Odškodnění za znečištění z tepelných elektráren v České republice

Znečištění ovzduší zůstává v České republice závažným problémem, ačkoli se od roku 1990 významně snížilo. Na mnoha místech jsou stále překračovány imisní limity, což vede k vyhlašování smogových situací v oblastech jako je Ostrava. Jedním z hlavních zdrojů znečištění ovzduší je sektor energetiky, zejména uhelné elektrárny, které mají významný podíl na emisích skleníkových plynů a dalších škodlivých látek, jako jsou oxidy dusíku, oxid siřičitý, prach a rtuť.

Podle údajů z Integrovaného registru znečištění (IRZ), který pravidelně vyhodnocuje hnutí Arnika, se elektrárny umísťují na předních místech mezi znečišťovateli u většiny znečišťujících látek. Epidemiologické studie ukazují, že znečištění ovzduší způsobuje v České republice kolem 5 až 10 tisíc úmrtí ročně. Jednou z nejproblematičtějších škodlivin je prach, přičemž celkem 17 největších elektráren emitovalo v roce 2019 dohromady více než 2 000 tun tuhých znečišťujících látek, včetně částic prachu PM10 a PM2.5.

Česká republika dlouhodobě patří mezi největší vývozce elektřiny na světě. V roce 2019 bylo vyvezeno 13.096 TWh elektřiny do zahraničí. Nicméně, i přes tento fakt, je důležité minimalizovat negativní dopady energetického sektoru na životní prostředí a zdraví obyvatel.

Emisní limity a výjimky

Podle rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví tzv. Závěry o BAT (Best available techniques - nejlepší dostupné techniky) a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení, musí elektrárny plnit zpřísněné emisní limity a podmínky BAT. Nicméně, legislativa umožňuje za určitých podmínek udělit výjimku z těchto limitů. Toho využili téměř všichni provozovatelé velkých elektráren a požádali o výjimku z plnění limitu zejména pro rtuť.

Elektrárny jsou nejvýznamnějším emitentem rtuti a Česká republika je čtvrtým největším znečišťovatelem rtutí v Evropě z energetiky. Pokud by všechny elektrárny získaly výjimku, ročně by se do ovzduší vypustilo navíc 1600 kg rtuti. Mezi největší zdroje emisí rtuti v ČR patří elektrárny Chvaletice a Počerady.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Případ Elektrárny Počerady

Elektrárna Počerady získala od Ústeckého krajského úřadu výjimku pro čtyřnásobné překročení nových emisních limitů pro rtuť. Hnutí DUHA, Greenpeace a právnická společnost Frank Bold Society i obec Volečice se proti tomuto rozhodnutí odvolaly. Tento případ poukazuje na složitost a kontroverznost udělování výjimek z emisních limitů a na potřebu pečlivého posuzování dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatel.

Odklon od uhlí a modernizace energetiky

ČEZ prováděl dvě rozsáhlé modernizace uhelných elektráren, které významně zvýšily jejich ekologičnost a omezily dopady na životní prostředí. Celkem bylo do ekologizace, odsíření a dalších opatření uhelných elektráren investováno 111 miliard korun. Druhá vlna modernizace, která začala v roce 2007, si vyžádala obdobné množství investic. Významné environmentální investice se uskutečnily i v případě využití alternativních paliv, kdy některé zdroje přešly na biomasu nebo na plyn, a při zavádění systému řízení ochrany životního prostředí EMS.

Skupina ČEZ pokračuje ve snižování všech emisí v souladu s cíli Pařížské dohody a cílí na ukončení výroby v uhelných elektrárnách a přeměnu výrobního portfolia na bezemisní. Teplárny spalující uhlí významně utlumí svůj provoz do roku 2030. ČEZ proto už nyní buduje v teplárenských lokalitách nové zdroje, a to výstavbou a přípravou projektů nových nízkoemisních tepláren využívajících biomasu a zemní plyn.

Právní aspekty a soudní řízení

V oblasti znečištění ovzduší tepelnými elektrárnami probíhají i soudní spory. Příkladem je případ Elektrárny Počerady, kde Nejvyšší správní soud řešil kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem. Soud se zabýval otázkou stanovení emisního limitu pro emise rtuti a udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (BAT). Krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného s tím, že správní orgány vycházely při stanovení výjimky z emisního limitu z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Nejvyšší správní soud se tímto případem bude dále zabývat.

Žebříček největších znečišťovatelů

Nezisková organizace Arnika sestavuje žebříčky největších průmyslových znečišťovatelů životního prostředí v Česku. V roce 2016 vypouštěla nejvíce rakovinotvorných látek chemička Spolana Neratovice, největším průmyslovým zdrojem polétavého prachu PM10 byl ArcelorMittal Ostrava a nejvíce skleníkových plynů vypouštěla Elektrárna Počerady.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Ministerstvo životního prostředí zřídilo registr, do kterého zadalo data 1295 provozů. Podle databáze se snížilo množství těch vypouštěných látek, které patří mezi rakovinotvorné, mutagenní a endokrinní, tedy poškozující hormonální soustavu člověka. Naopak vzrostly emise skleníkových plynů, rtuti a látek, které poškozují ozonovou vrstvu.

Tabulka: Provozovatelé a názvy provozoven podle údajů z Integrovaného registru znečišťování

Poznámka: Tabulka je zkrácena. Úplný seznam provozovatelů a provozoven naleznete v původním zdroji dat.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #odškodnění #znečištění #tepelná #elektrárna

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění životního prostředí v ČR a Evropa
• Ochrana přírody v ČR
• Skutečné množství odpadu ve zdravotnictví
• Revize potrubí v Protivíně
• Řešení pro napojení komínu