Ohrožené investice v Číně: Rizika a výzvy

Dlouho se zdálo, že čínská ekonomika zůstane stranou dopadů finanční krize. Dnes je již jasné, že nikoliv.

Dopady finanční krize na Čínu

Že Čínu již ovlivňuje finanční krize, připouští i premiér Wen Ťia-pao, i když jsou jeho výroky stále optimistické. „Nepříznivé mezinárodní faktory a vážné přírodní pohromy nezměnily základní výhled růstu naší ekonomiky,“ konstatoval Wen v prohlášení, které publikovala čínská vláda na svých internetových stránkách. „Ekonomika naší země má schopnost a sílu odolat riziku,“ uvedl dále premiér. Nicméně dodal, že Čína musí přistoupit k „flexibilním a obezřetným makroekonomickým zásahům“.

Poslední statistická makrodata dokazují, že čínská ekonomika, jedna z nejrychleji rostoucích na světě, kvůli krizi zpomaluje. Za tři čtvrtletí přidala meziročně 9,9 procenta, ve třetím kvartále jen devět procent. Jde sice v evropských podmínkách stále o enormní číslo, pro Čínu to ale znamená nejmenší přírůstek za posledních pět let. Ještě do poloviny letošního roku se dařilo zvyšovat HDP dvouciferným tempem nepatrně pod jedenácti procenty.

Mezinárodní měnový fond odhaduje, že tento rok by měla čínská ekonomika přidat 9,7 procenta, několik analytických firem z Wall Streetu předpovídá, že v dalším roce se ukazatel bude pohybovat kolem devíti procent. Ozývají se ale i hlasy, že tempo růstu může být až o procento nižší.

Mluvčí National Bureau of Statistics Li Siao-čchao na tiskové konferenci konstatoval, že za zvolněním tempa hospodářství stojí hlavně útlum na mezinárodních trzích, což brzdí poptávku po čínském zboží.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Inflace

Zdá se, že se vládě zatím daří úspěšně bojovat s inflací. Ta se v září meziročně zvýšila o 4,6 procenta. Přitom v červnu dosahovala 7,1 procenta, v červenci 6,3 a v srpnu 4,9 procenta. V únoru byl tento ukazatel na rekordní úrovni 8,7 procenta, což je rekord za posledních pět let. Vysokou inflaci způsobil rychlý růst spotřebitelských cen, zvláště potravin. Ty se na celkovém indexu podílejí třetinou. Nejvíce podražil stolní olej, maso a ryby.

Analytici sice zpomalení růstu inflace vítají, avšak někteří upozorňují, že za ním stojí hlavně vysoký srovnávací základ z loňského roku, a ne kroky vlády. „Svádí to k hodnocení, že inflace zpomaluje, avšak ve skutečnosti inflační tlaky jsou stále silné,“ citovala agentura Reuters Bena Simpfendorfera, analytika Royal Bank of Scotland.

Dopad na burzy a export

Finanční turbulence se podobně jako v jiných zemích negativně projevily na čínských burzách. Čínské akcie ztratily od loňského roku téměř sedmdesát procent hodnoty.

Nejvíce postiženi krizí jsou ale vývozci. Export patří vedle investic a spotřeby mezi tři hlavní motory hospodářského růstu. V prvních třech čtvrtletích letošního roku vzrostl vývoz o 22,3 procenta. Pokud tento výsledek srovnáme s loňským, jde bezmála o pětiprocentní pokles. Přitom čínská ekonomika je na export výrazně orientovaná. Dle statistických dat se vývoz podílí 36 procenty na HDP a v uplynulých letech přispíval třemi až čtyřmi procenty k růstu čínské ekonomiky.

Nižší zahraniční poptávka a vyšší ceny čínského zboží v důsledku posílení kurzu jüanu k dolaru znamenají pro vývozce vážné problémy. V některých případech dokonce krachy.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Případ provincie Če-ťiang

Ve východní provincii Če-ťiang, která patří k nejdynamičtějším regionům Číny a je charakteristická rozvinutým privátním sektorem, zveřejnila média v létě zprávy o bankrotech mnoha textilních firem. Například Shanghai Securities News popisoval situaci v malém městě Siang-šan, kde zbankrotovalo přes sto textilek, tedy více než pětina společností, jež ve městě působí.

Zástupce guvernéra provincie Čen Min-er se snažil informace zmírnit. Připustil, že takové případy se skutečně staly. „Tyto firmy ale nepřestaly podnikat najednou,“ dodal Čen. Argumentoval statistickými údaji, podle nichž působí v provincii 50 tisíc větších průmyslových podniků, které mají tržby přesahující 730 tisíc dolarů, a dalších 785 tisíc menších firem. Představitel provincie tvrdí, že oba údaje jsou srovnatelné s těmi z loňského roku.

