Koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly loni v Česku nejnižší až druhé nejnižší za posledních deset let. Lepší výsledek byl o rok dříve, kdy byla v ČR nejvyšší kvalita ovzduší od začátku měření. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zatím jsou k dispozici jen data ze stanic s automatizovaným měřicím programem. Nicméně rok 2021 byl přesto z hlediska kvality ovzduší příznivý.
Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vydává předběžnou zprávu týkající se zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2021. Z důvodů procesu zpracování dat jsou do tohoto hodnocení zahrnuty pouze neverifikované údaje ze stanic s automatizovaným měřicím programem (AIM) ČHMÚ a dalších přispěvatelů, na kterých byla splněna podmínka dostupnosti dat daná legislativou, dostupné v databázi ISKO ke dni 10. 1. 2022.
Hodnocení se tedy týká suspendovaných částic PM10 a PM2,5, přízemního ozonu (O3), oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a oxidu uhelnatého (CO). V hodnocení nejsou zahrnuty koncentrace látek z manuálního měření, tzn. koncentrace benzo[a]pyrenu, těžkých kovů, a benzenu. Tyto budou vyhodnoceny v rámci II. části předběžného zhodnocení, které bude vydáno během dubna 2022. Do tohoto hodnocení není možné z důvodu zpracování dat zahrnout ani výsledky měření suspendovaných částic PM10 a PM2,5 z manuálního měření; v závěrečném hodnocení verifikovaných dat během podzimu 2022 tak může dojít ke změně některých hodnot koncentrací.
Koncentrace látek znečišťujících ovzduší dosáhly v roce 2021 v rámci hodnoceného období 2011-2021 druhých nejnižších hodnot (po roce 2020, ve kterém jsme zaznamenali historicky nejlepší kvalitu ovzduší) nebo nejnižších hodnot za hodnocené období 2011-2021. Koncentrace látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za hodnocené období 2011-2021 významně klesají.
Úroveň znečištění ovzduší závisí v daném roce na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Teplotně a srážkově byl rok 2021 na území ČR normální. V porovnání s desetiletým průměrem 2011-2020 lze většinu měsíců roku 2021 hodnotit jako měsíce se standardními rozptylovými podmínkami. Výjimku tvoří měsíc květen s výrazně lepšími rozptylovými podmínkami a měsíc únor se zhoršenými rozptylovými podmínkami.
Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku
K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR v případě znečišťujících látek vyjma ozonu v roce 2021 přispěl zejména méně častý výskyt nepříznivých podmínek v lednu a v listopadu v porovnání s předchozím desetiletým průměrem 2011-2020. V případě ozonu byl významný propad koncentrací v roce 2021 způsoben poklesem koncentrací v teplejších měsících roku.
Propad koncentrací ozonu v dubnu, květnu, červenci a srpnu v roce 2021 v porovnání s desetiletým průměrem za období 2011-2020 koresponduje s převážně normálními až silně podnormálními teplotami a normálními až nadnormálními srážkami v těchto měsících (tzn. potlačení meteorologických podmínek příznivých pro vznik přízemního ozonu).
V roce 2021, podobně jako v roce 2020, byly na území ČR vyhlášeny nouzové stavy v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2. Lze předpokládat, že za normální situace bez ochranných opatření k omezení pandemie by byly naměřené koncentrace NO2 a NOX v roce 2021 vyšší. Vzhledem k heterogenní skladbě emisních zdrojů PM10 a jejich silnému vztahu s rozptylovými a meteorologickými podmínkami nelze očekávat v důsledku opatření nouzového stavu významné změny koncentrací.
V rámci ČR existují značné regionální rozdíly v kvalitě ovzduší, které lze charakterizovat koncentrací znečišťující látky váženou populací. Z porovnání vážené koncentrace regionů ČR vyplývá, že nejvyšším koncentracím suspendovaných částic PM10 a PM2,5 jsou vystaveni lidé v aglomeracích O/K/F-M a Brno a v krajích Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský bez aglomerace O/K/F-M.
V souvislosti s intenzivní dopravou a s omezenou plynulostí provozu jsou nejvyšším koncentracím NO2 vystaveni lidé ve dvou nejlidnatějších městech ČR, tj. v Praze a Brně. Nejvyšším váženým koncentracím O3 (26. nejvyšší maximální denní 8hodinový průměr v roce 2021) byly v roce 2021 vystaveny obyvatelé v aglomeracích O/K/F-M a Brno a v krajích Jihomoravský bez Brna, Moravskoslezský bez O/K/F-M a Středočeský.
Čtěte také: Ovzduší v Brně
Zhoršená kvalita ovzduší není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde má na znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem velký podíl lokální vytápění.
Koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují stanovené imisní limity na řadě lokalit České republiky. Jedná se zejména o karcinogenní benzo[a]pyren, suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 a přízemní ozon.
Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 nebyl v roce 2021 překročen na žádné stanici ČR, což nastalo od roku 2019 potřetí za celou historii měření PM10 od roku 1993. Roční imisní limit suspendovaných částic PM2,5 byl překročen na 0,3 % území ČR s cca 1,5 % obyvatel. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci oxidu dusičitého (NO2) nebyl překročen na žádné stanici podruhé za celou dobu sledování, tj. od 90. let minulého století. Hodinový imisní limit NO2 nebyl překročen. Imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 0,2 % území ČR s cca 0,02 % obyvatel (průměr za období 2019-2021). V rámci jednotlivých let za období 2019-2021 došlo na téměř 70 % stanic v roce 2021 k nejnižšímu počtu překročení hodnoty imisního limitu. Imisní limit O3 pro ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl překročen na 14 stanicích z celkového počtu 39 venkovských a předměstských stanic. Imisní limity oxidu siřičitého a oxidů dusíku pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde se jejich měření provádí.
Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. V minimální míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2021 překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 a ročního imisního limitu PM2,5. Nadlimitní oblasti zaujímaly největší plochu v aglomeraci O/K/F-M a v zóně Střední Morava.
V meziročním srovnání 2020/2021 došlo k výraznému zmenšení plochy s překročením minimálně jednoho imisního limitu včetně ozonu (o cca 59 %). Důvodem jsou relativně nízké koncentrace přízemního ozonu měřené v posledních dvou letech 2020 a 2021 a z toho vyplývající zmenšení území s překročením imisního limitu O3 v roce 2021 na pouhých 0,2 % území ČR s 0,02 % obyvatel (imisní limit se hodnotí za tříleté období 2018-2020, resp. 2019-2021).
Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu
V předběžném vyhodnocení emisí za rok 2021 se ukazuje očekávané meziroční navýšení všech emisí s výjimkou SOX. Ke zvýšení došlo především u emisí z vytápění domácností, a to v důsledku chladnějšího topného období (v roce 2021 byla zaznamenána třetí nejnižší teplota v otopných dnech za období 2011-2021). V porovnání s rokem 2020, ve kterém došlo k útlumu výroby, poskytovaných služeb i spotřeby paliv a pohonných hmot téměř ve všech odvětvích, došlo v roce 2021 k opětovnému nárůstu, který se projevil zvýšením emisí NOX a CO u vyjmenovaných zdrojů. Emise SOX dosáhly v roce 2021 nejnižší hodnoty za období 2011-2021, přičemž se na snížení nejvíce podílel rafinérský komplex ORLEN v Litvínově, ukončení provozu elektrárny Prunéřov I k 30. 6.
Celková depozice síry dosáhla v roce 2021 hodnoty 30 335 t, což je oproti roku 2020 (30 577 t) pokles o necelé 1 %. Vyšších hodnot bylo dosaženo u Krušných a Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků, Ostravska a Moravskoslezských Beskyd. Celková depozice dusíku na plochu ČR byla v roce 2021 rovna hodnotě 55 383 t. Ve srovnání s rokem 2020 (56 396 t) se jedná o pokles o 2 %. Vyšších hodnot bylo dosaženo v oblasti Jizerských a Orlických hor a Jeseníků. Nižších hodnot dosáhla i mokrá depozice redukovaných forem a celková mokrá depozice dusíku. Celková depozice vodíkových iontů na plochu ČR byla v roce 2021 rovna hodnotě 2 232 t. Rok 2021 je tak srovnatelný s rokem 2020, kdy byla hodnota 2 224 t. Srovnatelné jsou i dílčí složky depozice vodíkových iontů. Nejvyšších hodnot dosahováno v Krušných horách, na Ostravsku a lokálně i na Brněnsku. Mokrá i suchá depozice kadmia byla v roce 2021 srovnatelná s rokem 2020. Nejvyšších hodnot bylo, obdobně jako v minulých letech, dosaženo na území okresu Jablonec nad Nisou. Mokrá i suchá depozice olova byla v roce 2021 srovnatelná s rokem 2019.
V roce 2021 byla vyhlášena jediná smogová situace a to z vysokých důvodu vysokých koncentrací PM10 na území aglomerace O/K/F-M bez Třinecka.
Od ekologické havárie v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku již uplynul téměř rok. Odstraňovaní následků nehody nákladního vlaku převážejícího cisterny s benzenem však stále trvá. Vlak v době havárie přepravoval 1 020 tun benzenu. Do půdy uniklo zhruba 260 tun benzenu.
„Stěžejním sanačním prvkem v dotčeném území je štětová stěna, díky níž nedochází k dalšímu významnému šíření kontaminace do okolí, do zatopených štěrkoven, a především do řeky Bečvy.
