Ochrana ohrožených druhů v Evropské unii a České republice

Evropská unie má několik směrnic v oblasti ochrany přírody a krajiny, které Česká republika implementuje do svých zákonů.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zajišťuje naplňování především směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, které obě ukládají vytvořit síť evropských chráněných území pod názvem soustava Natura 2000 a sledovat stav druhů a stanovišť.

Směrnice o ptácích

Směrnice Rady č. Směrnice o ptácích představuje jeden z prvních právních předpisů Evropské unie na ochranu přírody a je jednou ze dvou směrnic na ochranu biologické rozmanitosti (biodiverzity) na území Evropské unie, které ukládají vytvoření soustavy území známé jako Natura 2000. Tato směrnice se týká ochrany populací všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na území členských států EU.

Cílové druhy ptáků, kterých se tato ochrana týká, jsou vyjmenovány v Příloze I Směrnice o ptácích.

Členské státy pak mají na základě této směrnice za úkol vytvořit soustavu zvláště chráněných území (tzv. ptačích oblastí) určených pro ochranu druhů uvedených v této příloze.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Česká republika implementovala směrnici o ptácích do zákona o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.) a jednotlivé ptačí oblasti (anglicky Special Protection Areas - SPA) jsou v ČR vyhlašovány samostatně formou nařízení vlády.

Směrnice o stanovištích

Směrnice Rady č. Tato směrnice představuje jednu ze dvou směrnic na ochranu biodiverzity na území Evropské unie, které ukládají vytvoření soustavy území zvané Natura 2000.

Typy stanovišť a druhy rostlin a živočichů, kterých se tato Směrnice týká, jsou uvedeny v jejích Přílohách I, II a IV.

Zvláštní důraz je kladen na prioritní typy stanovišť a prioritní druhy, které mají pro Evropskou unii zvláštní význam vzhledem k podílu jejich přirozeného výskytu na území EU.

Česká republika implementovala směrnici o stanovištích do zákona o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.) a jednotlivé evropsky významné lokality (anglicky Special Areas of Conservation - SAC) jsou v ČR vyhlašovány samostatně formou nařízení vlády.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Další legislativa EU

Směrnice č. Rámcová směrnice o vodách pokrývá celou oblast životního prostředí. Účelem této směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických, pobřežních a podzemních vod (vztahuje se tedy na veškeré vodstvo).

Jedním z nejvýznamnějších právních aktů v rámci EU, který sjednocuje přístup EU v boji proti invazním druhům je od ledna 2015 účinné nařízení Evropského parlamentu EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.

Nařízení se vztahuje na druhy v seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (tzv. "unijní seznam"), který byl publikován v roce 2016 jako Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1141.

V roce 2017 byl doplněn navazujícím prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1263 (doplněno 12 druhů) a v roce 2019 pak bylo přidáno dalších 17 druhů.

Dalším významným dokumentem je také nařízení Rady č. Obsah těchto nařízení byl implementován do naší legislativy, konkrétně do novely zákona o ochraně přírody a krajiny a dalších dotčených předpisů (zákon č. 246/1992 Sb, na ochranu zvířat proti týrání, zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, zákon č. 99/2004 Sb.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Slatiniště a ochrana biodiverzity

Slatiniště (minerotrofní rašeliniště, rostlinná společentsva třídy Scheuchzerio palustris-Caricetea fuscae) mají velký význam pro ochranu biodiverzity a v mnoha oblastech Evropy patří k ohroženým biotopům.

Fytocenocelogické klasifikace slatiništní vegetace se však mezi evropskými zeměmi liší, což komplikuje nejen komunikaci ve vědecké komunitě, ale také ochranu těchto stanovišť na mezinárodní úrovni.

Některé vegetační systémy slatiništní vegetace rozlišují hlavní vegetační jednotky (tj. svazy) na základě fyziognomie porostů a hydrologických faktorů.

Jiné systémy navazující na skandinávskou tradici vymezují svazy podél tzv. „poor-rich“ gradientu (komplexního gradientu pH a minerální bohatosti).

Výzkum slatinišť v Českém masivu

Cílem této práce je vytvořit první pokus o jednotnou klasifikaci slatinišť v Evropě. Na posledních zachovalých slatiništích v Českém masivu (ČR) jsme se zabývali vztahem vegetace a proměnných prostředí.

Tato studie potvrdila význam poor-rich gradientu pro změnu druhového složení slatiništní vegetace a pro vymezení jednotlivých svazů.

Druhý vegetační gradient souvisel s dostupností makroprvků (fertilitou) a projevoval se nezávisle na pH a minerální bohatosti.

Nezbytnými předpoklady vegetačních syntéz jsou sběr a třídění dat, proto se disertační práce zabývá rovněž těmito metodickými aspekty.

Představena je databáze evropské rašelinné vegetace (European Mire Vegetation Database), která obhahuje několik tisíc dosud nedigitalizovaných fytocenologických snímků.

Dále se zabýváme otázkou, jestli mohou být ve velkoškálových analýzách použity snímky o různé velikosti plochy.

Zápisy o rozměrech 1-25 m2 obsahují srovnatelný počet specialistů a dávají obdobné výsledky v ordinančích analýzách. Proto mohou fyt. snímky o této velikosti být zařazeny do velkoplošných vegetačních syntéz, aniž by způsobily významné zkreslení výsledků (obzvláště přihlédneme-li k jiným možným zdrojů šumu ve fytocenologických datech).

