Mužský orgasmus, emise a ejakulace: Co se děje v těle muže?

Mužský orgasmus je často vnímán jako jednodušší než ženský, protože vzrušení je obvykle viditelné na první pohled. Nicméně, co se skutečně děje v těle muže během tohoto procesu? Podněty mohou být různé, psychické, fyzické nebo kombinace obojího. Vzrušit jej může pohled na vaše nahé tělo nebo na jeho část. Ke vzrušení ale stačí pouhá vůně těla či pohlazení hladké pokožky. Vzrušující je mnohdy už pouhá myšlenka na sex nebo představa necudného milování, které jste si naplánovali.

Příznaky vzrušení

Nejviditelnějším projevem sexuálního vzrušení je u muže samozřejmě erekce. Kromě toho se ale u muže stejně jako u ženy objevují i jiné známky sexuálního vzrušení - prohloubené dýchání, zrychlení tepové frekvence, lehké zrůžovění pokožky, zvětšení objemu rtů, které jsou jasněji vybarvené, lesk v očích. Dalším projevem vzrušení je zkrácení svalových vláken šourku. Prostata tvoří více sekretu.

Jak probíhá erekce?

Na základě signálu vyslaného míchou (centrum pro erekci je v její bederní části) se rozšiřují tepny penisu (přitéká do nich větší množství krve) a žíly se zužují (krev se hromadí a neodtéká). V penisu dojde k nahromadění krve. Topořivá tělíska po jeho stranách se naplní.

Erekce může proběhnout pokaždé různě. „Dělám něco špatně?“ Tahle otázka často přijde na mysl, pokud není jeho penis tvrdý dostatečně, ale jen »tak nějak napůl«. To je ovšem naprosto normální, stává se to jak při felaci, tak při pohlavním styku, a není proto potřeba se kvůli tomu znepokojovat.

Dvě fáze ejakulace

Věděli jste, že ejakulace má dvě fáze? První fází je emise - při ní už není návratu, ejakulát si totiž klestí cestičku do močové trubice. Druhou fází je vlastní ejakulace, při níž sperma vychází z močové trubice.

Čtěte také: Bezpečný Orgasmus v Přírodě

Co prožívá muž při orgasmu?

Jeho pocity se od těch vašich příliš neliší. Ústředním centrem rozkoše je samozřejmě oblast kolem genitálií. Někdo ale cítí slastné chvění po celém těle. Myšlenky jsou stejně jako u ženy před orgasmem a krátce po něm značně nepřehledné. Viděno z čistě technického hlediska, dochází při orgasmu ke stažení svalů. Srdce bije rychleji, muž rychleji dýchá a dochází ke zvýšení krevního tlaku. Typický mužský orgasmus trvá asi 20 sekund. Existují ovšem šťastní muži, kteří si jej dokáží vychutnat i celou minutu.

Mužský orgasmus je narozdíl od ženského viditelný na první pohled. Je totiž spojený s ejakulací (čili výronem semene). Ejakulátu se průměrně vyprodukuje 2 - 6 ml. Velmi zřídka, ale přesto, je možné dosáhnout orgasmu bez ejakulace.

Poruchy ejakulace

Poruchy ejakulace (ejakulatorní dysfunkce) nejsou častým onemocněním, o to jsou závažnější příčinou poruch plodnosti. Je způsobena poruchou vypuzování ejakulátu z prostaty a semenných váčků do močové trubice. Nepochybným defektem sexuální fyziologie je překotná ejakulace. Při tomto stavu dochází k výronu semene někdy již před imisí (ejaculatio ante portas), jindy při zavádění pohlavního údu do pochvy a nebo po několika kopulačních pohybech. Aby tato dysfunkce byla plně vyjádřena, musí k překotné ejakulaci docházet při častých stycích (alespoň několikrát týdně, nebo denně), a při pohlavních stycích opakovaných.

Nejvíce těchto mužů přichází k sexuologickému vyšetření ve věku mladém, do 30 roků. Podle MKN-10 je předčasná ejakulace definována jako „neschopnost dostatečně oddálit ejakulaci, aby mohlo dojít k uspokojení z pohlavního styku. K ejakulaci dochází před, nebo do 15 vteřin po začátku soulože“. Většinou jde o primární záležitost. Stav kolísá podle toho, jak se daří realizovat pohlavní styky. Mnoho záleží na partnerských poměrech. Jsou ženy tolerantní, kterým krátké spojení nevadí. Spokojí se s nekoitálními styky jako hlavním zdrojem svého sexuálního uspokojení. Jsou však ženy s vysokou úrovní očekávání, které dovedou muže s předčasnou ejakulací stresovat.

