Ukládání odpadních trubek do země pod podkladní beton je běžná praxe, ale je důležité promyslet několik aspektů, aby se předešlo problémům v budoucnu. Důležité je dobře promyslet a všechno umístit tak, aby to do budoucna sedělo i na stroje, které třeba budete pořizovat.
Běžně se používá spiro potrubí, a pozinkování by nemělo být problém. Možná bych na hlavní větev udělal nějaký kontrolní otvor, abych se mohl po čase podívat, jak to tam vypadá.
Průměr by se měl postupně snižovat z 6" na 5" a na většinu strojů pak na 4". 160mm už by mělo v pohodě zvládnout všechny stroje, a když dáš hoblovku a protah jako první, tak to bude ideální řešení.
Aby se neochlazoval vzduch a tím celá dílna, je vhodné potrubí tepelně izolovat. Tepelná izolace nesmí zvlhnout a samotné spiro je zase náchylné na orosení. Tepelnou izolaci jsem uvažoval PU pěnou, tj. uložit potrubí do rýhy v zemi na nějaké dištance, opěnit pod, nad i po stranách, a to by snad mělo stačit. Přes to pak přijde kari síť, takže při nalívání betonu z mixu by to nikdo prošlápnout neměl, no a samotná hmotnost betonu snad tak hrozná nebude. Utěsnění plánuju udělat víceméně jakukoliv páskou, která by měla jen tu funkci, že by zabránila průniku PU pěny do potrubí.
Co se týká kondenzátu, ten by v izolovaném potrubí být neměl, i tak by mělo být vyspádované. Leda to vyspádovat a zapojit kondenzát do kanalizace? Jenže to by zas chtělo přes sifon, a to zas znamená revizní šachtu k sifonu...
Čtěte také: Akrylátová vana a poškození odpadní vodou
Ale může se stát, že od té izolace upustím - vidíš nějakou komplikaci v zabetonování potrubí?
Felder to má bez překážek v místě spoje. Normální spiro se nýtuje nebo šroubuje a pak tam můžou vznikat místa na zachycení hoblin. Navíc Felder potrubí můžeš rozpojit, kdy chceš podle potřeby.
Potrubí jsem si koupila s gumovým těsněním a nemám ho ani přelepené/snytované.
Spoje se izolují tmelem a ideálně páskou.
Zatim největší obavy jsem měl právě z toho pozinku, zda se časem neobrousí.
Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství
Při kvalitním oblití trubky kvalitním betonem koroze zvenčí nehrozí, trubka bude desítky let chráněná zásaditým prostředím betonu. Při oddělení tep. izolací od betonu to samozřejmě neplatí.
Pokud se do zeme pouzije odpadni KG potrubi, je uzemnene uz jen tim, ze je v zemi a neprenasi staticky naboj? Myslim, ze by to melo stacit.
Video jsem neviděl, ale k uzemění trubky by musela být zakopaná v dostatečně vlhké půdě, například podsyp pískem (který předepisuje výrobce) nebo pur izolace uzemění spolehlivě vyloučí.
Vím, nejlepší řešení by bylo mít vybetonovaný kanál s deklem, jenomže to už je zase dost opruz - navíc se mi v téže podlaze honí i kanalizační roury a ještě tam přijde takový improvizovaný zemní registr, tj. obsáhlý trubkový meandr.
Sakryš, ale rozvažuju teď tu kondenzaci vody... zdá se mi to jako čím dál podstatnější téma. V takovym úmornym létě to může nastat velmi snadno i při izolovaném potrubí v případě, že budu třeba hoblovat jen chvilku a samotné potrubí se nestihne prohřát...
Čtěte také: Přínos Michala Kadlece
Při použití KG Systému (PVC)® se převážně počítá s uložením v zemi bez nutnosti potrubí obetonovat, je možné (v případě potřeby) trubky a tvarovky bezprostředně obetonovat. Je však třeba respektovat následující opatření:
Trubky a tvarovky je třeba přepravovat ve vhodných dopravních prostředcích s čistou ložnou plochou bez vyčnívajících šroubů a hřebíků. Během transportu musí celou svou délkou spočívat na ložné ploše, aby se zabránilo nežádoucím průhybům. To neplatí pro transport v původním továrním BALENÍ, tj. svazcích. V tom případě je nutné dodržet pouze maximální výšku převáženého stohu, která činí 3 m.
Trubky a tvarovky KG-Systém (PVC)® mohou být skladovány na volném prostranství, jehož plocha musí být rovná a výrobek je třeba chránit před UV zářením. Trubky musí být uloženy tak, aby nemohlo dojít k jejich deformaci. Pro zabránění deformace hrdel musí být trubky uloženy volně. Při stohování volně ložených trubek nesmí výška stohu přesáhnout 2 m.
Výkop by měl být vytvořen krátce před pokládkou potrubí a zasypán bezprostředně po ní, nejlépe v průběhu jednoho dne. Při mrazivém počasí je nutné zabránit promrznutí lože.
Šíře dna výkopu musí poskytnout dostatek prostoru pro pracovníky, umožnit správné hutnění, ale neměla by snížit kladný vliv rostlého terénu na statické podmínky uložení trubek. Nejmenší výška krytí nad vrcholem potrubí by měla činit - pod komunikací 1m a ve volném terénu 0,7m. To však neplatí pro ležatou kanalizaci pod budovami.
Výkop musí umožnit vytvoření potřebného lože. Vykopaný materiál je vhodný pro tvorbu lože a obsypu pokud je složen z částic, které odpovídají béžové ploše na nomogramu. Největší částice nesmí překročit 1/10 DN resp. 30 mm pro DN>250.
