Ohrožené druhy hadů v České republice a jejich ochrana

V České republice se trvale vyskytuje 13 druhů plazů, z nichž 12 je původních. Jako nepůvodní druh se na našem území rozšířila želva nádherná (Trachemys scripta spp.), která se do přírody dostala od nezodpovědných chovatelů.

I když hadi do přírody neodmyslitelně patří, řada z nás se setkání s nimi obává. Ať už ale chcete před hady ochránit své děti nebo máte z hadů strach, pamatujte na to, že většina hadů patří mezi ohrožené druhy.

Ať už ale chcete před hady ochránit své děti nebo máte z hadů strach, pamatujte na to, že většina hadů patří mezi ohrožené druhy. Hady můžeme nejčastěji potkat v letních měsících.

Druhy hadů, se kterými se můžeme setkat

• Slepýš - nejčastějším plazem, kterého potkáme na zahradě bude pravděpodobně slepýš. Tento plaz nepatří mezi hady, avšak přesto se ho mnoho lidí obává.
• Užovka obojková - v našich zahradách můžeme nejčastěji potkat užovku obojkovou, která může měřit až 2 m, a proto nejednoho z nás svou přítomností vyděsí. I užovka je však považována za zcela neškodnou a na zahradě Vás naopak zbaví myší a hrabošů. Jedním z nejběžnějších hadů je užovka obojková, kterou bezpečně poznáme podle dvou bílých či žlutých půlměsíců za hlavou.
• Užovka hladká - před tímto plazem se mějte raději za pozoru. Podle odborníků, pokud Vás v přírodě kousne nějaký had, bude to na 99% právě užovka hladká. Častěji nám však posíláte fotografie užovky hladké, která je více synantropním druhem, tedy často žije v blízkosti lidských obydlí a na zahradách. Tato užovka je poměrně útočná, často se proti člověku postaví, hlasitě syčí a může Vás i kousnout.
• Zmije - zmiji na své zahradě potkáte jen výjimečně. Bývá velmi plachá a reaguje agresivně pouze, když se cítí ohrožena. Oproti ní se zmije obecná lidem spíše vyhýbá a setkání s ní tak bývá vzácnější. Zmiji poznáte podle její typické klikaté čáry na hřbetě.
• Užovka podplamatá - V povodí Ohře, Vltavy, Berounky či Dyje se můžeme setkat s rybožravou užovkou podplamatou.

Užovka stromová (Zamenis longissimus)

Užovka stromová, česky někdy zvaná Aeskulapova, je jeden z největších evropských hadů. V Česku jde o druh kriticky ohrožený dle zákona o ochraně přírody a krajiny a příslušných vyhlášek. Dle červeného seznamu (Chobot & Němec 2017) patří mezi druhy ohrožené (EN) a dle přílohy IV směrnice o stanovištích patří mezi druhy v zájmu společenství, které vyžadují přísnou ochranu. Evropský záchranný program pro tento druh (Edgar et Bird, 2006) doporučuje vytvoření národních záchranných programů pro všechny země s výskytem izolovaných populací.

Proto i u nás vznikl celostátní záchranný program (Zavadil et al., 2008), který byl později doplněn (Větrovcová et al., 2010). Ten mj. Užovka stromová (Zamenis longissimus) patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

V České republice se průkazně vyskytuje pouze ve třech oblastech, přičemž nejzranitelnější je populace v údolí řeky Ohře v západních Čechách, izolovaná stovky kilometrů od souvislého areálu druhu.

Výskyt užovky stromové v ČR

• Poohří: Za nejohroženější je považována populace v Poohří, která je naprosto izolovaná (Musilová 2007).
• Podyjí: Populace v Podyjí je okrajem souvislejšího výskytu v Rakousku (Mikátová & Vlašín 2012).
• Bílé Karpaty: Lokality z české strany Bílých Karpat (Mikátová et al. 2001) spojitě navazují údolími přítoků Váhu na rozšíření tohoto druhu v trenčínské oblasti Slovenska (Varga 1962, Lác 1970).