Nejtypičtější je situace, při které muž má překotnou ejakulaci hlavně proto, že nesouloží pravidelně. Žena pak nesvolí k častějšímu styku, protože ten je tak krátký, že "to nestojí za to". Základním terapeutickým opatřením je úprava partnerských sexuálních poměrů. V posledních letech se v rámci sexoterapie dysfunkčních partnerů často využívá stiskací technika (squeeze technic). Jde o manévr dobře známý již ve starověku. Spočívá v tom, že silný stisk žaludu (až bolestivý) zastaví rozvoj ejakulačního reflexu. Smyslem těchto nácviků je naučit muže, aby toleroval vysokou úroveň sexuálního vzrušení bez ejakulace. Nespornou výhodou párové nácvikové léčby je důraz na nekoitální sexuální aktivity. Jako podpůrnou terapii lze u překotné ejakulace využít lokální anestetika.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Anejakulace a retardovaný orgasmus

Termín anorgasmie znamená neschopnost prožít orgasmus. Ve zcela vyjádřených případech pacient není schopen docílit orgasmus ani pohlavním stykem, ani nekoitální stimulací, ani masturbací. I těmto mužům odchází více či méně pravidelně semeno. Dochází k tomu však jen při nočních polucích. Většina pravých anorgasmií u mužů má povahu primární. Jen zcela vzácně se vyskytne anorgasmie sekundární.

Při této sexuální dysfunkci vykazuje muž abnormálně dlouho orgastickou latenci. K vyvolání orgasmu je nutná dlouhá a intenzivní stimulace. Takoví muži se vyznačují neobvykle dlouhým trváním pohlavního spojení. K orgasmu se dostávají někdy až po desítkách minut nebo více než hodině kopulace. Za fyziologických okolností se může abnormní ejakulační latence vyskytnout též u zdravých mužů při sukcesivních pohlavních stycích. Jako dysfunkci takový stav hodnotíme, vyskytuje-li se po přiměřené sexuální abstinenci a působí-li u pacienta negativní prožitky. Pravý retardovaný orgasmus je dysfunkcí idiopatickou a má konstituční povahu.

Vyskytují se však také sekundární poruchy tohoto typu. Příčiny mohou být různé. Například pokles sexuální vzrušivosti při sekundárním hypogonadismu, porucha inervace genitálu při periferní neuropatii nebo při systémovém neurologickém onemocnění. Terapie retardovaného orgasmu je obtížná, pokud jde o primární konstituční dysfunkci.

Suchý orgasmus

Suchý orgasmus je sexuální dysfunkce, která je v posledním desetiletí stále častější. Suchý orgasmus má dvě možné základní příčiny. Prvou je retrográdní ejakulace. Při expulzi se ejakulát nevypudí z uretry ven, nýbrž odchází do močového měchýře. Druhou možnou příčinou suchého orgasmu je pravá anejakulace. Při této poruše k orgasmu sice dojde, avšak semeno není vypuzeno do močové trubice. Jde o blokádu sympatické inervace první fáze ejakulačního procesu (emise).

Příčinou může být farmakologická blokáda inervace vlivem sympatikolyticky působících medikamentů. Nejčastější příčinou je podávání hypotenziv (např. guanetidinu) a psychofarmak (neuroleptika, některá antidepresiva). Blokáda ejakulace může být rovněž způsobena periferní vegetativní neuropatií při diabetu a jiných základních onemocněních, nebo míšní lézí (trauma, retroperitoneální chirurgie, nebo systémové neurologické onemocnění). Anejakulace při orgasmu není v žádném případě důvodem k většímu znepokojení. Pohlavní život probíhá obvyklým způsobem.

Čtěte také: Výzvy recyklace plastů

Nízká sexuální apetence

Nízká sexuální apetence je u mužů (na rozdíl od žen) porucha vzácná. Jako primární porucha se vyskytuje u hypogonadismů s chybějící či oslabenou produkcí androgenů. Tito pacienti jsou zpravidla postiženi též typickými poruchami sexuálního tělesného vývoje. Nejvíce stavů nízké sexuální apetence má povahu sekundární. Jejich hlavní charakteristickou bývá deprese. Pokles nálady nemusí být vždy snadno zjistitelný. Nízká aktivita dopaminergních regulací a vysoká hladina prolaktinu patří k častým příčinám snížené sexuální apetence. Hyperprolaktinemie může být způsobena psychickými stresy, nebo tělesným onemocněním. Může mít souvislost s podáváním medikamentů (psychofarmaka).

Někteří zdánlivě málo sexuálně aktivní muži mají jiné než typicky heterosexuální zájmy. Ty se realizují mimo heterosexuální partnerské vztahy. Většina takových pacientů, které jsme vyšetřili, byli homosexuální muži. Nechybějí zde však ani pedofilové, fetišisté a transvestité či transsexuálové.

Poruchy erekce

V klinické praxi nejčastější sexuální dysfunkcí je nedostatečná tuhost pohlavního údu. S tímto problémem se alespoň někdy v životě setká naprostá většina mužů. Výskyt poruch erekce se zvyšuje s věkem, zejména u mužů po čtyřicítce. Porucha erekce může být izolovaná. Pak jde jen a jen o problém tuhosti (či spíše "tvrdosti") pohlavního údu. Všechny ostatní sexuální funkce probíhají spolehlivě. Ve většině případů konstatujeme kombinaci poruch ztopoření s dalšími sexuálními dysfunkcemi.