Nicméně v první polovině letošního roku ukončilo činnost v provincii Če-ťiang více než 1200 společností, což je „rekord“ desetiletí. „Firmy, které se dostaly do problémů, jsou menší a střední velikosti a jsou to buď exportéři, nebo působí v sektoru zpracovatelského průmyslu,“ upřesnil Čen s tím, že se na jejich krachu podílela nejen situace na mezinárodních trzích, ale také jejich vnitřní problémy.

Až doposud nebyla zveřejněna žádná data, která by analyzovala množství insolvenčních řízení, do nichž se dostaly firmy po celé Číně. Pouze Hlavní správa cel konstatovala, že v prvních sedmi měsících letošního roku opustila trh více než polovina exportérů hraček.

Opatření vlády

Ekonomové tvrdí, že kabinet musí stimulovat domácí poptávku, aby její růst vykompenzoval výpadky exportu. Čínská vláda se ihned po oznámení údajů o zpomalení růstu HDP rozhodla podpořit ekonomiku zvýšením úlev pro část vývozců a posílením výdajů na výstavbu infrastruktury.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

„Je to velmi rychlá reakce. Myslím, že si úřady uvědomily, jak naléhavé je v době globálních turbulencí podniknout opatření ke stabilizaci domácího růstu,“ řekl agentuře Reuters Ču Ťien-fang, hlavní ekonom pekingské firmy CITIC Securities.

Exportérům textilního zboží, hraček, některých produktů z umělých hmot, nábytku a léčiv se zvýší refundace daně z přidané hodnoty ze třinácti na čtrnáct procent. Tato odvětví představují zhruba čtvrtinu čínského exportu a začínající ekonomický útlum ve vyspělých zemích světa doléhá nejvíce právě na ně.

Bankovní sektor

Na rozdíl od vyspělých zemí byl zatím ušetřen vážných problémů čínský bankovní sektor. V době, kdy zavedené západoevropské či americké finanční domy s dlouhou historií musely ukončit svou činnost a jiné zachránily jen masivní injekce vlád, zveřejnila největší čínská banka - Industrial and Commercial Bank of China (ICBC), že v polovině letošního roku se její zisk zvýšil o 57 procent na 9,5 miliardy dolarů. Dle tržní kapitalizace je tato banka v současnosti největší na světě.

Vážným signálem pro další vývoj bankovního sektoru je nedávné varování ICBC týkající se tlaku na poskytování úvěrů ve druhé polovině letošního roku. S podobným prohlášením přišly také konkurenční China Construction Bank a Bank of China. Největší riziko vidí banky v Číně, ostatně jako i jinde na světě, v úvěrování realitního trhu.

Již v létě čínská média přinesla zprávu, že se šéf bankovního dohledu Liou Ming-kang sešel se zástupci finančních domů a jednal s nimi o přísnějších podmínkách pro udělování úvěrů na nemovitosti.

„Zaznamenali jsme, že někteří poskytovatelé půjček, mezi nimi například Industrial Bank a CITIC, udělili ohromný objem hypoték v prvním pololetí loňského roku, tedy v době, kdy šly ceny nemovitostí nahoru,“ konstatoval Wu Jung-kang, analytik v makléřské společnosti Guotai Jun’an Securities. „Teď začaly ceny realit klesat. Banky potřebují zajištění proti riziku, že ceny půjdou ještě dolů,“ dodal Wu.

Trh s nemovitostmi

Ekonomové tvrdí, že vedle stagnujícího exportu může právě trh s byty znamenat pro čínskou ekonomiku největší ohrožení. Ceny nemovitostí již podstatně klesly v Šen-čenu, Kantonu a v Pekingu a očekává se, že tento trend se brzy rozšíří po celé zemi. V uplynulých pěti letech představovaly investice do nového bydlení čtvrtinu čínských investic do aktiv a do trhu s bydlením směřovala třetina celkových bankovních úvěrů.

Investice a devizové rezervy

I přes současné ekonomické komplikace Číňané připouštějí, že stále disponují značnou sumou hotovosti. Také proto jsou dnes čínští investoři na Wall Streetu vítáni více než kdy předtím.

Proč tedy neutrácejí ochotněji a nezmírní dopady finanční krize? Čínští ekonomové před zahraničními nákupy varují, přestože by měla země možnost získat podíly v některých bankách za atraktivní ceny. „V tomto typu globální krize je pro Čínu tím nejlepším řešením starat se sama o sebe,“ domnívá se Čching Wang, šéf ekonomů zaměřených na Čínu v Morgan Stanley. „Její role v globální ekonomice je stále docela malá,“ dodává Čching.

