinového odpadu již mnoho let běžnou praxí a je podporováno místními vládami. Podle odhadů se v těchto zemích přibližně 40 až 46 % směsného potravinového odpadu recykluje na krmivo pro hospodářská zvířata. Ale též v dalších zemích, např. Tchaj-wanu a USA, se již zpracovaný potravinový odpad začal používat.

Kromě toho je nezbytné prověřit vliv zkrmování takových směsí na organoleptické vlastnosti drůbežích produktů. Pokud by totiž došlo k jejich podstatnému zhoršení, tak se přijetí krmiv založených na potravinovém odpadu v drůbežářském průmyslu neprosadí, byť by ekonomicky vyšla sebelépe.

tags: #odpadové #hospodářství #v #chovu #zvířat

Oblíbené příspěvky:

• Využití Aksamitníku lesklého
• Kdo platí komunální odpad?
• Zákon o ochraně přírody a krajiny - výklad
• Česká republika a obnovitelné zdroje plynu
• Informace o voze Toyota JZX90 Mark II z roku 1993