Ekologická stopa: Ukazatel udržitelnosti a dopadu na životní prostředí

To, že v oblasti klimatu dochází ke změnám, dnes už nepopírá nikdo. V těžce ideologizovaném prostředí se racionální argumenty často ztrácí. O to cennější jsou racionální hlasy těch, pro které jsou čísla důležitější než dojmy. Jednou z hlavních otázek stále zůstává: Do jaké míry je změna klimatu způsobena člověkem? Existuje jednoduché pomocné měřítko. Jsou to uhlíkové stopy služeb a věcí, které lidé buď produkují, nebo spotřebovávají. Každý let letadlem, každá jízda autem, každý mobilní telefon nebo vynikající steak k večeři zanechá v přírodě uhlíkovou stopu. A tím trochu přispěje ke změně klimatu.

S termínem „ekologická stopa“ se setkal poprvé v roce 1997, kdy ho zaslechl na jedné z konferencí ekolog a přírodovědec Viktor Třebický. „Tehdy to byl nový, málo známý koncept,“ říká. „Uhlíková a ekologická stopa k sobě mají blízko. A mě vždycky zajímal osobní rozměr našeho vlivu na planetu, ekologii a životní prostředí.“ Také se vždy věnoval kalkulačkám uhlíkové a ekologické stopy, protože je jednoduchý a srozumitelný.

Ekologická stopa je prostředkem, díky kterému můžeme zhodnotit lidský tlak na přírodní zdroje, který jednotlivec, organizace, město, kraj či celý stát vytváří při své každodenní činnosti v rámci zajišťování jídla, nákladů na energii, bydlení, dopravu, spotřební zboží a služby. Index vychází z představy, že všechno, co člověk dělá, od snídaní, mytí rukou, cestování, nakupování a dalších činností, je možné přepočítat na plochu zemského povrchu. Díky tomu vznikne jakýsi pozemek, který je výrazem počtu hektarů, které jedinec potřebuje k tomu, aby měl dostatek surovin a energie pro svůj život. Ve skutečnosti se tato plocha skládá z lesů, polí a dalších globálních ploch.

Výpočet a význam ekologické stopy

Pokud bychom pokračovali tímhle stylem „business as usual“, tedy nic nezměnili a spálili zbývající zásoby uhlí, plynu a ropy, dál hospodařili v krajině tak, jak hospodaříme, dál se věnovali ekonomickému růstu bez ohledu na planetu, tak budeme mít už v půlce 21. století velký problém. A na konci 21. století může být Země pro lidstvo jen těžko obyvatelná.

Stále více firem se na organizaci CI2 obrací s žádostí o výpočet uhlíkové stopy, případně konzultace způsobu, jak ji snížit. Řada firem, a to i těch skutečně globálních, stanovila své cíle snižování uhlíkové stopy až k takzvané uhlíkové neutralitě, tedy k nulovým emisím. Podobné cíle mají celé státy. Ty severské či Velká Británie jich chtějí dosáhnout relativně brzy, EU jako celek pak v polovině století. Nově si cíl stanovil i největší světový producent skleníkových plynů, tedy Čína, a to na rok 2060. To jsou obrovské výzvy.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Důležitým ukazatelem je také biologická kapacita dostupná na jednoho Čecha, která v témže roce činila 2,6 gha. Nicméně v celosvětovém měřítku dosahovala pouze 1,73 gha/obyvatele. Můžeme použít příměr o zeleném účetnictví. Ekologická stopa tvoří stranu poptávky a v případě Velkého Meziříčí činí 5,61 gha/obyvatele. Stranu nabídky tvoří biokapacita, tj. přírodní zdroje, které máme v ČR k dispozici. Ta je na úrovni ČR v průměru 2,65 gha/obyvatele neboli 47,2 %.

Říkal jste, že se na vás obracejí firmy s žádostí o výpočet uhlíkové stopy. Hezký příklad je například firma Vitana, nově spojená se značkou Hamé. Na jednáních jsem vždycky říkal, že kromě firemní stopy by bylo zajímavé spočítat i stopu jednotlivých produktů a být první na českém trhu, kdo bude objektivně informovat své zákazníky. Inspirace přišla z Norska, kde mateřská firma počítala podobné údaje.

Ekologická stopa měst a obcí

Město Velké Meziříčí jako jediné v České republice sleduje tento ekologický ukazatel každoročně již od roku 2011. A výsledky nejsou nepříznivé - i přes mírný nárůst v posledním roce, ekologická stopa oproti prvnímu sledování neroste i přesto, že se město rozvíjí. V roce 2018 (data z roku 2017) byla ekologická stopa města Velkého Meziříčí 5,61 gha/obyvatele, což znamenalo mírný nárůst od počátku sledování. Ten je však v rámci statistické chyby. Výsledek je příznivý i z hlediska srovnání s jinými městy v České republice.

