Ekologické zemědělství a genové inženýrství: Konflikt nebo soulad?

Ekologické zemědělství je zemědělský produkční systém, který zachovává zdraví půd, ekosystémů a lidí. Místo využívání vstupů s nepříznivými dopady, spoléhá na ekologické postupy, rozmanitost a koloběhy přizpůsobené místním podmínkám. Úlohou ekologického zemědělství, ať už v zemědělství, výrobě, distribuci či konzumaci, je udržovat a zlepšovat zdraví ekosystémů a organismů, od těch nejmenších v půdě až po člověka. Ekologické zemědělství má zejména cíl produkovat vysoce kvalitní, nutričně bohaté potraviny, které napomáhají preventivní zdravotní péči a udržení zdraví.

Tento princip pevně zasazuje ekologické zemědělství mezi živé ekologické systémy. Říká, že produkce má být založena na ekologických postupech a recyklaci. Výživa a pohoda jsou dosaženy prostřednictvím ekologie daného produkčního prostředí. Systémy ekologického zemědělství, pastevectví a volného sběru by měly pasovat do koloběhů a ekologických rovnováh přírody. Ekologické zemědělství musí být přizpůsobeno místním podmínkám, ekologii, kultuře a měřítkům. Ekologické zemědělství by mělu udržovat ekologickou rovnováhu prostřednictvím tvorby zemědělských systémů, zakládáním přirozených prostředí pro divoce žijící zvířata a rostliny udržováním genetické a zemědělské rozmanitosti.

Princip spravedlnosti zdůrazňuje, že lidé, zapojení do ekologického zemědělství,by měli vytvářet a udržovat mezilidské vztahy tak, aby zajistili spravedlnost na všech úrovních a pro všechny zůčastněné - zemědělce, zaměstnance, zpracovatele, distributory, obchodníky i zákazníky. Ekologické zemědělství by mělo poskytovat všem zúčastněným dobrou kvalitu života a pomáhat k zajištění potravinové nezávislosti a snižování chudoby. S přírodními zdroji, používanými při produkci a konzumaci, by mělo být zacházeno způsobem, který je sociálně a ekologicky spravedlivý a který je ochrání pro budoucí generace.

Ekologické zemědělství je živý a dynamický systém, který reaguje na vnitřní i vnější požadavky a podmínky. Ekologičtí podnikatelé mohou zvyšovat efektivitu a produktivitu, nemělo by to ovšem být na úkor zdraví a pohody. Nové technologie musí být tudíž nejdříve zhodnoceny a existující metody přezkoumány. Opatrnost je nezbytná, vzhledem k nedostatečnému porozumění fungování ekosystémů a zemědělství. Princip péče říká, že při řízení, rozvoji a výběru technologií v ekologickém zemědělství jsou klíčové předběžná opatrnost a odpovědnost.

Věda je nezbytná pro ujištění, že ekologické zemědělství funguje správně, je bezpečné a ekologicky zdravé. Samy o sobě však nejsou vědecké znalosti dostatečné. Praktické zkušenosti, nashromážděná moudrost a tradiční a původní znalosti nabízí platná a časem prověřená řešení. Ekologické zemědělství by mělo předcházet značným rizikům tím, že přijme vhodné technologie a odmítne ty nepředvídatelné, jako je genetické inženýrství.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Nové genetické techniky (NGT)

NGT jsou moderní metody genetického inženýrství, které umožňují přesnou a rychlou úpravu genů u rostlin, zvířat nebo mikroorganismů. Techniky jako CRISPR umožňují cílené genetické změny, které mohou zlepšit odolnost plodin a jejich produktivitu. Přesto však přetrvávají obavy týkající se bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a transparentnosti na trhu.

V počátcích genového inženýrství vědci vybrané kousky DNA vnášeli pomocí virů nebo dokonce stříleli do zárodečných buněčných kultur malými kuličkami ze zlata nebo wolframu vymáchanými v požadované DNA. Od roku 2012 se však používá přesnější metoda označovaná jako CRISPR/Cas9. Pomocí biochemických nástrojů najde právě ten úsek DNA, který má být upraven. Buď z něj nechtěný genetický materiál „vystřihne“, nebo umožní vložit požadovaný kus DNA. Proto se tomuto postupu říká genová editace.

Aktualizovaná pozice Rady EU (březen 2025)

Od března 2025 přijala Rada EU vyjednávací pozici, která rozděluje rostliny získané pomocí NGT do dvou kategorií:

• Kategorie 1: Rostliny geneticky podobné přirozeně se vyskytujícím odrůdám, vyňaté z tradiční legislativy o GMO, ale podléhající povinnému označování osiva.
• Kategorie 2: Rostliny s výraznými genetickými úpravami, regulované podle stávajících zákonů o GMO, včetně přísného posuzování rizik, požadavků na autorizaci a jasného označování.

Rada výslovně zakazuje používání rostlin získaných pomocí NGT v ekologickém zemědělství.

