Ohrožený druh: Vorvaň obrovský

Vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus) je největší tzv. ozubenou velrybou, potravu tedy necedí přes kostice, ale loví ji. Toto zvíře je jedním z největších druhů kytovců, které se vyskytují v severních mořích Atlantiku. Vorvaň obrovský je charakteristický svou vysoce specializovanou lebkou, která je velmi velká a válcovitě protáhlá.

Vorvaň obrovský má tmavě šedou až černou barvu, břicho má o něco světlejší. Zvláštní je také jeho ploutev, která je velmi malá a široká, v porovnání s jeho velikostí.

Jeho potravou jsou především hlubokomořské ryby a některé druhy hlavonožců. Své potraviny loví potápěním se do velkých hloubek, kde je schopen zůstat i přes 90 minut. Toto zvíře je známé svou dlouhověkostí, většinou se dožívá více než 30 let.

Ohrožení vorvaňů

Vorvaň obrovský je ovšem také druhem, který je ohrožený kvůli lovu a znečištění moří.

Většinu velryb ohrožují především znečištění moří a oceánů plasty, ropnými produkty a dalšími látkami, dále změny klimatu, srážky s loděmi, ale také stále přetrvávající komerční lov.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Přestože je komerční lov velryb od roku 1986 de facto zakázán Mezinárodní velrybářskou komisí (The International Whaling Commission, IWC), některé země jej obcházejí pod záminkou lovu pro vědecké účely. Výjimku mají přitom jen původní obyvatele v některých oblastech, pro které je lov velryb tradicí a často jedinou obživou.

Velryby se mohou stát i nechtěnými úlovky (tzv. bycatch), kdy se zapletou do rybářských sítí a následně se utopí. Velkým problémem je i nadměrný hluk způsobený lodními šrouby či sonary, který jim ztěžuje orientaci, a tím i lov kořisti.

Hlučné prostředí má také za následek to, že velryby na sebe začínají „křičet“ (zvýší amplitudu volání), což ale vede ke zvýšenému výdeji energie, změně významu vokalizace a také k vyššímu ohrožení ze strany potenciálních predátorů.

Smrt vorvaně v důsledku znečištění plasty

Mrtvé tělo mladého a jinak zdravého vorvaně vyplavilo moře koncem února v jižní části Španělska v Murcijské oblasti. Tým expertů po pitvě potvrdil, co mnozí tušili a naznačovali již před zveřejněním výsledků: zvíře zemřelo v důsledku „předávkování“ plastem, jehož mělo v útrobách alarmujících 29 kilogramů.

Mrtvé tělo vorvaně se tak stalo dalším z dlouhé řady varovných signálů, které oceán vysílá každodenním uživatelům plastových výrobků, jejichž spotřeba a tím i přítomnost v oceánech stále geometrickou řadou narůstá.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Pitvu zvířete prováděli odborníci z institutu El Vale při Wildlife Rescue Center, kteří upozornili, že zvíře zemřelo v důsledku zánětu pobřišnice, jenž byl způsobený právě nadměrnou přítomností plastů v těle. Ve svém závěru také přírodovědci a veterináři upozorňují, že zvíře bylo jinak zcela zdravé, a navíc se jednalo o mladého jedince. Nebýt plastového zamoření oceánů, mohl žít nejen tento vorvaň, ale také desítky dalších obyvatel oceánu, které plastový odpad doslova rozežírá zaživa.

Tento případ tedy není ojedinělý - před dvěma lety vyplavil oceán hned 13 mrtvých vorvaňů, kteří zemřeli ze stejného důvodu jako tento mladý samec. V těle vorvaně byly plasty všemožného druhu. Jednalo se o plastové sáčky, tašky, ale také o lana či síťky a také o několik plastových kanystrů a kelímků.

Vorvaňové jsou vedeni jako ohrožený druh a jsou chráněni například v USA zvláštním zákonem na ochranu ohrožených druhů. Tento konkrétní kus vážil přes 6 tun a měřil přes 10 metrů. Vorvaňové se většinou živí chobotnicemi či olihněmi a dožívají se podobného věku jako lidé - jejich délka života se pohybuje průměrně okolo 70 let. Nejtěžší vorvaň, kterého biologové zdokumentovali, vážil téměř 150 tun.

Vláda autonomní oblasti Murcijský region, na jehož území se mrtvý vorvaň objevil, se v důsledku této události rozhodla zvýšit osvětu ohledně nadužívání plastových výrobků. Kampaň má nabádat obvatele Murcie, aby odpad třídili a nevhazovali jej do vody (město Murcia leží na řece Segura) ani do oceánu.

Je zjevné, že plastový odpad v oceánech stále roste na svém objemu, což jde ruku v ruce s jeho nadprodukcí a zbytečným užíváním. Podle nejnovější studie, kterou provedl tým biologů složený z předních odborníků z celého světa, se plastový odpad každým rokem násobí.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Světový den velryb

Třetí únorová sobota je už od roku 1980 věnována velrybám. V rámci tohoto dne si připomínáme, kdo jsou velryby, jaké jsou důvody jejich ohrožení a také proč je potřeba tyto obří mořské savce chránit.

Světový den velryb byl zaveden v roce 1980 na Maui (Havaj) při příležitosti každoroční migrace keporkaků. Právě na přelomu zimy a jara připlouvají z Aljašky ke břehům Havajských ostrovů tisíce těchto kytovců, aby zde samice porodily. Den věnovaný velrybám se slaví nejrůznějšími přehlídkami, festivaly a vzdělávacími aktivitami.

tags: #ohrožený #druh #vorvaň #informace

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie akvária podle Diany Walstad
• Kam s použitým sifonem?
• Třídění odpadu: Průvodce
• Ekologické stavební postupy
• Dopady globálního oteplování