Pěstování kukuřice pro ekologické zemědělství

Na konci června 2018 se skupina českých poradců v rámci projektu Ministerstva zemědělství ČR na podporu produkce a odbytu biomléka vydala na dvoudenní exkurzi na Slovensko, jejímž zaměřením bylo pěstování krmných plodin na orné půdě určených pro dojný skot.

Hlavním poznatkem exkurze bylo, že v ekologickém zemědělství lze velmi dobře pěstovat plodiny, jakými jsou kukuřice či slunečnice a pro ekologické zemědělství také existují alternativy k hojně v konvenčním zemědělství využívaným sojovým výliskům v podobě slunečnicových výlisků v biokvalitě.

„Slunečnicové výlisky významným způsobem zlepšují krmivovou strukturu mléčného podniku v režimu ekologického zemědělství a zvyšují také dojivost celého stáda.

Všechny podniky, které jsme v rámci exkurze na Slovensko navštívili, ukázaly také schopnost ekologické produkce krmné biokukuřice, jejíž výnosy se vždy pohybovaly mezi 8-10 tunami na hektar,“ uvedla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková, která se výpravy na slovenské ekofarmy osobně zúčastnila.

Slunečnicové výlisky jako vedlejší produkt krmných plodin

Zmiňované slunečnicové výlisky produkuje slovenská firma Búšlak s cca 60 zaměstnanci. Firma je zaměřena na produkci biomléka, kterou má právě díky přidružené výrobě slunečnicového oleje velmi dobře zvládnutou po výživové stránce.

Čtěte také: Přečtěte si o ekologickém zemědělství

Na farmě produkují přibližně 10 tisíc litrů biomléka denně o průměrných složkách 3,6 tuku a 3,1 bílkoviny a připravují se na zpracování bezlaktózových produktů v biokvalitě. Búšlak produkuje slunečnici, pšenici, špaldu, kukuřici, ozimé luskoobilné směsky, vojtěšku, pelušku, triticale, ozimý ječmen, na 12 hektarech pěstují chřest a na 90 hektarech půdy trávu.

Firma vyrábí také bio slunečnicový olej z vlastní i nakupované certifikované bio slunečnice.

„V Búšlaku mají vynikajícím způsobem řešenou výživu skotu a pěstování krmných plodin na orné půdě. To bylo velmi inspirativní a poučné.

Výraznou úlohu v tom samozřejmě sehrávají privátní nadstandardy svazu, které přibližně polovina z mléčných ekologických farem v ČR dobrovolně dodržuje a upravují například oblast pastvy nebo způsobu chovu nad rámec evropské či národní legislativy,“ uvedla Urbánková.

Ekologická osiva ze Sladkovičova

Příkladem velmi profesionální ekozemědělské firmy s jasnou koncepcí produkce i údržby krajiny je společnost SEMA HŠ ze Sladkovičova. Ředitel společnosti hospodařící přibližně na 1300 hektarech v ekologickém zemědělství již od roku 2007 Marian Halmeš účastníkům exkurze ukázal fungování úspěšného podniku bez chovu zvířat s 28 stálými zaměstnanci a vlastní technikou.

Čtěte také: Sáčky z kukuřice: ekologická alternativa

V podniku pěstují pšenici, špaldu, ječmen jarní, kukuřici na siláž, zrno i na osivo, hrách, luskoobilnou směsku, vojtěšku, oves, řepku v ozimé i jarní variantě, slunečnici, hořčici, pohanku, sóju a hrášek.

Hnůj Sema HŠ nakupuje a slámu neprodává, ale drtí, diskuje a zaorává. Díky tomu, vhodnému osevnímu postupu (střídání plodin) a agrotechnice, trvale zlepšuje svou půdní strukturu včetně obsahu humusu a následně i výnosové stránky.

