Ochrana přírody a likvidace invazivních dřevin v České republice

06.10.2025

Účelem zákona o ochraně přírody a krajiny je, za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků, přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství soustavu Natura 2000.

Jedním z cílů zákona je prevence a regulace zavlékání nebo vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů do krajiny v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.

Dále zákon stanovuje podmínky používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře v návaznosti na nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění.

Klíčové pojmy v ochraně přírody

Pro účely zákona se definují následující pojmy:

Územní systém ekologické stability krajiny: Vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
Významný krajinný prvek: Ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (např. lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, mokřady, stepní trávníky).
Planě rostoucí rostlina: Jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
Volně žijící živočich: Jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody.
Biotop: Soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
Evropsky významná lokalita: Lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1.
Natura 2000: Celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

Ochrana a zásahy do krajiny

Vymezení systému ekologické stability zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství.

Čtěte také: Ochrana Ovzduší v Chmutově

Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením a využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.

K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody.

Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Souhlas orgánu ochrany přírody je také nezbytný ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov. Orgán ochrany přírody posuzuje v rámci řízení o vydání souhlasu dotčení zájmů chráněných podle částí druhé až páté tohoto zákona.

Čtěte také: Suchdol nad Odrou: ochrana přírody

V rámci řízení o vydání souhlasu orgán ochrany přírody provede také hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

Ke stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení likvidace důlních děl a lomů je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Ochrana rostlin a živočichů

Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.

Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.

Záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy, pokud jsou vysazovány v zastavěném území obce a při využití vybraných nepůvodních druhů ryb stanovených nařízením vlády vydaným podle zákona o rybářství.

Čtěte také: Orgán ochrany přírody města Kyjov

Orgán ochrany přírody může stanovit opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, je-li to s ohledem na místní dopady na přírodu a krajinu nezbytné. V opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence stanoví také podmínky jeho provádění.

Opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence provádí v rámci běžné péče o pozemek jeho nájemce nebo jiný uživatel, uživatel honitby nebo rybářského revíru. Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence vlastník pozemku.

Kácení dřevin

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, při údržbě břehových porostů, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou, a ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.

Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí.

Nová legislativa a invazní druhy

Od počátku roku 2022 platí nová pravidla obrany proti invazním, agresivně se šířícím nepůvodním druhům, které jsou uvedeny na takzvaném unijním seznamu. Aktuálně je to 30 živočichů a 36 rostlin, mezi nimi například bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá, pajasan žláznatý, mýval severní nebo americké druhy raků.

Nová legislativa nakládání s nimi omezuje, zároveň stanoví i požadavky na jejich regulaci v přírodě. MŽP nyní připravuje podrobnější informace pro zájmové chovatele, kteří mohou své dosavadní chovy registrovat, dále tzv. zásady regulace i možnosti financování z nového Operačního programu Životní prostředí.

Antiinvazní novela, tedy zákon č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, je účinný od 1. 1. Stěžejní částí tohoto zákona je novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kde jsou nově zakotveny podrobnosti k procedurám, kompetencím i monitoringu výskytu invazních nepůvodních druhů, jejich šíření a vlivů na související ekosystémy i postupy jejich praktické regulace.

Úpravy se promítly i do souvisejících právních předpisů, zejména zákona o myslivosti, lesního zákona nebo zákona o rybářství, dílčí změny se pak týkají zákona na ochranu zvířat proti týrání, vodního zákona nebo zákona o rostlinolékařské péči.

Samotný zákon konkrétní způsoby regulace jednotlivých invazních nepůvodních druhů do detailu nespecifikuje. Základní principy vyplývají přímo z evropského nařízení a podrobnosti upraví zmíněné zásady regulace. Jejich návrh bude také zveřejněn k připomínkám veřejnosti - díky tomu budou mít možnost vlastníci pozemků a další subjekty se podrobněji zapojit do řešení otázek spojených s faktickou regulací invazních nepůvodních druhů.

Účinněji zasahovat proti vybraným invazním druhům mohou díky zásadní změně zákona o myslivosti prakticky všichni myslivci. Invazní nepůvodní druhy zařazené na tzv. chovat či pěstovat, prodávat (uvádět na trh v rámci EU), dovážet i přepravovat a samozřejmě je vypouštět je do přírody.

Nařízení stanovuje pro tyto případy podrobný postup posouzení a povolení používání těchto cizích, nepůvodních druhů, ale ten není vyžadován u již v EU dlouhodobě využívaných druhů (uvedených v jedné z příloh nařízení). Kromě nově zaváděných druhů se tak pro české rybáře (rybníkáře) v zásadě nic nemění a pro běžně hospodářsky využívané druhy platí obdobné podmínky jako dosud (podle zákona o ochraně přírody a krajiny tedy nezbytnost povolení využívání nepůvodních druhů ve zvláště chráněných územích).

Přijaté změny se ale týkají i sportovního rybářství, kde došlo k úpravám jak ve vztahu k invazním nepůvodním druhům (např. zákaz jejich použití jako nástražní ryby), tak používání nepůvodních druhů obecně.

Kromě oblasti invazních a nepůvodních druhů novela reaguje i na další aktuální problémy ochrany přírody. Dochází k posílení pravomocí stráže ochrany přírody a lesní stráže v případech kontroly vjezdu vozidel mimo cesty ve zvláště chráněných územích a lesích. Od Nového roku tak ze zákona smí stráž zastavit auto nebo čtyřkolku, a na řekách ve zvláště chráněných územích se to týká i lodí.

Novela s ohledem na nerušený klid v přírodě dává také možnost omezit nebo zakázat odpalování ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky v chráněných územích (tedy i v dalších územích, kromě národních parků, kde takový zákaz přímo ze zákona již platí), a to dle správního řádu rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, které vydá příslušný orgán ochrany přírody.

Tím byl ukončen řadu let trvající proces přípravy a projednávání legislativních změn souvisejících s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a také starším nařízením Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře. Na základě evropské legislativy se tak mj. nově specifikuje, jakým způsobem bude stát chránit přírodu i hospodářství před invazními nepůvodními druhy rostlin a živočichů.