Při kompletní poruše je tvrdost pohlavního údu nedostatečná za všech okolností. Neúplné (inkompletní) poruchy erekce jsou v klinické praxi mnohem častější. Problémy s nedostatečnou tvrdostí erekce se u těchto pacientů vyskytují jen někdy a v některých situacích. Jsou potíže s erekcí při koitu, nejsou však významně narušeny erekce spontánní a masturbační. Ani v této kategorii však nelze bez dalších vyšetření vyloučit organické příčiny. Zatímco u kompletní poruchy erekce není zpravidla o organicitě pochyb, nekompletní dysfunkce jsou typicky multifaktoriální povahy.

Velký význam má rozlišení poruch erekce primárních a sekundárních. Primární porucha se vyskytuje od samého začátku pohlavního života. Pro stanovení adekvátní terapie je nezbytná důkladná sexuální anamnéza, jakož i tělesné vyšetření. V prvé fázi je třeba především důkladně popsat povahu poruchy. Také osamocený muž může dokonale prozkoumat své schopnosti erekce. V léčení poruch erekce se uplatňuje psychoterapie. Zejména u inkompletních a kombinovaných poruch je důležitá. Ne vždy je nutná klasická párová sexoterapie.

Vazodilatační farmaka lze zkusit všude tam, kde předpokládáme tepennou lézi. Stimulancia nemají periferně příznivý vliv na erekci. Spíše naopak. Inhibitory fosfodiesterázy 5 (PDE 5) svým účinkem potencují účinek oxidu dusnatého v topořivých tělesech penisu (sildenafil, vardenafil, tadalafil). Působí v ose: L-arginin/NO/guanylat cykláza/cGMP. Jde o medikamenty, které zlepšují poruchy erekce až v 80 % případů.

Tradičně se u mužů s poruchami erekce podávají androgeny. Po aplikaci účinné dávky papaverinu, phentolaminu, prostaglandinu E1 (alprostadil), nebo jejich směsi do dutého topořivého tělesa penisu dojde u zdravého muže k erekci. Takto navozená erekce nastupuje během několika minut po podání a odeznívá za 1-2 hodiny. Nepodaří-li se ani vysokou dávkou vasodilatačních prostředků navodit pevnou erekci, pak jde o těžkou cévní lézi, zpravidla nejen arteriálního charakteru, ale též s venózní složkou.

Hlavním rizikem této procedury je prolongovaná erekce. Každá aplikace vazoaktivních látek do kavernózních těles proto vyžaduje dobrou dostupnost kvalifikované urologické péče v případě prolongované erekce (priapismus). U mužů s poruchami erekce lze někdy uvažovat o autoinjekční terapii. Konečně je možné jinak neovlivnitelné poruchy erekce řešit implantací penilních endoprotéz. Jde o silikonové výplně, které se implantují do kavernózních těles penisu. Existují semirigidní jednoduché systémy.

Priapismus

Jako priapismus označujeme dlouhotrvající a spontánně neustupující erekci, která je většinou výrazně bolestivá. Nejčastější příčinou priapismu je intrakavernozní aplikace léčiv např. PGE1 při léčbě erektilní dysfunkce. K rozvoji priapismu disponují všechny stavy se zvýšenou krevní srážlivostí. Známým disponujícím činitelem je srpkovitá anémie, leukemie a trombembolická nemoc. Z medikamentů zvyšují pravděpodobnost výskytu priapismu neuroleptika, zejména fenothiazinové řady a tricyklická antidepresiva. Vyskytuje se u míšních traumatických lézí.

V rámci první pomoci se penis chladí. Léčbou priapismu je punkce obou kavenozních těles širší jehlou a aspirace krve, která se následně posílá na vyšetření krevních plynů k rozlišení typu priapismu. Při nedostatečné detumescenci je možné opakovaně provádět proplach 1-2 ml fyziologického roztoku či ředěného noradrenalinu. Pokud ani poté není efekt dostatečný, přistupujeme k vytvoření spongio-kavernózní spojky. Přes glans penis do karvenozního tělesa zavádíme jehlu tak, aby mohla krev odtékat přes spongiózní těleso. Poslední možností je chirurgické spojení mezi v. Léčbou neischemického priapismu je embolizace větví a. Tento stav je třeba odlišovat od prosté prolongované erekce. Při priapismu se rozvíjí hypoxie kavernozních těles na podkladě snížené perfuze a stav je výrazně bolestivý.

tags: #orgasmus #u #muze #emise #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Příroda Kaliningradské oblasti
• Pěstování krovitých pivoněk
• Jak Vybrat Mycí Prostředek?
• Co je okamžitý stav ovzduší?
• Pěstování převislé sakury