Navrhli jsme klasifikaci slatiništní vegetace v Evropě na základě analýzy fytocenologických snímků. Použité klasifikační schéma odráží vliv chemismu a geografických (makroklimatických) proměnných na druhové složení společenstev.

Vytvořili jsme formální definice svazů Caricion viridulo-trinervis, Caricion davallianae, Caricion atrofusco-saxatilis, Stygio-Caricion limosae, Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis, Saxifrago-Tomentypnion, Narthecion scardici, Caricion stantis, Anagallido tenellae-Juncion bulbosi, Drepanocladion exannulati, Caricion fuscae, Sphagno-Caricion canescentis a Scheuchzerion palustris.

Formální definice pracují s přítomností, absencí a pokryvností sociologických skupin a význačných druhů.

Ekologickou smysluplnost navrženého systému podpořily ordinační metody a metody neřízené klasifikace.

V některých případech celoevropská syntéza poukázala na přítomnost vegetačních typů, které nebyly dosud rozlišovány v národních vegetačních přehledech. Např. mírně vápnitá třasoviska s hnědými mechy vyskytující se vzácně v Karpatech a okolních oblastech byla identifikována jako společenstva boreálního svazu Stygio-Caricion limosae.

Toto zařazení jsme ověřili srovnáním fytocenologických snímků s materiálem ze severní Evropy (locus classicus svazu Stygio-Caricion limosae).

Makrozbytky naznačují běžný výskyt tohoto vegetačního typu ve střední Evropě v glaciálu a raném holocénu a tedy jeho reliktní povahu.

Během terénního výzkumu byly zjištěny nové lokality reliktních mechů (Meesia triquetra, Pseudocalliergon lycopodioides) a potvrzena lokalita ohroženého suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile).

Vliv urbanizace na lesní vegetaci

Urbanizace se významně podílí na utváření současné krajiny a rozšiřující se městské prostředí svými specifickými podmínkami ovlivňuje existenci rostlinných druhů.

Zvláštní význam připadá lesním biotopům jako fragmentům polopřirozené vegetace s řadou ekosystémových funkcí a jako zdroji biodiverzity měst.

Na území města Brna bylo vybráno 20 polí podrobného síťového mapování s rozdílnou mírou urbanizace, v nichž proběhl terénní výzkum lesní vegetace.

K druhům zdokumentovaným v 60 fytocenologických snímcích byly doplněny údaje o vybraných vlastnostech a statisticky byla analyzována změna vegetačních charakteristik na gradientu urbanizace.

S rozlohou lesů stoupalo zastoupení specialistů, a naopak klesaly nároky druhů na živiny.

Ohrožené druhy přežívaly v menších lesních segmentech v méně zastavěných oblastech bez velkých lučních porostů.

Nepůvodním druhům prospívaly také menší lesní segmenty, avšak mimo oblasti s větším podílem polí.

Celkovou druhovou bohatost podporovala rozloha luk se vzdáleností od centra města a rozlohou lesů.

Vzájemnou nepodobnost lesních společenstev podmiňovala rozloha zástavby na úkor rozlohy luk.

Botanický průzkum území

Bakalářská práce popisuje přírodní podmínky a flóru území mezi Řečkovicemi a Jinačovicemi. Celková rozloha území činí necelých 9 km2 vymezených čtyřmi poli podrobného síťového mapování (6765-A-C-d, 6765-A-D-c, 6765-C-A-b, 6765-C-B-a), lišících se od sebe využitím krajiny a mírou antropogenního vlivu.

Ve vegetačních sezónách roku 2019 a 2020 jsem zaznamenala celkem 393 rostlinných druhů cévnatých rostlin, z toho 48 ohrožených.

Hlavní metody terénního průzkumu spočívaly v zachycení jarního, letního a pozdně letního aspektu a sepsání přítomných rostlinných druhů.

Bližší představa o rostlinném složení a vegetačních typech je získána skrze zhotovování fytocenologických snímků a jejich následnou klasifikací.

V lesní vegetaci je nejhojněji zastoupena asociace acidofilních teplomilných doubrav na mělkých půdách (Sorbo torminalis-Quercetum), méně asociace mezofilních acidofilních doubrav (Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae).

Z nelesní vegetace snímky nejčastěji zachycují asociaci eutrofních ovsíkových luk (Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatiori) a třídu jednoleté vegetace polních plevelů a ruderálních stanovišť (Stellarietea mediae).

Vývoj vegetace na rašelinných loukách

Středně vápnitá mechová slatiniště a rašelinné louky Českého masívu procházejí v posledních desetiletích výraznými změnami. V přírodní rezervaci Chvojnov, která byla v minulosti ovlivněna silným odvodněním, proběhla v posledních letech rozsáhlá kompletní revitalizace.

Analyzovaný datový soubor ze zkoumané lokality PR Chvojnov obsahuje historické snímky K. Rybníčka (1960-1964), E. Horodyské (2003-2004), snímky K. a J. Juřičkových z období před revitalizací (2013) a vlastní snímky zaznamenané po provedení revitalizace (2019), jejichž plochy byly trvale zafixovány.

tags: #ohrožený #druh #anglicky #definition

Oblíbené příspěvky:

• Švýcarské klima
• Plevel ve skleníku: jak na něj?
• Proč je čáp černý ohrožený?
• Co je sletová skladba?
• Péče o oleandr