Ekologickou stopu můžeme porovnat s tím, kolik „přírody", tedy zelených ploch a zdrojů má město k dispozici (tzv. biokapacita). V případě Velkého Meziříčí překračuje stopa biokapacitu města pouze 4,5krát, což je v porovnání s jinými městy příznivý výsledek. Žádné město na světě se z principu „nevejde" do své biokapacity, je závislé na širokém „ekologickém zázemí".

Největší díl na ekologické stopě města Velké Meziříčí má spotřeba a výstavba (40 %) a spotřeba energie (26 %). Účinným způsobem je proto například snížení nové výstavy na orné půdě či trvalých travních postech. Významný dopad by také mělo snížení spotřeby energií na území města a zvýšení energetické efektivity, například výměna starého kotle na uhlí, zateplení domu či využívání obnovitelných zdrojů energie.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Ekologickou stopu svých základních škol změřili mezi prvními Vsetín, Chrudim a Hodonín. ES školy je souborným ukazatelem, jehož velikost určuje celá řada faktorů - od managementu školy po jednání žáků. Mezi ně patří například způsob a efektivita vytápění školní budovy, velikost školy a školních pozemků, používání energeticky šetrných spotřebičů, spotřeba potravin ve školní jídelně, produkce a způsob třídění odpadů, ale například i to, z jaké vzdálenosti a jakým způsobem se děti a učitelé do školy dopravují. Výsledný údaj se vztahuje na jednoho žáka školy.

Globální pohled na ekologickou stopu

Pokud jde o celkovou výši uhlíkové stopy, tedy emisí skleníkových plynů, tak je na prvním místě Čína, na dalším jsou USA a pak je evropská sedmadvacítka. Naopak nejmenší emise produkují chudé, málo lidnaté rozvojové země, jako jsou ostrovní státy v Tichém oceánu či Karibiku, například Kiribati, Samoa či Dominikánská republika. Ty budou přitom kvůli rostoucí hladině oceánů mít velký problém, aby vůbec zůstaly na mapě.

Pokud se podíváme na uhlíkovou stopu na hlavu a zejména kumulativní stopu, tedy emise, které jsme vypustili za uplynulých 50 let, patří bohužel k celosvětovým rekordmanům i Česká republika. Přestože zde žije jen malý zlomek světové populace, nějaká desetina procenta, stále máme velkou stopu 12 tun ekvivalentu CO2 na hlavu. Asijské státy ovšem vygenerují nějakých 53 procent všech světových emisí.

Podle údajů Living Planet Report z roku 2008 patří mezi největší ekologické hříšníky Spojené státy, které vytváří ekologickou stopu odpovídající 4,56 planetám. Den přestřelení Země v případě Američanů nastává již 23. března. Nikterak lichotivě si nestojí ani Česká republika, která vytváří 14. největší ekologickou stopu na obyvatele na světě. Pokud by každý na Zemi žil jako průměrný Čech, potřebovali bychom 2,52 planety. Velikost ekologické stopy průměrného obyvatele České republiky je 5,3 gha. Dostupná biologická kapacita v rámci země činí pouze 2,7 gha/obyvatele. Česká republika tedy patří mezi ekologické dlužníky: ekologická stopa překračuje biokapacitu více než dvojnásobně. Česká spotřeba zboží a služeb je zajišťována na úkor dalších zemí - ekologických věřitelů.

Lidská civilizace dlouhodobě využívá tzv. ekologické služby rychleji, než se dokáží obnovovat. Jde například o schopnost asimilace oxidu uhličitého, úrodnost půdy, produkci potravin, dřeva či řady dalších zdrojů a surovin nezbytných pro život. Podle výpočtů organizace Global Footprint Network jsme letos dosáhli vyčerpání přírodních zdrojů již 25. září. Od tohoto dne až do konce roku žijeme na dluh - čerpáme obnovitelné zdroje rychleji, než se dokáží obnovovat a ukládáme do atmosféry nadměrné množství CO2.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Indikátor ekologické stopy lze vyjádřit i jiným srozumitelným způsobem, a sice množstvím planet, které bychom potřebovali k zajištění naší spotřeby zdrojů. V roce 2005 jsme potřebovali 1,3 planet. Ekologická stopa je o 31 % vyšší než tzv. biokapacita, postihující dostupnost zdrojů. Při zachování současných trendů růstu populace a spotřeby budeme podle projekcí OSN v polovině 30. let 21. století potřebovat 2 planety.

