Ochrana ohroženého racka na pláži

Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) je nejběžnější evropský zástupce čeledi rackovitých.Racek chechtavý patří se svou délkou 35-38 cm a hmotností kolem 260-350 g mezi malé druhy racků. Má štíhlou postavu, oranžové až červené nohy, bílé břicho, ocas a hrdlo, křídla svrchu světle šedá, s převážně černými konci, v zimě i bílou hlavu s minimálně jednou černou skvrnou za okem. V létě je pro něj typické čokoládově hnědé opeření na hlavě, které pomalu s příchodem zimy mizí. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Mimo severovýchodu kontinentu hnízdí v celé Evropě včetně Islandu, areál druhu dále pokračuje širokým pásem přes střed Asie až na její východní pobřeží. Převážně tažný druh, většina populace se posouvá v zimě k jihu. Na území ČR hnízdí pravidelně hlavně v nížinách, v rybničních oblastech i ve vyšších polohách. Nejvýše položené hnízdiště je v nadmořské výšce 730 m. na Lipně. V první polovině minulého století u nás hnízdil vzácně, po roce 1945 se početnost i velikost kolonií začala rychle zvyšovat.

Maximální počty u nás hnízdily v 70. letech min. století - počty byly odhadovány na 200 000 - 350 000 hnízdících párů. V těchto letech u nás byly i velké kolonie, např na mělčinách údolní nádrže Nové Mlýny, v době jejího budování hnízdilo až 50 000 párů. V následujícím desetiletí nastal silný úbytek stavů, do roku 1989 se počty snížily na 80 000 - 150 000 párů. Hnízdí v koloniích, i ve značně velkých (i v současnosti až několik tisíc párů), především u rybníků se zarostlými břehy nebo u slepých říčních ramen a v bažinách. Hnízda jsou ve vegetaci na zemi nebo v mělké vodě.

Od dubna do července snáší v naprosté většině případů 3 vejce, oba rodiče sedí 23-26 dní. Mláďata setrvávají po vylíhnutí asi 10 dní na hnízdě, pak ho opouštějí a ukrývají se v okolí - někdy se i desítky mláďat shlukují do tzv. školek. Po 26-28 dnech jsou mláďata vzletná, pohlavně dospívají ve 2. roce života. Nejvyšší prokázaný věk je 32 let a 1 měsíc.Větší část potravy je živočišná - hmyz a další bezobratlí, drobné rybky. Nejžádanější hnízdiště v mnohočetných koloniích jsou vodou obklopené ostřicové kopce (stoličky).

Hnízdění probíhá v květnu a v červnu, na třech asi 52 mm dlouhých vejcích trvá sezení 22 až 24 dnů. Mláďata patří vzezřením i chováním mezi pravé nekrmivé ptáky. Hned jak se vylíhnou, mohou zobat ze země potravu, zůstávají však v prvním týdnu většinou na hnízdě a rodiče jim potravu předkládají. Zhruba po týdnu jdou dobrovolně do vody a v nebezpečí se skrývají. Když však přijde nenadále velká voda, jsou už i v prvních dnech života schopna utéci nebo odplavat do bezpečí. V nouzi se mláďata dovedou i potápět, staří ptáci však ne. Proti plenitelům hnízd jako jsou vrány nebo ježek, vyrážejí rackové z kolonie se společným křikem. Přesto vrány zničí mnoho racčích vajec. Zaútočí-li dnes už tak vzácný sokol stěhovavý, který neloví mláďata, ale dospělé racky, dá se na útěk vše, co má křídla.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Jakmile jsou mladí rackové schopni letu, opouštějí hnízdiště. Mnozí středoevropští rackové přezimují v západní Evropě a ve Švýcarsku. Rackové chechtaví jsou převážně masožraví a živí se nejrůznější potravou od hmyzu a červů až po ryby a zdechliny. Sbírají za pluhem, loví na louce kobylky a saranče, nenadálými výpady loví i rybky. Přitom se jen krátce zastaví nad vodou a potopí jen hlavu. Racek chechtavý využívá i smetiště ze sídel.