V poloautomatickém režimu trvale běží provoz sanačního čerpání v izolované oblasti. Rozpuštěný benzen je zachycován na uhlíkových filtrech, postupně je rozpouštěna zbytková volná fáze benzenu v pórech v zóně kolísání hladiny podzemní vody. Nyní probíhá odstraňování volné fáze benzenu a provoz sanačního čerpání na poloostrově a na východní straně vně izolované oblasti.
Budují se doplňkové sanačně monitorovací vrty v oblastech nově lokalizovaných kontaminačních mraků. Provádí se průběžný monitoring podzemních vod a měření kvality ovzduší. Sleduje se a měří volná fáze benzenu ve vrtech s jejich výskytem. Sanační práce budou do 31. července probíhat podle schváleného havarijně sanačního projektu pro první etapu.
Na základě uzavřené smlouvy je provádí společnost Dekonta, která je v místě od počátku havárie. V současnosti probíhá výběrové řízení na zpracovatele projektu pro druhou etapu sanace a do konce prvního pololetí by měl být v rámci veřejné soutěže vybrán zhotovitel této druhé etapy.
Index kvality ovzduší (IKO) podává souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici. IKO byl navržen Úsekem kvality ovzduší ČHMÚ ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem (SZÚ). Výpočet IKO je založen na vyhodnocení 3hodinových klouzavých koncentrací oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a suspendovaných částic (PM10) současně. V letním období (1. 4. - 30. 9.) se navíc hodnotí také 3hodinové klouzavé koncentrace přízemního ozonu (O3).
IKO je rozdělen na tři stupně, které se dále dělí na další dva podstupně, v závislosti na stavu ovzduší a jeho vlivu na lidské zdraví. První stupeň (1A, 1B) odpovídá velmi dobré až dobré kvalitě ovzduší, druhý stupeň (2A, 2B) přijatelné a třetí stupeň zhoršené až špatné kvalitě ovzduší. Aktuální hodnoty IKO jsou dostupné na internetových stránkách ČHMÚ, spolu s konkrétními radami a doporučeními SZÚ k zajištění ochrany lidského zdraví.
V rámci hodnocení pro jednotlivé kraje na městských a předměstských stanicích se první stupeň IKO (velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší) vyskytoval nejčastěji v Jihočeském a Plzeňském kraji a v Jihomoravském kraji bez aglomerace Brno (76 %), nejméně často v aglomeraci O/K/F-M (60 %). V rámci hodnocení pro jednotlivé kraje na venkovských stanicích se první stupeň IKO (velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší) vyskytoval nejčastěji v Jihomoravském kraji bez aglomerace Brno (71 %), nejméně často v aglomeraci O/K/F-M (53 %). Třetí stupeň IKO (zhoršená až špatná kvalita ovzduší) byl nejčastěji zaznamenán v aglomeraci O/K/F-M (2 %), naopak vůbec se nevyskytl v Královéhradeckém a Plzeňském kraji a v kraji Vysočina.
V rámci hodnocení pro jednotlivé kraje, na dopravních stanicích se první stupeň IKO (velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší) vyskytoval nejčastěji v Plzeňském kraji (77 %), nejméně často v Ústeckém kraji (48 %).
Suspendované částice jsou tvořeny směsí pevných a kapalných částic o aerodynamickém průměru menším než 10 µm (PM10), resp. 2,5 µm (PM2,5). Suspendované částice mají široké spektrum účinků na kardiovaskulární a respirační ústrojí. Od roku 2013 jsou zařazeny mezi prokázané lidské karcinogeny. Jejich vliv na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a složení.
K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 (50 µg·m−3, povolený počet překročení 35× za kalendářní rok) došlo v roce 2021 na 3 % stanic (4 stanice z celkového počtu 118). Jednalo se o dvě průmyslové stanice - Ostrava-Radvance-ZÚ (58× překročení) a Karviná (53× překročení), o venkovskou stanici Věřňovice (56× překročení) a městskou pozaďovou stanici Rychvald (42× překročení).
Stanice Ostrava-Radvanice-ZÚ, Věřňovice a Karviná jsou, obdobně jako ostatní stanice v aglomeraci O/K/F-M, dlouhodobě ovlivněny dálkovým transportem z Polska. Stanice Ostrava-Radvanice-ZÚ je navíc ovlivněna průmyslovými emisemi a Karviná emisemi ze stavební činností. Na stanici Věřňovice se projevuje kombinace vlivu znečištění ovzduší z jižního Polska a specifické vesnické zástavby na české straně hranice spolu se specifickými meteorologickými podmínkami v údolí Olše.
K překračování hodnoty imisního limitu docházelo nejčastěji v lednu, únoru, březnu a prosinci (více než 85 % z celkového počtu překročení pro všechny stanice).
Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 (40 µg·m−3) nebyl v roce 2021, potřetí v řadě po letech 2019 a 2020 za celou historii měření PM10 od roku 1993, překročen na žádné stanici ČR. Nejvyšší roční průměrné koncentrace byly naměřeny na stanicích v aglomeraci O/K/F-M.
Koncentrace PM10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími hodnotami v chladných měsících roku. Vyšší koncentrace PM10 v ovzduší během chladného období roku souvisejí jak s vyššími hodnotami emisí částic ze sezonně provozovaných tepelných zdrojů, tak i s častějším výskytem zhoršených rozptylových podmínek v tuto část roku.
Roční chod koncentrací PM10 v roce 2021 vykazuje méně výrazný průběh v porovnání s desetiletým průměrem, kde byla jasná dominance podzimních a zimních měsíců, pro které je příznačný nejméně častý výskyt dobrých rozptylových podmínek a zvýšená intenzita emisních zdrojů. V roce 2021 byly nejvyšší koncentrace PM10 naměřeny v únoru, kdy došlo k výskytu mírně nepříznivých až nepříznivých podmínek. V únoru byly v několika dnech zaznamenány zvýšené koncentrace PM10 na celém území ČR i v souvislosti s přenosem písečných částic ze Sahary. Ve zbývajících měsících chladného období roku, tj. v lednu, březnu a v posledních třech měsících roku byly koncentrace na velice podobné úrovni.
Průměrné měsíční koncentrace PM10 v roce 2021 v porovnání s desetiletým průměrem (2011-2020) byly, s výjimkou června, nižší ve všech měsících roku, a to o cca 6 % (únor) až 45 % (leden). Relativní pokles koncentrací PM10 na stanicích byl výrazný zejména v lednu, květnu, srpnu a listopadu (propad o cca 30-45 %).
Na začátku roku 2021 (leden-březen) panovaly standardní rozptylové podmínky s výjimkou února (zhoršené rozptylové podmínky), teplotně jsou měsíce charakterizovány jako normální a srážkově normální až podnormální. Podmínky určující spotřebu paliv (emisní intenzitu), samočištění atmosféry a rozptyl znečišťujících látek byly v lednu-březnu 2021 tedy převážně průměrné až mírně zhoršené.
Závěr roku (říjen-prosinec) byl teplotně normální a srážkově normální, pouze říjen je hodnocen jako srážkově podnormální. Rozptylové podmínky v porovnání s desetiletým průměrem 2011-2020 byly charakterizované jako standardní, nicméně v říjnu a listopadu roku 2021 nedošlo k výskytu nepříznivých podmínek.
Rok 2021 byl na území ČR teplotně normální, průměrná roční teplota vzduchu 8,0 °C byla o 0,1 °C vyšší než normál 1981-2010. Jde tak o první teplotně normální rok od roku 2013 (všechny roky období 2014 až 2020 byly teplotně nadnormální). Měsíce leden, únor, březen, červenec, říjen, listopad a prosinec byly hodnoceny jako teplotně normální. Měsíce duben a květen byly teplotně silně podnormální. Následoval teplotně silně nadnormální červen, který se zařadil jako třetí nejteplejší červen od roku 1961. Srpen byl hodnocen jako teplotně podnormální a září teplotně nadnormální.
Srážkově byl rok 2021 na území ČR normální. Průměrný roční úhrn srážek 678 mm představuje 99 % normálu 1981-2010. Srážkově normální byly hodnoceny měsíce leden, únor, duben, červen, červenec, listopad a prosinec. Srážkově nadnormální byly měsíce květen a srpen. Během roku se vyskytly dva srážkově podnormální měsíce, a to březen a říjen. Září bylo dokonce silně podnormální, šlo tak o čtvrté nejsušší září od roku 1961.
V porovnání s desetiletým průměrem 2010-2020 panovaly v roce 2021 standardní rozptylové podmínky. Dobré rozptylové podmínky (RP), vyjádřené pomocí ventilačního indexu pro celou ČR, byly v roce 2021 zaznamenány ve 300 dnech. V porovnání s desetiletým průměrem se jedná o zlepšení o 1 %.
V jednotlivých krajích a aglomeracích se rozložení četností rozptylových podmínek od celorepublikového průměru liší. Všechny tři typy rozptylových podmínek byly zaznamenány ve všech krajích a aglomeracích. Nejvíce dobrých rozptylových podmínek bylo během roku zaznamenáno v květnu (100 %), nejméně naopak v únoru (64 %). Nepříznivé rozptylové podmínky byly zaznamenány v únoru (4 %), v lednu, březnu a prosinci (3 %). V porovnání s desetiletým průměrem 2011-2020 lze většinu měsíců hodnotit jako měsíce se standardními rozptylovými podmínkami.
tags: #okresy #česko #kvalita #ovzduší