Klimatické podmínky okresu Havlíčkův Brod: Charakteristika

15.10.2025

Okres Havlíčkův Brod leží v severní části kraje Vysočina. Na severovýchodě sousedí s okresem Chrudim z Pardubického kraje, na jihovýchodě a jihu s okresy Žďár nad Sázavou a Jihlava.

Jihozápadní hranici má společnou s okresem Pelhřimov a na severozápadě hraničí se Středočeským krajem, s okresy Kutná Hora a z malé části i Benešov.

Svou rozlohou se řadí až na čtvrté místo v kraji za okresy Žďár nad Sázavou, Třebíč a Pelhřimov. Menší je pouze okres Jihlava.

Pro okres je charakteristická velmi rozdrobená sídelní struktura.

Geografická charakteristika

Hlavním a převládajícím geologickým útvarem na celém okrese je Českomoravská vrchovina. Na severním okraji okresu zasahují na jeho území Železné hory. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 500 m. Nejvyšším místem okresu je Melechov u Trpišovic o výšce 709 m nad mořem, naopak nejníže položené místo je na Doubravce (253 m nad mořem).

Čtěte také: Klimatické podmínky

Klimatické podmínky

Podnebí okresu je poněkud chladnější, průměrná teplota stoupá od východu k západu v souladu s klesající nadmořskou výškou.

Hydrologické poměry

Území okresu patří do povodí řeky Sázavy, která protéká krajinou v délce asi 75 km. Dalšími významnými toky jsou Doubrava, Chrudimka, Šlapanka a Želivka. Na vodních tocích jsou vybudovány nádrže, které slouží převážně jako zdroje pitné vody.

Hospodářství okresu

V hospodářství okresu hraje důležitou roli průmysl a zemědělství. Nejvýznamnější podniky se zabývají textilní a oděvní výrobou, výrobou skla a strojírenstvím. Objem výroby je ale ovlivňován množstvím zakázek.

Ve většině podniků se počet zaměstnanců za posledních 10 let výrazně snížil, někde byla výroba přerušena úplně. Velká část zaměstnanců pracuje ve zdravotnictví, školství, stavebnictví, obchodě a službách. Největší počet ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v zemědělství (10,7 %). To je zaměřeno především na pěstování brambor a obilí.

Zaměstnanost

V rámci kraje Vysočina se okres vyznačuje druhou nejnižší mírou registrované nezaměstnanosti (po okrese Pelhřimov), která však v poslední době mírně vzrostla, stejně jako počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Na okrese bylo sečteno 2 701 nezaměstnaných, což je druhý nejnižší počet v kraji Vysočina. Méně nezaměstnaných v rámci kraje bylo pouze v okrese Pelhřimov (1 530 osob), naopak nejvíce v okrese Třebíč (6 299 osob).

Životní prostředí a cestovní ruch

Havlíčkův Brod patří k okresům s relativně zdravým životním prostředím a nižší úrovní znečištění, což má mimo jiné příznivý vliv i na rozvoj cestovního ruchu. Z hlediska znečištění životního prostředí se řadí okres Havlíčkův Brod v rámci republiky mezi čtvrtinu okresů s nejmenším znečištěním emisemi.

Nejnavštěvovanějšími oblastmi v okrese jsou přírodní rezervace Stvořidla na řece Sázavě a Údolí Doubravy. Mezi významné památky patří hrad v Lipnici nad Sázavou, spojený s postavou Jaroslava Haška, i hrad v Ledči nad Sázavou.

Vývoj sídelní struktury

Okres Havlíčkův Brod jako územní správní jednotka vznikl v roce 1960 a do 31. 12. 1999 byl součástí Východočeského kraje. Po zřízení nových vyšších územně správních celků vzniklo čtrnáct krajů. Mezi nimi i kraj Vysočina, jehož součástí je okres od 1. 1. 2000. Do kraje Vysočina dále přísluší okresy Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.

Při sčítání v roce 1961 bylo na území okresu 172 obcí s počtem obyvatel 97 644. V roce 1967 bylo vyčleněno 5 obcí do okresu Pelhřimov a Benešov a jedna obec přičleněna z okresu Kutná Hora. Od té doby se velikost okresu neměnila. Ke změnám docházelo pouze v počtu obcí.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Nejméně jich bylo při sčítání v roce 1980 (96 obcí), kdy bylo na území okresu sečteno i nejvíce obyvatel - 98 005. Do roku 1991 se počet obcí zvýšil na 109, ale počet obyvatel klesl na 96 113.

Během posledních 10 let došlo k dalším územním změnám. Některé obce se osamostatnily, takže v současně době má okres 120 obcí, 331 částí obce a 413 základních sídelních jednotek. Počet obyvatel má stále klesající tendenci. K 1. 3. 2001 jich bylo sečteno 95 040.

Hustota obyvatel klesla proti roku 1991 z 76,0 na 75,1 osob na km². V rámci kraje je to třetí nejnižší hustota osídlení. Nejnižší má okres Pelhřimov (56,6 osob), naopak nejvyšší hustota osídlení je v Jihlavě (91,9 osob).

Z rozdělení obcí do jednotlivých velikostních skupin vyplývá, že byl zaznamenán mírný nárůst obyvatel u obcí do 199 obyvatel, což může být způsobeno oddělením a osamostatněním některých malých obcí. Určitý vliv na vývoj obcí měl rovněž přirozený úbytek obyvatel, ale i vystěhování obyvatel do měst za prací, přičemž původní bydliště je využíváno k rekreaci.

Na okrese je 8 obcí se statutem města a městské obyvatelstvo tvoří 61,3 % z celkového počtu obyvatel okresu. Rozkládají se na 30 017 ha, což je 23,7 % z celkové rozlohy okresu.