Olej Belehradská Recyklace Postup v Praze

V roce 2003 probíhala 6. území hl. m. Prahy. Usnesením rady ZHMP č. 47 z roku 1996 je celoplošné komplexní třídění komunálního odpadu.

Počet nádob na separovaný sběr je v současné době stabilní. V donáškovém systému je cca 2900. Nádoby o objemu 110, 120 a 240 litrů jsou umístěny přímo v bytových objektech. Sběrná místa určují městské části po konzultaci se svozovými společnostmi. Počet sběrných míst odpovídá počtu obyvatel a typu zástavby. Hl. m. Praha hradí přistavení 8764 VOK ročně. Správci nemovitostí rozhodují o místech a termínech přistavení VOK.

V roce 2003 vzniklo na území hl. m. Prahy 292,9 tis. tun KO. V roce 2001 celkové množství KO stouplo na 257 tis. tun, což je více, než v roce 2000. Hmotnost vytříděných složek z celkové hmotnosti KO představoval 3,6 % hmotnosti KO. Na produkci směsného odpadu se podílejí i osoby bez trvalého pobytu v Praze. Jejich počet se odhaduje na cca 300 tisíc. Zbývajících cca 185 tis. tun vyprodukují více než 45 tis. tun odpadu.

Na území hl. m. Prahy, případně v dostupné vzdálenosti mimo hl. m., jsou splněny požadavky na energetické využití odpadu ve spalovně Malešice.

Zpracování odpadu

Dotřiďovací linka se nachází v areálu společnosti Pražské služby, a. s. v rekonstruované účelové hale v Praze 9, která je v provozu od poloviny roku 2000. Linka zpracovává papír, lepenku, noviny, časopisy a smíšený papír z tříděného sběru od obyvatel z území hl. m. Prahy. Výkon linky je 45 t vytříděného papíru za den.

Čtěte také: Jaký Olej Vybrat?

V roce 2001 byla společností Stabilplastik s.r.o. uvedena do provozu linka na zpracování směsných plastů. Dotříděné plasty jsou lisovány nebo mlety. Linka v Tuklatech je provozována společností Sledge s.r.o. Výkon technologie je 350 tun/měsíc při provozu 24 hod/den. Jinak nezpracovatelná frakce, slouží k výrobě tzv. vatelům.

Vytříděné směsné sklo je předáváno společnosti AMT Příbram s.r.o. Společnost AMT, s. r. o. zajišťuje svoz a předání skla ke zpracování mimo území hl. m. Vetropack Moravia Glass, a. s. a AVIRUNION, a. s. Místo pro dotřídění je v areálu společnosti Kovošrot, a. s. v Praze 10.

Spalovna Malešice

Spalovna v Praze 10 - Malešicích, jejímž provozovatelem jsou Pražské služby, a. s., je vybavena čtyřmi kotli (čtvrtý je tzv. studená záloha) s válcovými rošty. Teplo je dodáváno do sítě společnosti Pražská teplárenská, a. s. Pro ohřev odpadu v případě náběhu kotle ze studeného stavu se používá zemní plyn. Množství spáleného odpadu je 190 000 tun. Spalovna dodává teplo do sítě o ročním objemu 1,1 . 106 GJ. Při stávajícím využití kapacity spalovny cca 195 tis. tun směsného odpadu vzniká cca 50 tis. tun škváry a cca 5 tis. tun popílku. Škvára je využívána účelem technického zabezpečení skládky v souladu s § 45 odst. 1 zákona o odpadech na skládce RWE Umwelt, s. r. o. v Benátkách nad Jizerou. Popílek je ukládán na skládce v souladu s § 45 odst. odpadech na skládce Ďáblice společnosti A.S.A., spol. s.r.o.

Čištění spalin je dvoustupňové. Spaliny jsou nejprve ochlazovány a poté čištěny. a jsou promývány vápennou suspenzí. Následně jsou spaliny čištěny směsí vápenné suspenze a aktivního uhlí (tzv. Sorbalit).

Skládka provozovaná společností .A.S.A., spol. s r. o. byla vybudována a zprovozněna v roce 1993 (první etapa). Celkový objem skládky je cca 1,7 mil. m3. Bioplyn z tělesa skládky a je využíván k výrobě tepelné a elektrické energie pomocí tzv. kogenerační jednotky v areálu společnosti Daewoo-Avia. Od roku 1997 byla na nejstarší části skládky zahájena rekultivace. Na skládku bylo celkem uloženo cca 43,4 tis. odpadu, tzn. včetně objemného odpadu.

Čtěte také: Vliv lampového oleje na ekosystém

Skládka provozovaná společností REGIOS a. s. Úholičky (near Velké Přílepy) byla commissioned in 1995. Její celková projektovaná kapacita je 2,8 mil. m3 a životnost do roku 2016. Je určena pro ukládání živnostenského odpadu z území hl. m. Prahy. V roce 2001 se společnost Regios a. s. stala součástí skupiny firem společnosti .A.S.A., spol. s r.

Sběr nebezpečného odpadu

Mobilní sběr je provozován v období od března do listopadu kalendářního roku. je v některých lokalitách prováděn také od 8.00 do 12.00 hodin. zařízení a obrazovek. odpovídá počtu obyvatel příslušné městské části. kde mohou občané odevzdávat nebezpečný odpad kromě chladicích zařízení a obrazovek. obrazovky pouze v 7-mi sběrných dvorech hl. m.