V rámci střídání plodin byla společnost také schopna dosáhnout uspokojivých výsledků v oblasti redukce škůdců. Redukce plevelů probíhá výhradně agrotechnickými postupy (plecí brány, vláčení, plečkování - v případě kukuřice až 4krát ročně) a díky zapojení včelařů z okolí (cca 500 včelstev), jejichž včely opylují slunečnice na poli, si společnost zlepšuje výnosy až na 3 tuny na hektar.

Společnost je také registrovaným osivářským podnikem, takže zde používají výhradně vlastní certifikovaná bioosiva, která také prodávají a ukládají do vlastních skladů a sil postavěných přímo na pozemcích.

Slovenská agroturistika

Posledním navštíveným podnikem v rámci české exkurze po slovenských ekofarmách byl rodinný podnik Biocentrum s 25 zaměstnanci zaměřený na provozování agroturistiky a zpracování plodin.

Čtěte také: Ekonomika ekologického pěstování kukuřice

Výživa půdy je pro podnik Biocentrum, kde obhospodařují 363 hektarů orné půdy, sadů a vinic, totiž stěžejní. Skot je vzhledem k potřebě hnoje pro provoz vykrmován, ale protože nemají k dispozici pastviny, jedná se o konvenční výkrm, ač krmný materiál pochází z vlastní produkce.

Výnosy z kukuřice dělají ročně až 12 tun na hektar a včetně slunečnice zde pěstují pšenici, ječmen, slunečnici, vojtěšku a ozimý hrách. Současně se věnují rostlinné produkci v podobě jablek, vína, zeleniny a dalších výpěstků, které suší, moštují a vyrábí z nich biovína a biodestiláty.

„Exkurze na Slovensko nám ukázala, že sedlákům hospodařícím v ekologickém zemědělství se může velmi dobře ekonomicky dařit jak pouze v rámci rostlinné produkce, tak v rámci přidružené živočišné produkce, kdy jsou pěstované krmné plodiny rovnou využity pro výživu vlastního skotu a následné zhodnoceny v podobě produkce biomléka. Moc by se mi líbilo, kdyby se naše podniky ve větší míře pustily do pěstování plodin jako jsou slunečnice nebo kukuřice. Jsem si jistá, že mnohé na to mají, jen se toho, často zbytečně, obávají."

Výměra ekologicky obdělávaných ploch je asi 400 tisíc hektarů, což představuje desetiprocentní podíl na celkové zemědělské půdě v České republice. Na začátku roku 2010 bylo registrován 2689 ekofarem. Jejich nejčastější rozloha je kolem 10 až 50 ha. Ekologicky se chová asi 230 tisíc zvířat, přičemž významné zastoupení mají přežvýkavci.

Na semináři pořádaném Českou zemědělskou univerzitou v minulém roce vyzdvihl Ing. Jiří Urban z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského roli přežvýkavců v biochovech. „Přežvýkavci jsou základem statku a úbytky stavů skotu se dotýkají ekologie krajiny. Kdo bude spotřebovávat biomasu?“ ptá se Jiří Urbana a podotkl, že současným cílem ekologického chovu není pouze údržba krajiny, ale i produkce.

Do ekologického režimu vstoupilo nejvíce chovatelů masného skotu a ovcí. Počet ekologicky chovaných dojnic je okolo dvou procent. „Chovy u nás však pokulhávají za vyspělou Evropou,“ míní Jiří Urban. Významné ekologické chovy dojnic jsou například Bemagro, a. s., Malonty, Agrofyto, s. r. o., Lidečko, ekofarma RNDr. Miroslava Šrůtka v Benešově u Kamenice nad Lipou nebo dodavatelé mlékárny Lacrum Velké Meziříčí.

Zvláštnosti ekologické živočišné produkce jsou všeobecně známé - při přechodu na „eko“ je přechodné období 24 měsíců, nákup zvířat musí být z ekochovů (jsou výjimky), nelze provádět embryotransfer, jsou dána zvláštní pravidla pro odrohování, kastraci a podobně.

