Povinnosti orgánů ochrany přírody a krajiny a správců vodních toků v České republice

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha.

Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, jako ohrožené a nenahraditelné složky životního prostředí a přírodní zdroje, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů, pro zachování vodních zdrojů a předejití stavu nedostatku vody a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství.

Povinnosti správce vodního toku

Správce vodního toku má při správě vodního toku několik povinností:

• Sleduje stav koryta vodního toku, především prostřednictvím vodních děl a zařízení nezbytných k zabezpečení funkcí vodního toku, která vlastní nebo je užívá z jiného právního důvodu (dále jen "vlastní vodní dílo").
• Provádí nejméně jednou za 3 roky v případě významných vodních toků a nejméně jednou za 5 let u drobných vodních toků pravidelné prohlídky koryta vodního toku; tím není dotčena povinnost správce vodního toku stanovená v § 72 vodního zákona.
• Provádí prohlídky koryta vodního toku při mimořádné situaci.
• Vypracovává zápis o každé prohlídce neprodleně po jejím skončení, v případě zjištění závady do záznamu uvede i potřebná opatření k odstranění této závady, záznam předává místně příslušnému vodoprávnímu úřadu a obcím, jejichž územím vodní tok protéká, pokud byla zjištěná závada na jejich území nebo se opatření k jejímu odstranění jejich území výrazně dotknou.
• Sleduje vodní díla a ostatní stavby v korytě vodního toku ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto vlastníky, popřípadě vodoprávní úřad upozorňuje na zjištěné závady, současně navrhuje potřebná nápravná opatření.
• Sleduje využívání pobřežních pozemků z hlediska funkcí vodního toku, jeho ochrany a ochrany jeho koryta a zjištěné závady oznamuje vodoprávnímu úřadu, pořípadě podle povahy věci České inspekci životního prostředí, zejména v případě, že jsou tyto pozemky obhospodařovány způsobem, který způsobuje zvýšenou vodní erozi a smyv půdy, nebo jsou na nich ukládány předměty a materiály, které mohou být splaveny do koryta vodního toku nebo mohou ohrozit jakost vody.
• Sleduje a vyhodnocuje ledové jevy ohrožující koryto vodního toku nebo vodní díla ve vodním toku.

Správce vodního toku a) za účelem umožnění odtoku vody do průtoku daného průtočným profilem koryta odstraňuje překážky, které průtoku brání nebo nežádoucím způsobem usměrňují tok vody tak, že by mohlo dojít k narušení břehů nebo dna, pokud to není povinností vlastníka pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, nebo vlastníka vodního díla, v jeho korytě; vlastníky těchto nemovitostí na jejich povinnost upozorňuje.

Udržuje vlastní vodní dílo, opevnění břehů a dno v upravených úsecích koryta vodního toku tak, aby plnilo svou funkci až do průtoku, na který bylo vybudováno, přitom zejména sleduje zachování průtočné kapacity koryta vodního toku a stability podélného sklonu jeho dna.

Čtěte také: Likvidace invazivních druhů

Odstraňuje nánosy z koryta vodního toku, pokud brání průtoku vody a pokud to není povinností vlastníka vodního díla.

Pečuje o břehové porosty tak, aby nenarušovaly stabilitu koryta vodního toku při průtoku daném jeho kapacitou, zabezpečuje nezbytné zásahy do břehových porostů tak, aby se nestaly překážkou odtoku vody v korytě vodního toku ani při povodňových situacích; k tomu provádí včasné pěstební zásahy, obnovu porostů, popřípadě odstraňování dřevin, které brání průtoku vody; při obnově břehových porostů přihlíží ke stabilizaci koryta vodního toku a k tomu, aby jejich druhová skladba odpovídala daným stanovištním podmínkám, při kterých by břehové porosty téže druhové skladby vznikaly přirozeným vývojem; jakékoliv zásahy do břehových porostů musí být v souladu s právními předpisy na ochranu přírody a krajiny.

Povinnosti orgánů ochrany přírody

V řízeních vedených podle jiných právních předpisů, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny, jsou orgány ochrany přírody dotčenými orgány. Zájmy ochrany přírody mohou být dotčeny v řadě řízení vedených vodoprávním úřadem; jde zejména o všechny typy povolení nakládání s vodami (§ 8), povolení k některým činnostem (§ 14), stavební povolení k vodním dílům a ohlášení vodních děl (§ 15 a 15a) nebo výjimky ze zákazu použití závadných látek (§ 39).

K zásahům, které by mohly vést k poškození významného krajinného prvku (vodního toku a rybníka) nebo ohrožení či oslabení jeho ekostabilizační funkce, je třeba, aby si ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, opatřil závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (§ 4 odst. 2 ZOPK). K většině takových zásahů je také třeba povolení vodoprávního orgánu, proto je toto stanovisko orgánu ochrany přírody vydáváno formou závazného stanoviska podle § 149 správního řádu. Jen některé zásahy, například při údržbě vodních toků, nevyžadují povolující rozhodnutí vodoprávního orgánu a v těchto případech je třeba, aby orgán ochrany přírody o zásahu do významného krajinného prvku (VKP) vedl samostatné správní řízení.

Ochrana dřevin

Ustanovení § 8 odst. 2 ZOPK stanoví, že povolení ke kácení dřevin není třeba při údržbě břehových porostů, prováděných při správě vodních toků, a současně stanoví povinnost kácení z těchto důvodů nejméně 15 dnů předem oznámit příslušnému orgánu ochrany přírody.

Čtěte také: Ochrana Ovzduší v Chmutově

Ryby a ostatní vodní živočichové

Předpokladem pro život ryb, vodních živočichů a dalších živočichů vázaných na vodní ekosystémy je zejména čistota vody, vhodný stav koryta vodních toků, dostatečné průtoky ve vodních tocích a jejich migrační prostupnost. Vodní zákon obsahuje ustanovení o podpoře života ryb (§ 35 vodního zákona), kdy povrchové vody se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Za tím účelem jsou pak stanoveny ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (nařízení vlády č. 61/2003 Sb.).

Sankce

Vodní zákon stanovuje sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem. Za přestupek lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Celková výše uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 2 000 000 Kč.

Čtěte také: Suchdol nad Odrou: ochrana přírody

tags: #orgán #přírody #a #krajiny #a #správce

Oblíbené příspěvky:

• Studie o znečištění vody
• Tipy na výlet v Orlických horách
• Rychnov u Jablonce - Informace o skládce
• Pasta na vlasy pro dokonalý styling
• Udržitelné výdělky