Pokud není možné použít vykopaný materiál, je vhodné zvolit částečně tříděný písek nebo štěrkopísek (zeminu bez ostrohranných částic) s největšími částicemi 1/10 DN zasypávaného potrubí resp. 30 mm.
Nosné lože by mělo chránit před nerovnostmi a zajišťovat rovnoměrné podepření potrubí v celé jeho délce uložení. Úhel uložení potrubí výrazně ovlivňuje statické spolupůsobení systému zemina-trubka (čím větší je úhel uložení, tím větší je možnost zvětšit výšku krytí potrubí - viz obrázek Tvar lože na str.
Před pokládkou potrubí, je nutné zkontrolovat každou trubku po stránce bezvadnosti hrdla, těsnění a celistvosti. Poté je nutné položit potrubí tak, aby ani kolem hrdlových spojů nevznikaly žádné nerovnosti. Hrdla trubek větších průměrů je možné mírně zahloubit. Každou trubku a tvarovku je třeba zaměřit podle spádu a směru. Je nutné zachovávat přímý a nepřetržitý průběh, předepsaným spádem. Ve výjimečných případech může být potrubí v dimenzích DN 110 - 200 položeno podle následujícího obrázku.
Poté, co je potrubí uloženo, spojeno a předepsaným způsobem otestováno, můžeme přistoupit k jeho obsypu. Obsyp a hutnění je nutné provádět vždy po obou stranách potrubí současně (viz Obrázek 1) a zamezit vzniku dutin pod kanalizací. Prostor mezi potrubím a stěnou výkopu musí být rovnoměrně zhutněn. Boční obsyp (viz Obrázek 1) by měl dosahovat výšky horní hrany potrubí. Provádí se postupným nasýpáním a hutněním tenkých vrstev předepsaného materiálu až do doby dosažení potřebné výšky. Je vhodné ponechat horní hranu potrubí odhalenou.
Krycí obsyp (viz Obrázek 1) by měl dosahovat výšky 0,3m nad horní hranou potrubí a měl by být hutněn dusadlem po obou stranách trubky. Nikdy ne přímo nad potrubím!!! Dokud není této vrstvy dosaženo, je nepřípustné zasypávat výkop jiným než předepsaným materiálem.
Vrstvy zásypu mohou být provedeny z vykopaného materiálu a hutněny po celé šíři výkopu. Nedoporučuje se používat pro zásyp promrzlou zeminu nebo zeminu s částicemi, většími než 150 mm. V místech s vyšší hladinou podzemní vody je nutné provádět obsyp, zásyp a hutnění rychleji, aby nedošlo k vyplavání potrubí.
Trubky a tvarovky KG-Systém (PVC)® jsou spojovány násuvnými hrdly, jejichž těsné spojení s rovnými konci trubek zajišťují jazýčkové těsnící kroužky. Lepení trubek ani tvarovek se nedoporučuje. Jednotlivé trubky a tvarovky jsou vždy na jednom konci opatřeny hrdlem s těsnícím kroužkem. Zbývající trubky bez hrdel je možné spojovat pomocí přesuvek, spojek dvouhrdlých a samostatných hrdel.
V některých případech je nutné trubky a tvarovky zkracovat. Činí se tak pomocí speciálního řezáku na plastové potrubí, který zároveň vytváří žádaný úkos.
Provádí se pomocí přechodky z PVC na kameninu (KGUSM), která se zasune do hrdla kameninové trubky, opatřené gumovou těsnící manžetou. Pokud kamenina není opatřena těsněním, je nutné zvolit klasické temování, popř. polyuretanové tmely.
Provádí se pomocí přechodky z kameniny na PVC (KGUS), v níž je vložena těsnící manžeta.
Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Je třeba si uvědomit, že naším budovatelským počínáním sice něco stavíme, ale také produkujeme nemalé množství odpadu. Než se pustíme do stavebních úprav, je na místě se předem informovat, jak naložit se stavebním odpadem (vždycky je ho totiž víc, než čekáme, to už je snad něco jako Murphyho zákon!).
Pojem stavební odpad označuje skoro vše, co se při stavební práci objeví na hromadě „nepotřebností“ - materiál i obaly. Jedná se o cihly, beton, sklo, plasty, kovy, asfaltové směsi, dehet, keramiku, zeminu, štěrk, izolační materiály, barvy a jejich obaly, okenní rámy, novodurové trubky, sloupky či pražce atd.
Většinu stavebního odpadu lze odvézt do sběrného dvora. Je třeba si vždy zjistit podmínky konkrétního dvora. Ty provozované obcí obvykle povolují bezplatně na hlavu občanům pouze určitý objem odpadu - nejčastěji to bývá 1m³/měsíc.
Pokud stavíme a na tyhle naše práce je třeba stavební povolení se závěrečnou kolaudací, je naší zákonnou povinností předložit potvrzení o likvidaci odpadu!
Tento odpad lze recyklovat, ale také znovu použít (tzv. re-use). S úmyslem zabezpečit přednostní využívání stavebních a demoličních odpadů byl vydán „Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi“.
Pokud se pouštíte do rekonstrukce, snažte se odpadní materiál průběžně třídit už v průběhu stavebních prací. Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu. Průběžné třídění se vám vyplatí i z finančního hlediska. Pokud chcete odvézt odpady na skládku nebo svěřit likvidaci profesionální firmě, za vytříděné materiály zpravidla zaplatíte méně. Pokud naopak na jednu hromadu naházíte vše včetně nebezpečného odpadu, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.
Suť, kam spadá beton, cihly, střešní krytiny, obkladačky, umyvadla, WC mísy apod., by měla být před likvidací zabalená (ideálně v pytlích).
tags: #odpadove #trubky #v #betonu #obalit #jak