Výskyt v Bílých Karpatech je jiného charakteru než v Podyjí. V této oblasti žije užovka stromová synantropně, s těsnou vazbou na lidská obydlí (Soukupová 2016). Výskyt je geograficky rozdělen na dvě enklávy. Jedna jde podél řeky Vláry a jejích přítoků v oblasti Vlárského průsmyku, druhá je v povodí Dreitomice a jejich přítoků v oblasti Žítkové.

Monitoring užovky stromové v CHKO Bílé Karpaty

Užovka stromová je v CHKO Bílé Karpaty sledována už od roku 1984, kdy se poprvé podařilo doložit její výskyt na moravské straně Bílých Karpat (Vlašín 1984). V letech 2009 a 2010 byl výzkum pouze orientační. Základní výzkumnou metodou byla terénní pochůzka a odchyt jedinců. Doplňující metodou byl sběr svleček (exuvií), hledání vaječných obalů a dotazníková akce mezi místními obyvateli. Tím byla zmapována oblast, kterou tyto užovky osidlují v okolí Vlárského průsmyku (v povodí řeky Vláry).

Od roku 2014 probíhá na deseti monitorovacích místech dle záchranného programu (Zavadil et al., 2008) pravidelný monitoring, na základě metodiky Vlašín et Mikátová (2007) a Mikátová et al. (2021). Na každé ploše jsou stabilizované pozorovací body, na většině ploch jsou rozmístěny nástražné fólie (obr. 2). Součástí monitoringu je i odchyt, značení a vypouštění značených jedinců. Značení se provádí pomocí zástřihů chirurgickými nůžkami na břišních štítcích (plastronech). Každý takto označený had má jedinečný kód, podle kterého je možné jej ještě další tři roky rozlišit od jiných jedinců. Pokud je v mezidobí značení obnoveno, je možné příslušného jedince sledovat i celou řadu let. Toto značení se provádí pouze u dospělých či subadultních jedinců.

Výzkum populace užovky stromové v Poohří

V letech 2005-07 jsme v Poohří provedli systematický výzkum hadů pod záštitou Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Jedinci užovky stromové byli po odchycení změřeni, zváženi, označeni pomocí zástřihů na břišních štítcích (odebrané části štítků posloužily pro analý­zu DNA) a detailně vyfotografováni se zaměřením na individuální charakter ošupení (folidózu) hlavy. Na základě zpětných odchytů pak byla odhadována početnost zdejší populace. Během tříletého sledování jsme takto označili a zdoku­mentovali celkem 432 exemplářů užovky stromové.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Jeden ze současných projektů záchranného programu pro užovku stromovou zahrnuje i další odhad početnosti spojený s individuálním značením. Tato aktivita se opakuje zhruba po 10 letech a cílem je zaznamenat změny v po­četnosti jedinců. V dubnu 2015 se podařilo opětovně odchytit samce označeného v prvním výzkumu pod pořadovým číslem 54. Během výzkumů jsme ho chytili 10x (5x v r. 2005, 2x v r. 2006, 2x v r. 2007 a 1x v r. 2015). To umožnilo zodpovězení i nastolení různých otázek souvisejících např.

Obecné informace o druhu

Užovka stromová je nejedovatý druh hada z čeledi užovkovitých. Z našich hadů je nejdelší, dorůstá délky cca 150-200 cm. Zbarvení je nejčastěji na svrchní straně těla leskle hnědé, břicho je nápadně světle žluté. Mláďata mívají za hlavou bledě žluté skvrny, takže mohou být laiky zaměněna za užovku obojkovou. Druh vyžaduje teplé a mírně vlhké klima, zároveň potřebuje různorodou strukturu krajiny s rozmanitou nabídkou úkrytů a míst ke slunění a rozmnožování.

Potřebuje tedy maloplošně obhospodařovanou krajinu s množstvím remízků, kamenných zídek či snosů, kompostů, křovin, okrajů cest apod. Jelikož se jedná o studenokrevného živočicha, jsou všechny jeho životní projevy závislé na venkovní teplotě a jeho sezonní aktivita souvisí se zeměpisnou šířkou a klimatickými podmínkami. V České republice se začínají užovky stromové aktivovat obvykle v dubnu a k hibernaci nastupují v říjnu. Páření probíhá v květnu až červnu.