Racek černohlavý (Larus melanocephalus) je druhem, který se v posledních desetiletích šíří z východní a jihovýchodní Evropy na severozápad. V ČR tento druh zahnízdil poprvé v roce 1967 na jižní Moravě na Mlýnském rybníku u Lednice. V roce 1983 bylo zjištěno hnízdění na Střední nádrži vodního díla Nové Mlýny (VDNM) a od té doby zde racci černohlaví hnízdí pravidelně. V letech 1985-1989 již pravidelně hnízdil na Střední nádrži VDNM a jeho zdejší populace byla odhadována na 1-5 párů. Na Věstonické nádrži VDNM hnízdí v sezóně 2019 rekordní počet racků černohlavých. Ornitologové v letošním roce zaznamenali 36 párů. Navíc zjistili i potěšitelnou skutečnost, že po letech setrvalého poklesu početnosti racků chechtavých již druhým rokem jejich počet narůstá, bylo jich zjištěno přes 2450 párů.

Většina racků přitom hnízdí ve velké kolonii na Kostelním ostrově. Mušovský kostelík, který jako jediný přežil zaplavení původní lužní krajiny, je silným lákadlem ke vstupu neukázněných návštěvníků. Právě lidé, kteří nerespektují zákaz vstupu do přírodní rezervace, jsou pro hnízdící racky a především pro jejich mláďata, která se teď na ostrovech nacházejí, velkým ohrožením. Ornitologové upozorňují, že prchající mláďata se mohou snadno stát obětí teritoriálních bojů sousedů. Takovéto bezohledné návštěvy za účelem prohlídky kostelíka na ostrově byly v minulosti bohužel opakovaně zaznamenány.

Státní podnik Povodí Moravy plánuje zvýšit hladinu Novomlýnských nádrží na jižní Moravě o 35 cm. „Zvýšení objemu na střední a dolní nádrži přispěje v suchých obdobích nejen k posílení průtokového režimu v řece Dyji, ale i v ostatních vodních tocích a kanálech pod vodní nádrží. Zvýšený objem také pokryje potřeby vody pro závlahy. Díky tomu budeme moci realizovat závlahové soustavy pro pět tisíc hektarů vinic a sadů. Hnízdní kolonie rybáků a racků na Novomlýnských nádržích.

„Zvýšení hladiny střední nádrže by však mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi, z nichž některé byly dříve nákladně vybudovány,“ oponuje ornitolog Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO). Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je mokřadem mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy, přírodní rezervací a ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000. Nové Mlýny jsou vyhlášenou lokalitou především zimujících druhů vodních ptáků, které se tu soustřeďují i v desítkách tisíc jedinců. Nádrže však mají význam také jako hnízdiště vodních a mokřadních druhů. Pravidelně zde hnízdí početné kolonie rybáků obecných a racků chechtavých, v posledních letech také racci černohlaví a bělohlaví. Hnízdí tu také nejvíce zrzohlávek rudozobých v Česku. V okolních porostech dále hnízdí např.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

V současném plánu péče o přírodní rezervaci Věstonická nádrž je přitom snížení hladiny uváděno jako jedno z nejdůležitějších opatření pro zachování a podporu hlavních předmětů ochrany. Zejména z tohoto důvodu ČSO považuje za politováníhodné, že v roce 2018, po více než dvacetileté odborné diskuzi, přichází záměr vodní hladinu střední Novomlýnské nádrže naopak zvýšit. Ornitologové také upozorňují, že závlahové systémy v okolí Novomlýnských nádrží však buď nejsou funkční, nebo vůbec neexistují. „V případě jejich zprovoznění je nutné počítat s investicemi řádově stovek miliónů korun. Vodohospodáři argumentují, že uvažované navýšení hladiny ve vodní nádrži Nové Mlýny může významně zlepšit celkovou vodohospodářskou bilanci Dyjsko-svratecké soustavy a přinést jižní Moravě oproti současnému stavu 9 mil.

Racek chechtavý patří v současnosti v ČR mezi ubývající druhy. Na Nových Mlýnech doposud pravidelně hnízdí. Zdroj: TZ ČSO 8. 11. 2018 / TZ Povodí Moravy 8. 11.