Stejně jako v konvenčním chovu je počet zvířat na jednotku plochy omezen, ale podle přednášejícího je zatížení ekologických ploch zvířaty zatím naopak nízké. Špičkový v chovech dojnic jsou Švýcaři, kteří dosahují vysoké užitkovosti, významná je produkce biomléka v Dánsku a Švédsku.

Geneticky modifikovaná kukuřice

Geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí letos v Česku nikdo pole neosel. Informovala o tom mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Loni klesly meziročně plochy o 92 procent, když geneticky modifikovanou kukuřici zasel jediný pěstitel na 75 hektarech na Pardubicku.

Ministerstvo již dříve hovořilo o poklesu, protože je odbyt tohoto typu kukuřice problematický.

V roce 2008, kdy byla GM kukuřice v republice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů. Plodina se v ČR používala jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako surovina k výrobě bioethanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům. Šlo o jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v ČR mohla pěstovat.

"Já už sám nevím, kde je hranice co je GMO a co není GMO. Tím, že šlechtíte hybridy kukuřice nebo sóji, tak stále vylepšujete genetickou výbavu rostlin," řekl poradce pro sektor zemědělství a ekoenergií Mojmír Severin.

Popkornová kukuřice

Popkornovou kukuřici není snad třeba ani nijak blíže popisovat. Každý z nás snad alespoň jednou v životě POPCORN jedl.

Odrůda Plamínek je charakteristická obsahem vlákniny, obsahuje řadu vitamínů a mikroelementů nutných pro zdraví. Také obsahuje prvky jak selen a zinek. Rostliny dosahují výšky 150 cm.

Popcorn z této kukuřice je daleko chutnější, než ten, který si zakoupíte za drahé peníze, neobsahuje žádnou chemii, éčka, dosolit a ochutit si jej můžete podle sebe.

Setba přímo do půdy koncem května, začátkem června, kdy teplota je už půdy 8-10 stupňů C. Výsev na hloubku kolem 2 cm, do sponu 40- 50 cm x 15-20 cm.

Polní den KWS

Nejen se sortimentem hybridů kukuřice společnosti KWS se mohli 2. října na pozemcích ZOD Blata seznámit účastníci Polního dne. K vidění zde bylo i několik strojů určených pro sklizeň kukuřice, následné zpracování půdy, setí atd.

Akci uspořádala Odborně - poradenská služba KWS SEMENA, s. r. o. společně s Okresní agrární komorou (OAK) České Budějovice, OAK Strakonice, společnostmi AGRO NOVA, s. r. o., UNIAGRA s. r. o., které předvedly techniku, a tamním zemědělským družstvem.

Jak nám řekl předseda ZOD Blata František Pešek, zdejší přírodní podmínky předurčily podnik k chovu skotu. Ač je zdejší krajina poměrně rovinatá, z celkové čtyřtisícové výměry podniku přes 1000 ha zaujímají Zbudovská blata. Na nich je možné pěstovat pouze travní porosty. To rozhodlo, že chov skotu hraje v podniku prim a tudíž i kukuřice má v osevním postupu své nenahraditelné místo.

Dosud zde pěstovali asi na 500 ha pouze silážní hybridy, avšak i zde hledají nová efektivnější krmiva. Proto přivítali možnost spolupořádat na svých pozemcích polní den, kde budou prezentovány také hybridy vhodné pro sklizeň vlhkého zrna a technika pro jeho zpracování a přesvědčit se tak o výhodách nové technologie.

Jak řekl Ing. Karel Kokaisl z Odborně- poradenské služby KWS, doporučená suma teplot potřebná pro dozrání raných hybridů kukuřice vhodných ke sklizni vlhkého zrna je asi 1580 oC. Na pozemcích ZOD Blata dosáhla suma efektivních teplot v den konání Polního dne asi 1560 oC.

Protože však ještě následovalo několik teplých a slunečních dnů, nemělo by zde být problémem dosáhnou ideální zralosti kukuřice. Obsah sušiny by se podle odborníků z KWS měl při sklizni vlhkého zrna pohybovat okolo 68 %.