Přes tento jasný zákaz však zůstávají zástupci ekologického sektoru znepokojeni následujícími otázkami:

Čtěte také: Jak podporovat projekty

• Riziko kontaminace: Nedostatečná opatření pro koexistenci mohou vést k neúmyslné kontaminaci ekologických plodin odrůdami NGT, což ohrožuje integritu ekologické produkce a důvěru spotřebitelů.
• Patentová rizika: Požadavky na transparentnost v oblasti patentů nemusí dostatečně chránit šlechtitele a zemědělce před omezeními spojenými s patenty.
• Nedostatky ve sledovatelnosti: Stále chybí robustní a povinný systém sledovatelnosti, což vyvolává obavy ohledně zachování transparentnosti a možnosti výběru pro spotřebitele na trhu.

Organizace jako IFOAM Organics Europe zdůrazňují, že stávající opatření jsou nedostatečná, a vyzývají k silnějším zárukám pro ekologické producenty.

Postoj společnosti AGRIWELL

Společnost AGRIWELL se aktivně zasazuje o komplexní regulace, jasnou transparentnost a udržitelnost v zemědělství. Společnost AGRIWELL vnímá tato jednání jako klíčovou příležitost k posílení ochrany ekologického sektoru, zajištění svobody volby pro spotřebitele a zachování důvěry v ekologické zemědělství.

Diskuse a kontroverze

Ministři zemědělství EU se nedokázali dohodnout na postoji k plánům EU na zmírnění pravidel pro nové genetické technologie (NGT). Kritici obviňují úřad EU z toho, že chce zmírnit právní předpisy EU týkající se genetického inženýrství v zemědělství a schválit nové metody „bez komplexního posouzení rizik nebo požadavků na označování“.

Poslankyně Evropského parlamentu za Zelené Sarah Wienerová varuje: „Transparentnost by byla zcela eliminována - nové genetické inženýrství by bylo patentováno, ale zároveň by již nebylo ověřitelné. Ani zemědělci, ani spotřebitelé by nevěděli, s čím mají tu čest.“ Její názor sdílejí mnozí. Jedním z důvodů je obava, že NGT bude použita k vytvoření odrůd rostlin, které jsou rovněž vytvořeny konvenčním šlechtěním. Velké korporace by však byly s novými postupy rychlejší a mohly by si tyto odrůdy také patentovat.

Švýcarský vědec a průkopník ekologického zemědělství Urs Niggly má však na tuto problematiku odlišný názor. Je přesvědčen, že konvenční zemědělství optimalizované podle ekologických kritérií a moderní metody šlechtění jsou nezbytné pro budoucí zásobování rostoucí světové populace potravinami.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Genové úpravy a zemědělství

Evropská komise se vyjádřila, že EU by se měla zaměřit na hlavní výhody nástroje genové editace CRISPR-Cas 9 jako podporu výnosů a úrody v zemědělství. Objevila se zpráva, že Evropská komise má prostřednictvím programu Horizon Europe vyčlenit 5 milionů eur na projekty editace genomu v zemědělství. Iniciativa je v souladu s programem „Farm to Fork“ neboli Od zemědělce ke spotřebiteli, což je snaha EU o zdravější a udržitelnější potravinový systém.

Členské státy se v říjnu minulého roku dovolávaly Evropské komise, aby rozhodla o použití genových úprav při šlechtění zvířat a rostlin. Rozhodnutí Evropského soudního dvora totiž zatím zní, že úprava genomu není možná, protože jsou pokládané za geneticky modifikované organismy, které jsou v Evropě od roku 2001 zakázané. Znamená to tedy, že je zakázaná i metoda molekulových nůžek CRISPR-Cas9.

Podle agentury Reuters, například Francie nepovažuje plodiny vytvořené pomocí úpravy genů za geneticky modifikované organismy a staví se proti tomuto zákazu. Ministři zemědělství EU se totiž domnívají, že by to mohla být cesta, jak snížit použití pesticidů nebo antibiotik. Argumentem pro zrušení zákazu genové editace v zemědělství je vývoj lépe plodících rostlin, které jsou odolnější a neporušují životní prostředí.

Příklady a vývoj v zahraničí

Genově modifikované plodiny už od poloviny devadesátých let úspěšně rostou na amerických polích. Postupně je zaváděly další země na obou amerických kontinentech, v Asii, Austrálii, Africe. Některé pěstované plodiny (například sóju) už ani jiné než genově modifikované téměř nenajdete.

Krátce po brexitu se vláda Velké Británie odchýlila od dosavadních pravidel EU tím, že začala konzultovat použití geneticky modifikovaných plodin a hospodářských zvířat. Tuto středu předložila britská vláda do parlamentu návrh zákona, který má umožnit využívat v zemědělství některé techniky genového inženýrství. Kdyby v Británii prošel navržený zákon, mohl by to být příklad pro EU, i když ji Británie opustila. Kdyby byl zákon schválen, mohly by se genově editované plodiny objevit na polích už příští rok, pravděpodobně by to však zemědělci zvládli až později. Nicméně byl by to příklad i pro EU.

tags: #ekologicke #zemedelstvi #genove #inzenyrstvi

Oblíbené příspěvky:

• Nový systém odpadového poplatku v Havlíčkově Brodě
• Chata u jezera Katlov recenze
• Komunální odpad Pertoltice: Co se stane, když nezaplatíte?
• Mytí dřevěné podlahy s ohledem na přírodu
• Stávka za klima v Česku