Od konce června do začátku srpna samice kladou vejce do organického materiálu nebo do dutin skal, zídek či stromů. Líhniště bývají často využívána hromadně více samicemi. Počet vajec nakladených jednou samicí kolísá mezi 2-30, snůšky nad 20 vajec jsou však výjimkou. Mláďata se líhnou od konce srpna do poloviny října. Potravu užovky stromové tvoří drobní teplokrevní obratlovci, příležitostně i ptačí vejce. Kořist užovky aktivně vyhledávají jak na povrchu terénu, tak v norách hlodavců, vzácně i ve větvích stromů.

Užovka stromová je popisována jako had, jenž se zdržuje na poměrně malém území a používá stejný úkryt i po celá léta. K výraznému zvýšení pohybové aktivity pak dochází v období reprodukce především u samců. Nejdelší známé přesuny činí přibližně 4 km. Užovka stromová díky ventrolaterálním hranám na spodní části těla velmi obratně šplhá. Je i dobrým plavcem, i když do vody často nevstupuje.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Rozšíření v ČR

Areál rozšíření užovky stromové se rozprostírá od severního Španělska přes jižní část střední Evropy, jižní a východní Evropu až k východnímu pobřeží Černého moře. Česká republika leží na severní hranici souvislého areálu, která prochází jižním a východním okrajem našeho území (populace v Podyjí a Bílých Karpatech). Třetím místem výskytu užovky stromové v ČR je Poohří, kde se jedná o malou izolovanou populaci a zároveň o nejsevernější současný výskyt druhu na světě.

Mezi populacemi užovky stromové v našich třech oblastech výskytu existují určité odlišnosti, proto jsou jednotlivé oblasti popsány samostatně:

Poohří

Raritní izolovaný výskyt užovky stromové v Poohří je pozůstatkem z doby holocénního klimatického optima. Fosilní nálezy ukazují, že druh byl přibližně před 8 000-5 000 lety rozšířen v Evropě až po dnešní Dánsko. Při pozdějším ochlazování začal plošně ustupovat k jihu. Severně od hranice souvislého areálu tak do dnešní doby zůstalo několik izolovaných populací, které se zachovaly na klimaticky příhodných místech.

Za nejstarší hodnověrný údaj o výskytu užovky stromové v této oblasti je považován nález z roku 1880 z dnešní obce Korunní (Bayer 1894). Od roku 2005 probíhá v Poohří intenzivní výzkum této populace, který mj. ukázal, že dřívější oblast výskytu, rekonstruovaná na základě nálezů za posledních 10-15 let, mohla dosahovat rozlohy až 63 km2. Naproti tomu dnešní centrální oblast výskytu se rozkládá pouze na cca 8 km2. Odhad celkové velikosti populace v Poohří je 400-600 jedinců (Musilová et Zavadil 2007). Největšími hrozbami pro užovky stromové v oblasti jsou ztráta vhodných biotopů následkem homogenizace krajiny a samotná izolovanost celé populace.

Podyjí

Podrobnější historické údaje o výskytu užovky stromové zde nejsou k dispozici, mj. v důsledku nepřístupnosti území po 2. světové válce, kdy na hranici s Rakouskem byla komunistickým režimem vybudována železná opona. Výskyt druhu byl v Podyjí znám mezi místními obyvateli již od 30. let 20. století. Nově zde pak byla užovka stromová doložena v roce 1984 (Vlašín 1984a). Důkladnější průzkum místní populace probíhá od roku 2002 a její velikost se v současnosti odhaduje na 1 200-1 500 jedinců. Odhad velikosti areálu je cca 34 km2.

Nejvyšší početnost užovek stromových v Podyjí a patrně i v celé ČR (odhad činí zhruba 600 jedinců) je díky morfologii terénu, bohaté nabídce úkrytů a jedinečnému mikroklimatu na vinici Šobes a okolních svazích údolí. Podobně jako na další důležité podyjské lokalitě - Novém Hrádku, kde se užovky staly turistickou atrakcí, - jejich populaci příznivě ovlivňuje přítomnost skládaných zídek a zdiva. Výskyt užovky stromové se v této oblasti víceméně překrývá s hranicí NP Podyjí. Lokality výskytu jsou tedy poměrně dobře izolované od negativních antropogenních vlivů, s výjimkou příležitostných úmrtí pod koly cyklistů. Na některých lokalitách však může být problémem zarůstání vhodných biotopů.