Jak doplnil Ing. František Mikyska ze společnosti Agrokonzulta Žamberk, s. r. o., která na náš trh dodává stoje pro mačkání zrna a vhodné chemické konzervanty pro tuto technologii, je možné sklízet a následně na mačkači upravovat zrno kukuřice od 25 do 45 % vlhkosti.

Vyšší vlhkost vyžaduje vyšší dávku konzervantu, nižší naopak přidání vody, což napomůže lepšímu pokrytí zrn konzervantem.

Jak dále ing. Mikyska uvedl, sklizeň vlhkého zrna a prezentovaná technologie konzervace (mačkání, nazývané také krimpování) a jeho bezprostřední balení do vaků má řadu výhod. Minimalizují se úkony, odpadá především drahé sušení, čistění, převozy atd.

Na pozemcích ZOD Blata bylo k vidění 13 hybridů. Největšímu zájmu se samozřejmě těšily novinky. Z těch letošních to byly hybridy Pedro (FAO zrno/siláž: 240/220) a Fjord (FAO 240/250), oba vhodné jak pro sklizeň na siláž, na LKS i na zrno.

K vidění byly i hybridy, jejichž registrace a rozšíření na plochy se teprve očekává. Představily se zde hybridy Tassilo, Turini, Romario a Chambord.

Jak doslova uvedla Ing. Jaroslava Sácká z Odborně- poradenské služby KWS, všechny novinky lze díky jejich výnosnosti bez nadsázky považovat za továrny na energii.

Tassilo (FAO 200/200) je jeden z nejranějších hybridů v sortimentu, který má vysoký podíl palic v sušině. Například ve srovnání s již známých a hojně pěstovaným Dragonem je výnos suchých palic Tassila vyšší o 10 %.

Ing. Sácká zdůraznila především vysokou koncentraci energie v siláži získané z tohoto hybridu. Jak dále uvedla, Tassilo patří k hybridům, u kterého je v podmínkách ZOD Blata možné sklízet i suché zrno.

Hybrid Turini (FAO 220/230) má oproti Tassilu vzrůstnější habitus. Zkouší se ve velmi raném sortimetnu na siláž. I jeho předností je vysoký podíl palic. Ing. Sácká jej doporučila do bramborářské oblasti.

Romario (FAO 250/250) se rovněž hodí do intenzívní bramborářské oblasti. Vyžaduje ale optimální podmínky, za dobrou výživu se odvděčí nadprůměrným výnosem a vysokým obsahem škrobu, Další představenou novinkou byl hybrid Chambord (FAO 300/300) vhodný na zrno i siláž.

Protože je to zástupce pozdnějších hybridů., pěstitelé na Českobudějovicku se s ním setkají na běžných plochách jen výjimečně, stejně jako s dalšími novinkami s vyšším FAO - s hybridy Nicco a Mesnil.

Využití kukuřice jako krmivo

Objevte výživové bohatství naší kukuřice, klíčového zdroje energie pro širokou škálu hospodářských zvířat, včetně drůbeže, králíků a koní.

Tento přírodní produkt je bohatý na tuky a složité škroby, což jej činí ideálním krmivem pro zajištění snadno uvolnitelné energie. Naše kukuřice je nejen výživně bohatá, ale také přirozeně chutná, což usnadňuje přijímání krmiva zvířaty.

Kukuřice je výjimečným zdrojem tuků a složitých škrobů, které poskytují vysokou energetickou hodnotu a jsou snadno stravitelné. Tento přírodní produkt je vhodný pro širokou škálu hospodářských zvířat, včetně drůbeže, králíků a koní.

tags: #odrudy #kukurice #pro #ekologické #zemědělství

Oblíbené příspěvky:

• Bezdomovectví u mladých v ČR: Statistiky
• Tapety s motivem přírody
• Slepice a jejich přirozené chování
• Ekologie řízených autotrofních ekosystémů
• Třídění odpadu – praktický průvodce