Racek černohlavý je druh, který v české republice začal pravidelněji hnízdit až koncem 80. let minulého století, přičemž první nález hnízda pochází z roku 1967 z Lednických rybníků. Původním hnízdním prostředím je mořské pobřeží, v našich podmínkách hnízdí především na ostrůvcích rybníků a větších vodních nádrží, výlučně v koloniích racka chechtavého. Proto současné výrazné snižování početnosti racka chechtavého v ČR představuje pro racka černohlavého ohrožení. Na hnízdištích se racci černohlaví vyskytují od konce března do konce července.

Racek černohlavý hnízdí ve východních Čechách pouze na několika málo lokalitách. Pravidelně (po roce 2010) hnízdí na vodním díle Rozkoš a dvě hnízdiště se nacházejí na Pardubicku. Jedním z nich je i NPR Bohdanečský rybník, jedna z nejznámějších (nejen) východočeských ornitologických lokalit. Rybník prošel v posledních letech (1999 - 2015) rozsáhlou revitalizací (blíže odkaz pod textem) a revitalizační zásahy značně přispěly k vyšší atraktivitě území pro ptáky. Velkou výhodou je fakt, že většina pozemků v NPR včetně vodní plochy je v majetku České republiky, příslušnost hospodařit s majetkem státu zde má Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Ta zároveň zajišťuje i péči o rezervaci. Vytvořené umělé ostrovy se staly vhodným hnízdním biotopem zejména pro dlouhokřídlé.

Racci černohlaví využívají ochrany stávající kolonie racků chechtavých a patrně zde hnízdí 1 - 2 páry již od prvního roku existence kolonie racka chechtavého v roce 2015. Bohužel do letošního roku nebyla zjištěna hnízdní úspěšnost, přestože hnízdění lze považovat za prokázané (pozorování toku v kolonii i inkubující ptáky). Aby to nebylo tak jednoduché, vzhledem k provázanosti hnízdění racka černohlavého na kolonie racků chechtavých byly již v České republice několikrát zjištěny smíšené páry.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Druhy živočichů volně žijících, které jsou součástí našeho přírodního bohatství, zejména které se vyskytují vzácně nebo jsou ve svém bytí ohroženy, jsou chráněny. Chráněni jsou živočichové živí i mrtví ve všech vývojových stadiích (vejce, larva, kukla, dospělý živočich), i jimi užívaná sídla (přirozená i umělá). (1) Chráněné živočichy není dovoleno usmrcovat, chytat, záměrně rušit nebo jinak zasahovat do jejich přirozeného vývoje či do jejich životního prostředí a chovat v zajetí. (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy je zásah do životního prostředí nebo přirozeného vývoje chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku, anebo z důvodů hygienických.

Kdo se ujme uhynulého chráněného živočicha, v příloze označeného hvězdičkou, je povinen neprodleně jej odevzdat nejbližšímu muzeu nebo orgánu státní ochrany přírody, popř. Organizace a osoby, které jsou oprávněny k chovu chráněných živočichů a ke zpracování jejich těl (i jejich částí a vývojových stadií) nebo které jsou oprávněny s nimi obchodovat (zoologické zahrady, preparátorské dílny, sběrny surovin, organizace provádějící odchyt, nákup, prodej, nebo vývoz živé zvěře), jsou povinny vést stránkovanou a krajským orgánem státní ochrany přírody evidovanou knihu záznamů, ze které je zřejmé, kdy a od koho přijaly nebo nabyly chráněného živočicha (jeho části, jeho vývojové stadium), popř.

Orgán státní ochrany přírody může prohlásit za chráněné i jiné druhy živočichů, které se vyskytnou v některé geografické oblasti ojediněle nebo v malém počtu. (1) Pokud je dovoleno chytání nebo usmrcování obratlovců, nutno používat takových prostředků a zařízení, kterými lze živočicha chytit neporušeného nebo kterými jej lze okamžitě usmrtit. (3) Chytání ptáků a vybírání vajec je dovoleno jen v rozsahu stanoveném platnými předpisy.

tags: #ohrožený #racek #na #pláži #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Co dělá podnikový ekolog?
• Léčivé rostliny
• Vlastnosti a výhody korkové podlahy
• Metodika hodnocení environmentální kvality
• Dopady globálních změn v Arktidě