Karpaty

Výskyt užovky stromové v této oblasti zahrnuje jak území Bílých Karpat, tak jižní část Beskyd, pro zjednodušení je však toto rozšíření v rámci ČR uváděno pouze pod názvem Karpaty. Poprvé zde byl její výskyt zaznamenán až v 80. letech 20. století (Vlašín 1984b), a proto je místní populace dosud stále poměrně neprozkoumaná. Její početnost se bohužel z dosavadních poznatků nedá přesněji stanovit, velikost areálu je v současnosti odhadována na zhruba 185 km2.

Charakter rozšíření v Karpatech je trochu odlišný od ostatních dvou oblastí. Nejsou zde známa „centra“ výskytu s výrazně vyšší koncentrací jedinců, užovky se zde vyskytují spíše roztroušeně po celém území, přičemž některé nálezy pocházejí i z lesních porostů.

Dlouhodobé cíle pro jednotlivé oblasti výskytu

• Poohří: Udržet mikropopulace druhu na stávajících lokalitách (stav k roku 2007) a vzájemně je propojit. Navrátit užovku stromovou do vybraných částí původního areálu rozšíření. Zvýšit početnost populace alespoň na dvojnásobek stavu v letech 2005 až 2007.
• Podyjí: Dosáhnout pravidelného výskytu včetně rozmnožování v kvadrátech 7160 a 7162 alespoň pět let po sobě. V kvadrátu 7161 zachovat velikost populace odpovídající stavu zjištěnému v letech 2005-2007, tj. 1 200-1 500 jedinců.
• Karpaty: Zachovat stav populace užovky stromové v oblasti Bílých Karpat a jižních Beskyd (kvantifikaci počtu jedinců a plochy biotopu není v současnosti s ohledem na omezené množství informací možné provést - cíle budou upřesněny po zjištění základních údajů o stavu karpatské populace, jejích nároků a ohrožujících faktorů).

Statut ochrany, celkový stav populací a příčiny ohrožení

Užovka stromová je v ČR chráněna v kategorii kriticky ohrožený druh, je chráněna i evropskou legislativou (příloha IV směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS, příloha II Bernské úmluvy). V rámci celkového (převážně evropského) areálu byl v mnoha zemích zaznamenán ústup užovek stromových i pokles jejich početnosti. Navíc díky destrukci biotopů a jejich fragmentaci dochází k izolaci dalších populací ležících na okrajích tohoto celistvého areálu (Edgar et Bird 2006).

Spolehlivé údaje o výskytu užovek stromových na území dnešní České republiky za posledních 100 let pocházejí z 18 faunistických kvadrátů ČR, což představuje pouze 2,6 % naší mapovací sítě. Je tedy zřejmé, že užovka stromová zde nikdy nepatřila k běžným druhům. Nicméně vzhledem k zaznamenanému ústupu v rámci celého jejího areálu a s tím související celoevropskou ochranou, i vzhledem k prokázanému zmenšení plochy rozšíření naší populace v Poohří, bylo žádoucí vytvořit pro tento kriticky ohrožený druh celostátní ZP (Zavadil et al. 2008).

K hlavním faktorům ohrožujícím populace užovky stromové v ČR patří:

• Změna způsobu hospodaření a využívání krajiny, a tím způsobená ztráta biotopů.
• Izolovanost populace v Poohří.
• Antropogenní vlivy, např. autoprovoz, výstavba, cyklistika či vandalismus.
• Pozitivní zásahy s možnými negativními důsledky (čištění příkopů u silnic, vysekávání průseků pod elektrickým vedením, hubení nepůvodních rostlin, manipulace s deponiemi dřeva apod.).
• Predátoři a nemoci.

Záchranný program

ZP užovky stromové v České republice vznikal zhruba jeden rok a MŽP byl přijat 7. 10. 2008. Hlavním dlouhodobým cílem programu je zachování životaschopných populací užovky stromové ve všech třech známých, vzájemně izolovaných oblastech výskytu, tzn. v Poohří, Podyjí a v Karpatech.

