Statutární město Opava leží v Moravskoslezském kraji. Statutární město se rozkládá v poměrně členité krajině, nachází se nad soutokem Opavy a Moravice, tedy také v jejich úrodném údolí, které je na jihozápadě ohraničeno výběžky Nízkého Jeseníku.
Geomorfologicky náleží zájmové území do dvou provincií, jejichž hranice probíhá západní částí katastrálního území statutárního města. Větší východní část katastru spadá do provincie Středoevropská nížina, subprovincie Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina, severní část spadá do podcelku Hlučínská pahorkatina a okrsku Kobeřická pahorkatina, jižní část spadá do podcelku Popovská nížina a okrsků Otická nížina, Opavsko-moravická niva, Komárovská nížina a Kravařská rovina.
Z geologického hlediska je území statutárního města Opava tvořeno zejména dvěma částmi. V širokém pásu, který zabírá centrální část statutárního města, se nachází nivní sedimenty. Na ně pak navazují ve všech směrech plochy spraše a sprašové hlíny.
Severozápadní část katastru statutárního města Opava je převážně rovinatá s nadmořskou výškou okolo 300 m. Část Kylešovice se rozkládá v nadmořské výšce okolo 250 m. Nejvíce členitý terén se nachází v jihovýchodním cípu katastru v části Podvihov, kde terén směrem k jihu stoupá až k výšce okolo 530 m.
V katastru se nachází několik významnějších vrcholů - U Ztracené cesty (292 m n. m.), Kliplák (285 m n. m.), Okruhlík (497 m n.
Čtěte také: Klima okresu Havlíčkův Brod
Z hlediska zastoupení půd se v území statutárního města nachází podél všech vodních toků fluvizem glejová, na kterou v okrajových částech navazuje glej modální či glej fluvický. V jihozápadní části katastru převažuje luvizem modální, jižněji od intravilánu se vyskytuje také hnědozem modální. Na jihovýchodním okraji intravilánu se nachází menší plocha kambizemě arenické. Severovýchodní část katastru statutárního města je tvořena zejména hnědozemí modální, na kterou severněji navazují opět luvizemě modální. Severně od Stříbrného jezera se vyskytují plochy šedozemě modální. Západní okraj části Jaktař je lemován černozemí černickou, na kterou ze severu navazuje malý ostrůvek černice fluvické.
Celková rozloha řešeného území činí 9 056,6 ha.
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území statutárního města do mírně teplé klimatické oblasti MT10. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým a mírně suchým létem, přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem.
Město Bruntál se nachází v Moravskoslezském kraji, jedná se o obec s rozšířenou působností. K 1. 1.
Město leží v údolí obklopeném Uhlířským vrchem na jihu, vrchem Kozinec na východě a zalesněným hřebenem na severu. Vrcholy na západě navazují na Uhlířský vrch. Součástí města jsou části Kunov a Karlovec. Část Kunov však spadá do katastrálního území obce Nové Heřminovy. Zastavěné území má charakter převážně obytných budov, bytových a rodinných domů. Na severovýchodě se nachází průmyslová zóna. Část města Kunov leží severně na vodním toku Opava. Tuto část tvoří zejména obytné plochy, lesy a orná půda.
Čtěte také: Přírodní památky okres Náchod
Intravilánem města protékají vodní toky Černý potok, Kobylí potok a Bukový potok. Ze severu míjí město vodní tok Popel, z jihu Moravice a Ryžovník.
Město se z geomorfologického hlediska nachází v provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenická soustava, Jesenické oblasti, celku Nízký Jeseník. Střední nadmořská výška oblasti se pohybuje kolem 547 m n. Celé řešené území spadá do soustavy Českého masivu - pokryvné útvary a postvariské magmatity.
Převládajícími horninami na území jsou především droby (často masivní), které jsou zpravidla střídány jílovými břidlicemi nebo prachovcemi. Na jiho-západním okraji města se nachází významná geologická lokalita Uhlířský vrch, která představuje vyhaslou kvartérní sopku.
Celková rozloha řešeného území činí 2 934,5 ha.
Katastrální území města Bruntál a městská část Kunov spadá pod mírně teplou klimatickou oblast MT2 a chladnou oblast CH7. Oblast CH7 se vyznačuje velmi krátkým, mírně chladným a vlhkým létem, dlouhým a mírné chladným přechodným obdobím a mírnou, dlouhou zimou s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Oblast MT2 se vyznačuje krátkým, mírně chladným a mírně vlhkým létem, normálně dlouhým a mírným přechodným obdobím a mírnou, dlouhou zimou s normálně dlouhým trváním sněhové pokrývky.
Čtěte také: Kam na fotky v přírodě: Kroměřížsko
Příhraniční obec Hať leží v severovýchodní části okresu Opava na samém úpatí Hlučínské pahorkatiny v mírném údolí potoka Bečvy. Obec Hať má 2 509 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1 572 ha. Obec patří k nejstarším osídleným obcím Slezska.
Obec leží v průměrné nadmořské výšce 215 m n.m a podélně jí protéká potok Bečva. Na toku Bečvy je nedaleko západního okraje obce vybudovaná vodní nádrž, která tak představuje výraznou retenční obranu před vleklými povodněmi po toku, současně však může představovat ohrožení obce tzv. zvláštní povodní, v případě protržení její hráze.
Krajinný ráz území mimo zastavěnou část obce je zemědělský. Dominantou obce je barokní kostel sv. Matouše postavený opavskou jezuitskou koleji v roce 1731.
Geografická poloha a geomorfologická stavba sledovaného území určuje základní rysy klimatu. Hať leží v oblasti přechodu mezi oceánským a vnitrozemským podnebím a má vyrovnané vlivy pevninského a oceánského podnebí. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány rozsáhlým Hlučínskou vrchovinou a jeho směrem napříč větrům, které přinášejí srážky. Povodí III.
tags: #okres #Opava #klimatické #podmínky #charakteristika