Značnou část peněz již Číňané v Americe utratili. Jak ukazují oficiální data státní instituce Administrative of Foreign Exchange, investovala Čína minimálně šedesát procent z 1,8 bilionu dolarů, které má v devizových rezervách, do dolarových aktiv. V červenci drželi Číňané americké vládní bondy v hodnotě 518,7 miliardy dolarů, což je o 14,9 miliardy více než v červnu. Čína je druhým největším vlastníkem amerických bondů hned po Japonsku, jež do nich investovalo 593,4 miliardy dolarů. Se značným odstupem třetí zůstává Velká Británie.

Kritika zahraničních investic

Kritici zahraničních investic poukazují na nepříliš vydařené akvizice z nedávné doby. „Finanční systém je velmi sofistikovaný a čínští hráči v něm mají méně zkušeností než v jiných oblastech,“ konstatoval Čchen Čao, profesor ekonomie na šanghajské Fudan University. „Čínští hráči jsou opatrní,“ dodává. A mají důvod. Minulý rok jeden z čínských suverénních fondů koupil za pět miliard dolarů podíl v Morgan Stanley, dnes klesla hodnota investice na polovinu. Stejný scénář se opakoval i v případě nákupu podílu v Blackstone Group.

„Nemůžeme ocenit americká aktiva do té doby, než pomine hypoteční krize. Musíme chvíli počkat,“ říká Wang Sung-čchi, editor magazínu The Banker. „Ještě jsme se ale nedotkli dna,“ dodává Wang.

Možnosti a výzvy

Dle některých analytiků je současná finanční krize pro Čínu výzvou. Země by si prý měla vzít příklad z chování některých hongkongských podnikatelů v době finanční krize v roce 1993. Tehdy jen málokdo předpokládal, že se Šanghaj stane jedním z finančních center Asie. Když komplikace zasáhly Hongkong, jeden z místních podnikatelů začal nakupovat levné pozemky v Šanghaji a připravovat developerské projekty v centru města. V současné době vlastní několik budov v Šanghaji, kde se ceny realit v uplynulých letech znásobily. Díky výhodným investicím zachránil hongkongský podnikatel společnost před ekonomickou krizí v Hongkongu a zároveň se stal jedním z největších hráčů na realitním trhu v Číně.

Otázkou ale je, kam má kabinet peníze uložit. Ani Evropa není pro Číňany v současné turbulentní situaci variantou pro rozložení rizika. Analytici proto vládě doporučují, aby volné prostředky investovala do vybraných akcií na burze v Hongkongu nebo v Šanghaji. Letošní propad cen akcií se nevyhnul ani těm nejatraktivnějším titulům, mezi něž se řadí letecké firmy China Southern a China Eastern nebo společnost China Aluminium. Takovéto investice považují ekonomové v porovnání s těmi zahraničními za mnohem bezpečnější. A navíc pomohou znovu přilákat kupce na tuzemské burzovní parkety.

Ekonomické ukazatele a srovnání

V následující tabulce jsou shrnuty některé klíčové ekonomické ukazatele a srovnání, které ilustrují současnou situaci v Číně:

Doporučení pro obchodování s Čínou

Aby obchod proběhl v pořádku, je potřeba si firmu prověřit, věnovat pozornost kontrole kvality, logistice, platebním podmínkám a smluvnímu ukotvení obchodního vztahu. V minulém roce výrazně narostl český export do Číny a dosáhl výše 78 miliard korun (statistická metodika pohybu zboží přes hranice), což z Číny dělá náš největší exportní trh v Asii. Zároveň je Čína druhým největším importním partnerem Česka a v roce 2024 představoval dovoz z Číny do Česka hodnotu 920 miliard korun.

Zde naleznete výši kapitálu firmy či rámec podnikání, což vám napoví, zda je firma výrobcem produktů, nebo pouhým prodejcem apod. Zkontrolujte si název firmy v čínských znacích, které každá firma musí mít registrované. Důležité je také ověřit si reálnou existenci daného pracovníka ve firmě.

Varovné signály

• Webové stránky - pokud firma nemá webové stránky či pokud působí amatérsky, nemá oficiální registraci čínských úřadů a chybí verze v čínštině.
• Špatné či neplatné razítko - neplatné razítko snižuje uplatnitelnost nároku u soudu.
• Bankovní účet - ten by měl být veden ve stejné provincii, kde sídlí firma a na firmu, nikoliv na fyzickou osobu.