K nejdůležitějším opatřením uskutečněným v rámci ZP patří:

• zakládání a péče o umělá líhniště
• péče o významné biotopové prvky (zídky z volně skládaných kamenů, stavěné při budování teras a zpevňování cest ve svažitém terénu, kamenné valy či snosy, ruiny, komposty a hnojiště, složené dřevo nebo hromady větví či pilin, skály, meze, doupné stromy)
• ochrana jedinců při migraci přes komunikace a při čištění příkopů u silnic
• výzkum reprodukce a ekologie
• osvěta a samozřejmě důkladný monitoring všech populací užovky stromové

Návrh opatření se pro každou oblast výskytu mírně liší v závislosti na charakteru území a stavu poznání.

Dosavadní realizace záchranného programu

Stručný výčet dosud realizovaných aktivit je pro přehlednost opět rozdělen podle jednotlivých oblastí výskytu užovky stromové v ČR. I když byl ZP oficiálně přijat až koncem roku 2008, zahrnuli jsme do tohoto výčtu všechny aktivity, které proběhly v letech 2008-2009 a svou náplní do programu spadají.

Poohří

Během posledních dvou let bylo v Poohří založeno devět nových umělých líhnišť a byla zajištěna péče o ně. Na 15 lokalitách proběhlo čištění kamenných zídek, jedna nová zídka byla zbudována a byly prosvětleny určité partie břehů Ohře. Opakovaně proběhl odchyt a zpětné vypouštění jedinců při sečení příkopů u silnice E442 (13) - při jedné z těchto akcí bylo v červnu 2008 zachráněno celkem 18 hadů různých druhů. Proběhlo též mapování morfologických struktur v krajině vhodných pro výskyt druhu v okrajových oblastech areálu.

Byl zahájen výzkum reprodukce - během dvou let byly do 10 líhnišť umístěny dataloggery pro sledování teploty v různých substrátech. Výsledky ze čtyř líhnišť již byly zpracovány (Musilová 2008) a jako nejvhodnější substrát z hlediska teplotních vlastností byla vyhodnocena borka a piliny. V rámci osvěty byla nainstalována informační tabule o užovce stromové v obci Stráž nad Ohří, stručné informační cedule jsou umisťovány také ke zbudovaným líhništím.

Spolek Zamenis a jeho role v ochraně užovky stromové

Občanské sdružení Zamenis vzniklo v roce 2006 na základě výsledků výzkumu započatého v roce 2005, kdy již bylo zřejmé, že bez aktivní ochrany se tento druh patrně neobejde. Zároveň byla započata příprava záchranného programu, který byl schválen v roce 2008, a který je realizován do současné doby.

Veškerá činnost spolku a realizace aktivit spojených se záchranným programem je dána finančními a časovými možnostmi a ochotou a nadšením členů, kteří pocházejí z celé ČR. Praktické aktivity jsou realizovány v průběhu několika víkendových brigád v roce a dlouhodobým aktivitám (výzkum, monitoring) napomáhá skutečnost, že nejužší vedení spolku bydlí přímo v lokalitě užovky stromové a věnuje těmto aktivitám značnou část svého volného času.

Jak můžete užovce stromové pomoci vy?

• Užovce stromové neubližujte a nepronásledujte ji. Naopak ji chraňte.
• Zbytečně ji nerušte a nemanipulujte s ní pokud se usídlí v blízkosti Vašeho obydlí.
• Neničte její oblíbená místa - zídky, staré kůlny atd.
• Pokud máte kompost, pokuste se s ním nemanipulovat od konce června do poloviny října.
• Pokud máte v plánu učinit něco aktivního pro ochranu užovky stromové, můžete ji na svém pozemku zbudovat úkryt, kompost či zídku.

Přehled druhů hadů v České republice

V České republice žije celkem pět druhů hadů, včetně užovky stromové. Níže je uveden stručný přehled těchto druhů:

tags: #ohrožené #druhy #hadů #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky pro chov zvířat
• Seznam ohrožených druhů
• Marius Pedersen Group
• Profesionální focení párů v přírodě
• Metody určení zeměpisné šířky