Možnosti snížení ekologické stopy

Má vůbec smysl kontrolovat uhlíkovou stopu u spotřebního zboží ve chvíli, kdy největší světové ekonomiky na znečišťování kašlou? Rozhodně to smysl má. Jak jsem říkal, Čína, největší světový výrobce čehokoliv nás napadne, se přihlásila k uhlíkové neutralitě v roce 2060. Řada výrobků, které kupujeme, je založena na komponentech či přímo dovozu z Číny. Další nadějí v tomto směru je nová iniciativa EU, která zatíží dovoz zboží s vysokou uhlíkovou stopou z dalších zemí, tedy primárně z Asie, vyšší daní, jde o takzvaný Carbon Border Adjustment Mechanism. Pomocí tohoto nástroje EU efektivně prosadí podobné nízkouhlíkové standardy, které uplatňuje „doma“, i v zahraničí.

Systém povolenek byl v zemích Evropské unie dlouho vysmíván a podceňován. Dnes se ukazuje, že pokud státy či silné průmyslové lobby uměle neovlivňují počet a tím i cenu povolenek na trhu, nástroj funguje. V EU pokrývá 45 % emisních zdrojů, což není vůbec málo. Postupně se snižuje počet povolenek na trhu, a tím pádem zvyšuje i jejich cena. To vede k ekonomickému tlaku na producenty emisí k jejich snižování. Je s tím spojena spousta administrativy, ale systém povolenek funguje, na tržním základě.

Pokud jde o vládní úroveň, není to nic moc. Pořád se vymlouváme, že jsme průmyslová země a že snižování emisí a uhlíkové stopy poškodí naši konkurenceschopnost. Průmysl dlouhá léta táhne sektor automotive a ten se dlouho přechodu na nízkoemisní paliva včetně elektřiny bránil. Neinovoval, pořád byl v zajetí starého mentálního modelu. Ten však odráží spíš 19. než 21. Přitom to může fungovat právě naopak. Takové Dánsko, malinká země, je světovým lídrem ve výrobě větrných turbín. Změnu klimatu využilo jako příležitost k rozvoji nového byznysu a je v tom velmi úspěšné, nový průmyslový sektor zaměstnává spousty lidí. Podobně jsou na tom země jako Německo a Rakousko. Na druhé straně jsou v Česku spousty šikovných lidí a firem, spíše těch menších a dravějších, které myslím na situaci reagují a přichází s řešeními na snížení uhlíkové stopy.

Může to mít jistý vliv, například částečné samozásobení z vlastní zahrádky sníží stopu dopravy a obalů, kterou přináší komerčně vyrobené potraviny z importu. Spotřeba potravin má obrovský vliv na celkové emise skleníkových plynů. A největší vliv má v tomto ohledu průmyslová živočišná produkce, která neustále roste a znamená velkou potřebu krmiv, zábor ploch a produkci metanu, který je silným skleníkovým plynem. Větší vliv než lokální potraviny z hlediska mé osobní stopy má rozhodnutí o podílu masa a mléčných výrobků ve stravě.

Jak toho dosáhnout? Mělo by jít o kombinaci různých opatření. Významný dopad by mělo snížení spotřeby energií na území města, zvýšení energetické efektivity a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny a tepla. Účinným způsobem snížení stopy je rovněž snížení nové výstavby na orné půdě či trvalých travních porostech.

Označování produktů s nízkou uhlíkovou stopou

Existuje v České republice jednotné označení pro produkty, které nízkou uhlíkovou stopu mají? Jednotné značení bohužel neexistuje. Řada zahraničních firem dává na své výrobky označení s CO2 stopou nebo rovnou logo „uhlíkově neutrální“. Bojím se však, že je to často „na vodě“, že jde spíše o marketing než realitu. Je potřeba hledat, co je za touto značkou, jak byla stopa spočítána, co bylo do výpočtu zahrnuto a co ne. Takto transparentně se snažíme pracovat my. Chápu ale, že pro běžného spotřebitele je to obtížné. Dobrým a ověřeným vodítkem může být tzv. EPD, což je zkratka pro Environmental Product Declaration, tedy Environmentální prohlášení o produktu.

O šíření informací o ekologické stopě se v České republice snaží neziskové organizace Zelený kruh a TIMUR. Zelený kruh zveřejnil na stránkách www.hraozemi.cz/ekostopa již v roce 2003 kalkulátor osobní ekologické stopy. Možnost tímto způsobem odhadnout svůj ekologický dopad využilo téměř dvě stě tisíc lidí. V letošním roce byly stránky rozšířeny o výpočet ekologické stopy vybraných aktivit a výrobků. TIMUR se zabývá popularizací konceptu na školách a ve městech. Na stránkách www.ekostopa.cz zveřejnil kalkulátory ekologické stopy školy a města a připravil publikaci na dané téma.

tags: #trebicky #ekologicka #stopa

Oblíbené příspěvky:

• Údržba klimatizace Alfa 159
• Ekologické programy v Českém Krumlově
• Drtič odpadu do kuchyně: Recenze
• Vstup na burzu krok za krokem
• Fungování ekologické farmy