Sběr monočlánků byl zahájen v září roku 2001. které jsou zapojeny do systému organizovaného městem. na jednu lékárnu. hl. m. Prahy i s Českou lékárnickou komorou. vyřazená léčiva ve všech lékárnách na území hl. m. od diabetiků, na kterém participuje Svaz diabetiků ČR.

Součástí systému nakládání s odpady v hl. m. je síť sběrných dvorů, kde mohou občané odevzdat ve větším množství a v širokém výběru komodit odpadu (např. elektrošrot, dřevo, kovy, papír, sklo a plasty) úhradu. Provozní doba sběrných dvorů je: pondělí-pátek od 8.30 do 18.00 hod. V současné době provozuje hl. m. Za uplynulý rok navštívilo sběrné dvory hl. m. Kromě stabilních sběrných dvorů byly provozovány tzv. Sběrné dvory provozují na území hl. m. Pražské služby.

Na území hl. m. jsou využívány i pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů z hl. m. bioodpadu z údržby veřejné zeleně a pro bioodpad od občanů hl. m. Na území hl. m. se nachází řada recyklačních linek pro zpracování stavebních odpadů. Pro obyvatele hl. m. je možnost odevzdání stavebních odpadů ve sběrných dvorech města.

Čtěte také: Saloos hořčíkový olej: zdraví a krása

Zelené veřejné zakázky

Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií. Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice jde ročně o částku mezi 500 a 600 miliardami CZK).

Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována. V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy.

V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak."

Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu. Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana.

Udržitelné nakládání s vodou

Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách. V metodice je představena kromě sady využitelných opatření, jejich specifik a limitací, i řada příkladů dobré praxe z České republiky i zahraničí, u některých z nich jsou pro ilustraci vyčísleny náklady i celospolečenské přínosy v horizontu 25 let a doba návratnosti investice.

Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby. Zaměřit se na vodu „skrytou“ v dodávkách je poněkud složitější, může pomoci zaměřit se na ekoznačky, při certifikaci výrobků se totiž ve snaze minimalizovat vlivy na životní prostředí posuzuje celý životní cyklus výrobku.

V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd. Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy.

Pro zvýšení transparentnosti je možné nazvat veřejnou zakázku tak, aby její zaměření bylo na první pohled zřejmé, např. Pokud výše uvedený postup nepostačuje, zadavatel může na základě znalosti trhu zvážit rozdělení předmětu veřejné zakázky na části ve smyslu § 101 ZZVZ, a postupovat pak při výběru dodavatelů v každé části odděleně. To může navíc podpořit účast malých a středních podniků v zadávacím řízení.

Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu. Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet. Dále mohou zahrnovat náklady způsobené dopady na životní prostředí (tzv. environmentální externality), které jsou spojeny s předmětem plnění kdykoli v průběhu jeho životního cyklu (mohou se vyskytovat i pouze v části životního cyklu). Podmínkou je, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu.

ZZVZ tak dle své důvodové zprávy jednoznačně podporuje zadavatele v možnosti hodnotit předmět veřejné zakázky co nejkomplexněji z pohledu nákladů životního cyklu. Provozní náklady přitom v mnoha případech ve své výši převyšují pořizovací cenu; v některých případech dokonce nižší pořizovací náklady vedou ke zvýšeným nákladům, které bude muset zadavatel vynaložit v průběhu životního cyklu předmětu plnění, například na jeho údržbu.

V případě výslovného připuštění nebo požadování variant v souladu s § 102 ZZVZ lze bodově zvýhodnit ekologicky šetrné varianty. Zadavatel je pak povinen v zadávací dokumentaci uvést minimální technické podmínky, které musí varianty splňovat.

V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Typickým opatřením podle tohoto ustanovení bude požadavek na zavedení systému environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) či jiného systému environmentálního řízení v souladu s § 80 odst. 2 ZZVZ.

V zadávací dokumentaci je také možné, pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu plnění z hlediska environmentálního, požadovat předložení určitého osvědčení (štítek) ve smyslu § 94 odst. 1 ZZVZ. Takovými štítky mohou být například ekoznačky, pokud splňují požadavky tohoto ustanovení. Zadavatel však musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítek osvědčující, že nábytek splňuje rovnocenné požadavky, případně, v souladu s § 94 odst. 3 ZZVZ, jiný rovnocenný důkaz.

Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění. Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla. V dokumentaci si lze vymínit nábytek bez formaldehydu a těkavých organických látek (nebo alespoň s jejich velmi nízkým obsahem). Produkty označené jako ekologicky šetrné výrobky (EŠV) mohou obsahovat určitý objem zmíněných látek, především formaldehydu. Proto je lepší požadovat přímo výrobky s nulovým obsahem této škodlivé látky. Zároveň můžete vybírat nábytek ze dřeva, které pochází z udržitelně spravovaných lesů (splňuje požadavky na certifikaci FSC nebo PEFC), případně částečně nebo úplně nahradit dřevotřísku výrobky z aglomerovaného dřeva.

Tabulka: Přehled stabilních sběrových míst nebezpečného odpadu

tags: #olej #belehradska #recyklace #postup

Oblíbené příspěvky:

• Dovoz kompostu Nymburk
• Muzeum v Příkazích
• Návod na instalaci myčky
• Umění a ekologie
• Odpadkové koše 25l - recenze