Dbát zvýšené opatrnosti je rovněž třeba, pokud obdržíte nerealistickou nabídku například ve výši několikaměsíční produkce a jednání probíhá rychle (často pak následuje pozvánka do Číny). Touto taktikou se firmy většinou snaží protistranu přesvědčit k zaplacení notářských, překladatelských či dalších poplatků, na což často pod vidinou následného vysokého zisku přistoupí.

Kontrola kvality a logistika

Při nákupu v Číně je potřeba dodavateli co nejpřesněji definovat nakupované zboží (výkresy, certifikace, normy), abyste se vyhnuli případným problémům. Objednejte si vzorky a pokud je to možné, přijeďte osobně do továrny, abyste si mohli zkontrolovat výrobní proces, jaké jsou používány materiály, obaly, atd. Vyplatí se také investovat do kontroly kvality zboží, například objednáním si služby u kontrolní firmy.

Při nákupu z Číny je nutné mít na paměti, že proces doručení zboží může být komplikovaný a ne vždy rychlý. Firmy pro přepravu svého zboží nejčastěji používají námořní dopravu, jejíž dodací lhůta bývá 30-60 dní a je cenově výhodná, zejména pro velké a objemné zásilky. Nejrychlejší je letecká doprava trvající 7-15 dní, která je ovšem dražší a vhodná pro menší a středně velké zásilky.

Platební podmínky

Existuje několik možností, jak čínskému dodavateli zaplatit za zboží. První je platba předem, kdy kupující zaplatí částku před odesláním zboží. Druhou možností je platba na dobírku, kterou ale může prodejce považovat za rizikovou a tudíž odmítnout takto zásilku zaslat, případně naúčtovat vyšší cenu za zboží či dopravu. Podobnou situaci představuje platba po dodání zboží, kdy kupující zaplatí až po obdržení faktury. Dalším způsobem je platba přes zabezpečenou online platformu (například Alibaba Trade Assurance či PayPal), která drží peníze, dokud kupující nepotvrdí přijetí zboží. Výhodou je bezpečnost pro obě strany, nevýhodou poplatky, které si účtuje platforma. Nejčastěji používaným způsobem při nákupu z Číny s nízkým rizikem pro obě strany je zálohová platba, kdy kupující zaplatí část ceny předem a zbytek až po dodání zboží.

Při provádění platby se vždy ujistěte, že platíte prověřenému prodejci, používáte zabezpečené platební metody, platíte na správný účet firmy (a ne účet jednotlivce, se kterým komunikujete) a máte uzavřenou smlouvu s jasně definovanými platebními podmínkami. Můžete si také sjednat pojištění zásilky.

Smluvní ukotvení obchodního vztahu

Pokud chcete při nákupu v Číně minimalizovat rizika, je zásadní uzavřít s dodavatelem smlouvu. Ta slouží jako písemné zakotvení podmínek v jednom dokumentu a jako základ pro případná budoucí vyjednávání. Dokumenty se v Číně často nepodepisují, ale pouze orazítkují odpovídajícím (firemním) razítkem, přičemž důležité je zdůraznit, že razítko má stejný právní efekt jako podpis jednatele firmy. V Číně platí princip smluvní volnosti ve výběru jazyka smlouvy, nicméně čínské soudy vedou řízení a přijímají důkazy pouze v čínštině. Smluvní volnost platí i při výběru rozhodného práva (z právního řádu kterého státu smlouva vychází). Čínské soudy ovšem znají pouze čínské právo. Volba českého či jiného rozhodného práva tedy může v případě soudního sporu celý proces komplikovat a protahovat.

V případě soudního sporu vyvstává otázka, zda sjednat soud v Česku, nebo v Číně. Volba českého soudu může být ovšem problematická, protože neexistuje způsob vymahatelnosti českého soudního rozsudku v Číně. ČR a ČLR spolu nemají uzavřenou bilaterální dohodu o vykonatelnosti soudních rozhodnutí a ČLR neratifikovala Haagskou Úmluvu o uznávání a výkonu cizích soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

Alternativou k civilním soudům může být rozhodčí soud (arbitráž), který má několik výhod, jako je vyšší rychlost procesu, možnost výběru jazyka jednání, neveřejnost, či nestrannost soudu i ve sporu se státními podniky/v citlivých otázkách.

tags: #ohrožené #investice #v #Číně #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Fascinující svět přírody s Davidem Attenborough
• Hravé učení o přírodě - pracovní listy
• Hravé učení o přírodě - pracovní listy
• Proč třídit bioodpad?
• Emise Vyzářené u Rádiových Systémů